Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Kolik si spořit na důchod?

| 17. 10. 2011

Zní to děsivě, ale abyste si za 30 let mohli užívat měsíční rentu ve výši deseti tisíc, potřebujete spořit 6 300 korun měsíčně a tuto částku každoročně navyšovat o inflaci. Počítejme společně…

Kolik si spořit na důchod?

Před měsícem jsme si v článku Kolik milionů potřebujete na penzi ukázali, že na rentu 10 000 měsíčně byste měli mít kapitál tři až čtyři miliony. Tři miliony postačí pro rentu čerpanou z kapitálu, čtyři miliony potřebujete pro nekonečnou rentu čerpanou pouze z výnosů. Dnes do úvahy přidáme inflaci a podíváme se, kolik bychom si tedy měli na penzi spořit.

Jak zohlednit inflaci?

Začněme s inflací, potvorou, která našim úsporám neustále užírá kupní sílu. Pokud máte vlastní bydlení, tak byste v dnešní době měli s deseti tisíci korun na osobu bez problémů vyžít. Bude to ale stačit i za 30 let? Těžko. V tu dobu nemusí tato částka stačit ani jídlo. Při inflaci čtyři procenta ročně by za 30 let byla kupní síla renty v nominální výši deset tisíc korun jen 3 083 korun.

  • Kupní síla = částka : (1 + inflace)doba
    10 000 : 1,0430 = 3 083

Jestliže tedy dnes na desetitisícovou měsíční rentu potřebujeme tři až čtyři miliony korun, kolik budeme potřebovat za 10, 20 nebo 30 let? Například při čtyřprocentní inflaci bychom za 30 let potřebovali mít téměř deset až třináct milionů korun.

  • Suma po inflaci = suma dnes × (1 + inflace) doba
    3 000 000 × 1,0430 = 9 730 193
    4 000 000 × 1,0430 = 12 973 590

Pro zjednodušení můžete vycházet z následující tabulky pro jeden milion korun a vynásobit daným poměrem. Čili v našem případě si najdeme řádek 30 let a sloupec čtyři procenta – jeden milion v dnešních cenách za 30 let při čtyřprocentní inflaci činí 3 243 398 korun. Čtyři miliony jsou čtyřnásobek, tj. 12 973 590.

Inflační tabulka

Tabulku v původní velikosti najdete zde.

Jak spočítat měsíční úložku?

Naspořit 13 milionů není žádná legrace. Při konstantních úložkách a zhodnocení šest procent ročně by bylo potřeba po dobu 30 let spořit cca 13 250 korun měsíčně. Výpočet už je malinko složitější:

  •  Spořená částka = požadovaná suma : [(1 + výnos)(doba + 1) – (1 + výnos)] : výnos

Přičemž v našem případě nesmíme zapomenout, že počítáme měsíční spořenou částku, tudíž i dobu musíme počítat v měsících a roční (p. a.) výnos překalkulovat na měsíční (p. m.) výnos.

  •  12 973 590 : : [1,04(1 : 12) - 1] = 13 248

Pro usnadnění nabízím tabulku koeficientů, kterými stačí podělit požadovanou sumu, a dostanete potřebnou měsíční úložku:

Koeficient k výpočtu, kolik ukládat

Tabulku v původní velikosti najdete zde.

V našem případě platí 12 973 590 : 979 = 13 252 (drobný rozdíl je dán zaokrouhlením koeficientů na celé číslo)

Takto můžete velmi rychle spočítat potřebnou konstantní úložku pro různé horizonty, výnosy a inflaci. Například pro získání sumy jeden milion korun (bez zohlednění inflace) potřebujete následující měsíční úložky:

Kolik ukládat na milion

Tabulku v původní velikosti najdete zde.

Pro kontrolu se vrátíme k našemu příkladu. Potřebujeme-li za 30 let naspořit při výnosu šest procent ročně sumu 12 973 590 korun, pak jednoduchou trojčlenkou získáme potřebnou měsíční úložku: 12 973 590 × 1021 : 1 000 000 = 13 246 (drobný rozdíl je opět daný zaokrouhlením koeficientů).

Navyšování spořené částky

V reálném životě je ale tato kalkulace k ničemu. Prozatím jsme počítali jen s inflací nákladů, nezohlednili jsme však inflaci příjmů. Jak klesá kupní síla peněz a rostou ceny zboží, podobně rostou i mzdy. Jsou to spojené nádoby. V praxi bychom tedy měli plánovat s postupným navyšováním spořené částky o inflaci.

To už je výrazně složitější simulace. Pro zjednodušení můžete ale uvažovat tak, že pokud náklady i příjmy porostou stejným tempem o inflaci, tak můžete v podstatě kalkulovat bez inflace. Nebudete tedy navyšovat o inflaci ani potřebnou sumu, ani spořenou částku. O inflaci pouze očistíte výnosy, tedy v našem případě budete kalkulovat s reálným výnosem dvě procenta ročně.

Podle tabulky č. 3 dopočítáte, že na čtyři miliony za 30 let při šestiprocentním ročním výnosu a čtyřprocentní inflaci (tedy dvou procentech reálného výnosu) potřebujete začít spořit 8 128 korun měsíčně (4 × 2 032) a tuto částku každý rok navyšovat o čtyři procenta. Není to úplně přesný výpočet, ale pro představu bohatě postačí. Přesnou simulací bychom se dostali na počáteční měsíční částku 8 379 korun.

Kolik si tedy máme spořit?

Závěr tedy zní, že pokud chcete mít za 30 let doživotní rentu z výnosů 10 000 měsíčně (v dnešních cenách), měli byste spořit měsíčně více než 8000 korun a tuto částku každoročně navyšovat s inflací. Při výpočtu jsme kalkulovali s reálným ročním výnosem investic dvě procenta nad inflací, což zhruba odpovídá dlouhodobému tempu růstu globální ekonomiky. 8 000 měsíčně je výrazně více než si dnes lidé spoří v penzijních fondech a je to také výrazně více, než si většina lidí je schopna spořit.

Na zajištění nám však postačí plánovat s rentou postupně čerpanou z naspořeného kapitálu. Jak jsme si řekli minule, k tomu by nám měly stačit tři miliony v dnešních cenách. To znamená při jinak stejném zadání po dobu 30 let měsíčně spořit 6 300 korun a částku každoročně navyšovat o inflaci. I to je ovšem stále pro většinu lidí nereálné.

Tím se dostáváme k jádru problému. Klíčem k úspěchu je čas. Čím dřív si začneme na penzi spořit, tím menší částky je nutné si odkládat. Pokud dobu akumulace prodloužíme na 40 let, pak nám postačí měsíčně spořit zhruba 4 250 korun a opět tuto částku postupně navyšovat o inflaci. Ani to není málo, ale už je to částka, kterou dost lidí uspořit dovede.

Možná mě budou někteří v diskuzi kamenovat, že spořit si 40 let na důchod je nesmysl a že na to lidé nemají peníze a podobně. Souhlasím, že jsou to všechno jen čísla a nikdo z nás neví, co během příštích desetiletí zakusíme ve skutečném životě. Osobně mám také jiné priority, pokud jde o zabezpečení na stáří. V prvé řadě je potřeba dobře vychovat vlastní děti. V dnešním článku se pouze snažím odhalit realitu – tisícovkou v penzijním připojištění se prostě na důchod nezajistíte. Potřebujete spořit mnohem víc, mít vyšší výnosy a začít co nejdřív.


Autor je ředitel a hlavní investiční manažer FINEZ Investment Management

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (9 komentářů)

Tomáš Podoba | 24. 2. 2012 07:54

V článku je chyba ve výpočtu.

- Odstavec: Jak spočítat měsíční úložku?
- Bod 2) zde autor počítá s úročením 4 % p.a., přičemž výsledek 13 248 Kč odpovídá 6 % p.a., s kterými je kalkulováno i dále viz tabulka 6 % a 30 let. Čili vzorec by měl být (přepsáno v Excelu) následující:

12973590 / (((1,06^(1/12))^(30*12 + 1) - 1,06^(1/12)) / (1,06^(1/12) - 1))
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ales Blinka | 18. 10. 2011 09:00

Je zajímavé pozorovat přírodu a porovnat to s námi. Každé zvíře dovede své mládě k samostatnosti, tedy naučí jej jak si má naplnit své potřeby. My lidé se naopak držíme myšlenky, že mláďata budou živit nás. Tlačíme vodu do kopce. A zdá se nám to normální.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 21. 10. 2011 17:55
reakce na Ales Blinka | 18. 10. 2011 09:00

Já myslím, že rozdílů mezi lidmi a zvářaty je daleko víc a nikoho to snad nepřekvapuje...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Fery Marra | 17. 10. 2011 22:16

Zajímavý článek spíš z říše snů a přání. A hodnotné příspěvky pánů Kocourka a Altmana.

Když občas někde slyším nějakého poradce, jak nutí lidem cpát peníze finančním žralokům, tak je mi smutno. Dokud u nás bude nízká finanční gramotnost, tak budou mít tito "lékaři" přes peníze kšeftů dost.

Ale jak z toho ven? Voda, potažmo půda je břemeno, které přemístit nelze. Finanční produkty jsou na vodě. Zlato, stříbro a drahé kameny se sice slušně přemisťují, ale před zloději a násilníky je také neukryjete. Tak že nakonec zbývá investice do vlastních dětí. Tam vidím slušnou diverzifikaci a pokud bude výchova účinná, tak i slušnou budoucnost.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 21. 10. 2011 18:08
reakce na Fery Marra | 17. 10. 2011 22:16

No i u dětí je slušné riziko, že se vám výchova prostě nepovede, nebo nedej Bože, že své dítě přežjete.

Zlato sice také s absolutní jistotou neuchráníte, ale na druhou stranu jedná se o takovou hodnotu koncentrovanou v tak malém objemu, že není problém ho dobře schovat/zazdít/zakopat. 1ig cihlička obnáší milion Kč a má velmi kompaktní rozměry 51 x 116,5 x 9,5 mm. To snad schováte.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomáš Kocourek | 17. 10. 2011 13:56

Téma článku se mi libí, ale autor se do analýzy ale pustil docela odvážně za předpokladu stálé inflace 4%. Křišťálovou kouli nemá nikdo a počítat se stabilním stavem na 30 let dopředu prostě není možné. Zvláště v dnešní době ekonomické nestability a hrozících krizí.

Navíc je problém ona samotná inflace. Nevím odkud vycházel autorův předpoklad 4% průměrné inflace za 30 let, či to byl jen příklad. Osobně bych se údaji dle ČSÚ vůbec neřídil. Jak správně poznamenal pan Altman ve svém příspěvku, oficiální míra inflace (dle CPI) se oproti reálné (změna množství měnové zásoby) dosti liší. Vezmeme-li v potaz pouze zvýšení měnové báze M1 za poslední roky 2003-2010, dostaneme v průměrný meziroční nárůst peněz v oběhu o 11,35% = inflace. A to bereme v potaz pouze nárůst fyzických peněz! Čili počítat do budoucna je potřeba s inflací mnohem vyšší, než 4%, což spoření na důchod výrazně komplikuje.

Dále nesouhlasím s autorovým tvrzením, že s růstem ceny zboží rostou podobně i mzdy. Pokud bereme v potaz reálnou inflaci, kterou člověk pocítí, tak vůči ní rostou mzdy výrazně pomaleji (což je dle aktuální situace občanů více, než patrné).

Vychází mi z toho tedy, že klasické spoření na důchod pomocí různých fondů nemá moc smysl. Jediná možnost je uložit peníze do něčeho, co jde z dlouhodobého hlediska proti trendu znehodnocování peněz (např. zlato svým exponenciálním nárůstem ceny v průměru kopíruje exponenciální nárůst množství dolarové měnové zásoby, čili jejího znehodnocování).

Pokud vezmeme v potaz opravdu krizové scénáře, které mohou v budoucnu nastat, tak nejlepší investice by byla do zdrojů pitné vody, potravin a paliva. Toto jsou komodity, které budou lidé vždy potřebovat i v době krize.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 17. 10. 2011 16:59
reakce na Tomáš Kocourek | 17. 10. 2011 13:56

Tak tak. Reálná inflace se liší od té oficiální.
Také by si ale každý měl uvědomit, jak vypadá spotřební koš penzisty.
Nájem, energie, jídlo, léky, atd...
Žádné počítače, obří LCD televize, letenky, smartfouny, auta, ...
Čili i kdyby státní statistika nelhala a jakýsi průměrný koš rostl nějakým tempem, koš penzisty může růst zcela jiným tempem - jen se podívejte, co právě s tím penzistovým košem udělá za pár měséců zvýšení DPH.

Co se zlata týče, tak souhlasím. Jen je třeba si rozmyslet, kolik procent úspor v něm držet a nemyslet si, že je bez rizika.

Zdroje pitné vody, potravin a paliva (tedy obecně půda) je prima, ale jak jsem již napsal, má několik zásadních problémů:
1) Majitel je evidován, stát tedy ví, kam si přijít pro daně
2) S půdou neutečete na Kypr, stát tedy nemá žádnou motivaci chovat se ve zdaňování střdmě
3) Je zde riziko ještě intenzivnějšího státního zásahu, než "pouhé" daně: vyvlastnění, povinné odvody sklizně, atd...

Někomu se to sice zdá nepravděpodobné, ale jednak se to již stalo mnohokrát (vždy k překvapení vlastníků) a jednak je témeř jisté, že finanční situace státu se bude zhoršovat, bude se zhoršovat i situace spodních vrstev společnosti a stát (díky demokracii a jejich volebnímu právu) bude mít tendenci jim nějak "pomoci", takže se objeví hesla typu "půda patří těm, kdo na ní pracují", objeví se "nadměrné metry", atd...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Kocourek | 17. 10. 2011 17:55
reakce na Jan Altman | 17. 10. 2011 16:59

Souhlasím. Nedávno jsem si pročítal spotřební koš dle ČSÚ a je sice pravda, že položky, které spotřebitel nakupuje často, mají větší váhu, ale těch ostatních s nižší vahou je mnohonásobně více. Ty ale člověk moc často nenakupuje a statistiku to tak značně ovlivňuje.

Zlato není bez rizika, nicméně to není nic (a nebo to pak není výhodné). Za předpokladu držení současného trendu a řešení ekonomických problémů formou tisknutí peněz a většího zadlužování, odsunování tak problémů do budoucna jsou cenné kovy asi jedna z nejlepších možností současnosti, jak uchovat hodotu peněz. Samožřejmě, že to nebude trvat do nekonečna a vše se otočí pravděpodobně nějakou krizí. V nějaké zázračné řešení, které by problémy vyřešilo nevěřím. Samozřejmě ale člověk musí stále sledovat dění a na případné události včas reagovat, aby se nestalo, že bude nemile překvapen.

Máte pravdu, že coby vlastník půdy jste pořád v područí státu. Dalo by se říci, že občan má jen tolik svobody, kolik mu stát dovolí a v případě nějakého zvratu, převratu či dokonce snad nastolení dikratury jdou všechna jeho práva pryč. Stalo se to již mnohokrát. Mým příspěvkem jsem ale měl spíš na mysli to, že kdo bude úspěšně ovládat tyto komodity v době krze, ten jí nikdy trpět nebude.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 17. 10. 2011 10:35

RŮŽOVÉ PERSPEKTIVY

Dnešní lidé ve věku 20-50 let mají opravdu růžové perspektivy.
Měli by si spořit 8k čistého při platu 20k hrubého, aby v penzi měli 10k.
Těch 10k je navíc proklatě málo pro někoho, kdo předpokládá, že státní průběžný penzijí ponziho systém do jeho odchodu do penze přestane fungovat. A dvojnásob pro někoho, kdo předpkládá i kolaps dalších socialistických systémů, včetně zdravotnického - pak naspořené rezervy budou muset stačit i na náklady na léčbu a léky. Ale i při nekatastrofickém scénáři jen naiva nebude počítat s rezervou na úplatečky v nemocnici a na drahé nehrazené léky (to je prostě již dnešní realita a lépe bude jen stěží).

Ale co s tím?
Odkládat více nelze - zejména proto, že odvody do státní kasy (včetně neperspektivní penzijní pyramidy) spolknou většinu výdělku.
A jen samotné odkládání díky inflaci nepomůže. A zásadní háček je, jak velká ta inflace je. Ne každý věří oficiálním statistikám, vlastní zkušenost s cenou týdenního nákupu, účtem u benzínky, účtem za bydlení a s ním spojenými náklady, atd... usvědčují státní statistiky z "optimismu" ;.V USA je ten rozpor zdokumentovaný - oficiální inflace 2%, dle ShadowStats.com však 8%. To trochu mění pohled na celou věc, že... A to je před námi riziko, že se státy ze svých nesplatitelných dluhů budou chtít vykoupit natištěnými penězi.

Takže úspory je třeba silně zhodnocovat a zajišťovat proti budoucímu poklesu kupní síly peněz. Zapomeňte tedy na 2. i 3. pilíř (stejně bude znárodněn v okamžiku, kdy stát nebude mít na ******). Zapomeňte na dluhopisy.

Co zbývá?

Akcie? No odpovězte si sami - jste dnes ochotni svěřit své celoživotní úspory burze? Ano, dobrý trader umí i dnes vydělat. Jste ale dobrý trader? Budete rádi, když půjdete s indexem. A ten také může jít dolů.

Nemovitost? V Praze jsou tisíce volných bytů, které developeři a banky v obavě o pokles jejich ceny zatím nevrhli na trh a čekají na zázrak. Developeři zatím (přes převis nabídky) staví dál - prostě proto, že nic jiného neumí a zavřít krám a odejít na odpočinek nechtějí.
Demografický vývoj je negativní, odtut růst poptávky (a tedy i ceny) po bydlení očekávat nelze.
A dále: v případě krize a inflace kupní síla obyvatel poklesne, více generací se opět bude sestěhovávat do jedoho bytu, lidé budou preferovat malé a úsporné bydlení.
Opravdu si tedy myslíte, že je rozumné pořídit si jako investici na penzi druhý či třetí byt?
Další nevýhodou bytu je, že je závislý na lokalitě. Ta může vyjít z módy, stát se z ní ghetto. "Vyjít z módy" může celá ČR. Daně z nemovitostí jen porostou (s bytem před státem nikam neutečete a on to ví), náklady na údržbu a energie také.

Určitý smysl dává snad stavba vícegeneračního rodinného domu (produktivní děti potáhnou náklady, staří budou na vejminku), energeticky úsporného, s vlastní studnou, kusem lesa na dřevo a kusem pole na pěstování a drobný chov. Je to taková jistota. Sice garantuje životní úroveň tak na úrovni 18.století, ale i za to možná budeme rádi. Nezapomeňte ale, že by to zas nemělo být moc daleko od civilizace, doprava (dojíždění do práce, na nákup, k lékaři) může být drahá a hlavně mobilita penzisty není optimální.

Kdo si chce zajistit slušnou životní úroveň, ne moc nižší, než má dnes, má opravdu závažný problém.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Jan TraxlerJan Traxler
Privátní investiční poradce a ředitel společnosti FINEZ Investment Management
Přední český expert v oblasti investování. Prosazuje férovou provizi podílem...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!