Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Globalizace? Beton a žiletkový drát

| 13. 2. 2017

Jedenadvacáté století mělo být stoletím globalizovaného, stále propojenějšího a otevřenějšího světa. Předpokládali jsme, že stále víc hranic bude jen symbolických, že se z nich stanou jen čáry na mapách. Jen v Evropě se ale za posledních pár let postavilo přes dvanáct set kilometrů hraničních zábran.

Globalizace? Beton a žiletkový drát

Je to patrné jak v Americe, tak v Evropě – zdí a plotů mezi státy v globálním věku paradoxně přibývá. Dělají ale dobré zdi dobré sousedy?

Lokální obavy o vlastní blahobyt, bezpečí a identitu převažují nad globálními nadějemi na likvidaci propastných nerovností mezi Severem a Jihem. A to po obou stranách severního Atlantiku. Na jedné tak vzniká pevnost Amerika, na druhé pevnost Evropa.

Koho Donald zkasíruje?

Pozornost na sebe strhává projekt zdi na hranici mezi Spojenými státy a Mexikem. Donald Trump ji popisuje přívlastky „velká, krásná a neproniknutelná“. Dá se ale také říct „obludná a pekelně drahá“.

„Nikdo neumí stavět zdi líp než já… a já umím stavět levně,“ zvěstoval Trump ještě před listopadovými volbami publiku v texaském městě Laredo u hranic s Mexikem. Následoval výklad o tom, že Mexičané posílají na sever své nejhorší lidi, násilníky a zločince. Nakonec Trump ujistil: „Přinutím Mexiko, aby za zeď zaplatilo.“

Kolik by ale Mexičané měli platit? Trump pravil, že by zeď zvládl za pakatel – za deset miliard dolarů. Ministerstvo pro vnitřní bezpečnost odhaduje, že stavba vyjde na 21,6 miliardy a projekční společnost Alliance Bernstein počítá s 25 miliardami dolarů.

Bernsteinové kalkulují s tím, že se bude stavět „jen“ tisíc mil (1609 kilometrů) „Trumpovy“ zdi. Hranice USA s Mexikem měří 3460 kilometrů. Na téměř tisíci kilometrech hranice s Mexikem je už vztyčen až šest metrů vysoký ocelový plot, takže Trump spíš hraniční bariéru dostaví, než postaví. No a na zbytku hranice se zeď (za rozumné peníze) postavit nedá – zejména v rozeklaném povodí Ria Grande.

Mexičané ovšem (jaké překvapení!) platit nechtějí a není jisté, jak z nich Donald desítky miliard vymámí. Pro případ, že by mu je nepřihrál Kongres ve Washingtonu, nabízí nábytkářská firma IKEA „dostupnou“ (affordable) konstrukci.

O budovatelském úsilí amerického prezidenta a některých republikánů nicméně pochybovat nelze. Stavět se tedy bude. Stejně jako v Evropě, kde se ploty a zdi na hranicích budují už teď.

Evropa žádnou inspiraci Trumpem nepotřebovala.

Zadrátovaná Evropa

Nahlíženo ze starého kontinentu, je zajímavé, že téměř bez povšimnutí byl v Evropě před dvěma měsíci dostaven prototyp Trumpovy zdi – „Velká zeď ve francouzském přístavu Calais“.

Je z betonových panelů, kilometr dlouhá, čtyři metry vysoká a ohavná. Stojí od poloviny prosince podél britské i francouzské části terminálu a přivaděče. Stála 2,7 milionu eur, zaplatili ji Britové a brání Afričanům naskakovat do kamionů mířících do ostrovní monarchie.

Ještě před začátkem této stavby, loni v létě, mapoval The Economist zdi a ploty na evropských hranicích. Zjistil pro leckoho překvapivou informaci: Na evropských hranicích brzy bude víc bariér než za studené války. Ta doba právě nastává.

Po pádu berlínské zdi v listopadu 1989 se ploty na hranicích stříhaly. V posledních letech se na ně vracejí. Jsou vztyčovány zejména na trasách, po nichž do západní Evropy proudí (anebo by proudit mohli) migranti – nejznámější plot stojí na maďarské hranici se Srbskem. Je 175 kilometrů dlouhý a Maďaři se k němu letos chystají postavit druhou řadu.

V nynějším opevňování hranic je i dějinný paradox. Komunistická vláda v Sofii kdysi vztyčila na bulharské hranici s Tureckem plot, aby udržela své lidi „uvnitř“. Loni na stejném místě plot obnovila, aby se nikdo nedostal „dovnitř“.

Bariéry proti přistěhovalcům nedávno vztyčili také Švédové, Dánové či Norové. Masivní dvojitý plot vysoký šest metrů zakončený ostnatým drátem brání migrantům vstoupit na území Evropské unie ve španělských enklávách Ceuta a Mellila na severu Afriky.

Sečteno, během několika posledních let postavili Evropané za víc než půl miliardy eur přes 1200 kilometrů hraničních bariér. A zábrany se stavějí uprchlíkům do cesty dokonce uvnitř schengenského prostoru.

Hraniční čtení

Reece Jones, profesor geografie z Havajské univerzity, tvrdí ve své knize Násilí na hranicích. Uprchlíci a právo na pohyb, že trend je zřejmý na souši i na moři: stále větší část povrchu planety je podřízena kontrole svrchovaných států, které neustále přicházejí s novými způsoby, jak ohlídat své hranice. Politická rozhodnutí, která k tomu vedla a vedou, přitom byla a jsou depolitizovaná. Jako by hranice neměly alternativu, jako by byly přirozeným, věčným a jediným rozumným uspořádáním věcí.

Z dějin státních hranic

Kriminálníci a trumpisté

Uvažují o nich také Argentinci. Na rozdíl od Evropanů, inspirace Trumpem je u nich zřejmá.  

„Nemůžeme dál umožňovat kriminálníkům, aby si volili Argentinu jako místo pro své zločiny,“ oznámil prezident Mauricio Macri. Nato zpřísnil dekretem podmínky pro pobyt migrantů v zemi a přikázal deportovat ty z nich, kteří mají záznam v trestním rejstříku.

Kromě toho se v argentinském parlamentu začalo debatovat o zdi na hranicích s Bolívií, přes kterou do země, kde většinu tvoří „běloši“ přichází nejvíc „indiánů a mesticů“.

Zeď prosazuje poslanec Alfredo Olmedo ze severní provincie Salta, která sousedí s Bolívií. „Musíme postavit zeď. Stoprocentně souhlasím s Donaldem Trumpem,“ prohlásil.

Bolívijci zařadili Macriho i Olmeda do kategorie trumpistů. „Bratři, prezidenti Latinské Ameriky, nenásledujme imigrační politiku Severu,“ napsal v prohlášení jejich prezident Evo Morales (indián) a vydal příkaz důkladněji prověřovat (bílé) Argentince v Bolívii.

Šťastný soused za zdí

Donald Trump prohlásil, že Mexičané nakonec „budou z té zdi  šťastní“. Že by platilo, čím vyšší plot, tím větší přátelé?

Zatím tomu nic nenasvědčuje. Vztahy mezi USA a Mexikem se vyostřují, schyluje se k obchodní válce. Ani plot mezi Maďarskem a Srbskem sousedské vztahy nevylepšil. Srby pochopitelně štve, že Maďaři vyšperkovali hranici žiletkovým drátem a že se jim teď v zemi hromadí uprchlíci.

Odstraňovat globální nerovnost otevřením hranic nemusí být prozíravé a samotná zeď nebo plot ještě nemusí být překážkou pro obchod nebo cestování. Zato ale může z přátel udělat nepřátele, pokud se na ní nedohodnou. To platí jak v Americe, tak v Evropě.


Žiletkový drát na úvodním obrázku není běžný ilustrační žiletkový drát, ale část velmi skutečných zábran, kterými Maďarsko v říjnu 2015 „zhmotnilo“ zelenou hranici s Chorvatskem. Fotografoval Janossy Gergely / Shutterstock

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Martin Brezina | 13. 2. 2017 07:23

"Lokální obavy o vlastní blahobyt, bezpečí a identitu převažují nad globálními nadějemi na likvidaci propastných nerovností mezi Severem a Jihem."

Nemyslím, že k odstranění nerovností mezi mezi Severem a Jihem přispěje to, že se mladí, zdraví a schopní přesunou z Jihu na Sever.

+13
+
-

Další příspěvky v diskuzi (7 komentářů)

foxy | 13. 2. 2017 12:45

"Lokální obavy o vlastní blahobyt, bezpečí a identitu převažují nad globálními nadějemi na likvidaci propastných nerovností mezi Severem a Jihem."

Jinými slovy, lidi se chovají normálně.
+5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 13. 2. 2017 13:50
reakce na foxy | 13. 2. 2017 12:45

No nejsem si jist, zda to je racionální z hlediska lidí, nebo jen z hlediska "elit", které je ovládají.

Já, jako obyčejný člověk, bych rozhodně raději například ovoce a zeleninu čerstvou a přirozeně pěstovanou z Afriky či Jižní Ameriky, než ze skleníku v Řecku, Španělsku či Holandsku.

Tzn. v mém zájmu rozhodně cla, kvóty a zemědělské EU dotace nejsou - stojí mne to peníze a nižší kvalitu. Ale politici manipulující veřejným míněním a jejich korporátní sponzoři jsou jiného názoru.

Stejně tak bych rád, aby se do EU mohly bez cel dovážet levné solární panely z Číny, aby se zrušily dotace obnovitelné energie a aby elektřina ze slunce postupně začínala být normálně ekonomicky zajímavou volbou.

Stejně tak nechť si v Číně ničí ovzduší energeticky a ekologicky náročnou výrobou oceli, není v mém zájmu na čínskou ocel uvalovat cla (jen je pak platím v ceně výrobků).

Tzn. chápu, že lidé v Evropě nějak extra nemyslí na rozvoj třetího světa. Akorát že kdybychom tu měli kapitalismus a ne eurosocialismus, tak bychom tomu třetímu světu pomohli čistě naším sobeckým zájmem kupovat levnější výrobky.
+7
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 13. 2. 2017 12:42

Ale spíš to vypadá, že brouci pytlíci budou fiktivní problémy (údajně působené globalizací) řešit fantasmagorickými opatřeními:

http://xpuls.cz/zdanme-roboty-ved-nemozu-volit/

Přitom mylná jsou jak jejich východiska, tak závěry/recepty.

Dosáhnou jediného: ty robotické linky budou běžet v jiných zemích. Díku růstu zdanění se tam za nimi odstěhují i ti, co provádějí kvalifikované činnosti s vysokou přidanou hodnotou (nebo to budou dělat na dálku, přes internet a za bitcoiny).
A v zemích brouků pytlíků zbudou jen státní zaměstnanci, penzisti a příjemci nepodmíněného příjmu.
Financovat to (díky odchodu výroby i kreativní činnosti) půjde jen pomocí tiskárny. Jak to dopadne, je snad jasné.
+6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Pozner | 13. 2. 2017 14:24
reakce na Jan Altman | 13. 2. 2017 12:42

Povolal bych do zbraně Juldu Fuldu, aby nám ukázal, že jasné to teda rozhodně není. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Brezina | 13. 2. 2017 07:23

"Lokální obavy o vlastní blahobyt, bezpečí a identitu převažují nad globálními nadějemi na likvidaci propastných nerovností mezi Severem a Jihem."

Nemyslím, že k odstranění nerovností mezi mezi Severem a Jihem přispěje to, že se mladí, zdraví a schopní přesunou z Jihu na Sever.
+13
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

foxy | 13. 2. 2017 12:45
reakce na Martin Brezina | 13. 2. 2017 07:23

Jin7m
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 13. 2. 2017 10:24
reakce na Martin Brezina | 13. 2. 2017 07:23

Přesně tak. To situaci jen zakonzervuje, či spíše zhorší.
Odstranění hranic pro lidi problém jihu nevyřeší.
Vyřešilo by ho odstranění protekcionismu, cel, kvót, dotací, volný obchod a například likvidace Společné zemědělské politiky EU (protože méně vyspělé země jsou schopné exportovat právě jen zemědělské plodiny, případně suroviny a teprve tímto exportem si mohou vydělat na technologie pro sofistikovanější produkci).
+9
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel JéglPavel Jégl
Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!