Oškubal vás za covidu stát? Máte právo na odškodnění, zvrátil rozhodnutí soud

Ani milion covid programů – s nadsázkou řečeno – nedokázalo v době přísných lockdownů odškodnit všechny, komu stát z hodiny na hodinu doslova zabalil byznys. Dodnes tak existují soudní pře, v nichž se poškození podnikatelé domáhají náhrady škody. A jedna taková nyní otevírá cestu i ostatním.

Provozovatelka prodejny potravin, které krizová opatření nařizovala zcela či částečně zavřít, se ve sporu domáhá ušlého zisku přesahujícího jeden milion korun. Obvodní soud pro Prahu 7 jako soud prvního stupně ale žalobu zamítl, jeho rozhodnutí následně Městský soud v Praze jako soud odvolací potvrdil.

Nejvyšší soud (NS) rozhodnutí nyní zvrátil a naopak uvedl, že podle výkladu krizového zákona má podnikatelka nárok na odškodnění. „Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dodatečné podmínky, které odvolací soud pro založení odpovědnosti státu za škodu v daném případě dovodil, nejsou namístě,“ uvedl soudce-zpravodaj Pavel Simon. Část rozhodnutí dovolacího soudu pak označil dokonce za „absurdní“.

Odškodnění pro rebely

Odvolací soud se podle Simona zabýval nárokem na náhradu ušlého zisku, který měl vzniknout provozovatelce prodejny potravin proto, že jí vláda krizovými opatřeními během pandemie covid-19 přikázala zavřít prodejnu buď v určitých časech, anebo zcela. „Žalobkyně z toho důvodu nemohla prodávat zboží a realizovat tak zisk,“ uvedl.

Odvolací soud sice uvedl, že stát odpovídá za škodu způsobenou krizovými opatřeními, ale za dvou podmínek: za prvé musí jít o krizová opatření individuálně určená, to znamená směřující proti konkrétně vymezené osobě, nebo okruhu osob, za druhé musí být škoda způsobená „provedením“ krizových opatření. „Tedy že nestačí, že krizová opatření byla vydána,“ dodal Simon.

NS však při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu konstatoval, že z ničeho nevyplývá, že by historický zákonodárce zamýšlel omezit povinnost státu k náhradě škody jen na individuálně zaměřená krizová opatření. Právě naopak si prý byl vědom toho, že krizovými opatřeními budou řešeny mimořádné události velkého rozsahu, přičemž přihlížel ke zkušenosti s povodněmi.

„Lze tak předpokládat, že měl na mysli i krizová opatření zasahující celé území České republiky,“ vysvětlil postoj NS Simon. Argumentace nepředvídatelností mimořádné situace spočívající v epidemii silně nakažlivého onemocní, které postihne celé území státu, tak podle něj není namístě.

Druhý argument odvolacího soudu, že žalobkyně nemá právo na náhradu škodu, neboť proti ní konkrétně nebylo krizové opatření „provedeno“, pak Simon označil dokonce za absurdní. „Logikou odvolací soudu by totiž měl mít nárok na náhradu škody ten, kdo postupoval protiprávně, odmítl se krizovým opatřením řídit, a muselo proti němu být proto provedeno – například zákrokem policie.“

Škoda v době lockdownu

Tvrzená škoda podle žalobkyně představuje ušlý zisk za období od 28. 10. 2020 do 28. 2. 2021 ve výši 1 100 123 Kč. Žalobkyně zdůraznila, že stát podle krizového zákona objektivně odpovídá za škodu vzniklou v důsledku přijatých krizových opatření, a to bez ohledu na to, zda jejich přijetí bylo správné či nezbytné. Právě v tom ji dal nyní NS zapravdu.

V čem ale soud rozhodnout nemohl, je samotná výše odškodnění. „Soud prvního stupně totiž dospěl k závěru, že daný nárok nemá. Odvolací soud se však k této otázce nevyjádřil a tím znemožnil Nejvyššímu soudu, aby se k ní vyslovil již v této fázi řízení,“ vysvětlil Simon.

Nyní se tak věc vrací odvolacímu soudu, který se musí vypořádat především s otázkou, zda má žalobkyně právo na náhradu ušlého zisku jako jedné z forem škody.

Finmag.cz

Kam dál? Podnikavé Česko na Finmagu:

• Neměl jsem na loď, tak jsem si ji postavil, líčí start podnikání jachtař Koláček
• Furch Guitars vyrážejí do světa. Po Česku plánují rozbrnkat i USA
• Vedl firmu, svařil ponorku. Špona v oku? Horší jsou kuličky, říká osobitý svářeč
• Obsazuje seriály i filmy. Casting je víc než jen výběr herců, říká podnikatelka
• Klapkové impérium pohádkově roste. ABO valve vyhlíží svou první miliardu

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag