Měsíc a půl práce pro stát. Proč podniky v Česku ztrácejí tolik času papírováním?

Vláda se zřejmě domnívá, že ve firmách pracují jiní lidé, než kteří nakupují zboží. Nesmyslná byrokracie uvalená na podniky se tak nepočítá.

Spolehlivým měřítkem regulačních překážek býval index Světové banky Doing Business, ve kterém se však banka rozhodla pro nesrovnalosti nepokračovat. V poslední zprávě pro rok 2020 se ČR umístila na 41. místě ze 190 ekonomik.

Srovnejte tento výsledek s indexem Economic Freedom of the World, kde je Česká republika nyní na 17. místě ze 165. Na první pohled je podnikání v České republice zatěžováno víc, než by se mohlo zdát z celkového stavu ekonomické svobody.

Měsíc a půl papírování

Liberální institut ve spolupráci se slovenským INESSem v letech 2017 až 2021 měřil takzvaný Index byrokracie. Ten vychází z modelového podniku se čtyřmi zaměstnanci, který – což je důležité – produkuje odpad. Po prozkoumání zákonných náležitostí vypočítáme, kolik hodin práce musí podnik věnovat na splnění všech byrokratických požadavků. Výsledky v jednotlivých letech zobrazuje následující graf.

Z grafu je zřejmé, že v roce 2021 došlo k obrovskému nárůstu byrokracie. Souviselo to s pandemií covidu-19, jen povinnost testování si podle našich výpočtů vyžádala 48 člověkohodin. Pokud toto výjimečné množství odečteme a vypočítáme průměr za roky 2017 až 2021, dostaneme průměrnou hodnotu 231 člověkohodin na dodržování byrokracie. To je skoro přesně šest člověkotýdnů.

Modelovému podniku zabere 27 člověkohodin, aby vyhověl mzdovým předpisům; 16 hodin, aby vyhověl předpisům o přijímání a propouštění zaměstnanců; 46 hodin, aby vyhověl předpisům o vykazování pracovní doby; 51 hodin, aby vyhověl daňovým předpisům; 57 hodin, aby vyhověl předpisům o odpadech; a deset hodin, aby se vypořádal s předpisy o vozidlech a certifikaci (například školení o bezpečnosti práce).

Jinými slovy, téměř šest týdnů pracuje jeden zaměstnanec nikoli pro zákazníky firmy, ale pro stát. Pokud je tedy medián mezd v České republice ve 4. čtvrtletí roku 2022 (což je poslední období, za které máme k dispozici údaje) 50 500 Kč v superhrubé či 30 042 Kč v čisté mzdě, ony nutné byrokratické člověkohodiny vyjdou každou firmu na 67 165 Kč superhrubé nebo 39 955 Kč čisté mzdy.

Přesně tolik firmy vyplácejí za 1,33 měsíce, po které se zaměstnanec nepodílí na příjmech firmy. Není proto divu, že v očích podnikatelů by tyto peníze mohly být vynaloženy lépe.

Přímými náklady to nekončí

Tyto náklady jsou pouze implicitní. Podnik je nese, protože jeden zaměstnanec se zabývá těmito problémy, a proto se nemůže věnovat platícím zákazníkům. S některými z těchto požadavků jsou však spojeny i explicitní náklady. Například za školení o bezpečnosti práce platí podniky společnostem, které je „vyučují a zkoušejí“, přestože užitečnost tohoto školení je přinejmenším sporná.

Kvůli cílům Evropské unie v oblasti recyklace jsou pod extra dohledem takzvaní „producenti odpadu“. V našem Indexu byrokracie máme na mysli malou truhlářskou firmu. Ale nejenom truhláři, nýbrž každý, kdo uvádí na trh obaly nebo balené výrobky – tedy každý podnik, který zákazníkům posílá knihy, boty, jídlo nebo cokoliv v obalu – se musí postarat o zpětný odběr tohoto odpadu. Reálně uzavírají tyto firmy smlouvu s firmou EKO-KOM, jež pomocí finančních incentiv a vzdělávacích kampaní motivuje zpracovatele odpadu, obce a spotřebitele k takovému množství recyklace, aby cíle EU byly naplněny.

Recyklace je jistě správná věc. Otázkou však je, jestli příliš recyklace s přílišným papírováním, na kterou malý podnik musí vyhradit 57 hodin práce jednoho zaměstnance, není až moc.

Pokud chceme vyšší hospodářský růst, méně drahoty a méně byrokracie, musíme našim podnikům ulevit. Jiná cesta není.

Finmag.cz

Kam dál? Podnikavé Česko na Finmagu:

• Tréninkem mozku ke zdraví i úspěchu. Bývalá mluvčí rozjela netradiční byznys
• Česká vlna kouše. Chci, aby ta moje hladila, říká zakladatel Ovečkárny
• Vracet knížky jako flašky od piva. Sázka na změnu Knihobotu vyšla
• Fotbal mi dal chuť něco dokázat, říká Gecov. Teď rozjíždí miliardový byznys
• Zvýšení odvodů OSVČ očima expertů. Vážně platí podnikatelé státu málo?

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag