Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Plují prázdné a přesto šetří. Absurdní svět výletních lodí

Jakub Žofčák
Jakub Žofčák
19. 7. 2021
 53 036

Rok 2020 měl být rokem výletních lodí. Plavební společnosti loni očekávaly přes 30 milionů pasažérů a rekordní navýšení už tak astronomických obratů v řádech desítek miliard dolarů. Pandemie covid-19 však ukázala, jak moc můžou takové odhady být postavené na vodě.

Plují prázdné a přesto šetří. Absurdní svět výletních lodí
Zdroj: Shutterstock
Carnival EcstasyCarnival EcstasyCarnival MagicNorwegian Cruise Line EscapeNorwegian Cruise Line JadeSymphony of the Seas
Další fotky
v galerii (8)

Podobně jako letectví jsou plavby po moři bez nadsázky gigantický průmysl. Každých deset let dokázal bezmála zdvojnásobit počet pasažérů a v roce 2018 se stal nejrychleji rostoucím sektorem světové dopravy.

Hodnota sektoru se tehdy odhadovala na 150 miliard amerických dolarů (přes tři triliony Kč). Kombinovaný zisk „velké trojky“, jak se nazývají tři největší společnosti v odvětví (viz níž), pak činil bezmála šest miliard dolarů (126 miliard Kč).

Loni v březnu ale musely lodě o velikosti obřích plovoucích měst spustit kotvy. Byl to tak tvrdý lockdown, že neměl obdoby ani ve zmíněné letecké dopravě. Celé odvětví se doslova zastavilo. K předcovidovým hodnotám by se průmysl mohl podle odhadů expertů dostat až v roce 2024.

Jak si tedy dokázaly výletní lodě poradit s rok a čtvrt dlouhou stopkou?

Nezáleží tolik na tom, kam se pluje, když je na palubě kino, aquapark, bary, kasino a planetárium.

Nástup velké trojky

Výletní lodě navazují na tradici zaoceánských parníků začátku 20. století, jako byly lodě Olympic a Lusitania (nebo samozřejmě Titanic). Před sto lety to ještě byl primárně dopravní prostředek, na palubě se tak mísili chudí imigranti s evropskou a americkou smetánkou. Právě pro ni plavební společnosti vytvořily velmi honosné první třídy, které imitovaly luxusní hotely.

Dovolená před sto lety a dnes

Lístek do první třídy na loď Lusitania v roce 1915 stál 380 dolarů, dnes cca 10 000 dolarů (přes 200 000 Kč). První třída v největší současné výletní lodi Symphony of the Seas začíná na cca 1600 dolarů (33 500 Kč) a nejdražší lístky stojí bratru 45 000 až 85 000 dolarů (tedy od cca milionu Kč) za týdenní plavbu.

Kreativní destrukce dostihla zaoceánské parníky během 50. let, a to s rozvojem a lepší dostupností velkokapacitních dopravních letadel. Během 60. let už cestovalo přes Atlantik 95 procent cestujících letadlem a lodě se musely rychle přeorientovat na nové zákazníky.

Právě v této době (1966 až 1972) se z výletních lodí začaly stávat obrovské zábavní parky na vodě, jak je známe dnes. Nezáleží tolik na tom, kam se pluje, když je na palubě kino, aquapark, bary, kasino a planetárium. Vznikla také „velká trojka“ – společnosti, které dnes celému odvětví dominují a obsluhují tři čtvrtiny zákazníků. Jsou jimi Norwegian Cruise Line, Royal Caribbean a Carnival (provozovatel nechvalně známé Costa Concordia).

Carnival EcstasyPaul Brady Photography / Shutterstock.com
Carnival EcstasyNataliia Martseniuk / Shutterstock.com
Chci víc fotek

Lodě se zvětšovaly a začaly konečně využívat výnosy z rozsahu, které stojí za ekonomickým ziskem tohoto odvětví. Se snižující se cenou přestal být výlet snobárnou, ale stal se dovolenou pro celou středostavovskou rodinu. Tomu podle mnoha zdrojů dopomohl i populární sitcom The Love Boat (Loď lásky), který běžel v 70. letech a cílil právě na střední třídu.

I kdyby společnosti rozdávaly pokoje zdarma, stejně by skončily v čistém zisku.

Dolary tečou proudem

Jak je ale možné, že jedna jediná výletní loď dokáže vykázat týdenní obrat deset milionů dolarů? Začněme tím očividným: dvěma základními zdroji obratu plavebních společností, kterými jsou příjmy z lístků a příjmy z prodejů zboží a služeb na palubě.

Letectví covid
Shutterstock

Zatracený covid. Letectví krvácí, do šrotu míří i mladé stroje

Mezi nejvíc postižené segmenty ekonomiky v pandemii koronaviru patří cestovní ruch a letecká doprava především. I ona doslova čeká na vakcínu. Už dnes přichází o miliardy denně a čím déle bude pandemie trvat, tím budou škody větší, upozornil už v únoru letecký publicista a expert na slovo vzatý Martin Vacek.

Jasnou strategií je natlačit do lodi co nejvíc pasažérů, a to i za cenu podpultových slev na hraně profitability – ta se dožene prodejem na palubě. Autoři z The Hustle analyzovali výroční zprávy společností velké trojky a spočítali, že bezmála dvě třetiny příjmů (62 %) plynou ze vstupenek a zbytek jsou tržby barů, kin, kasin a dalších služeb.

Výsledkem je poměrně vysoká čistá marže v průměru 17 % (u společnosti Royal Caribbean dokonce 19 %), která předčí i srovnatelné řetězce luxusních hotelů. A to rovnou dvojnásobně. Autoři The Hustle vypočítali průměrný čistý zisk 291 dolarů (přes 6000 Kč) z jednoho naloděného pasažéra.

Kritik plavebních společností profesor Ross A. Klein z univerzity v Newfoundlandu dokonce říká, že i kdyby společnosti rozdávaly pokoje zdarma, stejně by skončily v čistém zisku.

V boxu výše zmíněný gigant Symphony of the Seas (přes 6000 pasažérů) tak může za týden plavby opravdu trhnout obrat 10 milionů dolarů a přinést společnosti Royal Caribbean čistý zisk 1,7 milionu dolarů (36 milionů Kč) za jediné vyplutí.

Jak zahýbal covid s akciemi Norwegian Cruise Line

Zdroj: peníze.cz

V tomto světle už nezní tak hrůzostrašně ani obrovské fixní náklady, které jsou spojeny s pořízením samotných lodí. Největší z nich (ona Symphony of the Seas) například stála 1,4 miliardy dolarů (bezmála 30 miliard Kč). Oproti tomu nejmenší loď společnosti Carnival (Ecstasy) stála „pouhých“ 275 milionů dolarů, tedy asi 5,8 miliardy Kč (obě k vidění v galerii článku).

Zatímco pod vlajkou s 50 hvězdami by posádce na lodi musela být vyplácena federální minimální mzda 7,25 dolaru za hodinu (152 Kč), pod panamskou vlajkou se dvěma hvězdami je to jen 2,32 dolaru (cca 50 Kč).

Černí pasažéři z Karibiku

Četní kritici ovšem upozorňují, že výletní lodě využívají i různé šedé praktiky, které se staly jakýmsi veřejným tajemstvím. Jednou z nich je plavba pod takzvanou Flag of Convenience, tedy pod výhodnou národní vlajkou. Velká trojka na svých výletních lodích pluje téměř výhradně pod vlajkami Libérie, Baham nebo Panamy, což společnostem přináší dvě obrovské výhody.

Proskakování obručemi

Další regulací, kterou musí výletní lodě obcházet, je Jones Act z roku 1920, který udává, že loď přepravující americké občany nebo zboží musí být vyrobena v USA, mít americkou posádku a plout pod americkou vlajkou. Výletní lodě se tak například na plavbě po západním pobřeží musí povinně zastavit na tři hodiny ve Victorii v Kanadě, aby nepluly jen mezi americkými přístavy. I kvůli Jones Act existuje jedna jediná velká výletní loď pod americkou vlajkou (Pride of America). Plavba s ní je v průměru třikrát dražší než s jinou výletní lodí.

V prvé řadě nemusí američtí pasažéři dodržovat například zákaz pití alkoholu do 21 let nebo se řídit striktními regulacemi ohledně hazardních her. Druhou velkou motivací je, že výše zmíněné země mají velmi výhodné (čti prakticky žádné) regulace, co se pracovních podmínek zaměstnanců, minimální mzdy, pracovních hodin a podobně týče.

Zatímco pod vlajkou s 50 hvězdami by posádce na lodi musela být vyplácena federální minimální mzda 7,25 dolaru za hodinu (152 Kč), pod panamskou vlajkou se dvěma hvězdami je to jen 2,32 dolaru (cca 50 Kč). Tvrdou a velmi kritizovanou realitou je průměrná mzda posádky na výletní lodi pod dva dolary na hodinu a standardní jedenáctihodinové směny po sedm dní v týdnu (308 hodin za měsíc).

A to není všechno. Obrovskou díru v zákoně představuje i fakt, že ačkoli 90 % výletních lodí operuje v amerických vodách a vozí americké zákazníky, průměrná zaplacená daň z příjmů v USA je pouze 0,8 % (oproti standardním 21 %). Kapitolou sama pro sebe jsou pak lobbovací aktivity, za které podle neziskové organizace Open Secrets utratily plavební společnosti za poslední roky řádově desítky milionů dolarů. Nemluvě o kupování si politiků ve vlajkových zemích jako Panama.

Covid a jeho vliv na akcie Carnival Corp.

Zdroj: peníze.cz

K tomu všemu si velká trojka během pandemie covid-19 vystřihla velmi špatné PR, když žádala americkou vládu o kompenzace. A to za stavu, kdy nejen prakticky neplatí daně, ale využívá bezplatně záchranáře, celníky, pobřežní stráž a námořnictvo. Jak shrnul výše zmíněný profesor Klein: „Oni neplatí žádné daně a teď chtějí podporu daňových poplatníků? Kam se poděl volnotržní kapitalismus?“

Jak se popasovat s ušlými zisky v řádech stamilionů dolarů, byl paradoxně až druhotný problém.

Škatulata, škatulata

Ale zpět k pandemii. V březnu roku 2020 vydalo americké CDC (Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí) zmíněný příkaz zastavující veškerou aktivitu výletních lodí.

Virus na palubě

Výletní lodě mají s virovými epidemiemi četné zkušenosti – jedná se přece jen o uzavřený prostor s vysokým počtem osob. V roce 2014 se cca 20 % pasažérů lodi Explorer of the Sea (Royal Caribbean) nakazilo norovirem způsobujícím nemoc podobnou střevní chřipce (průjem a zvracení). A nejde o ojedinělou událost – za posledních 14 let došlo k 353 podobným propuknutím gastrointestinálních chorob na palubách výletních lodí. V návaznosti na propuknutí covid-19 např. na lodi Diamond Princess v blízkosti Japonska (a po PR apokalypse Costa Concordia) tak utrácí velká trojka miliony dolarů, aby si napravila PR „plovoucích Petriho misek“ a aby znovu přesvědčila veřejnost, že je bezpečné trávit dovolenou na výletní lodi.

Plavební společnosti měly před sebou v ten moment dva problémy. Problém, co s nadcházející letní sezonou a jak se popasovat s ušlými zisky v řádech stamilionů dolarů, byl paradoxně až druhotný. Prvním obrovským problémem bylo, co se samotnými loděmi a především, co s desetitisíci členů posádky, kteří na těchto lodích právě přišli o práci.

Společnost Carnival – premiant velké trojky – právě uzavírala zimní sezonu a měla přes dvacet výletních lodí v Karibiku. Poté, co vyplynulo, že nemá smysl čekat, až se pandemie přežene, se rozpoutala logistická noční můra: Jak repatriovat zpátky domů do Afriky, východní Evropy, jižní Asie a dalších koutů světa cirka 26 000 lidí (které spojuje výše zmíněná ochota pracovat za míň než dva dolary na hodinu), když prakticky nefunguje letecká doprava?

Nejjednodušší řešení se ukázalo jako správné – startujte motory, pojede se lodí. Všech 23 výletních lodí se nejprve sjelo u souostroví Grand Bahama, kde se posádky pomocí tendrů roztřídily do sedmi výletních lodí podle regionu, kde se mělo vystupovat (Evropané si nastoupili na loď Magic, jihovýchodní Asiaté na loď Ecstasy atd.). Na začátku května lodě vypluly a během až dvouměsíční cesty postupně vysazovaly všechny posádky nejprve na Bahamách, poté v Africe, v Evropě (k nám nejblíže na Dubrovníku), v Indii, na Srí Lance a na Filipínách.

Loď duchů hvězdou YouTube

Nezvyklá doba, nezvyklí youtubeři. Kapitán lodi Coral Princess z flotily společnosti Princess Cruises Line se v době nejtvrdšího lockdownu rozhodl provést zájemce zcela prázdnou výletní lodí. Protože šance projít se útrobami obřího plujícího hotelu téměř bez lidí se jen tak někomu zkrátka nenaskytne...

 

Lze si snadno domyslet, že tuto výpravu právě propuštěné posádky pojaly jako jeden velký flám. Ostatně konzumace alkoholu je prakticky jediná odpočinková aktivita, kterou na výletní lodi zaměstnanci můžou po práci provozovat.

Společnosti velké trojky ve třetím kvartálu 2020 vykazovaly pouze půlprocentní obrat stejného kvartálu předchozího roku.

Utopené náklady

Zaměstnanci se šťastně vrátili do svých zemí třetího světa, co ale s tím druhým problémem? Především kvůli zmíněným vysokým fixním nákladům propalovaly plavební společnosti každý den, kdy lodě nepřevážely turisty, obrovské náklady.

Vytáhněte kotvy

Výletní lodě začnou naplno obsluhovat cestující v následujících měsících. V červenci 2021 se na hladinu vrátí celkem 141 výletních lodí. Obecně si velká trojka zakládá na proočkovanosti celé posádky, ale podmínky pro cestující se liší loď od lodi, od velmi přísných (obě dávky očkování) až po poměrně laxní. Situaci mimo jiné komplikuje například zákon na Floridě, který znemožňuje plavebním společnostem požadovat po cestujících covidový pas.

Podle serveru Cruising.org přichází průmysl každý den o 110 milionů dolarů (2,3 miliardy Kč) ve ztracené ekonomické aktivitě a o 800 ztracených pracovních míst. Společnosti velké trojky ve třetím kvartálu 2020 vykazovaly pouze půlprocentní obrat stejného kvartálu předchozího roku a situace se neustále zhoršovala.

Do karet jim hrálo několik skutečností. V prvé řadě je plavební průmysl velmi cyklické odvětví a plavební společnosti jsou naštěstí zvyklé si šetřit peníze na horší časy. V létě roku 2020, když společnosti propustily přebytečné zaměstnance a stihly zpeněžit nějaký ten kapitál, měla velká trojka na přečkání pandemie solidní polštář v řádech jednotek miliard dolarů (i díky vysoké ziskovosti zmíněné výše).

Carnival EcstasyPaul Brady Photography / Shutterstock.com
Carnival EcstasyNataliia Martseniuk / Shutterstock.com
Další obrázky v galerii (8)

Nemusíme tedy o chudáky plavební společnosti mít přehnanou starost – podle stavu na účtu na konci roku 2020 by měly vydržet na suchu nejméně do jara roku 2022. To samé bohužel nelze říci o městech závislých na turistech, které lodě přivážejí.

Bylo však nutné minimalizovat ono každodenní propalování peněz. Stovky metrů dlouhé lodě s kapacitou tisíců pasažérů a posádky bohužel nejsou karavany, které stačí strčit na zimu do garáže a zamknout vrata. Na palubě i v době nečinnosti stále musí být přítomny desítky lidí, které udržují loď a techniku v chodu.

Doky byly plné. Společnost Carnival to vyřešila tak, že nechává 15 lodí volně plout Karibikem.

Šťastnou plavbu

„Garáže“ navíc pro všechny ani nejsou – doky byly plné. Nikdy se nepočítalo s tím, že by žádná loď nebyla na vodě, takže v docích jednoduše nebylo fyzicky dost místa, aby všechny zakotvily. Nemluvě o poplatcích desetitisíců dolarů za den, které si doky za „garážování“ lodí účtují.

Láká vás svět výletních lodí?

Například společnost Carnival to vyřešila tak, že nechává 15 lodí volně plout Karibikem. Na každé z nich je asi stočlenná posádka, která udržuje lodní funkce v chodu. Jedna z lodí pravidelně každý týden zajede do Miami „na nákup“ pořídit zásoby, které distribuuje mezi zbylé lodě. Pokud je tedy nějaký čtenář náhodou v Karibiku, může se mu naskytnout nevídaný pohled na desítky obrovských parníků plovoucích volně vedle sebe. I taková je doba covidová.

I přes tyto a další problémy, které se do textu nevešly – ekologický dopad, nevyšetřované zločiny na palubě, údajné transporty drog atp. – se nemusí výletní lodě bát o přežití. Desítky milionů pasažérů nezačnou najednou vyznávat lokální udržitelnou turistiku a nepřestanou poptávat luxusní dovolenou za přijatelnou cenu na výletní lodi.

Můžeme naopak jen doufat v to, že postpandemický stav vytvoří příležitost vstoupit na trh novým firmám, které rozloží stávající oligopol.

Přišla zima a s ní i nový Finmag. Co v něm najdete?

Kam kráčí nakladatelé? Český knižní trh je v dobré kondici. Nulová DPH na knížky ale cenovky na pultech nejspíš nezmění. Co bude s ušetřenými penězi?

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

KNIHY JSOU BYZNYS

• Jak zacloumal knižním trhem nástup komiksu? • Proč si za sebe slavné osobnosti nechávají psát knihy? • Investice do knih se vyplatí, ale pro byznys se to dělat nedá.

BYZNYS JE HRA

• Než úspěšní podnikatelé zestárnou, musí vyřešit, co bude dál. Kdo převezme Pradu? • Hřbitovy mají problém: Velká poptávka nepřináší víc peněz. • Kolik platů stojí byt?

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
187
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Jakub Žofčák

Jakub Žofčák

Jakub Žofčák je absolventem oboru Ekonomická analýza na NF VŠE a momentálně si dělá doktorát na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně. Živí se lektorstvím a pořádáním kurzů pro studenty, spolupracuje jako... Více

Související témata

analýzahotelykoronaviruslodní dopravaturismus
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo