Ochrana zaměstnanců, nebo hrozba pro podniky? Zaručená mzda očima expertů

Marian Jurečka

ministr práce a sociálních věcí

Souhlasíte s názorem?

-

-59

+

V souladu s programovým prohlášením vlády, a také v souladu s v loňském roce přijatou legislativou EU, připravuje MPSV automatický valorizační mechanismus minimální mzdy, jež bude dle návrhu MPSV vázána na průměrnou mzdu.

Součástí debaty se sociálními partnery je také konkrétní poměr minimální mzdy ke mzdě průměrné. Diskutujeme o možnostech postupného zvyšování tohoto poměru, která nyní lehce převyšuje 40 %.

Otázka minimální mzdy je navázána na systém mezd zaručených, o jehož úpravě a zjednodušení rovněž diskutujeme. Naší snahou je připravit akceptovatelný návrh řešení ve shodě s partnery z řad svazů zaměstnavatelů i zaměstnanců. Je přitom přirozené, že představy těchto partnerů jsou v některých otázkách odlišné.

Josef Jaroš

předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

Souhlasíte s názorem?

-

-10

+

Produktivita, respektive přidaná hodnota dlouhodobě neroste ani zdaleka takovým tempem, jako mzdy obecně. V současné době mzdy statisticky stagnují (vyjma energetiky a bankovnictví, pochopitelně), zatímco výpočty variant zvyšování minimální mzdy počítají s kontinuálním růstem.

V roce 2023 zvyšování minimální mzdy z pohledu AMSP vůbec nepřichází v úvahu, tempo zvyšování je v situaci, která se děje v ekonomice, extrémní. Za určitých okolností (při zrušení zaručené mzdy) jsme schopni podpořit růst minimální mzdy na 45 % průměrné mzdy v horizontu sedmi let. 

AMSP rovněž konzistentně přináší na stůl výrazné omezené nebo zrušení zaručené mzdy, protože každý růst mzdy minimální vytváří enormní tlak na zvýšení zaručených mezd, a to skutečně ohrožuje chod podniků, zejména v některých oborech. Ostatně i z důvodového materiálu je zřejmé, že mzdu pod úrovní zaručené mzdy (ale současně nad minimální mzdou) má pouhé jedno procento všech zaměstnanců v celé České republice, takže 99 % zaměstnanců je na či nad úrovní zaručené mzdy.

Dominik Stroukal

ekonom, Metropolitní univerzita Praha, člen NERV

Souhlasíte s názorem?

-

+31

+

Zaručená mzda je nesmysl. Nikdo neví, kolik lidí ji pobírá a proč. Ani stát to neví. Je to podivná hra na centrální plánování zaměstnání. Seznam profesí je zastaralý, neúplný a úsměvný. „Makléř na finančním a kapitálovém trhu nesmí brát méně než X“ vždy vyvolá u studentů úsměv. A také otázky, protože bystří studenti se mě ptají, jestli není kapitálový trh součástí finančního trhu.

Živě si dovedu představit, jak takový seznam kdysi vznikal a určitě by z toho byl dobrý spin-off pro Jistě, pane ministře. „Kdo bere asi tak nejvíc? Napište tam finančního a obchodního ředitele, ti chodí v oblecích. A takový ty lidi, co obchodujou na burze. Jak se jim říká? Píšu makléř na finančním a kapitálovém trhu.“ Samozřejmě se to v dnešní rychlé době extrémně mění a zaručená mzda pro IT experta v sedmé kategorii...

Ať si stát pro své platové tabulky zaručenou mzdu nechá, ale vyjednávání o mzdě by mělo zůstat na trhu. Jen to nutí zaměstnance a zaměstnavatele kreativně obcházet zavedené názvosloví, aby se nedostali do konfliktu se starou a nesmyslnou tabulkou. Verdikt: Zrušit.

Marek Ditz

lídr projektu Partners Banka

Souhlasíte s názorem?

-

+38

+

Zaručená mzda existuje, aby chránila ty nejslabší účastníky trhu práce, kteří nemají výhodnou vyjednávací pozici. Je tedy jedním z důležitých pilířů sociální soudržnosti a pomáhá omezovat chudobu. Její valorizace by měla odrážet růst minimálních životních nákladů.

Lze pochopit, že inflace v základních položkách spotřeby jako jsou potraviny, doprava, bydlení a energie vyvolávají potřebu valorizace. Pokud byznys zaměstnavatelů nedokáže zajistit svým zaměstnancům ani ty základní potřeby, tak je spíš něco špatného s tím business modelem.

Mám za to, že éra generování zisků z otrocké práce už delší dobu patří do minulosti.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Trinity Bank

Souhlasíte s názorem?

-

+4

+

České ekonomice by nejvíc prospělo, pokud by se zrušil jak institut zaručené mzdy, tak institut mzdy minimální. Politicky je to druhé zřejmě zcela neprůchodné, takže buďme rádi za případné zrušení alespoň mezd zaručených. Oba tyto instituty přispívají k přeregulovanosti trhu práce. Zaměstnavatelé se nemohou řídit čistě tržními signály, ale musí brát v potaz právě regulaci státu. Vzniká tak tlak na růst nezaměstnanosti, protože obě regulace najímání pracovníků z hlediska zaměstnavatele prodražují.

Odbory nyní vítězoslavně hlásají, že v uplynulých deseti letech šla minimální mzda i mzdy zaručené výrazně nahoru, a přesto se nárůst nezaměstnanosti nedostavil – zůstává nejnižší v EU. Tímto triumfalismem však odbory hlavně demonstrují svoji neznalost ekonomických zákonitostí a krátkozrakost. Dřív či později si „naběhnou na vidle“.

Uplynulá desetiletka byla nejprve – do pandemie – dekádou geopolitické stability a mohutného tištění bilionů v režii centrálních bank. Zaměstnanost byla zajištěna právě tímto tištěním, které ještě nestihlo být inflační v oblasti spotřebitelských cen. Během pandemie jsme si pak zaměstnanost pro změnu kupovali na dluh. Až se možnosti dalšího tištění a zadlužování vyčerpají, narazíme na zeď ekonomické reality. Vzhledem k tomu, že geopolitická situace je stále tísnivější, náraz do zdi bude o to bolestivější. Pak může nezaměstnanost v Česku prudce vyletět, že se nestačíme divit. A vyletí o to prudčeji, že jsme v relativně klidných časech podlehli fantaziím odborů a nechali minimální a zaručené mzdy narůst až příliš. Obětí budou například mladí lidé s nízkou kvalifikací. 

Vít Samek

místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů

Souhlasíte s názorem?

-

+7

+

Stanovení minimálních mezd je významným úkolem státu, k němuž nás zavazuje členství v Evropské unii. Připomínám, že současná vláda se jako vláda členského státu Evropské unie podílela na přijetí směrnice Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 ze dne 19. října 2022 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii, kterou musí Česká republika implementovat do listopadu roku 2024, a která v tomto směru obsahuje jasné závazky. Na místě je připomenout rovněž úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 26 o zavedení metod stanovení minimálních mezd, 1928 a úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 131 o stanovení minimální mzdy, 1970.

Chystaný valorizační vzorec minimální mzdy, který je v současné době připravován v rámci tripartitních jednání na expertní úrovní směřuje k zajištění důstojné úrovně minimální mzdy v České republice v souladu s cíli schválené směrnice EU. Počítá se i se zjednodušením systému zaručených mezd, jejichž role v odměňování zaměstnanců je nezastupitelná.