Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Energetika, ekonomika a životní způsob

| 29. 6. 2011

Nabízí se několik velmi pádných důvodů, proč by měla být diskuse o energetice jednou z celospolečensky klíčových debat. Nebyla-li ještě do nedávné doby zjevná úzká provázanost energetiky a ekonomiky, pak s rostoucími cenami energií je čím dál více nabíledni, že i budoucnost hospodářství od nich bude čím dál více odvislá.

Energetika, ekonomika a životní způsob

Čeká nás zlatá éra fosilních paliv, nebo ne? Tuto otázku si měl položit každý, kdo si přečetl vpravdě provokativní článek Michaela Linda. Čtenáři amerického magazínu Salon, kde článek v původním znění vyšel, nenechali na Lindovi nit suchou. Obdobně Linda nikterak nešetřil ani člen redakce Salonu Andrew Leonard. Avšak Michael Lind nezůstal nikomu nic dlužen. Z vyhrocených tezí jeho původního článku, nedotažené logiky, dvojího metru a dalších indicií bylo lze tušit jakous záludnost a potměšilost. A taky že ano. Záměrem každé cílené a dobře míněné provokace je v prvém sledu vzbudit emoce, jež v druhém sledu rozpoutají vášnivou diskusi. Lind upřesnil, že nenapsal obhajobu, nýbrž rozbor, analýzu situace, což bylo patrné už z otázky, jíž je jeho text uvozen: „Co když...“ Lind rozhodně není popírač antropogenních klimatických změn, nedomnívá se však, že je politicky průchodné zamezit těžbě fosilních, neobnovitelných zdrojů. Jinými slovy, opakuje totéž, co už pár týdnů před ním napsal George Monbiot, novinář deníku The Guardian a ještě do nedávna tmavě zelená ikona.

ČEZká republika

Dosti toho, čeho český národ od velvetového třesku zatím příliš nepobral. Je s podivem, že ač už tu nějaký ten pátek máme – alespoň na papíře – slavnou demokracii, schopnosti diskutovat zdatně, slušně, s otevřenou myslí zde příliš pšenka nekvete. Že by to snad bylo proto, že normalizace ještě neskončila?

Je zarážející, nakolik je český diskurs o energetice zastíněný mračnem jistého státního podniku, jehož vedení je jednou ze dvou mě známých výjimek napříčspektrálního konsensu všech českých parlamentních stran. Tou druhou je Šumava a zlatý brouk (ačkoliv...). Že by to bylo pro filantropické sklony páně ředitele podniku? Pro ty jeho dobré oči? Zcela nepochybně zajisté.

Setřesme nyní, cvičně, při úvahách o energetice chandru zvíci jistého velkozávodu. O slovo se totiž hlásí dvě význačné postavy „světové diskuse“ o energetice, jež nezmiňuji vůbec náhodou; byl to totiž Lind, kdo si s nimi začal.

Mackay a Smil. Dva velikáni

Nezastírám, že tím v mých očích tento na první čtení ropák velmi stoupl; zvažte, zda oprávněně, či nikoliv. Prvním je David J. C. MacKay, profesor přírodní filozofie na katedře fyziky univerzity v Cambridgi, autor mnohými respektované knihy Sustainable energy – without the hot air, která je k mání v plném znění i v internetech, a to dokonce i ve slovenském překladu. MacKay vzal zcela vážně otázku, zda je možné uspokojit stávající energetickou spotřebu prostřednictvím mixu všech možných, dostupných a známých obnovitelných zdrojů energie. Výsledky vám neprozradím já, nýbrž četba knihy Obnovitelná energie s chladnou hlavou. Mimochodem, považuji za ostudné, že čeští environmentalisté tuto knihu nemají mezi nejohmatanějšími ve své knihovně; abych byl přesnější: že jim tam dočista chybí. Možná by pak nepsali svoje variace na Sluneční stát Tommasa Campanelly... A že v tom nejsou sami. MacKay není jen autorem této knížky, ale také hlavním vědeckým poradcem britského vládního Oddělení pro energii a klimatické změny (DECC) a stojí i za tímto úchvatným nástrojem.

Druhým zmíněným je Václav Smil, profesor geografie a ekologie na Manitobské univerzitě v kanadském Winnipegu. Správně tuší, kdo tomuto pánovi přisuzuje české kořeny. Česky hovoří plynule, do USA totiž v roce 1969 odešel až poté, co v Praze vystudoval přírodovědeckou fakultu. Václav Smil je renesanční osobnost s dech beroucím mezioborovým záběrem, hovořící plyně několika jazyky. Kdo oblibuje ankety, nechť Smil svojí 49. příčkou v žebříčku největších světových myslitelů roku 2010, který zveřejňuje časopis Foreign Policy, stoupne v jeho očích. Pravda, zrovna ve vybrané společnosti se neocitl, ale nechť protentokrát anketymilec přimhouří oko.

Co přesně však tento náš krajan stihl za čas svého zámořského působení natropit?  Napsal přibližně třicet knih o energii, energetice, dějinách vědy, vědotechniky a technických vynálezů, zemědělství a produkci potravin, demografických trendech, životním prostředí, živelných a přírodních katastrofách či samostatné monografie o Číně a Americe. Na jeho knihy, z nichž žádná nebyla přeložena do češtiny (česky je dostupná snad jen Smilova disertační práce z roku 1969), s oblibou odkazuje na svém blogu filantrop Bill Gates.  Za 30 let svého vědeckého působení Smil zveřejnil též několik stovek článků, z nichž do češtiny jsou přeloženy rovné čtyři: Smilova poměrně zasvěcené kritika „teorie“ ropného zlomu, přesněji určitého typu traktování této nevyhnutelnosti; varování před nenahraditelností koksu a pojednání o době železné, v níž stále ještě žijeme; několik střízlivých úvah o budoucích zdrojích energie a cos o mezích novátorství v energetice a Obamových velkohubých plánech, to aby pro změnu bezbřezí technooptimisté nebyli příliš na koni.

Idealistům navzdory

Smil klade velmi nepříjemné, zato zcela místné a pádné otázky, které si idealizovaná diskuse klást odmítá. A třebaže je velmi kritický vůči takřečeným obnovitelným zdrojům, kritizuje nikoliv je samotné – ostatně říká, že „miluje fotovoltaiku“ –, nýbrž kritizuje pouze nestřízlivé, neuměřené představy a očekávání, která jejich bezbřezí plédátoři a proponenti mnohdy razí a zastávají. Nezlomnost Smilovy argumentace spočívá v jeho schopnosti mistrně a bryskně počítat, přičemž si mnohdy vystačí s kupeckými počty a skvělou pamětí. Neustále připomíná, že máme příložitosti a možnosti volby. Mimo jiné i proto nerad předvídá a odmítá činit prognózy. Je si velmi dobře vědom omezenosti lineárního stylu uvažování, na němž jsou rozličné predikce začasté pohříchu založeny, ale neméně si je vědom přílišné spletitosti a nevyzpytatelnosti světadění. Smil, vyjma to, že tepe do přepjatých očekávání vůči obnovitelným zdrojům, zároveň stejně nesmlouvavě kritizuje obrovskou plýtvavost ekonomicky bohatých národů, zejména jejich nejzbujelejší podoby: průměrného kanadského a USAmerického životního způsobu.

Velký potenciál spatřuje v šetření energiemi, přičemž s nadsázkou říká, že každý Kanaďan, který na svém domě nemá trojsklenná okna plněná ušlechtilým plynem, patří za mříže. K ekonomice v roce 2009 podotýkal, že kolaps je nevyhnutelný a že už se děje. Na to, abychom si to uvědomili, nepotřebujeme podstupovat úvodní hodiny ekonomiky pro mateřské školky. Musíme vyrůst z růstu, ale neučiníme tak dobrovolky. Budeme toho schopni jedine skrze těžkou zkoušku a nové okolnosti nás přivedou i na nové myšlenky. Jaká je Smilova rada mladým? Čtěte, čtěte, čtěte, úplně všechno, co se vám dostane do ruky. Například kompletní dílo Émila Zoly, Smilovi se to podařilo už dvakrát.

Třebaže se Smilově akribii a erudici vyrovná málokdo, neznamená to, že je nutno s jeho názory bezbřeze souhlasit; beztak by coby výsostný akademik každou kloudnou kritiku přijal s neskonalou otevřeností.

Vstříc energetické gramotnosti

Domníváte se snad někdo, že se o těchto dvou osobnostech v tuzemsku ví? O MacKayovi pár článků vyšlo, ale schválně si zkuste oblíbenou hru s českým vyhledávačem v případě Smila. Vsadím se, že článek, který právě čtete, bude prvním odkazem, který vám bude nabídnut. Ze zbývajícího to budou ledva odkazy na shora odkazované články. Tak mě napadá, když už se pan Roman pustil do záchrany sečtělosti českého národa, zda by taktéž nechtěl přispět ke zvýšení české „energetické gramotnosti“. Já jen, že tady jistí volají po zvyšování základního ekonomického povědomí... Zatímco o těchto halasech si myslím své, investovat do Smila a MacKaye by rozhodně neznamenalo vyhodit peníze oknem. Ostatně jedna gramotnost úzce souvisí s druhou. Pane Romane, co vy na to?

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (5 komentářů)

Radovan Dell | 29. 6. 2011 14:49

Já bych řekl, že energetická diskuze v ČR je úměrná významu naší země, co se energetiky týče. Jinými slovy řečeno, my nic neovlivníme, my prostě a jednoduše půjdeme s hlavním proudem. Co tedy od lidí čekat? Pro mě není překvapením, že češi nejsou znalí oboru, který jde mimo ně. Je to jako se bavit s angličanem o hokeji :-)

Za sebe se přiznám, že o Smilovi jsem neslyšel, díky tedy za informaci. Na oplátku nadhodím zase jiné jméno - Chris Goodall.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Pavel Verner | 29. 6. 2011 09:44

Bude pokračování? O životním způsobu, energetice a ekonomice jsem se moc nedozvěděl. Jak tedy autor vidí energetickou (a ekonomickou) budoucnost ČR? Článek George Monbiota byl zajímavý, stejně jako mnoho ostatních odkazů, ale vlastní názor autora...? Četl jsem polemiky s Lindem a s Palatou, tak jsem se těšil, že teď si přečtu, co si myslí Marčík...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marčík | 29. 6. 2011 12:46
reakce na Pavel Verner | 29. 6. 2011 09:44

Pane Vernere, sám patrně víte, že toto téma by vyžadovalo daleko širší prostor. V tomto článku jsem se pokusil toliko poukázat na dvě osobnosti, které se věnují energetice na úrovni a bez zbytečných předpojatostí (i když). V českém veřejném prostoru se energetika příliš nediskutuje, a když už, pak velmi vyhraněně a ideologizovaně. A hlavně nezávisle na dvou zcela neodlučitelně spjatých oblastech, tím jsou ekonomika a životní prostředí a způsob. Máte pravdu, o těchto třech oblastech jste se toho moc nedozvěděl. Ale mým cílem bylo právě vytyčit ono základní pole, onen základní vztah. A pokud takto článek čtete, dozvídáte se hodně. Poukazem na Smila a MacKay jsem chtěl doložit, že diskuse o energetice na český způsob je slepou uličkou, že je podivně zaseknutá, že je nutno si nejprve kapánek rozšířit obzory a možná se potom zbavíme jistých stínů. A díky za optání. Jak vidím energetickou budoucnost ČR? Mno, v mlze se těžko orientuje, takže ji vidím ve velmi nejasných obrysech. Ale máte pravdu, měl bych napsat pokračování. Tento článek však byl nezbytným připravením si půdy. Nezaručuji, že se vám článek bude zamlouvat. Stejně tak nevím, kdy se k sepsání dostanu, mám teď poněkud dosti nabytý program.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Verner | 29. 6. 2011 14:22
reakce na František Marčík | 29. 6. 2011 12:46

Děkuji, budu se těšit! A rád počkám, však času máme dost. Nic hrrr se tu (v ČR) stejně dít nebude.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomáš Fürst | 29. 6. 2011 07:16

Diky za vyborny clanek, knihu Davida MacKaye si hned bezim vytisknout. Taky se domnivam, ze pristup k energii je jaksi ''matkou vsech otazek''a je to problem, na kterem se bude lamat dalsi podoba nasi civilisace. Muj soukromy dojem (spis nez nazor, protoze o tom fakt moc nevim) je, ze pokud zacneme vyrazne setrit (k cemuz by nam ekonomicka krise mohla pomoct), prebudujem energeticke site smerem ke smart-grids, decentralisujeme vyrobu elektriny a zapojime rozumne obnovitelne zdroje, mohla by euro-atlanticka civilisace jeste par desitek let fungovat. Zatim timto smerem jde Nemecko (az na tu jadernou otocku:)). Kdosi kdysi uverejnil schema svetove ekonomiky. Takove velke kolecko, na nem napsano ''world economy'' zleva sipka dovnitr ''oil'' a zprava sipka ven ''waste''.
To prave musime nejak zmenit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

František Marčík
Analytik a projektový koordinátor v sekci Energetika a změna klimatu analytického centra Glopolis. V minulosti působil v Českém rozhlase a jako hlavní...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!