Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Kdo ničí globální obchod? Technologie!

Je rozkol ve skupině G7 počátkem demontáže globálního obchodu? Kdo ví. Jasné je ale to, že globalizaci začínají podkopávat technologie.

Americký prezident stáhl podpis pod víkendovým prohlášením schůzky nejvyspělejších liberálních ekonomik G7 v kanadském La Malbaie, ve kterém se státy zavazují usilovat o snížení celních bariér, netarifních překážek i dotací.

Podpis Donalda Trumpa pod „manifestem volného obchodu“ by ale stejně nebylo možné brát vážně. Podobně jako nelze brát vážně podpis zástupců Evropské unie, dotačního molochu, který ročně vydá na subvence desítky miliard eur a který úzkostlivě chrání svůj trh s auty a potravinami.

Většina reakcí na Trumpovu účast-neúčast na G7, na americká cla na dovozy oceli a hliníku i na hrozby dalších cel se dají shrnout do teze „globální obchod v ohrožení“. Globální obchod ale ohrožuje nejen Trump či Evropská unie. Ztrácí na dynamice bez jejich přičinění, je na ústupu. Ochranářská opatření tento trend mohou jen urychlit.

ČERSTVÝ FINMAG

„Čert vem atomovej hřib i trenýrky, tohle je největší věc, do který jsme se pustili. Věřím v nové technologie, decentralizaci a společenské zřízení bez účasti státu,“ říká Roman Týc ze Ztohoven a nyní především z Paralelní Polis.


Tak se to stalo. Z kohoutku neteče voda, v zásuvce není proud. Den. Dva. Týden. Měsíc. Jak přežít? Připrav se, kdo můžeš. Preppeři už se chystají.


Tma na krku, a my ještě ve městě. To není dobré. V podzemí se skrývají poslední skupiny bojovníků Islámského státu a dvě prostovlasé cizinky tu budí pozornost. Markéta Kutilová píše ze syrského Kurdistánu.


Globalizace v minulých desetiletích spojila státy do celosvětových dodavatelských řetězců s průmyslovými výrobky, polotovary, potravinami, surovinami a energiemi. Zvykli jsme si na svět, kde výrobek Made in China z továrny v čínském vnitrozemí je dovezen do některého z jihočínských přístavů, tam přeložen na loď a dopraven do Hamburku. Odtud ho pak kamion doveze do pražského nákupního centra.

Takový svět brzy ustoupí do pozadí. Automatizace výroby, nové technologie a inovace v zemědělství část globálního obchodu vymažou. Peter Yared, zakladatel jednatelů konzultační společnosti Sapho na webu televize CNBC upozorňuje na několik technických trendů, které jdou proti globalizaci:

Automatizovaná a digitalizovaná výroba

Tento trend je bezpochyby nejdůležitější. Postupující automatizace výroby ve spojení s robotizovanými pracovišti a digitalizací řídicích a kontrolních činností snižuje podíl mzdových nákladů na ceně výrobku. V ceně tak začínají převažovat náklady na přepravu.

Průmyslové roboty zvládnou stále složitější úkony, dokážou už dokonce šít (sewboty). A tak se výroba z Číny (kde beztak vzrostly mzdové náklady) a jiných asijských zemí postupně začíná vracet na Západ.

Kombinace rostoucích mzdových nákladů v říši středu a pokrok v automatizaci už přiměly k návratu produkce do Ameriky třeba energetickou korporaci General Electric nebo výrobce stavební techniky Caterpillar. Do Česka se z Číny vrátil výrobce psacích potřeb Koh-i-noor a část produkce z ní domů stáhla firma Brano, která dodává kování.

3D tiskárny

Technologie, která z digitální předlohy (3D model) vytváří výrobek, je jednoduchá a čím dál levnější. Rozšiřuje se také její využití. 3D tiskárny dokážou vytisknout i díly z kovů. Využívá je například automobilka Ford nebo výrobce letadel Airbus.

3D tiskárny umožní vyrábět v místě díly nebo hotové výrobky, které před tím byly technologicky náročné a musely se dovážet.

Vertikální zemědělství

V uzavřených vertikálních pěstírnách rostou zemědělské plodiny v regálech nebo patrech nad sebou osvětlovány LED žárovkami nebo světlovody – hydroponicky a bez pesticidů. Tyto high-tech farmy se rozšířily v Japonsku, které pro nedostatek místa nakupovalo zemědělskou půdu v Austrálii.

Je nasnadě, že první evropskou zemí, kde se začaly prosazovat, bylo hustě zalidněné Nizozemsko. V Česku nedávno uvedla první vertikální farmu do provozu společnost Feel Greens. Stojí v Břeclavi.

Vertikální farmy spotřebují desetinu vody proti běžným polím, potraviny v nich rostou 2,5krát rychleji, po celý rok a bez ohledu na podnebí i roční období. Umožňují pěstovat zemědělské plodiny v nepříznivém klimatu nebo obydlených oblastech, a tak omezit jejich dovozy ze vzdálených oblastí.

Laboratorní maso

Myšlenka je prostá. Formuloval ji už ve třicátých letech minulého století Winston Churchil: „Je přece zbytečné chovat a zabíjet celé kuře. Vždyť stačí vypěstovat samotná prsíčka, stehýnka nebo křidýlka.“

Maso tvoří podstatnou část globálního obchodu. Tradiční chov je náročný na zdroje – krmivo a vodu. Hospodářská zvířata se podílejí třetinou na světové spotřebě vody a na půlkilový steak padne téměř deset kilogramů krmiva.

Laboranti proto už desítky let pracují na vývoji konzumovatelné, levné a chutné buněčné tkáně vyrobené v biologických inkubátorech. Mají k ní daleko. Teprve v posledních letech seale začaly do výzkumu investovat významné finance. Americký masokombinát Tyson Foods například do masa z tkání živých zvířat a vyživovaných v laboratořích rostlinnými proteiny vložil už 150 milionů dolarů.

Až bude vývoj završen, ubude rozlehlých pastvin s dobytkem i lodí brázdících oceány s mrazicími kontejnery.

Anketa

Co je energetický zdroj budoucnosti?

Tarify, kvóty, subvence

Peter Yared upozorňuje ještě na dva protiglobalizační trendy – frakování a čistou energii.

V případě těžby ropy a plynu hydraulickým štěpením hornin se Amerika zbavila závislosti na dovozu černého zlata a v Atlantiku ubylo ropných tankerů. Tento efekt už nastal, ale jeho dopad bude krátkodobý.

Energie z obnovitelných zdrojů pak podle Yareda může odbourat infrastrukturu rozvodných sítí, kterými je energie přenášena z jedné země do druhé a ve které vznikají značné ztráty. Solární a větrná energie se může ukládat lokálně do baterií.

Pokud ale počítáme s nástupem elektromobilů, musíme vzít v úvahy vyšší poptávku po elektřině. Sotva se proto v budoucnu obejdeme bez jaderných megaelektráren. Mám za to, že elektřina se lokálním zbožím nestane.  

Posun od globalizace k lokalizaci je nicméně jasná věc. Přesto likvidovat globální obchod administrativními zásahy – dovozními tarify, kvótami a subvencemi – nedává smysl. Způsobí víc škody než užitku na všech stranách – znepřátelí strategické spojence, zakonzervují neefektivní výrobu (oceli, hliníku) a budou udržovat při životě zastaralé technologie.

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 1 komentář v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Amos | 11. 6. 2018 14:40

O deglobalizaci - kterou nazývá relokalizace - psal Milan Zelený už před více než 4 roky.
Tehdy ten článek vypadal podivně - dnes se objevují jak je patrno i další hlasy.
http://www.milanzeleny.com/cs-CZ//stranky/1/-/0/31/pf-2014-milan-zeleny

+5
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK