Geopolitika bitcoinu. Kde se těží hlavní kryptoměna světa?

Krajní libertariáni viděli v bitcoinu příslib decentralizace a omezení moci vlád a korporací. Dopady jeho těžby však mohou být i zcela opačné. Neutuchající snaha vyhledávat na mapě místa s levnou energií a relativně stabilním politickým prostředím uvádí do pohybu lokální energetické krize, umocňuje nerovnosti a podněcuje politické protesty.

Zatímco v září 2019 se v Říši středu těžily podle dat Cambridgské univerzity tři čtvrtiny celkové globální produkce bitcoinu, loni v srpnu už to byla čistá nula. Je pravděpodobné, že část čínských kapacit se přesunula do šedé zóny. Čínská vláda nicméně myslí boj proti těžbě natolik vážně, že velké společnosti už odstěhovaly své farmy jinam. Nejčastěji do USA, Kazachstánu či Ruska.

Například zmíněný Kazachstán se nejpozději loni v létě stal světovou dvojkou v produkci bitcoinu po Spojených státech. Právě to je relativně nedávná proměna globální mapy těžby kryptoměn po oficiálním zákazu těžby a obchodování s kryptoměnami v Číně loni v květnu. A není jediná.  „Geopolitika bitcoinu“ je stále více skloňovaným heslem nejen v zemích „globálního Jihu“.

Typická je snaha získat energii, která je třeba dotovaná, nebo by ji nikdo nevykoupil. U nás třeba z bioplynek.

Těžba bitcoinu? Klíč je levná elektřina

Jak známo, těžba kryptoměn, zejména bitcoinu, je vysoce energeticky náročná. Pro efektivitu těžby jsou zásadní ceny vstupů, především elektrické energie. A není to jen elektřina potřebná k těžbě, ale zprostředkovaně i energie nutná k chlazení. „Ideální je tedy být někde v Číně v horách, u nějaké hydroelektrárny v době, kdy přijdou záplavy, a elektřina je skoro zadarmo,“ vysvětluje hlavní ekonom Platební instituce Roger a expert na kryptoměny Dominik Stroukal.

K sezónním přesunům tedy docházelo už dříve i v rámci kontinentální Číny, kdy bylo – zejména v období dešťů – výhodnější přesunout „farmy“ do provincií s přebytkem levné energie z hydroelektráren (hlavně Sečuán a Junan). Celočínský zákaz, zdůvodňovaný hlavně negativními ekologickými dopady, dal ovšem do pohybu těžební migraci dříve nevídaného rozsahu.

Stroukal například připomíná, že těžaři neustále vyhledávají nové příležitosti. „Typická je snaha získat energii, která je třeba dotovaná nebo by ji nikdo nevykoupil. U nás třeba z bioplynek.“ A zmiňovaný Kazachstán příchozím těžařům levnou energii nabízel. K tomu i levnou pracovní sílu, relativní stabilitu a nízké daně.

Těžba kryptoměn ale výrazně podlomila energetickou stabilitu země. Kazachstán, závislý hlavně na energii ze stárnoucích uhelných elektráren, tak byl donucen elektřinu dovážet. I proto se vláda snažila těžaře nejprve registrovat a teď už i regulovat. Ve vládním návrhu na omezení těžby je pětinásobné zvýšení daně na elektřinu pro těžbu kryptoměn z 0,0023 na 0,012 dolaru (z 0,051 na 0,27 Kč) za kilowatthodinu.

To jsou sice stále relativně dobré podmínky, ale tyto okolnosti – spolu s nedávnými výpadky internetu a dodávek elektřiny – už část těžařů donutila přesídlit. Například čínský BitFuFu, jeden z větších hráčů, přesunul své farmy do USA.

Nepřipravená infrastruktura a enormně rostoucí poptávka po elektřině vedla nejen k vyšším nákladům, ale i k negativní odezvě obyvatel.

Těžaři bitcoinu v Gruzii

O Gruzii se ještě před pár lety mluvilo jako o kavkazském kryptoměnovém tygru. Americký BitFury otevřel v letech 2014 a 2015 datová centra v Gori a v Tbilisi, ovšem v provizorních domácích podmínkách údajně těží kryptoměny podle odhadů až 200 tisíc Gruzínců.

I tady byla jednoznačně výhodou levná elektřina (ze 76 % pocházející z vodních elektráren) i relativně stabilní prostředí s minimem byrokratických překážek. Zahraniční investory lákaly také svobodné průmyslové zóny s různými daňovými úlevami, hlavně nulová daň z příjmu právnických osob.

Obřím farmám BitFury a tisícům amatérských těžařů v horách (kde je elektřina dotována, či je dokonce zdarma) je ovšem přičítán bezprecedentní nárůst spotřeby elektrické energie: krátce po založení center BitFury v Tbilisi spotřeba elektřiny v zemi narostla natolik, že se z Gruzie – původně vývozce elektřiny – stal v roce 2017 její dovozce (především z Ázerbájdžánu a Ruska).

Nepřipravená infrastruktura a enormně rostoucí poptávka po elektřině (cca 10 až 15 % spotřeby dle Mezinárodní agentury pro energii IEA připadá na těžbu kryptoměn) vedla nejen k rostoucím nákladům na těžbu, ale i negativní odezvě obyvatel: objevují se protesty proti častějším blackoutům i výstavbě nových vodních elektráren, které mají problém řešit.

Rostoucí ceny elektřiny pak způsobily, že Gruzie neprofituje z čínského zákazu těžby kryptoměn tolik jako třeba Kazachstán. Zatímco Kazachstánu vzrostl podíl na globálním hashrate (veličina udávající výkonnost bitcoinových sítí) mezi lednem a srpnem 2021 o 12 %, Gruzii za stejné období jen o 0,08 %. (Připomeňme, že Číně spadl podíl z 53 % na nulu).

Licencovaní těžaři získali úlevy na cenách elektřiny, současně jsou ale povinni prodávat vytěženou kryptoměnu centrální bance.

Bitcoin jako náhrada za sankce

Významným hráčem v regionu Blízkého východu je Írán, ačkoli oficiální postoj k těžbě kryptoměn je zde stále ambivalentní. Když loni na jaře zdejší prezidentský think tank Centrum pro strategická studia publikoval doporučení, aby země důsledněji postavila svou ekonomiku na těžbě bitcoinu, bylo to možné brát jako vyvrcholení trendu, který započal v roce 2019.

Tehdy byla těžba kryptoměn v Íránu de facto legalizována. Pro zemi s problematickým přístupem k západní měně se těžba kryptoměn ukazuje jako efektivní způsob, jak se vyhnout americkým sankcím a současně zužitkovat přebytečné zásoby ropy, které je kvůli embargu obtížné vyvážet.

Vláda postupuje na dvou frontách: na jedné straně vyhlásila válku „ilegálním“ těžařům (jichž je ovšem kolem 85 %) a současně uděluje oficiální licence stovkám registrovaných firem. Licencovaní těžaři získali úlevy na cenách elektřiny, současně jsou ale povinni prodávat vytěženou kryptoměnu centrální bance, která ji může směňovat za importované zboží. A vyhnout se tak sankcím.

Levná energie přilákala do Íránu těžaře převážně z Číny, ale i z Indie a z Turecka. Hlavně čínské kryptofarmy ve východoíránském Rafsanjanu byly označovány za původce série blackoutů, což vedlo k protestům místních a nakonec i k několikaměsíčnímu zastavení těžby.

K nespokojenosti obyvatel v zemi přispěl i ekologický rozměr nově nastoleného krypto směru: výpadky dodávek elektřiny loni v zimě provázela zvýšená hladina smogu. Údajně se tak stalo poté, co místní elektrárny byly pod tlakem poptávky nuceny začít využívat i méně kvalitní palivo.

Zmíněná energetická krize je navíc v Íránu silně propojena s protičínskými náladami: nejen proto, že čínští těžaři jsou oproti místním firmám ve výhodnější pozici, ale obecněji také v tom smyslu, že Čína – za pomoci vládních pobídek – „kolonizuje“ místní přírodní bohatství.

Výpadky přetížené sítě a rostoucí životní náklady vedou k protestům obyvatel. Jenže následná opatření zas k odlivu původně vítaných investorů.

Výzvy krypto-kolonialismu

V souvislosti s některými „dobrodružnějšími“ kryptoměnovými projekty v Portoriku, v Oceánii nebo v Etiopii se proto občas aktualizuje už dříve známý pojem krypto-kolonialismu. Dnes označuje nejčastěji snahu západních investorů o využití své mocenské či ekonomické převahy k prosazení vize libertariánské krypto-utopie v malých, rozvíjejících se ekonomikách.

Pod pláštíkem obnovy, humanitární pomoci, případně ekologických investic – typicky po občanských válkách či přírodních katastrofách – je v těchto zemích i za přispění kryptoměn budována nová mocenská nerovnováha. Regiony postižené vysokou inflací, dluhy, slabými institucemi a často i ekologickou krizí se tím dostávají do sítě jiných závislostí ‒ ekonomicky mnohonásobně silnějších investorů, energetických firem a podobně.

„Do těchto míst přicházejí těžařské firmy často kvůli dotované elektřině. Ale tyto dotace měly původně zmírnit energetickou chudobu a podpořit průmyslovou produkci, nikoli zvyšovat zisk zahraničním bitcoinerům,“ napsal nedávno pro The Independent politolog Peter Howson.

V nových „nalezištích“ v zemích Blízkého východu, Střední Asie a Kavkazu ovšem zatím kryptoměnový boom těžby probíhá podle obdobného scénáře: Zadlužená země s přebytkem levné energie a zastaralou infrastrukturou vycítí příležitost a investičními pobídkami přiláká těžaře z Číny či USA. Do dvou let v zemi – i s přispěním neregistrované těžby – mnohonásobně vzroste spotřeba elektřiny, což stát donutí elektřinu dovážet, nebo alespoň zvýšit její cenu.

Výpadky přetížené sítě a rostoucí životní náklady ovšem vedou k protestům obyvatel. Jenže následná opatření v podobě rostoucích nákladů na těžbu a výraznější regulace zas vedou k odlivu původně vítaných investorů. Země se tím propadá do ještě větší nestability a mnohdy i do energetické či ekologické krize.

V globalizovaném světě jde o spojené nádoby. Zakázat v Evropě sweatshopy je taky super, ale o to víc jich bude v Africe nebo v Asii.

Zákaz těžby bitcoinu?

Řešení tohoto stavu není jednoduché. Zmiňovaný Peter Howson v nové studii pro časopis Energy Research & Social Science navrhuje běžně dostupné nástroje formou zdanění, uhlíkové kompenzace (offset), zákazy těžby, respektive preference obnovitelných zdrojů. Problém je, že některá řešení mohou mít negativní nezamýšlené důsledky.

Například současná snaha Švédska prosadit v EU zákaz těžby kryptoměn – byť vedena klimatickými ambicemi – může mít negativní dopady jinde. „V globalizovaném světě jde o spojené nádoby. Zakázat v Evropě sweatshopy je taky super, ale o to víc jich bude v Africe nebo v Asii. Regulace tohoto druhu mohou produkovat externality, o kterých jsme ani neuvažovali,“ říká v rozhovoru pro Finmag.cz ekonomický antropolog Martin Tremčinský z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Jak se ale ukazuje v poslední době, shodu bude těžké najít i v Evropě: zatímco část severských zemí usiluje o zákaz těžby, autoritářské režimy v Bělorusku či v Podněstří ji naopak nově podporují. A situaci může významně ovlivnit i Ruskem vyvolaná válka na Ukrajině.

Kam dál? Bitcoin na Finmagu:

• Najde bitcoin dno, nebo nový vrchol? Hlavní kryptoměna očima expertů
• Platí zločin bitcoinem? Nenechte se vysmát...
• Tokeny a zářná budoucnost? Xixoio připomíná podvodný OneCoin
• Kdo chce bitcoin bít… Typologie hejtrů krypta č. 1
• Zregulovat, nebo nechat žít? Kryptoměny očima expertů