Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Bundesliga jede! Velký sport ale s koronavirem nejspíš neuhraje ani remízu

Spolková vláda včera kývla: v druhé půlce května může bundesliga zase začít. Pro profesionální sport je to světýlko na konci tunelu, může ale zase brzy zhasnout. A někomu na cestu až ven pravděpodobně nezbudou síly.

Z úterní přípravy fotbalistů Bayernu Mnichov na obnovenou ligu- Zdroj: FC Bayern München

Čas od času to přijde. Ukazováček namířený na profesionální sportovce, že jsou předražení budižkničemu a že si ty ohromné peníze nezaslouží. V nedávné době k tomu koronavirus ponoukl třeba sociologa Jiřího Přibáně nebo ministryni financí Alenu Schillerovou. Ta v půlce dubna v Senátu prohlašovala, že fotbalisté nemají morální právo žádat o státní příspěvek 25 tisíc pro OSVČ. Klasika. Rychle ale otočila, když jí vysvětlili, že fotbalisté v tuzemských podmínkách skutečně nejsou nejbohatší skupinou obyvatel.

Tahle zjednodušující kritika většinou vyplývá z naprostého nepochopení systému. Profesionální sport je vysoce kompetitivní odvětví a dost peněz na celý život si za pár let kariéry vydělá jen hrstka těch nejlepších. Drtivá většina sportovců poté, co pověsí řemeslo na hřebík, normálně chodí do nějaké obyčejné práce.

Pokud jde o české fotbalisty, tak ani angažmá v prvoligovém klubu neznamená šestimístné odměny. Mnohem častěji jsou naopak v základu pod průměrnou mzdou. Navíc jsou to často formálně živnostníci – proto také byla řeč o příspěvcích pro OSVČ – takže nemají pracovní smlouvy a základní zaměstnaneckou ochranu, zákonem garantované odstupné, náhrady mzdy a podobně.

Jako všichni

Našim fotbalistům, pro které zásadní část příjmu tvoří bonusy za odehrané zápasy, tedy skutečně příjmy klesly prakticky automaticky a moc s tím nemohli dělat. Na snížení odměn se ale i jejich kolegové ve většině případů s kluby dohodli prakticky všude v Evropě. Existují ovšem výjimky, jako je Žilina nebo anglický Tottenham, kde se fotbalisté s vedením klubu na snížení platu stále nedohodli a gáže jim chodí v plné výši.

„Přeplacené sportovní primadony“ ale také ukázaly případnou solidaritu. Americký americký fotbalista Drew Brees z klubu New Orleans Saints například s manželkou přispěl státu Louisana na obnovu po koronaviru částkou pět milionů dolarů. Londýnská Chelsea pronajala 128 hotelových pokojů zaměstnancům NHS (Národní zdravotní služby), věnovala 81 tisíc jídel ohroženým Britům a hráči místo krácení výplat část svých mezd pravidelně posílají na charitu. Kamerunský útočník Samuel Eto’o se spojil s vládou své rodné země a pomohl několika desítkám tisícům lidí zajistit ty nepotřebnější prostředky na boj s koronavirem. A takových příkladů je mnoho. I český fotbalový reprezentant do jednadvaceti let Michal Sadílek (20) z holandského PSV, který zatím nepatří mezi top placené hráče, poslal dohromady částku 500 tisíc nemocnici v rodném Uherském Hradišti a městu Uničov. Za což ho poslanec Petr Gazdík (STAN) nominoval na medaili za zásluhy

Pandemie naplno ukázala, že profesionální sportovci nejsou kasta necitelných boháčů.

Dohrajou se ligy?

Vraťme se ale do reality posledních dní, ve kterých uvolňování otevírá nejrůznější naděje… Pro sport jich není mnoho. Co se týká velkých sportovních soutěží, těch, které mají šanci se opět rozjet, je naprosté minimum. Téměř výhradně jsou to nejvyšší fotbalové soutěže.

Bundesliga

Angela Merkelová včera potvrdila, že německá nejvyšší liga se bude moci dohrát. Datum ale zatím zůstává otevřené, respektive na funkcionářích. Ti by měli rozhodnout zítra. První zápasy by se mohly odehrát 15. nebo 22. května. Podle deníku Bild je pravděpodobnější časnější datum.

Zaprvé, po otestování 36 týmů první a druhé bundesligy vyšlo najevo, že celkem deset hráčů a členů realizačního týmu má covid. A pak podle leckoho není jisté, že fotbalisté dokážou dodržovat přísná protivirová pravidla. Před zápasy budou muset být v karanténě, podrobí se také vždy novému testu. Pochybnosti vyvolalo především video útočníka Herthy Berlín Solomona Kaloua, který na Facebook Live natočil, jak si podává ruce se spoluhráči nebo vyrušuje, když jednoho jeho spoluhráče právě testují. Bavorský premiér Markus Söder na tiskovce po včerejším jednání spolkové vlády (která prý mimochodem otevření ligy věnovala víc času než školkám a školám) jeho jednání označil za „ošklivého vlastňáka“.

Hertha Kaloua okamžitě odvolala a uvedla, že jde o selhání jednotlivce, otázky ale zůstaly. Pokud by se podobné incidenty opakovaly a došlo k rozšíření nákazy, nemá smysl soutěž dohrávat. Podobnou blbost mimochodem předvedl na začátku března basketbalista Utahu Rudy Gobert. O dva dny později byl pozitivně testován na koronavirus.

Eredivisise a Ligue 1

Vládní nařízení znemožňují dohrát holandskou Eredivisie nebo francouzskou Ligue 1. V Nizozemsku se rozhodli nevyhlašovat vítěze ligy ani sestupující. Ve Francii ale bylo rozhodnutí jiné: na základě průměru bodů na utkání byli za mistry prohlášeni hráči Paris Saint-Germain a sestup do Ligue 2 čeká Amiens a Toulouse. Nedohra bude mít pravděpodobně soudní dohru, právní kroky už podnikají Amienští a chystá se k nim i Toulouse. Advokáty ale zaúkoloval také Lyon, toho času sedmý. Ten chce usilovat o náhradu škod, které mu údajně vzniknou tím, že se kvůli současnému umístění nedostane poprvé po dvaceti letech do lukrativních evropských pohárů. Kam by to jinak jistě dotáhl.

Turek. Zdroj: Shutterstock
Turek. Zdroj: Shutterstock

Ke kafi Kašpárkův výběr

Chytré čtení na víkend

Dobré čtení má oproti sebelepší buchtě jednu výhodu. Nevadí, že se do něj před vámi zakousl někdo jiný. Každý týden šéfredaktor Finmag.cz Michal Kašpárek ochutná metráky textů. A každý pátek vám e-mailem pošle přehled těch nejlepších. Pokud tedy budete chtít a přihlásíte se k odběru našeho pravidelného newsletteru. 

Čtení na víkend

Fortuna liga

Pro české fotbalové soutěže samozřejmě nebude tak podstatné, kdo a podle jakého klíče bude nasazený do další sezony evropských pohárů (pokud se vůbec budou hrát), ale zda a za jakých podmínek dojde k postupu mužstev do první ligy a k sestupům z ní. Řešení samozřejmě vždycky bylo na stole jen dvojí – anulace dosavadních výsledků Fortuna ligy a zmražení veškerých postupů/sestupů (což mnozí považují správně za morální hazard), nebo dohrání celé ligy, včetně nadstavby. Jakékoliv další řešení by zřejmě skončilo u soudu. Druhé variantě samozřejmě hraje do karet příznivý vývoj pandemie u nás. Hrát by se mělo znovu začít 25. května.

Premiere League

V Anglii je situace nejasná. Britská vláda má o budoucnosti Premier League jednat zítra. Podle televize Sky byly kluby srozuměny s tím, že se sezona dohraje jedině v případě, pokud se určí osm až deset neutrálních stadionů, kde se odehraje zbytek utkání. Pokud by se Premier League nedohrála, znamenalo by to pro anglické kluby ztrátu víc než miliardy liber. Zároveň však šéf Fotbalové asociace (FA) Greg Clarke smutně dodal, že si nedokáže v dohledné době představit návrat fanoušků na stadiony a že liga se pomalu připravuje na možnost, že i následující sezona se bude odehrávat bez diváků. Návrat do normálu očekává až poté, co se na koronavirus najde vakcína. Angličané ale mají štěstí v tom, že většina příjmů Premier League tkví v penězích plynoucích z lukrativních smluv na vysílací práva.

Itálie, Španělsko a zavilí Švédové

A co se týče zbylých největších fotbalových lig, tak v těžce zasažené Itálii se do tréninku vracejí první týmy a Juventus ohlásil, že nakažení fotbalisté Daniele Rugani a Blaise Matuidi se už z koronaviru vyléčili. Na seznamu nemocných tak zbývá úž jen útočník Paulo Dybala. Všechny týmy Serie A zároveň vyjádřily touhu soutěž dohrát. Liga by se měla podle aktuálního plánu rozběhnout opětovně 2. června. Ve Španělsku pak měli hráči začít od pondělí trénovat, ale vidle jim do plánu hodila vláda, která návrat do individuální přípravy podmínila testováním hráčů a trenérského štábu. Pokud všechno půjde podle plánu, La Liga by se měla začít opětovně hrát v červnu a dohrát se během léta.

Otázka přirozeně zůstává, zda je dobrý nápad ligy vůbec dohrávat. Minimálně existují velmi pádné argumenty, proč pěknou řádku měsíců hrát fotbal bez diváků. Katastrofický průběh pandemie v severoitalském Bergamu je totiž přičítán tomu, že se tu v polovině února odehrál zápas Ligy mistrů mezi tamní Atalantou a Valencií. Průběh pandemie také mohl neblaze ovlivnit zápas mezi Liverpoolem a Atléticem Madrid, jehož vliv bude vyšetřovat město. Ve světle těchto zpráv působí naprosto fantaskně švédský přístup: tamní liga má 14. června odstartovat nový ročník – i s fanoušky.

Riziko pro diváky, ale i pro hráče

Pokud se ale jakékoliv sportovní utkání bez pochyb projeví nebo označí jako katalyzátor pandemie, asi si na návštěvu sportovních stadionů vážně počkáme, než bude funkční vakcína. Naprostým minimem pak v budoucnu můžou být měření teploty před vstupem na stadion, jak už si to na vlastní kůži zkusili fanoušci Atalanty.

Otázkou je také bezpečnost samotných sportovců, kteří mají kvůli nadměrné fyzické zátěži přirozeně sníženou imunitu, a funkcionářů, mezi kterými je dost starších osob. A pro některé jednotlivce je riziko vyšší – připomeňme třeba hokejistu Philadelphie Oskara Lindbloma, který bojuje s rakovinou, nebo slovenského hokejistu Martina Réwaye, který měl v minulosti problémy se srdcem. Z českého fotbalu se připomenou především dvě jména – stoper Sparty David Lishcka, který v minulé sezoně prodělal operaci se srdcem, a kouč letenských Václav Kotal, kterému je 67 let a už jen díky svému věku patří k rizikové skupině obyvatel. To jsou rizika bezprostřední, ale nákaza by mohla poznamenat i život těch zdravých, kteří ji jako většina přežijou – dlouhodobý efekt onemocnění na tělo člověka zatím nedokážeme spolehlivě odhadnout a je možné, že ne vždy po něm bude schopné dál podávat špičkové výkony.

Plný doktorů a chloraminu

Finmag duben 2020

Pavel Jégl: Zvířata dnes, lidé zítra. Umělá inteligence a 3D tisk přestávají být sci-fi a vstupují do českých ordinací. Jakmile vědci všechno vypilují na zvířatech, začnou nám zdraví vracet nanoroboti a úpravy genomu.  


Jiří Hovorka: Připravte si peněženky a jezte zeleninu. Češi stárnou a budou potřebovat víc doktorů. Jenže ti stárnou taky. A kdo se ještě nechystá do důchodu, toho spíš než okresní poliklinika láká Praha nebo Německo. Jak aspoň udržet standard?  


Michal Kašpárek: Budete se kroutit. Císařský řez, slepáček, apmutačka ruky. Banální operace. Pokud si je tedy neděláte sami.


Ondřej Tůma: Doktor na síti. „Telemedicína může zabránit přetížení nemocnic. Češi snad brzy pochopí, že lékařskou péči lze mít i bez putování po doktorech,“ říká v rozhovoru manažer Virtuální kliniky EUC Daniel Soukup.  


Kristýna Kašpárková. Tak ukaž, doktore. Jaké nedoceněné nebo opomenuté lékařské seriály má smysl sledovat i po letech? Co vás naučí o pokrocích medicíny? A co jste naopak nevěděli o televizních klasikách?

 


Amerika je odolnější

Než se dočkáme vakcíny, mohlo by ale minimálně pro některé fotbalové kluby být pozdě. Hodně jich totiž (pokud pomineme Anglii) ve světle koronavirové krize ohlásilo, že mají finanční problémy. Dlouhodobý výpadek příjmů ze zápasů by pro ně asi znamenal poslední kapku a zlomený vaz. Problém budou obecně mít menší ligy (včetně české) v případě, že by je postihl výpadek příjmů z evropských pohárů – jejichž osud pro příští sezonu je ve hvězdách.

Lépe se se situací – díky svému systémovému nastavení – pravděpodobně dokážou vyrovnat severoamerické sportovní ligy. Finanční ztráty pro ně teď samozřejmě budou obrovské. Ale z dlouhodobého hlediska by pro ně mělo hrát příznivou roli především to, že neznají nic jako sestup/postup ze/do soutěže. Rovnováhu a úroveň v soutěžích udržují mechanismy, jako je draft nebo platové stropy. Takže absence výsledků jednoho ročníku nebude případně představovat zásadní problém. Tedy systémový. Pak jsou tu samozřejmě příběhy klubů a samotných hráčů, pro které nedohrání znamená zmarněnou šanci (pro někoho možná poslední) získat kýženou trofej – ať jsou to hvězdy hokejové Tampa Bay nebo basketbalových Los Angeles Lakers v čele se stárnoucím Le Bronem Jamesem. Rozmezí, v němž máte reálnou možnost získat v dané lize trofej a udržet pohromadě kádr nabitý hvězdami je velice malé – zpravidla dvě až tři sezony. Pak vás doženou věk, zranění platové stropy, něco z toho, samo nebo v kombinaci, vám jednoduše nedovolí třeba udržet pohromadě všechny klíčové hráče, kteří budou chtít jít logicky vydělat lepší peníze někam jinam.

Výhodou je tedy severoamerickým ligám jistá uzavřenost vůči ostatnímu světu. Proti tomu kopaná, která fakticky tvoří jediný obrovský globální trh s minimálními omezeními (pokud pomineme například regulaci Financial Fair Play nebo pravidla o přestupech náctiletých hráčů), se bude z viru vzpamatovávat dlouho. Šéf bundesligy Christian Seifert v pozoruhodném rozhovoru pro New York Times uvedl, že očekává, že podle něj letos v létě fotbalový trh vůbec nebude existovat. Nakolik něco podobného ovlivní „exportně orientované ligy“, jako je třeba holandská nebo slovenská, to si nikdo netroufá odhadovat. Vyrovnání sil na evropských trávnících ale spíš nečekejte. Naopak. Propast mezi bohatými velkokluby a těmi ostatními se v následujících letech pravděpodobně ještě prohloubí – právě kvůli absenci financí plynoucích těm menším z lukrativních přestupů do větších lig.

Příští vítězové

Buď jak buď, zápas s koronavirem nemá sportovní průmysl letos šanci uhrát ani na remízu. Bude rád, když to nebude úplný debakl a když se aspoň udrží na nohách. Jenže to, co je pro jedny prohra, bývá pro druhého zase šance. Krize sportovního průmyslu urychluje růst sportovního průmyslu 2.0. Příští týden si posvítíme na to, kdo ze současné situace těží, koho vynesla nahoru a komu pomohla vyrůst.

Michael  Durčák

Michael Durčák

Autor je redaktor Echo24. Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK