Registr má udělat pořádek ve státním majetku. Sám je možná předražený

Kolik budov státní úředníci vlastně využívají? Kolik se za ně platí? Nejsou zbytečně velké a nevyužité? Nemrhá se v nich energiemi? Dosud stát jasné odpovědi neměl. Teď má ve státním majetku udělat pořádek Centrální registr administrativních budov (CRAB). Funguje od začátku roku, pod správou Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Zatím projekt přišel na dvě stě padesát milionů korun. Osmdesát pět procent nákladů by měly pokrýt fondy Evropské unie, zbytek půjde z rozpočtu ÚZSVM.

O ceně projektu však panují pochybnosti. Sdružení Acta non verba chce na úřad kvůli systému CRAB dokonce podat žalobu. ÚZSVM totiž od sdružení chtěl za poskytnutí bližších informací o ceně projektu šedesát tisíc korun. „Což je dost neobvyklé, pokud má státní instituce vše v pořádku,“ říká ředitel Acta non verba Vojtěch Razima. Je přesvědčen, že úřad chtěl jeho sdružení od dotazu odradit.

Zaneseno už je šestnáct set budov

Do prvního července do registru měly podle usnesení Nečasovy vlády dodat všechny státní úřady a instituce data o tom, které budovy vlastní, které a za kolik si pronajímají, jak je využívají a na kolik přijde jejich provoz.

„V současné době jsou v CRAB zaneseny informace o 1615 budovách a s nimi souvisejících areálech a pozemcích. Nejvíce dat očekáváme od resortu Ministerstva vnitra ČR, který má nejvíce budov (zhruba tři tisíce) a se systémem CRAB se propojuje,“ uvádí mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Robert Hurt. Celkový počet administrativních budov využívaných státem se odhaduje na necelých pět tisíc.

Další fází je podle Roberta Hurta analýza získaných dat. „K změnám dislokace na základě získaných dat zatím nedošlo. Pozitivní výsledky využívání systému CRAB se projeví postupně v delším časovém období,“ říká mluvčí ÚZSVM.

Jaká data budou v registru k dispozici

„CRAB eviduje základní identifikační údaje o dané budově, tedy adresu, čísla z katastru nemovitostí, správce objektu a další. Dále v něm budou podrobnější údaje jako celková plocha kanceláří, počet úředníků, plocha kanceláře na jednoho úředníka, spotřeba energií a podobně. Registr obsáhne nejen budovy, které vlastní přímo stát, ale i ty budovy či prostory, které si stát pronajímá. Z registru tak půjde snadno zjistit, kolik stát platí za správu svých budov a kolik platí za pronájem dalších prostor. Díky pravidelným reportům bude mít stát přehled o volných kancelářích,“ říká mluvčí ÚZSVM Robert Hurt.

Podle avizovaných plánů by měly z analýzy vycházet zcela konkrétní kroky: nepotřebný majetek stát nabídne k prodeji, nevýhodných pronájmů se zbaví, úředníky, kteří obývají zbytečně velké prostory, přestěhuje nebo sestěhuje.

Veřejnost se k informacím z registru nedostane

Veřejnost se však k podrobným informacím o hospodaření státu s administrativními budovami nedostane. „Systém je určen primárně vládě, dislokačním komisím, státním institucím, kterým přinese přehled o volných a využitých administrativních plochách v majetku státu tak, aby mohly být využívány co nejefektivněji,“ objasňuje Robert Hurt. Pro veřejnost byl vytvořen samostatný portál, kde jsou zveřejňovány nabídky volných administrativních prostor a nabídky objektů, které chce stát prodat.

Za informace o projektu chtěl úřad 60 tisíc

Projektový záměr CRAB schválila Topolánkova vláda už v roce 2008, ke spuštění registru pak došlo na začátku letošního roku.

Dodavatelem systému je společnost IBM. Ta ovšem zakázku za sto deset milionů získala bez výběrového řízení – pouze na základě vyjednávacího řízení s výzvou k účasti v soutěži. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových tehdy argumentoval tím, že IBM v roce 2004 zvítězila v tendru na dodávku Informačního systému o majetku státu (ISMS) a CRAB je podle úřadu jeho integrální součástí.

Úřad čeká žaloba

Celý projekt zatím stál zhruba dvě stě padesát milionů korun. Sdružení Acta non verba se o něj začalo zajímat v rámci mapování efektivity české státní správy – srovnávalo, kolik české úřady utratily za počítače, software a informační systémy.

Když si Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových řekl o šedesát tisíc za poskytnutí informací, vzbudil pozornost. „Není to obvyklá praxe, pokud mají státní instituce vše v pořádku. Někdy žádají o poplatek v řádech několika mála tisíců korun. To když odpověď na naši žádost vyžaduje skutečně více práce. Pokud ovšem někdo žádá hned 60 tisíc, pak je naprosto evidentní, že nás chce vysokou cenou odradit od dotazu,“ míní Vojtěch Razima z Acta non verba. Peníze sdružení úřadu ve spolupráci s Nadačním fondem proti korupci nakonec uhradilo a vyžádané informace dostalo. „Většinu obsahu však tvoří balast, který má obtížného tazatele zahltit – uživatelské příručky, návody, školení...,“ říká Vojtěch Razima. Na ÚZSVM chce proto sdružení podat žalobu. „Budeme se u soudu domáhat navrácení 60 tisíc korun. Myslíme, že nemůžeme prohrát. Jen to bude trvat dlouho,“ dodává Razima.

Je to běžná sazba, tvrdí úřad

Úřad se však hájí. „Acta non verba nežádala detailní informace o CRABu, ve skutečnosti žádala detailní údaje o veškerých nákladech ÚZSVM za poslední tři roky na pořízení, servis, opravy a údržbu veškerého software a hardware, informačních systémů a elektronický systém spisové služby, serverů včetně informačních systémů, cenu za licence placené třetím osobám za roky 2010, 2011 a 2012, v členění na počty pracovních stanic,“ argumentuje Robert Hurt z ÚZSVM. Příprava informací podle něj stála zaměstnance úřadu 240 hodin práce. „Takže jsme byli nuceni od tazatele požadovat finanční úhradu, a to s odvoláním na zákon o svobodném přístupu k informacím a v souladu se sazebníkem, zveřejněným na webových stránkách ÚZSVM,“ pokračuje Robert Hurt. V sazebníku je podle něj jasně uvedeno, že „pokud se jedná o informaci, která si vyžádá mimořádně rozsáhlé vyhledávání a zpracování, zaplatí žadatel náklady ve výši 250,00 Kč za každou hodinu započaté práce odborného referenta“.

Acta non verba: zavání to tunelem

Sdružení Acta non verba informace od ÚZSVM stále analyzuje. „Ale už nyní se ukazuje, že náklady na výpočetní techniku a software jsou hodně vysoké. Zavání to tunelem. Například cena za pronajatý hardware od O2 (27 ks) za průměrně 1,2 milionů CZK/ks/rok se naprosto vymyká běžným cenám. A nikde není ani zmínka o tom, jak a kdy byl tento dodavatel vysoutěžen. U softwaru se cenově vymyká maintenance [údržba a servis, pozn. red.] od Microsoftu. Konkrétně jde o Digitrade/Comparex za více jak 7000 Kč za uživatele a rok. A rozhodnutí o výběru bylo již údajně skartováno. Ve srovnání se sedmkrát nižší částkou za běžnou maintenance Oracle je to krajně podezřelé,“ popisuje Vojtěch Razima.

Jen náklady na informační systém CRAB podle něj dosáhly 132 milionů korun. „To se zdá být opravdu hodně, protože ve skutečnosti je to jen zvláštní grafická datová vrstva nad RÚIAN [Registr územní identifikace, adres a nemovitostí, pozn. redakce], tedy nad programem, který už ÚZSVM provozoval,“ hodnotí Vojtěch Razima. Náklady na informační sytsém CRAB podle něj navíc nejsou vůbec transparentní. „Není zřejmé, jak byla cena stanovena ani jak byl vybrán dodavatel, tedy IBM,“ uzavírá Vojtěch Razima.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových na to má stručnou odpověď.

„Projekt CRAB byl několikrát kontrolován a auditován ze strany Ministerstva vnitra a Ministerstva pro místní rozvoj a nebylo shledáno žádné pochybení,“ říká mluvčí úřadu Robert Hurt.

Spor o to, zda zakázka byla, či nebyla předražená, tak nejspíš bude pokračovat. Samotný registr by přitom mohl být velmi užitečným nástrojem – pokud bude dobře využíván.

NERV: na kancelářích se dá ušetřit až miliarda ročně

Členové Národní ekonomické rady vlády (NERV) letos kupříkladu propočetli, že pouhým standardizováním velikosti kanceláří (což by pro mnohé úředníky znamenalo zmenšení pracovního prostoru) by se mohla ušetřit až miliarda ročně – tedy zhruba pětina dnešních výdajů na provoz administrativních budov využívaných státem.

Informace z registru bude podle Roberta Hurta také možné využít ke stanovení klíčových ukazatelů výkonnosti (KPI) v oblasti řízení státních kancelářských prostor a administrativních budov. Půjde tak porovnat hospodaření České republiky v této oblasti s dalšími evropskými zeměmi.

Centrální registr podle něj také umožní státním institucím rychle a efektivně plnit nabídkovou povinnost. „Každá státní instituce totiž má povinnost nabídnout nepotřebný majetek ostatním státním institucím. Tato nabídka proběhne na neveřejném portálu CRAB. Pokud žádná státní instituce o tento majetek neprojeví zájem a vláda potvrdí, že je pro stát nepotřebný, je nabídnut v rámci veřejné nabídky na veřejném portálu CRAB,“ vysvětluje Robert Hurt.