Některé banky se firmám vzdalují, hlavně těm menším, ukázala konference

Na letošním, už čtvrtém, ročníku Finanční konference vystoupila řada osobností, za všechny například bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer nebo zakladatel Investiční skupiny Natland Tomáš Raška. Nově se dotkla také několika aktuálních témat.

„Letošní ročník konference byl obsahově nejširší. Kromě tradičních témat jako finanční řízení, financování, změnové řízení a makroekonomický pohled letos nově zazněla například digitalizace, Family Office a kybernetická bezpečnost. Věnovali jsme se také firemním dluhopisům nebo otázkám generační výměny ve firmách,“ hodnotí letošní akci Luděk Blahut.

Sám už několik let v roli „hodinového finančního ředitele“ pomáhá firmám získat úvěr nebo přenastavit stávající financování na efektivnější model. „Věnuji se tomu už více než deset let a stále vidím, že malé a střední podniky to mají mnohdy velmi složité. Většinou nemají na to, aby si mohly dovolit zaplatit třeba finančního ředitele,“ vysvětluje, proč originální službu začal nabízet.

Klient sice přichází do banky s investičním záměrem, ale pobočce banky asi přijde nejjednodušší využít předschválený typ úvěru.

Banky vs. malé firmy

U malých firem podle Blahuta není na rozdíl od těch velkých běžné, že by komunikovaly s daňovými poradci, auditory, právníky či externími specialisty. „Majitel menší firmy nemá čas obejít si všechny banky ve městě a zorientovat se v nabídce bankovního a nebankovního sektoru,“ vysvětluje s tím, že přístup bank vůči menším firmám někdy není zrovna vstřícný.

Se souhlasem Luďka Blahuta

Hodinový finanční ředitel: Ušetřit lze miliony, ale firmy na to samy nestačí

Zajištění optimálního způsobu financování může být pro řadu firem nedosažitelným cílem. Platí to zejména v segmentu malých a středních podniků, kde má často majitel na starosti téměř vše. I takovým se ale dá pomoct, říká Luděk Blahut, který už přes deset let působí jako hodinový finanční ředitel. V rámci stejnojmenné služby pomáhá firmám získat úvěr nebo přenastavit stávající financování na efektivnější model.

„Na konferenci to potvrdila i generální ředitelka Asociace malých a středních podniků ČR paní Eva Svobodová. Mluvila o čerstvém průzkumu, ze kterého například vyplynulo, že si podnikatelé stěžují na znevýhodnění oproti velkým firmám. A nevadí jim jen vyšší cena, ale přístup celkově, který se hodně změnil,“ říká Blahut. Tuto zkušenost prý může i sám potvrdit.

Ve zmíněném průzkumu si například podnikatelé stěžují na „odtržení riskařů od reálné praxe“. Jinými slovy: zatímco dříve bylo běžné, že do firem pravidelně jezdili i lidé z „risku“, dnes je to podle Blahuta v tomto segmentu naprostá výjimka. „Některé banky se opravdu začínají svým menším klientům vzdalovat. A to doslova. Sám jsem loni pracoval na jednom případu, kdy se ve firmě s tržbami ke sto milionů korun po vyřízení úvěru neobjevil z banky vůbec nikdo, natož riskař, po celý rok,“ dokresluje praxi, na kterou si v průzkumu stěžují sami podnikatelé.

Celá situace se pak podle Blahuta negativně odráží v kvalitě poskytovaných služeb bankami. „Občas například předělávám tříletý provozní úvěr na desetiletý investiční úvěr. Klient sice přichází do banky s investičním záměrem, ale pobočce banky asi přijde nejjednodušší využít předschválený typ úvěru a naroubovat mu něco, co ho ve finále spíše poškozuje,“ uvádí jeden z příkladů.

„Nebo se často setkávám s případy, kdy banky na riziko firmy financují majiteli firmy jeho soukromé projekty, typicky nemovitostní. Což je špatně z více důvodů. Já potom takovýmto klientům vysvětluji rizika a s partnery z řad právních kanceláří se to snažíme napravit,“ doplňuje hodinový finanční ředitel.

Pokud nakumulovaný kapitál ponechám ve firmě, je stále ohrožen. Při jeho výplatě majitelům eliminuji tržní riziko...

Výhody holdingové struktury.

Jedním z těchto partnerů je i už zmíněný Lumír Schejbal, zakládající partner advokátní kanceláře Schejbal&partneři a specialista na finanční a firemní právo. „Zejména malé a střední firmy, respektive jejich majitelé, často nemyslí na eliminaci podnikatelských a právních rizik. V jedné firmě, doslova na jedné hromadě, mají kumulováno více byznysů, veškerý hmotný a nehmotný majetek a nerozdělený zisk,“ poukazuje Schejbal na jeden z častých nešvarů menších firem.

Tímto postupem přitom podle něj riskují, že pokud se firmě přestane dařit, nebo přijde černá labuť typu covidové pandemie či války na Ukrajině, přijdou o část nebo celý pracně vybudovaný majetek. Řešení přitom existuje, vždy je ale třeba, aby mu předcházela důkladná inventura jednotlivých byznysů a majetku společnosti. „Následně hledáme ideální budoucí strukturu firmy či firem.“

Luděk Blahut

Panelová debata na téma firemních dluhopisů. Zleva moderátorka Michala Hergetová, investor Tomáš Raška, podnikatel Petr Borkovec, manažer Jiří Loubal a bankéř Ladislav Kročák (Finanční konference 2023, 29.5.2023)

Luděk Blahut

Panelová debata o výzvách naší ekonomiky. Zleva bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer, Miroslav Svoboda ze společnosti Deloitte, investor Tomáš Raška a šéf Komerční banky Jan Juchelka (Finanční konference 2023, 29.5.2023)

Aby se například eliminovala výše nastíněná rizika a jednotlivé podnikatelské aktivity se neohrožovaly, Schejbal doporučuje zpravidla společnost rozdělit. „Nová struktura pak zahrnuje společnost, která dělá hlavní byznys. Do dalších společností lze vyštěpit další podnikatelské aktivity a hmotný majetek, zejména nemovitosti. Toto vše doporučujeme zastřešit holdingovou akciovou společností,“ radí.

Výhodou holdingové struktury je podle něj fakt, že nerozdělený zisk z minulých let může být vyplacen do holdingové matky. „Výplata dividend z dceřiných společností do mateřské nepodléhá kapitálové dani, pokud jsou podíly matkou drženy alespoň dvanáct měsíců. Část peněz zůstává v holdingu, neboť holding může fungovat jako vnitrobanka a půjčovat dceřiným společnostem za tržní úrok, ale i bezúročně,“ vypichuje.

Držet uvnitř firmy zbytečně vysoký kapitál ale podle něj nedává smysl. Lepší je nechat si ho vyplatit a dál s ním nakládat jako fyzická osoba. „Pokud investuji do investičních nástrojů, mám po třech letech výnos osvobozen od daně z příjmu. Stejně tak, když jako fyzická osoba investuji do nemovitostí, po deseti letech kapitálový výnos z nich nedaním. Tyto daňové benefity firmy nemají,“ upozorňuje.

Podnikání jako takové je podle něj navíc riziková činnost už ze své podstaty a minimálně podléhá tržnímu riziku. „Pokud tedy nakumulovaný kapitál ponechám ve firmě, je stále ohrožen. Při jeho výplatě majitelům eliminuji tržní riziko a mohu čerpat výhody z investování jako fyzická osoba. Vyplatit si nepotřebný kapitál tedy dává velký smysl,“ radí firmám Schejbal.

Text vyšel v rámci speciálního projektu Podnikavé Česko, jehož je Finanční konference partnerem. Více o konferenci na Hofire.cz a Financnikonference.cz. 

Finmag.cz

Kam dál? Podnikavé Česko na Finmagu:

• Pěkně ostrý byznys. Pilové pásy ze Sazovic znají až za velkou louží
• Vinař Fabig otevřeně o kolapsu i byznysu: Tělo mě vypnulo, ale buduju dál
• Tradice, vášeň, slast i byznys. Neapolská pizza láká i Čechy
• Světový úspěch českého startupu. Průhledné střechy Nebesys získaly zlato
• Se stroji na ně nechoďte. Každé dřevo je jiné, hájí řemeslo houslaři z Lubů

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag