Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Máme se bát islamizace Česka?

| 24. 11. 2014

Psal jsem o podobném tématu na těchto stránkách několikrát. Pokoušel jsem se nastínit rysy konspiračně-teoretického myšlení u nemalé části bojovníků proti islámu, snažil jsem se poukázat na vzdálenost mezi islámem a islamistickým extremismem a psal jsem i o vztahu hidžábu ve školách k naší kultuře.

Máme se bát islamizace Česka?

Některé otázky však zůstaly stále nezodpovězeny. Představuje soužití s muslimy v České republice problém? Hrozí nám, že se v našich ulicích budou opakovat násilné nepokoje známé ze záběrů z předměstí Londýna či Paříže? A hrozí naší zemi ovládnutí islámem?

Stalo se to jinde, stane se to u nás

Lze říct, že u nás téměř žádní muslimové nežijí a problémy s nimi jsou v podstatě minimální, spíše uměle vyvolané. Reakce bojovníků proti islámu? „Zajímalo by mě jak je to dlouho co tohle říkali pokrokoví humanisté v Paříži či Malmö. Opravdu toužíte po vzniku čtvrtí, kam se i policie sotva odváží? Že těch našich tisíc muslimů takovou čtvrť nevytvořilo? To prvních tisíc ve Francii taky ne.“

Když si položíme otázku, co přesně nasvědčuje, že tu brzy budou vznikat čtvrti, kam se i policie sotva odváží, odpůrce islámu odpoví: „Zkušenosti ze západní Evropy.“

Vše tedy vychází z předpokladu, že u nás probíhá určitý proces, ke kterému v minulosti došlo na západ od našich hranic. Například v Německu, Francii či Velké Británii. Otázkou zůstává, zda je Česká republika skutečně srovnatelná s uvedenými zeměmi a jejich vývojem v posledních desetiletích.

Pojďme si tedy nejprve stručně probrat specifika konkrétních zemí, abychom je následně mohli srovnat se situací v České republice.

Německo

Německo je známé především svojí výraznou tureckou menšinou. Kontext je notoricky známý, přesto neuškodí jej pro pořádek připomenout: Rozbombardované Německo se brzy po druhé světové válce postavilo na nohy a v hospodářském boomu najednou „nebyli lidi.“

Na základě smlouvy mezi Spolkovou republikou a Tureckem přišlo do Německa od roku 1961 postupně 825 000 gastarbeiterů. Za těmi se po čase vydaly i jejich rodiny. Dnes žije v Německu více než 2,9 milionu obyvatel tureckého původu.

Velká Británie

Pokud se mluví o problémech s imigranty z muslimských zemí, bývá zmiňována Velká Británie. Londýn. Právě tam mají muslimové své početné čtvrti, a dokonce i zóny, kde se uplatňuje právo šaría.

Spojené království ještě donedávna vládlo půlce zeměkoule. Není proto překvapením, že nemalá část imigrantů či osob s imigrantským pozadím pochází i po druhé světové válce z bývalých britských kolonií. Zejména pak z indického subkontinentu, jihovýchodní Asie, Oceánie a Karibiku.

Ve Velké Británii se k islámu hlásí 2 786 635 lidí, kteří tvoří 4,4 procenta populace. Asi sto tisíc z nich jsou konvertité. Zajímavější však je, že 38 procent muslimů pochází z Pákistánu, 16,8 procenta z Bangladéše (bývalý Východní Pákistán) a osm procent z Indie. Celých 62 procent britských muslimů (téměř 1,75 milionu) pochází ze tří nástupnických zemí bývalé Britské Indie. Souvislost mezi britským kolonialismem a velikostí tamní muslimské komunity je tedy jasně patrná.

Francie

Francie se nechvalně proslavila násilnými nepokoji imigrantské mládeže. Imigranti a jejich přímí potomci v této zemi představují 19 procent populace. Žije jich zde téměř 12 milionů. Muslimové z nich tvoří asi třetinu.

1,5 milionu muslimů je alžírského původu, milion marockého a 350 tisíc tuniského. Téměř 70 procent muslimů tedy pochází z těchto tří bývalých francouzských kolonií. I ve francouzském případě je tedy souvislost mezi kolonialismem, imigrací a velikostí muslimské komunity nepřehlédnutelná.

Vedle post-kolonialismu je výrazným znakem této země rozbujelý socialismus. Ten může na jedné straně přilákat další imigranty toužící po snadném životě. Na druhé straně také zavinil současný katastrofální stav francouzské ekonomiky a nulovou perspektivu pro mladé lidi (Francouzi všech generací z tamního socialismu doslova prchají). Pokud se frustrace z této neutěšené situace spojí s horkou africkou krví, výše uvedené nepokoje jsou na světě.

Švédsko

V nesvaté trojici muslimských velkoměst v Evropské unii obvykle Londýn a Paříž doplňuje švédské Malmö. Švédsko se proslavilo svojí benevolentní imigrační politikou a svojí ochotou poskytovat útočiště uprchlíkům z celého světa. 27 procent obyvatel země je tedy alespoň částečně imigrantského původu.

Pokud jde o muslimy, jejich největší část tvoří uprchlíci z Iráku a Íránu. Významné jsou rovněž menšiny Bosňáků, Albánců, Kurdů a Somálců.

S Francií má Švédsko společný přebujelý socialistický stát, který může lákat neproduktivní imigranty a zároveň může frustrovat mladé lidi včetně potomků těchto imigrantů.

Anketa

Bojíte se přílivu muslimských imigrantů?

Naše situace

Čeká nás tedy podobný vývoj, jako v Německu, Velké Británii, Francii či Švédsku? Nacházíme v situaci, v níž se tyto země nacházely před lety?

Česká republika si nezve gastarbeitery z Turecka, aby doplnili chybějící pracovní sílu, jako to po druhé světové válce muselo udělat Německo.

Nikdy jsme neměli ani kolonie jako Velká Británie nebo Francie. Tím pádem nás nečeká masový příliv imigrantů z bývalých kolonií.

Nemáme tak přebujelý sociální systém jako Švédsko nebo Francie, který láká špatný typ imigrantů za snadným životem.

Zatím nemáme ani totálně zhroucenou ekonomiku jako Francie, která dává mladým lidem nulovou životní perspektivu a podpaluje násilné nepokoje.

Naše imigrační politika se řadí k nejpřísnějším v Evropě. Jediným závěrem tedy může být, že předpovědi masové imigrace do Česka, růstu naší muslimské komunity a varování před nezvratnou islamizací jsou nepodložený alarmismus.

Jak dál

Přestože bezprostřední nebezpečí nehrozí, určitě lze nalézt věci, které bychom mohli dělat lépe. Případně si říct, u čeho bychom si měli dát pozor, abychom to nezačali dělat hůře.

Musíme být takovou zemí, aby lidé měli ty správné důvody se sem stěhovat. Země, která lidem poskytuje možnost uskutečňovat své sny. Která jim dává vědomí, že se tu tvrdá práce vyplácí. Že se naopak netrestá a že stát neodměňuje neproduktivitu. Vůbec netvrdím, že by se u nás něco podobného ve větší míře dělo. Nelze to ale říct o zmíněné Francii či Švédsku a to by pro nás mělo být varováním.

Kromě toho bychom neměli naslouchat lidem, kteří chtějí skutečné či domnělé problémy řešit oklešťováním osobních či politických svobod. Potlačovat práva menšin musí být i nadále nepřípustné. Nepřípustné musí být i potlačování svobody vyznání a projevu. A je jedno, zda jde o projev umírněného muslima, umírněného kritika islámu, islamistického extremistu nebo radikálního bojovníka proti islámu.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (6 komentářů)

Josef Fraj | 26. 11. 2014 10:34

Článek ingoruje demografický rozměr problematiky. Samotný fakt, že muslimové mají několikanásobně větší natalitu než křesťané bude problémy dramaticky prohlubovat už v nejbližším desetiletí nebo dvou. Také článek ignoruje šengen. Ve chvíli kdy některá z nejvíce islamizovaných zemí šengenské dohody zavede opatření, znepříjemňující muslimům pobyt, protože ještě neztratila pud sebezáchovy, tak se proud přistěhovalců přesměruje jinam, například k nám. Muslimské čtvrti tu pak můžeme mit během jednoho dvou let.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Pavel Verner | 25. 11. 2014 23:34

Nevím, kde autor bere informaci, že v Británii existují zóny, kde se uplatňuje šaríja. Je to naprostý nesmysl. Šaríju lze uplatnit např. v obchodním styku, kdy obě strany souhlasí, že se jí budou řídit - a je tak možné zřídit "islámskou banku", je to vlastně určitá forma kontraktu. Ale na celém území Británie platí pouze britské a evropské právo.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Molik | 26. 11. 2014 06:53
reakce na Pavel Verner | 25. 11. 2014 23:34

V trestním právu se samozřejmě ve Velké Británii šaria neaplikuje, ale viděl jsem nějaké dokumenty na BBC (Panorama) kde ukazovali, že v silně muslimských komunitách preferují tito imigranti autoritu místního imáma nebo neformálního lídra komunity pro řešení rodinných nebo obchodních sporů. Je to podobné, jako když jdou v Polsku katoličtí manželé řešit problém za knězem nebo jinde dva ortodoxní židovští obchodníci za rabínem. Pokud obě strany uznávají rozhodnutí této autority, mohou to všichni zůčastnění vidět jako efektivnější, protože mnohdy tito imigranti nemají moc peněz a nerozumí pořádně anglicky a nechce se jim platit drahé právníky, podepisovat složité paragrafy kterým nerozumějí a čekat na rozhodnutí oficiální mašinérie.

Ještě podotýkám, že toto není specifikum islámu. V některých silně křesťanských státech USA je uzákoněna možnost náboženské mediace. Než věc dojde k soudu, mohou se strany pokusit o smírnou dohodu a pokud to oba chtějí, je mediátorem kněz, pastor nebo nějaká uznávaná autorita v dané komunitě.

Problémem pro oficiální orgány samozřejmě je, že spousta takových rozhodnutí je neveřejná a nikdo nemá možnost ověřit, zda daný imám napříklat netoleruje fyzické týrání manželky manželem atd.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Hampl | 25. 11. 2014 22:38

Zajímavá logika. Ve Švédsku rozpoutali muslimové občanskou válku, ale s islámem to nesouvisí. Ve Francii totéž, ale není to zapříčiněno islámem. V Německu totéž, ale není to zapříčiněno islámem. Ve Velké Británii totéž, ale není to zapříčiněno islámem. V České republice si připravují infrastrukturu a otevřeně říkají, že se nesmíří s "bezbožnými zákony". Ale vůbec se to tomu nepodobá.

Řekl bych, že ten článek je spíše výpovědí o extrémně zideologizovaném mozku, který si zakázal vidět některé souvislosti.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Mario Vápeník | 25. 11. 2014 20:02

Potlačování práv není dobré. Jsem rád, že naše školy mají právo ve školním řádu po žácích a studentech vyžadovat nenošení pokrývky hlavy a že toto právo odnepaměti využívají, aniž bylo namířeno proti komukoli. Naše školská tradice je jednou z mnoha hodnot, které musíme chránit, stejně jako tvář naší země. Rádi zde přivítáme kohokoli, kdo se chová slušně a respektuje naše zvyklosti a tradice. Ale je nutné vědět, kdo je zde doma a kdo na návštěvě. Je to dobré pro všechny. Muslimové, máme vás rádi neméně, než vy nás.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zdeněk Gardelka | 25. 11. 2014 08:53

Jsem rád, že se můžeme alespoň v něčem shodnout.


Váš seriál se celou dobu nesla v tom smyslu že nějak generalizuje názory a podsouvá kritikům islámu jednoduché postoje a řešení problémů islámu, přitom všichni víme že žádné jednoduché řešení jak předejít konfliktům s islámem nebo je řešit není.

Tu svobodu projevu kterou zmiňujete ale nemáme proto abychom si vykládali jen o nekonfliktních věcech jako např. o počasí. Máme ji především proto, abychom mohli říkat nepříjemné věci. Problematika islámu je jednou z nich.

Islám a historie jeho šíření, životaschopnost této ideologie, je pro mě osobně největší zatěžkávací zkouškou hodnot, které mám jinak asi podobné jako vy. Navíc nedokáže jakožto komplexní specifický universalistický systém koexistovat s jinými koncepty. Vytváří vlastní kulturní okruh který něco jako negativně vymezená práva, např. svobodu projevu, neuznává, nerespektuje a potírá. Některé projevy názorů přikazuje trestat smrtí. Nelze se divit tomu že lidé kteří si toto uvědomují nechtějí aby se taková ideologie šířila. Nelze se divit tomu že mnoho lidí má z vyznavačů takovéto ideologie strach, nebo averzi. Přímočařejší mají v řešení jasno, pro mě to skrze můj hodnotový systém složitější.

Přes veškerou svobodu slova v naší zemi, jsou lidé, kteří už si sestavují seznamy lidí s názory s nimiž nesouhlasí a chtějí je za jejich slova a názory popotahovat po soudech. Na jeden takový seznam jsem se dostal i já sám např.: (http://pravdalaska.wordpress. com/monitoring/).

Nejsou to kritici islámu (tedy zdaleka ne všichni, někteří ano), kteří chtějí omezovat svobodu slova či jiné. Jsou to právě lidé, kteří nechtějí tyto věci slyšet, chtějí obavy ostatních zadupat do země a zakázat je presentovat nahlas.

Vymezit se proti islámu, nebo jakémukoli jinému zlu rétoricku je to nejmenší co může člověk udělat. Zkuste si to. Odprezentovat veřejně názor který je na hraně toho co se "může říkat". Vstřebejte odezvu, zažijte si co to znamená říkat názory které se "říkat nemají". A až pak kažte o svobodě slova.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Bohumír ŽídekBohumír Žídek
Spolupracuje s Centrem pro studium demokracie a kultury. V létě 2013 pobýval na pozvání Richarda Sulíka v Bratislavě, kde se potkal např. s Matúšem Pošvancem...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!