Supervýkonní zaměstnanci a recepční, co se nemračí. Co vše dnes zvládne AI

Nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců je dlouhodobý problém, který trápí nejednu českou firmu. Příliš na tom nezměnila ani migrační vlna z Ukrajiny, od níž si řada podnikatelů slibovala zlepšení českého pracovního trhu; především vinou jazykové bariéry tito lidé často padají bez ohledu na vzdělání mezi nekvalifikované pracovníky.

Stále tak existuje řada oborů, které se pod tlakem nedostatku kvalifikované pracovní síly opírají třeba i o pracující seniory. Ti ale ne vždy mají pro výkon dané práce potřebnou fyzickou kondici či technické znalosti. Příkladem může být hojné zastoupení nejstarší generace na postech recepčních či ostrahy obchodů a areálů.

Právě na tyto méně kvalifikované pozice ale umělá inteligence (Artificial Intelligence – AI) společně s robotizací a automatizací míří. Zatímco jsme si tak už zvykli, že lze zautomatizovat kdejaký administrativní úkol, umělá inteligence tenhle trend posouvá dál. A čím dál častěji si troufá i na sofistikovanější práce: typicky účetní, vybrané práce v logistice či právě pozice recepčních a bezpečnostní ostrahy.

Pravděpodobně kvůli téhle novince nevyhodíte recepční. Zato vám pomůže obsadit post, na který dlouhodobě zaměstnance sehnat nedokážete.

Úspora na zaměstnancích?

Ať to zní sebevíc ironicky, umělá inteligence firmám pomáhá ušetřit na pracovní síle. Ne ale tak, jak by si mnozí mysleli. Nevyhodíte kvůli ní Blanku z účtárny, ale zlepšíte jí díky ní pracovní prostředí a efektivitu, protože toho pak zvládne víc za stejný objem času. A vám odpadne starost s hledáním posily, po které Blanka už řadu měsíců volá.

Krásný příklad takového vývoje ostatně nabízejí všudypřítomné kiosky ve fastfoodových řetězcích. Namísto toho, aby u každé pokladny stál člověk, objednávka a platba probíhá automaticky na nákupních stojanech, zatímco víc lidské síly se soustředí do zázemí restaurace na přípravu a rychlejší odbavení pokrmů a nápojů. Ve spojení s umělou inteligencí se pak takový model posouvá dál.

Příkladem takového řešení je i nedávno představený e-kiosek od společnosti Konica Minolta. Ten si klade za cíl pomoci firmám právě s nedostatkem zaměstnanců a slibuje až 80% úspory a návratnost investice do dvou let. Technologie přitom kombinuje chytré kamery s umělou inteligencí (viz box).

Pravděpodobně však kvůli téhle novince nevyhodíte recepční, se kterými jste spokojeni. Zato vám pomůže obsadit či nahradit post, na který dlouhodobě zaměstnance sehnat třeba nedokážete. „Reagujeme jak na zvyšující se nároky na ochranu osobních údajů a fyzické zabezpečení firem, tak na postupně sílící personální krizi. Moderní technologie přitom mohou zautomatizovat až padesát procent administrativních, podpůrných či recepčních činností,“ říká Petr Atanasčev, marketingový ředitel divize inteligentních kamerových systémů Konica Minolta Europe.

„U e-kiosku hovoříme konkrétně o možnosti provozu v režimu 24/7 bez ohledu na neschopenky, při současném zrychlení a standardizování souvisejících činností a snížení nákladů. Je to dobrá zpráva pro firmy i zaměstnance. Nudná a rutinní práce v této oblasti do budoucna skončí a lidé se budou moci plně soustředit na činnosti se skutečnou přidanou hodnotou,“ tvrdí Atanasčev.

Osmnáct robotických licencí, které můžeme využívat 24 hodin denně a sedm dní v týdnu, v praxi odpovídá minimálně padesáti pracovním místům

Bez pauz a čtyřikrát rychleji

Jiný příklad využití umělé inteligence ve spojení s automatizací a robotizací pak nabízí celý segment logistiky. Plně automatizované depo hemžící se roboty už provozuje třeba i česká Packeta Group (Zásilkovna), která jím vyřešila právě nedostatek lidí na trhu. Pozadu pak nezůstává ani skupina Raben, podle které jsou roboti a automatizace budoucností celého odvětví logistiky.

„Nepotkávají se sice u kávovaru, na teambuildingy je moc neužije a své kolegy vlastně vůbec neznají, ale přesto v jejich pracovním kolektivu panuje soulad a důraz na efektivitu. Řeč je o robotech, kteří čím dál častěji pomáhají zaplnit mezery při nedostatku zaměstnanců v různých odvětvích průmyslu,“ uvádí Raben s tím, že sám „zaměstnává“ osmnáct robotů.

„Jejich výhodou je, že mohou pracovat nepřetržitě, úkoly zvládnou až čtyřikrát rychleji než lidé a nedělají chyby,“ tvrdí Raben v tiskové zprávě. Firma roboty využívá například pro měření zásilek, jako autonomní nebo poloautomatické vysokozdvižné vozíky, coboty pro výpomoc lidským pracovníkům či senzory internetu věcí nebo automatické třídiče.

„Osmnáct robotických licencí, které můžeme využívat 24 hodin denně a sedm dní v týdnu, v praxi odpovídá minimálně padesáti pracovním místům,“ popisuje Michaela Dražanová, Fresh Logistics Director Raben pro Českou republiku a Slovensko.

Lidi se budou muset zamyslet nad tím, co jdou studovat a čím se budou v budoucnu zaměstnávat. Manuální práce tady ale vždycky budou.

Účetní i virtuální asistenti

Zatím největší podíl systémů postavených na umělé inteligenci lze ovšem najít v administrativních činnostech. Existuje celá řada nástrojů, které dokážou rutinní procesy nejen zautomatizovat, ale postupně se i učit potřebám firmy a postupně se zdokonalovat. Vychovat si dnes takhle lze třeba i zcela autonomní účetní. Podobné řešení nabízí třeba český startup Digitoo.

Ondřej Košík

Asi jsem vymyslela produkt. Simona Kijonková otevřeně o svých začátcích

Nesnadné dětství, několik podnikatelských neúspěchů a nakonec „pohádka s otevřeným koncem“, jak Simona Kijonková, zakladatelka Zásilkovny ze skupiny Packeta, ráda říká. Za 11 let od prvních zásilek se jí firma rozrostla do dalších sedmi zemí a překotně roste. Zaměstnává už dva tisíce lidí a přidává i roboty.

„Z toho, co já dělám několik minut, mi to AI vyčte, kódy mi přiřadí. Je to jako junior účetní, která kopíruje seniorku a ptá se – hele, tohle je nová faktura, kam mám tohle dát. Takže přemýšlí o faktuře v kontextu. Je to vlastně unikátní,“ popsala pro iRozhlas.cz základní funkce Neuronky, jak své virtuální účetní v Digitoo říkají, zakladatelka statupu Karin Fuentesová.

Velmi rozšířené je pak nasazení umělé inteligence v oblasti péče o zákazníky. Virtuální asistenti, ať už textoví či hlasoví, získaly díky AI v posledních letech takové schopnosti, o kterých by si pradávné „plechové huby“ mohly nechat jenom zdát. Už dnes jsou takoví voice- či chatboti poměrně běžnou záležitostí, a to nejen u velkých korporací, ale například i větších eshopů.

Jejich nasazení se navíc bude v budoucnu rozšiřovat, různé predikce mluví o dvouciferném růstu během pouhých pěti let. „Umělá inteligence umožňuje úspory hlavně tam, kde je velký objem relativně jednoduchých úkolů, proto jsou na to vhodné aspoň střední, větší a ideálně velmi velké podniky. Šikovné je to ale třeba i pro malé firmy,“ říká v rozhovoru pro Finmag.cz Mário Mitas, jeden ze zakladatelů pražské softwarové firmy Agnostix.

„Lidi se budou muset zamyslet nad tím, co jdou studovat a čím se budou v budoucnu zaměstnávat. Manuální práce tady vždycky budou, jen už to nebude ta superrutinní, tu obsáhnou stroje. Ti lidé se přemístí na erudovanější pozice: dispečerské nebo operátorské,“ shrnula překotný technologický vývoj v loňském lednovém Finmagu zakladatelka Zásilkovny Simona Kijonková.

Firmy by si měly uvědomit několik věcí. První z nich je skutečnost, že pro další vývoj technologií je klíčová vzájemná spolupráce.

Obří potenciál i etické problémy

Obrovský potenciální přínos umělé inteligence pro světovou ekonomiku ostatně věští celá řada studií. Jednu takovou představila například poradenská firma PwC, podle které se celosvětové HDP do roku 2030 jen díky AI zvýší o 14 %. To v absolutních číslech dělá 15,7 bilionu dolarů, tedy v přepočtu těžko uvěřitelných 338 bilionů korun.

„Umělá inteligence je jednoznačně největší ekonomickou příležitostí v současném rychle se měnícím světě. Pokud se bude umělá inteligence využívat správně, může výrazně zvýšit produktivitu práce. Dojde k automatizaci řady úkolů, rolí i profesí. Ty tak budou zanikat, naopak spousta nových profesí a pozic vznikne,“ vysvětluje Petr Ložek, vedoucí partner technologického poradenství PwC Česká republika.

Zpráva Tech Vision 2023, kterou vydala společnost Accenture a která identifikuje klíčové technologické trendy, pak uvádí, že přestože vytvoření sofistikovaných modelů umělé inteligence může stát až stovky milionů dolarů (několik miliard korun), lze je bez omezení dále upravovat pro automatizaci širokého spektra úloh. I proto se podle zprávy 98 % respondentů z řad vedoucích pracovníků firem domnívá, že tyto modely do pěti let promluví i do strategií jejich organizací.

Firmy by si proto měly uvědomit několik věcí. První z nich je skutečnost, že pro další vývoj technologií nové generace a vědních oborů obecně je klíčová vzájemná spolupráce. Dále je potřeba uvnitř podniku neustále hledat možnosti jak aktuální vědecké poznatky využít k experimentům s novými inovacemi a vzít v potaz rizika, které s sebou tento překotný vývoj přináší.

„Určitě je tam etický rozměr, který zatím není nijak uchopený a já si myslím, že není v současnosti ani právně uchopitelný. Například v IKEM nyní probíhá výzkum, kdy vědci algoritmu dodali ohromné množství CT snímků a AI má zkoušet je diagnostikovat. Mě k tomu ihned napadá otázka, co když stroj udělá chybu a pacient třeba zemře. Kdo za ni bude zodpovědný? Stejné je to v oblasti autonomních vozidel,“ přemítá například František Zeman, ředitel české technologické společnosti Algotech.

Finmag.cz

Kam dál? Podnikavé Česko na Finmagu:

• Pozor, co sdílíte na sociálních sítích. Berňák vám to spočítá
• Být cool za každou cenu nemá smysl, marketing není punk, radí expertka
• Některé banky se firmám vzdalují, hlavně těm menším, ukázala konference
• Dělat tuctové věci je už nebavilo. Výrobci odvážných oken těží z jiné koncepce
• Pěkně ostrý byznys. Pilové pásy ze Sazovic znají až za velkou louží

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag