Studium žurnalistiky mi vzalo radost z psaní, ale chuť učit se dál mám, říká šéf NextPage Media

Martin Vlnas měl k novinařině blízko už od mládí, studium žurnalistiky na vysoké škole mu ale chuť psát vzalo. „Pokud se chcete živit jako novinář, jděte raději studovat práva, ekonomii, sociologii, politologii… cokoliv jiného, co vám dá vhled do nějaké oblasti,“ radí dnes.

Touha vzdělávat se dál v něm ale zůstala. I v pozici šéfa vydavatelství NextPage Media. „Nenechávám kolem sebe plynout příležitosti, které se naskytnou. Pokud některou vyhodnotím jako vhodnou, tak se na ni vrhnu, ať už se jedná o byznys, nebo vzdělávání,“ přibližuje, jak se dostal k programu Yodas, v němž dostal příležitost setkat se s lidmi z byznysu, kteří mají podobné starosti jako on. A vyměnit si s nimi své zkušenosti.

Touhu stát se novinářem jste měl už před nástupem na vysokou. Už na základní škole jste prý psal a vydával školní noviny...

Ano, jmenovaly se „Wlnasovy věci“ – s w, aby to bylo co nejvíc „in“. Tehdy letěly Wanastovky. Byl to de facto rodinný podnik můj a mého otce, který mi dělal grafika a editora. Já byl šéfredaktor a s pomocí spolužáků, které jsem lámal silou vůle, jsme noviny vydávali jako občasník.

Když jsem odešel na gymnázium, noviny skončily. Moje chuť psát mi ale zůstala. Psal jsem povídky, básně, později se přidal blog o Jižní Koreji – svého času hodně navštěvovaný, protože o ní v češtině nikdo nepsal. Ta země mě fascinovala, věnoval jsem se jí i ve své diplomové práci. Ještě předtím, než jsem tam odjel studovat, podařilo se mi udat své první komentáře do klasických médií, Týdne a Respektu. Dnes se u nich hodně směju. Sebevědomí mi v osmnácti opravdu nescházelo.

Jak vás na práci v médiích škola připravila a jak formovala váš vztah k této profesi?

Na kombinaci žurnalistiky a politologie v Brně se hlásilo dvě stě lidí a vzali nás osm. Tehdy byla novinařina prémiový studijní obor. Slovy pana profesora Volka jsme byli elita národa a bylo na nás, abychom pomáhali šířit pravdu.

Během studia jsem ale rychle pochopil, že k tomu, aby byl člověk dobrý novinář, nepotřebuje žurnalistiku studovat. Buď to v sobě máte, nebo ne. I proto jsem školu nakonec nedokončil, vzala mi chuť psát. Buďto jsem psal moc akademicky, nebo zase moc žurnalisticky. A tak jsem přestal psát úplně. Trvalo mi pak poměrně dlouho, než jsem v sobě tuhle potřebu objevil znovu. Pokud se chcete živit jako novinář, jděte raději studovat práva, ekonomii, sociologii, politologii… cokoliv jiného, co vám dá vhled do nějaké oblasti.

Jak tedy osobně v NextPage Media přistupujete k tomu, zda redaktoři žurnalistiku studovali, nebo ne?

I na základě mé osobní zkušenosti je mi jedno, co kdo studoval. Mně dala vysoká kontakty, ze kterých těžím dodneška – pomáháme si, sdílíme informace, občas někoho známého zaměstnám, nebo naopak pomohou oni mně. A taky nadhled a schopnost kriticky myslet. Určitě si ale nevybírám kolegy podle toho, jakou školu mají ve svém životopise. Mnohem radši si vybírám lidi, kteří mají neustále otevřené oči, nebojí se inovovat a mají chuť posouvat nejenom sebe, ale i projekty, které děláme.

Řekl jste si tedy i díky téhle zkušenosti, že se musíte i sám průběžně vzdělávat a nemůžete se jen spoléhat na to, co víte ze školy?

Asi ano. Ale potřeba vzdělávat se u mě určitě nepřišla hned po skončení školy. Přicházela s věkem. Čím dál jsem byl od studií, tím byla chuť větší.

Když jsem dostal nabídku vést web Finmagu, musel jsem se učit hodně. A rychle. O ekonomických principech fungování světa jsem toho tehdy mnoho nevěděl. Ale věděl jsem, kde si informace, které jsem potřeboval, najdu. Podobné to bylo o pár let později, když jsme koupili Peníze.cz. Makro už jsem sice ovládal obstojně, ale o tom, jaký je rozdíl mezi kapitálovým a investičním životním pojištěním jsem neměl ani páru. A tak jsem zase pronikal do jiného oboru. Paradoxně nejbližší mému vzdělání byla až Heroine o dalších několik let později.

DoToho!

Jak najít nejlepší zaměstnance? Budujte brand, lidé se ozvou sami, radí experti

Existují i ve firmách rozdíloví hráči? A je důležitější, co člověk umí, nebo jeho charakter? V dalším podcastu mentoringového programu DoToho! o HR světech se nejen těmito otázkami zabývají Hana Kučerová, CEO byznys hubu Opero a Martin Kalenda, zakladatel poradenské společnosti ImageLab, která se zabývá strategickým rozvojem firem. „Lidé buď spolupracují, nebo spolu pracují,“ pojmenovává zásadní rozdíl na pracovišti Kalenda.

O tom, že bychom se měli vzdělávat i po škole, víme všichni. Jenže důvodů, proč to odložit, se vždy najde dost. Potvrzuje to například i studie, kterou vytvořil Aspen Institute CE spolu s Boston Consulting Group. Česká republika se podle ní řadí mezi země, které mají nejméně dlouhodobě vzdělávající se dospělou populaci (6 %). Jakou prioritu má učení se ve vašem životě a proč je pro vás důležité i v dospělosti, na vyšší pozici?

Myslím si, že s tímhle bude přímo korelovat jiná statistika, z níž vyplývá, že ze zemí EU máme jeden z nejvyšších počtů odpracovaných hodin týdně – myslím, že víc mají jen Řekové. V Řecku to může být tím, že tam má hodně lidí čtyři pracovní úvazky a potom tu svoji skutečnou práci. Ale nechci jim křivdit. V Čechách to ale opravdu může být jedna z příčin. Prostě nemáme tolik času. Pokud se to ale nezmění, usneme na vavřínech a svět kolem nás semele.

Žijeme ve světě, který včera byl úplně jiný, než bude zítra. Mění se celá společnost, preference lidí, technologie. Abyste dokázali udržet svůj život a byznys v chodu, musíte se vzdělávat neustále, jinak vám ujede vlak a zjistíte, že nerozumíte svým dětem, padá vám byznys a vy jen nevěřícně kroutíte hlavou. Pokud chcete uspět v podnikání, potřebujete mít informační náskok. A ten nezískáte ani v hospodě nad pátým točeným, ani sledováním osmnácté série Chirurgů.

Jak si pro vzdělávání hledáte prostor? Kolik mu věnujete času?

Ještě pár let po škole jsem, společně se svou matkou, snil o tom, jak jednou vysokou dodělám. Dneska už si na to ani nevzpomenu. Nedávám si tvrdé cíle. Mám děti... Ale taky kolem sebe nenechávám plynout příležitosti, které se naskytnou. Pokud některou vyhodnotím jako vhodnou, tak se na ni vrhnu, ať už se jedná o byznys, nebo vzdělávání.

Mám minimum času, ale účastnil jsem se třeba programu Yodas. Nabídka se zapojit mi přišla zajímavá, protože jsem se mohl setkat s lidmi z byznysu, kteří mají podobné starosti jako já. Každá firma, ať už dělá cokoliv, řeší v určité fázi svého vývoje de facto identické problémy, a aby se z nich vyhrabala, potřebuje určitý set dovedností a její šéf by je měl mít taky. Bylo nesmírně cenné poslechnout si někoho, kdo už je o několik fází dál, nebo naopak ve stejné situaci, ale řeší věci jinak než já. Yodas je pro mě dostupnou alternativou k YPO, která mi přišla inspirativní.

Mohl byste zkušenost s programem, který připravil byznys hub Opero pro rozvoj a vzájemné sdílení zkušených majitelů a vedoucích firem, přiblížit?

Když jsem šel na první setkání, byl jsem zvědavý na ostatní účastníky. Předem jsem sice věděl, o koho konkrétně jde, ale neznal jsem je osobně. To se změnilo už během úvodního setkání, kde jsme si vyprávěli své příběhy, otevřeli se a začali chápat naše aktuální pozice a trable.

Shutterstock

Jak ustát růst? Krizím se nevyhnete, je ale dobré se na ně připravit

Všichni podnikatelé chtějí růst. Rostoucí tržby, rostoucí počet zákazníků, rostoucí množství zaměstnanců. Podle růstu se hodnotí úspěšnost před investory, růst umožňuje expandovat do zahraničí nebo získat úvěr, díky růstu máme nové podnikatelské možnosti. A taky nové problémy. Spoustu nových problémů. Podívejte se na ty nejčastější.

Člověk si uvědomí své slabé stránky – já jsem třeba na svůj tým někdy až moc hodný, snažím se zachraňovat věci, které se zachraňovat nevyplatí, tak jsem si z toho odnesl, že to budu víc sekat. A možná se ještě zamyslím nad studiem atomové energie. (smích) Potom jsou tam lidé, kteří jsou na stejné rovině jako vy, kteří sní o čase na vymýšlení strategií a koncepcí, plánování rozvoje firmy a jejím směřování. Jenže vás brzdí řešení faktur a další věci. Vnímám, že se musí stát ještě mnoho kroků, abych se dostal do pozice jako někteří z účastníků. Dává mi to ale naději.

Zároveň jsme řešili, jak se oprostit od denního provozu firmy, jak najít správné lidi, na které budete určité věci delegovat, jak je odměňovat, jestli jim dávat podíly, kdy je ta správná doba, kdy se tak má stát a tak dále. To jsou věci, které šéf nebo majitel firmy řeší, a vy se tady můžete potkat s kapacitami v oboru a pobavit se o tom. Z tohohle úhlu pohledu to byla opravdu přínosná zkušenost. Probíraná témata byla zajímavá a plodná.

Jste s ostatními účastníky programu i nadále v kontaktu?

Se dvěma ano, propojili jsme se na byznysové úrovni a pomáháme si. S hostujícími řečníky v kontaktu nejsem, ale vím, kam sáhnout, pokud bude třeba.

V únoru se spouští další běh programu. Komu byste ho doporučil?

Pokud si je člověk jistý v kramflecích a myslí si, že dělá všechno správně, tak by se měl přihlásit určitě. Pravděpodobně totiž jen dostal málo zpětné vazby. Obecně je ale program pro každého, kdo vede firmu a má aspoň trochu času. Důležité je zmínit, že se jedná o bezpečné prostředí pro sdílení, víte, že můžete mluvit otevřeně, a víte, že vás ostatní chápou. Kurz je pro manažery, kteří se chtějí poučit, vidět jinou perspektivu, zjistit a ujistit se, že to všichni třeba děláme stejně špatně. I to je motivace.

Na jedné straně je vzdělaný leader, ale pro lepší fungování firem a lidí v nich je samozřejmě důležitý i dostatečný prostor pro vzdělávání zaměstnanců. Jak vzdělávání v NextPage Media podporujete?

Moc rád bych to řešil, ale moji zaměstnanci jsou primárně novináři a obchodníci, a to je specifická skupina lidí, kteří se vzdělávat odmítají, protože jsou vzdělaní dost. (smích). Dílčí úspěchy ale zaznamenáváme. Nedávno jsme se stali součástí velkého evropského grantu na podporu solution journalism, tedy novinařiny zaměřené na řešení. Heroine, která je v programu zapojená, má poselství jasné – bojovat s nerovnostmi a zároveň nacházet a ukazovat cesty, jak svět a společnost reformovat, aby ty rozdíly mizely. Jsem rád, že zrovna holky se vzdělávat chtějí. A vlastně to není tak špatné ani na obchodním oddělení, kde se zase kolegové učí poznávat nové technologie v digitální reklamě. Takže jim vlastně křivdím...

Jakou roli u vás hraje umělá inteligence (AI)?

AI mě baví, cítím v ní potenciál. A moji kolegové taky. Takže se učíme i ji. Využíváme ji v redakcích denně. Šetří nám čas, dělá za novináře některé věci, které je nebaví, ale jsou důležité. Ať už jsou to klíčová slova, návrhy lepších titulků, generování fotek, psaní FAQ, sumarizací a tak dále. Je to velmi cenný nástroj a využití při práci novináře je hodně a budou přibývat.

Promo

O programu Yodas

Yodas

Program Yodas vznikl jako projekt byznys hubu Opero. Jeho cílem je vytvořit důvěrné prostředí pro sdílení zkušeností a názorů mezi skupinou lidí, kteří mají mnoho společného a zároveň se jako výrazné osobnosti mohou navzájem inspirovat.

Do programu jsou pečlivě vybíráni zakladatelé a majitele firem z různých odvětví, kteří řeší podobná témata a patří mezi inspirativní a zkušené podnikatele s minimálně 15 lety profesionálních zkušeností.

Co program zahrnuje?

• 5 neformálních setkání profesionálů v důvěrné atmosféře
• Propojení s inspirativními majiteli firem z různých oblastí
• Plný organizační servis
• Degustace vín, občerstvení a kávový catering
• Všechna pracovní setkání proběhnou v byznys hubu Opero
• Program trvá 4 měsíce

Další běh začíná již 29. února 2024, přihlásit se je možné do konce ledna 2024 na webových stránkách programu.

Jsou nástroje, které chcete v budoucnu teprve vyzkoušet?

Něco, co bude fungovat líp než Word, Outlook a Teamsy. Nástrojů je dnes strašně moc, víc než člověk potřebuje. Mnohem víc. Důležité je najít ty, co vám dají něco navíc. Když zjistím, že mi něco dokáže ušetřit čas, využívám to od prvního okamžiku. Ve firmě máme klasicky Trello, Dropbox, PowerBI, reporty v LookerStudiu od Google a další klasiky, nově třeba používáme ale i Exponeu pro komunikaci s klienty... Aktuálně přemýšlím třeba nad nástrojem Time Is Ltd. na monitorování práce obchodního týmu, který dokáže přes e-maily vysledovat schopnosti obchodníka, jeho časovou investici a spoustu dalších věcí.

A potom třeba budeme mít konečně volný čas na vzdělávání…

Je to tak. K tomu směřujeme i díky AI. Budeme mít čtyřdenní pracovní týden, pátý věnujeme vzdělávání a odpočinku. Škoda, že to ještě pár generací potrvá. Work-life balance je samozřejmě důležitý, nečekám, že budou všichni u práce sedět třeba čtrnáct hodin denně, ale taky jim nechci platit za to, že venčí psa, to můžou dělat ráno a večer, nemusí kvůli tomu trávit celé dny doma.

Nevadí mi, když se někdo připojí na meeting z lesa, ale pokud má ten samý člověk následně dodat zápis z porady nebo nějaký jiný výstup, začnu se kroutit. Datel jim ty poznámky, myslím, nenaťuká.

Co jste se naposledy naučil?

Mám skvělou ženu a učím se každý den spoustu nových věcí. Některé se sice učím popatnácté a vnímám je jako nové. Teď jsem se třeba naučil otevřít box od Zásilkovny přes mobilní aplikaci.

A čemu byste ještě chtěl porozumět?

Aktuálně bych chtěl porozumět, jakým způsobem posílá naše IT firma informace do naší distribuční společnosti, protože jedni tvrdí, že nic nedostávají a druzí, že vše posílají správně. Taky se potřebuji naučit, jak si víc užívat tuhle hektickou dobu. Aby člověk zůstal optimistický a motivovaný, potřebuje mít nadhled.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Malé podniky nejvíc pálí nábor a nastavení byznys plánu, říká Martin Mára z DoToho!

• Instatní polévka je instantní polévka. Klient ocení hlavně upřímnost, říká expertka na značky

• Umělá inteligence ve firmách? Cílem není nahradit lidi, ale pomoci jim, říkají experti

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag