Ruský prezident Vladimir Putin ve středu rozhodl, že Rusko bude za svůj plyn žádat od takzvaných nepřátelských států platbu v rublech. Země, které uplatňují sankce vůči Rusku, včetně zemí EU a Česka, tak budou muset za plyn platit místo v dolarech či eurech právě v ruské měně.
Kreml tak vytváří dodatečnou poptávku po ruské měně, která utlumí citelné oslabování rublu, k němuž dochází v důsledku sankcí Západu uvedených v důsledku ruské invaze na Ukrajinu koncem února.
Kam míří ruská ropa? (v milionech barelů za den)
Putin zadal ruské centrální bance, aby během týdne připravila platební schéma, které platby v rublech umožní.
Evropě zdraží plyn i ropné produkty, včetně benzinu či nafty, a to i odběratelům z řad českých firem a domácností.
Zranitelné Rusko
Kreml svým opatřením reaguje na sankce Západu ještě z jiného hlediska. Sankce vedly ke zmrazení zhruba poloviny devizových rezerv ruské centrální banky. Putin si tak uvědomil, jak je Rusko zranitelné, drží-li měnu zemí, jež jej sankcionují. Bude se tedy snažit přejít v nejvyšší možné míře k přijímání plateb v rublu, případně v čínské nebo indické měně, protože v případě těchto měn zmrazení nehrozí.
V neposlední řadě Putina ke kroku motivuje politika, respektive snaha znepříjemnit západním odběratelům surovin život. A může se při tom dál tvářit, že veškeré své závazky – objemově – plní, pouze tedy v jiné měně.
Krok Kremlu tak v Evropě zdraží plyn i ropné produkty, včetně benzinu či nafty, a to i odběratelům z řad českých firem a domácností. Evropští odběratelé si budou musel vyčlenit prostředky v rublech, za něž suroviny uhradí.
Zhruba 90 procent plynu, který Česko spotřebovává, je plyn ruský, ačkoli převážně dovážený z Německa.
Zdraží všechno
S držením rublu je ovšem spojeno poměrně výrazné kurzové riziko, neboť ruská měna je zejména po invazi Ruska na Ukrajinu značně rozkolísaná a hrozí její hluboký propad. Proti kurzovému riziku se budou muset odběratelé v EU poměrně nákladně pojistit, bude-li to možné, případně akceptovat ztráty spjaté s rozkolísaností rublu. Tyto dodatečné náklady pak přenesou na konečné odběratele včetně těch z řad českých firem a domácností.
Zhruba 90 procent plynu, který Česko spotřebovává, je plyn ruský, ačkoli převážně dovážený z Německa. Němečtí přímí odběratelé ruského plynu započtou vyšší náklady pojištění proti kurzovému riziku do ceny pro své zákazníky v ČR a ti pak třeba i do cen pro tuzemské odběratele plynu a obecně energií z řad domácností.
Putinův krok dále stupňuje napětí v obchodních vztazích Ruska a EU. S vyšší pravděpodobností nyní hrozí odvetný krok EU v podobě odstřižení se od ruských dodávek energií. Proto ceny benzinu, nafty či plynu v EU dál porostou. Ruku v ruce s tím zdraží také elektřina, neboť podstatná část elektřiny se v EU vyrábí právě z plynu.
Kam dál? Energetika na Finmagu:
- Ohromující ropná krize? Evropa má plán, jak odstřihnout Rusko
- Za chyby se platí, „derusifikace“ energetiky bude stát majlant
- Konec Grean Dealu? Katastrofická chyba, válka jako válka
- Odmítači jádra a my druzí. Jak taxonomie štěpí Evropu
- Víc napětí než v bondovce. Evropská energetika je postavená na hlavu
Zbrusu nový Finmag
Zdroj: FinmagKdo čte, nekrade. „Ta firma stála a padala na Harrym Potterovi,“ vzpomínají Silke a Jaroslav Horákovi, jak kupovali nakladatelství dětské knihy Albatros. Pak z něj udělali miliardový nakladatelský dům.
FIN. Fake it till you make it. Jak lžou startupeři na lovu investic • Zuri. Žádný rozjezd: letadlo Michala Illicha letí přímo vzhůru • Viceguvernér ČNB Marek Mora o evropské bankovní unii a bankovní suverenitě • Koupit místo iPoda akcie Applu, jste v balíku. Jenže…
MAG. Jakub Žofčák píše, jak Alexej Pažitnov nevydělal na Tetrisu. Programoval totiž v pracovní době • Markéta Hronová s Ondřejem Štefflem o čtvrtisícileté školní setrvačnosti • Constantin Kinský z investičního bankéře hospodářem, který sází duby
