Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Japonsko: Centrální banka vyrábí jeny už i z akcií

| 22. 8. 2016

Ředit, ředit a ředit. To je heslo japonské monetární politiky. Cíl: oslabit měnu a odepsat dluhy. Protože ale dosavadní nástroje nefungují, zkouší japonská centrální banka nové, neortodoxní postupy. Vykupuje akcie japonských firem. Z toho plyne jednoduchá investiční strategie – long japonské akcie a short japonský jen.

Japonsko: Centrální banka vyrábí jeny už i z akcií

Bank of Japan, japonská centrální banka, v červenci oznámila záměr rozšířit objem nákupu aktiv, tedy zintenzivnit kvantitativní uvolňování. Ve světě nic neobvyklého. Japonský program cíleného ředění peněžní zásoby je ale specifický tím, že Bank of Japan nekupuje jenom dluhopisy, ale prostřednictvím akciových burzovně obchodovaných fondů (ETF) se pustila i do nákupů akcií. A to v míře nikoli malé.

Jan Traxler

Jan Traxler

Privátní investiční poradce a ředitel společnosti FINEZ Investment Management

Přední český expert v oblasti investování. Prosazuje férovou provizi podílem na zisku. Zastánce dlouhodobých strategií s value přístupem. Preferuje investice, které generují pravidelný výnos a jejich hodnota dlouhodobě roste, tedy zejména kvalitní nemovitosti a dividendové akcie. Všechny jeho publikace najdete na www.finez.cz.

Kontakt: jan.traxler@finez.cz

Jak se zbavit dluhů

Japonský kapitálový trh se tím stává čím dál absurdnějším. Jako by nestačilo, že veškeré dluhopisy nově emitované ministerstvem financí skupuje centrální banka a postupně z trhu vysává i všechny dluhopisy starší. Až bude Bank of Japan jediným věřitelem Japonska, může Japonsko vyhlásit platební neschopnost. Bank of Japan dluhopisy odepíše a Japonsko, nejzadluženější stát na světě, se jako mávnutím kouzelného proutku zbaví veškerého dluhu. Centrální banku to nemusí trápit. Peníze, které teď na nákup dluhopisů uměle vytváří, zase zmizí. Jak prosté.

Jak znehodnotit měnu

Jenomže japonská centrální banka se zároveň snaží rozdmýchat inflaci a především oslabit japonskou měnu, což by mělo nakopnout japonskou exportně orientovanou ekonomiku. Ceny dovážených komodit jsou dnes velmi nízké. Jediné, co je potřeba, aby japonské zboží obstálo v konkurenčním boji s Čínou, Koreou, Německem a dalšími. K tomu potřebuje Japonsko oslabit kurz jenu.

Nějakou dobu k tomu postačoval program nákupu dluhopisů. Bank of Japan tak zabíjela dvě mouchy jednou ranou. Poslední rok ale japonská měna poměrně výrazně posiluje. A tak musí Bank of Japan přitvrdit, ještě víc ředit měnovou zásobu. Jenže jak, když dluhopisů už víc nakupovat nemůže? Víc jich na japonském trhu prostě není. (Pokud tedy chceme dvousměrnému provozu mezi ministerstvem financí a centrální bankou nazývat trhem.)

Ani zavedení záporných úrokových sazeb nepomohlo. A tak se japonská centrální banka obrací i k akciím. Když nepomůže ani to, bude muset centrální banka asi doopravdy začít mezi lidi rozhazovat peníze z vrtulníku, jak už před lety navrhoval Ben Bernanke, tehdejší guvernér Fedu. Může nám to připadat šílené, ale cíl japonské centrální banky je jasný a málokdo už dnes pochybuje, že k jeho dosažení použije jakékoliv prostředky, i ty nejbláznivější.

Kolik jenů za dolar

Zdroj: Peníze.cz

Investiční poradna

Do čeho a jak investovat

Aleš Tůma

Leží vám na běžném účtu sto tisíc a nevíte, co s nimi? Nejste si jistí garantovanou investicí, kterou vám nabídli v bance? Chcete vědět víc o investování do podílových fondů? Nechejte si poradit!

Partners Financial Services


Zeptejte se analytika Partners Aleše Tůmy a dalších odborníků v Investiční poradně na Peníze.cz

Po dluhopisech bude deformován i akciový trh

Strategie ředění peněžní zásoby vytvářením nových peněz, za které pak centrální banka nakupuje dluhy a akcie soukromých firem, vzbuzuje mezi ekonomy a investory vášnivé diskuze. Není divu. Vždyť japonská centrální banka tímto způsobem v podstatě firmy legálně znárodňuje. To může mít dalekosáhlé důsledky. Udržování cen akcií na nepřirozeně vysoké úrovni je dost zásadní deformace trhu. Dalším problémem může být likvidita. Bank of Japan nebude akcie prodávat, bude je jen nakupovat. Ale od koho? Svými nákupy postupně vysává z trhu likviditu.

Podle údajů zveřejněných agenturou Bloomberg už Bank of Japan vlastní zhruba 60 procent japonského trhu burzovně obchodovaných indexových fondů. Jejich prostřednictvím má v japonských akciích nainvestováno zhruba devět bilionů jenů (tedy necelých 90 miliard dolarů). To jsou téměř dvě procenta japonského akciového trhu. Haruhiko Kuroda, guvernér japonské centrální banky, minulý měsíc oznámil navýšení cíleného nákupu ETF a akcií na šest bilionů jenů ročně (tedy na zhruba 60 miliard dolarů).

Podíl na japonských akciových společnostech vlastněný japonskou centrální bankou tedy rychle poroste. Bank of Japan se zároveň bude stávat hlavním akcionářem mnoha firem. Podle odhadů analytiků Bloombergu bude do konce příštího roku Bank of Japan hlavním akcionářem u 55 firem z 225 společností zahrnutých v japonském akciovém indexu Nikkei 225. Budou se pak zástupci Bank of Japan účastnit valných hromad akcionářů? Má centrální banka takovým způsobem centrálně řídit ekonomiku? Nedostává se tak do jakéhosi střetu zájmů? Politika japonské centrální banky vyvolává skutečně mnoho otázek.

K tomu stojí také za zmínku, že ještě větším akcionářem než Bank of Japan je u mnoha společností japonský státní penzijní fond, jeden z největších fondů na světě. Ten dnes investuje zhruba polovinu spravovaného majetku do dluhopisů a polovinu majetku do akcií, neboť jak už bylo zmíněno, trh s dluhopisy se v Japonsku dostal do stadia klinické smrti. Akciovou složku pak tento penzijní fond rozkládá zhruba z poloviny na domácí japonské akcie a z poloviny na zahraniční akcie. Poslední zveřejněné údaje o složení majetku fondu jsou z března loňského roku, kdy fond vlastnil japonské akcie v celkové hodnotě zhruba 31,5 bilionů jenů (tedy zhruba 315 miliard dolarů). Pokud tedy dobře počítám, tak japonský penzijní fond vlastní dalších zhruba sedm procent japonského akciového trhu.

Stát tak prostřednictvím penzijního fondu a centrální banky již dnes ovládá dohromady devět procent „soukromého sektoru“. Jeho podíl ovšem poroste. Poněkud zvláštní trend pro jeden z nejvyspělejších trhů ve světě. Co pak v budoucnu bude s akciemi centrální banka dělat, to netuším. Dluhopisy budou jednoho dne odepsány, na to vsadím krk. Ale k čemu budou centrální bance akcie japonských firem? Vrtá mi to hlavou. Investoři musí každopádně počítat s tím, že celý japonský kapitálový trh bude v příštích letech silně manipulován fiskální a monetární politikou Japonska.

Jak na tom vydělat

Z toho plyne poměrně jednoduchá investiční strategie pro střednědobý horizont – long japonské akcie a short japonský jen. Držet japonské akcie a spekulovat na pokles japonské měny už jsem spekulativním klientům doporučoval před dvěma roky. Tato strategie nám tehdy přinesla zajímavé zisky. Přišel čas ji znovu oprášit.

Vývoj indexu Nikkei 225 za posledních pět let

Zdroj: Peníze.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 22. 8. 2016 10:32

Docela by mne zajímal autorův názor na dlouhodobější perspektivu Japonska (a tím i EU, protože Japonsko je v mnoha směrech jen "o něco napřed"):

- Kdyby BoJ vykoupila většinu státních dluhopisů, JP vyhlásilo default a BoJ dluh odepsala, jaké budou konsekvence? Kdyby důsledkem byla jen deflace, ta se dá lehce "vyřešit" vrtulníkovými penězi, ne? Otázka je, zda by to (byť i víceméně iracionálně) nespustilo panickou lavinu - a proto to nikdo nebude chtít riskovat. Tzn. raději se bude odkládat a natahovat, až pak věci naberou "samospád".

- BoJ pravděpodobně nevykoupí všechny dluhopisy. Mnoho jich zůstane v penzijních fondech. Případný default by tedy zřejmě měl docela zásadní dopad na 2 generace penzistů (a z ekonomického pohledu by významně poklesla poptávka).

- Pokud BoJ začala ve velkém skupovat akcie a logicky se stává významným (a časem třeba i rozhodujícím) akcionářem - jak se to bude lišit od reálného socialismu? (včetně ekonomických důsledků)

- Ohromným problémem JP je demografie. Populace se do r.2060 zmenší o 40mil lidí a podíl penzistů vzroste na 39% populace.
Ani fuldoidní opatření nebudou fungovat:
http://www.svobodny-svet.cz/3016/mussolini-a-dane-pro-bezdetne.html
Příčinou je podle mne právě politika BoJ, nafukování nemovitostní bubliny a nemožnost pro mladé pořídit si bydlení. Dnes to vidíme i u nás.
Podíl produktivních k neproduktivním se ještě dále bude zhoršovat, mladým tak na založení rodiny už nezbudou prostředky ani náhodou. Tzn. demografický propad se bude dále akcelerovat.

- Být long na JP akciích a short na JPY je zajímavé. Ale co když v dolarech či korunách nula od nuly pojde? :-) A pokud člověk na tomto založí dlouhodobější strategii a v JP dojde k nějakému zvratu (například tomu odpisu dluhu), akcie asi "nahoře" nevydrží.

- Každopádně by mne zajímalo, kam Japonsko dojde třeba za 20-30 let. Je to taková laboratoř, preview pro zbytek "vyspělého" světa. Podle mne z nastoupeného kurzu není cesty zpět. BoJ nemůže začít dluhopisy či akcie prodávat, naopak bude intenzitu nestandardních (=šílených a zoufalých) opatření stupňovat. A podobná opatření můžeme dříve či později čekat i jinde (EU, USA, ..). Zdravý rozum říká, že takový vývoj je dlouhodobě neudržitelný a že se jednou ucho utrhne - a díky finanční globalizaci se následná tsunami nezastaví ve východní Asii. Ovšem toto přesvědčení je obtížně zužitkovatelné, pokud nevíme, zda se strunu bude dařit beztrestně napínat ještě 15 let, nebo již jen 15 měsíců.

Můžeme se dohadovat, zda JP akcie přerostou pokles JPY a přinesou nám (krátkodobé) zhodnocení. Rozhodně však držet JPY je finanční sebevražda - a u CZK, EUR a USD platí to samé, byť to není tak zjevné, respektive tyto měny ve srovnání s JPY vypadají ještě RELATIVNĚ dobře - pomaleji padající výtah, kde pohledem na ten rychleji padající se zdá, že stoupáme.
Lidé podle mne začnou prozírat. Držet tyto oficiální měny na účtech brzy bude jen masochista. Alternativní měny (od krypto po bullion) si od státu nemohly přát lepší podporu.

+9
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 23. 8. 2016 08:18

Z jakého důvodu by měla po odepsání státních dluhů centrální bankou následovat hyperinflace? V čem bude tato nová situace jiná oproti té předchozí?

-2
+
-

Další příspěvky v diskuzi (94 komentářů)

Ján Zavacký | 26. 8. 2016 16:41

Priatelia.
Musím opäť apelovať na zásady psychohygieny. Čakajú nás ťažké časy. Vaša energia musí byť využívaná s extrémnou efektívnosťou. To nám všetkým dáva nejaké šance ...
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Hynek Rk | 22. 8. 2016 16:20

V článku se píše: "Poslední zveřejněné údaje o složení majetku fondu jsou z března loňského roku, kdy fond vlastnil japonské akcie v celkové hodnotě zhruba 31,5 milionů jenů (tedy zhruba 320 miliard dolarů)."

Chtěl bych prodat redakci nějaké jeny za dolary. Dám Vám i slevu: 1 jen za pouhých 900 doláčů.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zavacky | 22. 8. 2016 15:57

1. Celá budúca situácia japonskej vlády a centrálnej banky je terra incognita. Môžu skúšať čokoľvek. Čím zúfalejšia situácia, tým divokejšie opatrenia.
2. "Bank of Japan nebude akcie prodávat, bude je jen nakupovat. Svými nákupy postupně vysává z trhu likviditu."
Je to naopak. Likviditu dodáva na trh.
3. "Bank of Japan dluhopisy odepíše a Japonsko, nejzadluženější stát na světě, se jako mávnutím kouzelného proutku zbaví veškerého dluhu."
To sa môže stať a je pravdepodobné, že začne predhyperinflačná fáza.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 23. 8. 2016 08:18
reakce na Zavacky | 22. 8. 2016 15:57

Z jakého důvodu by měla po odepsání státních dluhů centrální bankou následovat hyperinflace? V čem bude tato nová situace jiná oproti té předchozí?
-2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ján Zavacký | 23. 8. 2016 17:08
reakce na Richard Fuld | 23. 8. 2016 08:18

Nie hyperinflácia, ale pred-hyperinflácia. Ak nepriletí čierna labuť, bude to pokračovať rýchlejšie k hyperinflácii.
Dlh je brzdou. Ak sa bude odstraňovať, alebo odstráni úplne, menová expanzia má voľné pole. Potom bude jedno, či bude mať hyperinflácia podobu zimbabwianskej, alebo francúzskej revolučnej.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 23. 8. 2016 18:07
reakce na Ján Zavacký | 23. 8. 2016 17:08

Tak to bychom si měli ujasnit. Čili čím větší státní dluh, tím větší jistota, že nenastane předhyperinflační fáze a tudíž čím zadluženější stát, tím stabilnější kupní síla měny. Jednorázové oddlužení státu by pak otevřelo prostor pro další masivní zadlužovaní státu, které by mohlo skončit až hyperinflací. Určitou logiku tomuto Vašemu tvrzení nelze upírat.

Takže z toho mi plyne to, co už tady dlouho tvrdím, že státy by se měly dále kontinuálně zadlužovat, avšak jen tak, aby se držela cenová hladina pokud možno stabilní (v době deflačních tlaků by probíhala fiskální expanze a v době inflačních tlaků naopak fiskální restrikce). A aby se předcházelo panickým reakcím bankéřů z důvodu nadměrného kontinuálního zadlužení státu, tak by měla centrální banka kontinuálně odepisovat jen tu část státního dluhu, o kterou zadlužení státu v daném roce vzrostlo, tedy nikoliv odepisovat celý dluh, aby se nevytvořila ta předhyperinflační fáze, o které píšete. :-) Odepisování státního dluhu centrální bankou by tak udržovalo konstantní výši státního dluhu a panikáři by neměli mít moc důvodů k panikaření.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Zavacky | 24. 8. 2016 08:57
reakce na Richard Fuld | 23. 8. 2016 18:07

Reč bola o Japonsku. V každom inom štáte bude vývoj iný. Redukovať celý komplexný problém len na vzťah štátu-dlhu-trhu môže viesť k výsledkom aké si sami vysnívame.
Ak máme dospieť k predikcii, ktorá sa môže ako-tak podobať budúcemu vývoju, musíme odstrániť všetky vedomé i podvedomé ciele. Potom je treba porovnávať všetky empirické poznatky z minulosti. Výsledné modelovanie vytvorí množstvo variánt, ale prosperitu zo vzduchu a politikárskeho prerozdeľovania určite nie. Monetárna a fiškálna stimulácia môže priniesť len krátkodobé a zdanlivé úspechy. Čím dlhšie trvajú a čím viac krajín sa do nich zapojí, tým väčšie problémy prinesú.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 23. 8. 2016 23:40
reakce na Richard Fuld | 23. 8. 2016 18:07

To je opravdu alchymie, která zvýší důvěru ve stát a jeho měnu a přesvědčí lidi, že hledat alternativy je hloupost :-)
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 24. 8. 2016 08:58
reakce na Jan Altman | 23. 8. 2016 23:40

To je jako hledat si bydlení v lese, protože městské zastupitelatvo krade. Good luck. :-)
-2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pat Bateman | 23. 8. 2016 10:22
reakce na Richard Fuld | 23. 8. 2016 08:18

Hyperinflace není jen mnoho peněz v ekonomice, to je ztráta důvěry v měnu. Peněz v ekonomice mají už opravdu požehnaně a po defaultu měny by se ztrátě důvěry málokdo divil, takže možné to určitě je...
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 23. 8. 2016 11:25
reakce na Pat Bateman | 23. 8. 2016 10:22

Tomu rozumím, že ztráta důvěry v měnu vede k hyperinflaci. Jde o sebenaplňující akt. Měna, která má v normálním čase svoji reálnou kupní sílu, ji v době paniky automaticky ztratí. Jinými slovy, držitelé peněz si je svojí panikou reakcí sami zničí.

Důležitá je ale otázka, proč by měli lidé začít ztrácet důvěru v měnu po té, co bude stát oddlužen tím, že centrální banka (která patří státu) obrazně řečeno spálí státní dluhopisy, které má v majetku? Z jakého racionálního důvodu dojde k tomu, že po onom oddlužení státu si lidé v panice zcela zbytečně znehodnotí své úspory tím, že se je rozhodnou okamžitě všechny utratit? Vždyť nově budou přece žít v nezadluženém státu, který se nadále bude potýkat s deflačními tlaky. Tady přece není žádný racionální důvod k nedůvěře v měnu, či k jakékoliv panice.

A pokud k té panice přece jen navzdory neexistenci racionálních důvodů dojde, bude to srovnatelné s jakoukoliv jinou předem nepředvídatelnou a zjevně "zcela iracionální" přírodní katastrofou.

Jinými slovy hyperinflaci nelze vyloučit prakticky v žádné ekonomice, kde existují úspory obyvatelstva, a to zcela bez ohledu na zdraví dané ekonomiky. Záleží jen na tom, jestli propukne iracionální panika. Proti lidské blbosti neexistuje účinná obrana a za blbost se téměř vždy platí. To tady opakuji už snad posté.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 24. 8. 2016 03:29
reakce na Richard Fuld | 23. 8. 2016 11:25

Dosud jste nás ujišťoval, že všechno je v pořádku, protože všechny peníze jsou dluh a že splacením dluhu ty peníze zaniknou. Teď zase říkáte, že je v pořádku, když CB odepíše dluh. Jak tedy zaniknou peníze, za které CB následně odpesané dluhopisy nakoupila?

Od počátku vaší přítomnosti zde, počínaje vaším zázračným receptem na vyřešení řeckého dluhu, vás upozorňuji, že zcela ignorujete reálnou ekonomiku a reálné chování lidí. Na tom se nic nezměnilo. Stále nám tvrdíte, že bohatství lze vytvořit případně splatit dluhy pouhým administrativním rozhodnutím.

Nechápete fakt, že každý dluh vždycky, dříve nebo později, někdo zaplatí. Pokud CB spálí dluhopisy, tak dluh zaplatí držitelé měny, za kterou CB nakupovala, znehodnocením jejich peněz.

Nechápete, že bohatství se tvoří reálnou prací, jejíž výsledkem jsou nové reálné statky.

A už vůbec nechápete, že každý zásah CB nebo státu do ekonomiky zpomaluje tvorbu bohatství.

Žijeme v době, kdy se stále zřetelněji ukazuje, že fuldopeníze neodrážejí reálné ekonomické procesy a že jejich násilné zavádění je jenom nástroj vládnoucích elit na okrádání všech ostatních. Pokud nazýváme peníze "krví ekonomiky", tak fuldopeníze jsou otravou krve.

Jako typický sociální inženýr jste přesvědčený, že vaše nápady jsou skvělé, jenom vám je kazí lidé, kteří se jimi nechtějí řídit. (Třeba ti zatracení hloupí Japonci pořád spoří a spoří.) Nechápete, že lidé jenom zcela přirozeně odmítají spáchat ekonomickou sebevraždu, kterou fuldopeníze zaručeně přinášejí. I nevzdělaný člověk totiž instinktivně cítí, že s penězi, s kterými může libovolně manipulovat nějaký úředník nebo politik, je něco špatně.
+6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 24. 8. 2016 13:57
reakce na Josef Fraj | 24. 8. 2016 03:29

"Teď zase říkáte, že je v pořádku, když CB odepíše dluh. Jak tedy zaniknou peníze, za které CB následně odpesané dluhopisy nakoupila?" No, nezaniknou. Nikdy, stejně jako by nikdy nezanikly při nekonečném refinancování státního dluhu. Tady není rozdíl. Ty peníze už tady s námi budou navždy a já v tom nevidím zásadní problém.

Netvrdím, že dluhy lze splatit administrativním rozhodnutím. Ty dluhy budou odepsány centrální bankou, avšak peníze které vznikly současně s těmi dluhy budou nadále existovat a jejich držitelé budou mít stále nárok na úrok z těchto peněz. Také netvrdím, že odepsáním státního dluhu centrální banka vytvoří nějaké bohatství. Nevytvoří.

Plně chápu, že bohatství se tvoří reálnou prací, jež vede k vytvoření reálných statků. Tato skutečnost ale není v žádném rozporu s tím, co tvrdím. Nikde netvrdím, že odepsáním dluhu se vytvoří nějaké bohatství. :-) Souačasně však ani žádné bohatství nezanikne. Je to stejné jako když kasíno sešrotuje opotřebované žetony. Nezbohatne ani nezchudne (pomineme-li marginální hodnotu materiálu a práce potřebné k výrobě samotných žetonů).

Samozřejmě, že je nesmysl tvrdit, že státní dluh vždy nakonec někdo splatí. Není to vůbec nutné, a navíc by to bylo zcela sebezničující. Státní dluh v držení centrální banky je zjednodušeně řečeno dluh, kde dlužník a věřitel jsou v podstatě jedna a tatáž osoba. Tuto skutečnost Vy vytrvale ignorujete. :-)

Podle Vás: "Pokud CB spálí dluhopisy, tak dluh zaplatí držitelé měny, za kterou CB nakupovala, znehodnocením jejich peněz." Tady zase ignorujete funkci úrokového příjmu a růstu platů a důchodů, které znehodnocení poměrně spolehlivě eliminují. Ale i kdyby zde nebyla žádná kompenzace znehodnocení peněz, pak je to v pořádku. Za veřejné statky, které stát pořídil za jím "emitované" peníze, členové společnosti relativně rovnoměrně zaplatí znehodnocením jejich úspor a platů. Nic není zadarmo, ani školy, armáda, dálnice ... Co my ale nejde do hlavy je Váš názor, že by měli titíž lidé následně zaplatit za uvedené statky ještě podruhé tím, že by je stát zdanil, aby mohl bance splatit státní dluh a tak zajistit, aby ty dříve emitované peníze zanikly. Proč by měli občané a firmy platit dvakrát? Aby se prostřednictví ekonomické krize vrátila cenová hladina zpět na úroveň, před postavením těch dálnic a vyplacením platů armádě? Vždyť to je na první pohled totální nesmysl. Nejdřív zaplatit jednou (prostřednictvím znehodnocení měny) a pak platit podruhé a ještě přitom riskovat fatální ekonomickou krizi, z které bychom se taky nemuseli vyhrabat. A to nemluvím o situaci, kdy ony veřejné výdaje ani k žádnému znehodnocení měny nevedly, protože jen nahradily výpadek soukromé poptávky v důsledku vyvedení peněz do úspor nebo na kapitálové trhy a růst cen se tedy nekonal.

A nakonec si pojďme ukázat, jak by to probíhalo podle Vašeho scénáře. Stát si půjčí na investici do veřejné infrastruktury, všichni občané ji budou bezplatně používat a současně se jim znehodnotí úspory a platy, které jsou ale na druhé straně kompenzovány úrokovými příjmy a růstem platů a důchodů. Všichni jsou spokojeni, jejich kupní síla se v podstatě nezměnila a navíc mohou úžívat novou infrastrukturu, což jim přinese další benefity. Toto se stále opakuje a společnost je na tom stále lépe a lépe. Nicméně taková situace je spojena s růstem nominální hodnoty státního dluhu. A nějaký chytrák najednou řekne, že už je ten dluh moc velký a že by se měl začít splácet. Takže stát si přestane půjčovat na rozvoj infrastruktury a jiných veřejných statků, občanům a firmám zvedne daně, aby mohl začít splácet dluh. To se neobejde bez poklesu kupní síly agregátní poptávky, což vede k recesi, nezaměstnanosti a následně do deflační spirály, kde se stává státní dluh stále nesplatitelnějším až to skončí totálním krachem, kdy je ekonomika rozvrácena a státní dluh v poměru k HDP přes veškerou snahu a dobrou vůli jen vzrostl (viz. Řecko). Snaha o splacení státního dluhu tak skončila jeho nesplacením a rozvratem ekonomiky a proč? Protože nikoho nenapadlo převést státní dluh do centrální banky a tam ho jednoduše odepsat, resp. vysvětlit panikářům, že v době kdy státní dluhy a deficity platebních bilancí nepodléhají nutnosti transferů zlata do bilancí centrálních bank, je výše státních dluhů a deficitů platebních bilancí jen číslem, který popisuje stav ve kterém se nacházíme a které vypovídá o tom, co se dělo v minulosti. Nic než pouhá statistická veličina, jako je např. CPI.

Jinak, samozřejmě, že skvělé nápady maří vždy lidé, kteří je nepochopili a tudíž se jimi přirozeně odmítají řídit. Na tom není nic, co by ty skvělé nápady devalvovalo.

S penězi nikdo nemanipuluje. To jsou jen bláznivé představy konspirátorů. Regulace výše úrokové sazby není manipulace. Je to regulační mechanismus systému, který ho má udržovat v relativní stabilitě.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Tětek | 24. 8. 2016 15:55
reakce na Richard Fuld | 24. 8. 2016 13:57

Centrální banka dělá s penězi to samé, co dělala komunistická plánovací komise s cenou zboží. Nastavuje administrativně cenu, kterou si vycucá z prstu (či DSGE modelu).
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 24. 8. 2016 17:34
reakce na Josef Tětek | 24. 8. 2016 15:55

Peníze nejsou zboží (ani komodita) a úrok není jejich cena. Koupit si peníze prostě nejde. To je nonsens. A nonsens je tedy tvrdit, že centrální banka reguluje cenu peněz. Úrok je pouze regulačním nástrojem.

Cena je výsledkem střetu nabídky a poptávky. Něco jako nabídka peněz a poptávka po penězích dávalo smysl v prostředí zlatého standardu, kdy peněžní nabídka byla značně rigidní a kdy platilo že, aby si někdo mohl půjčit peníze, musel je někdo jiný uspořit a k tomuto účelu někomu (zpravidla bance) půjčit. Tento princip ale v prostředí účetních peněz neplatí. Banka nepotřebuje vklady klientů, aby mohla poskytnou úvěr. Nabídka peněz je tedy velmi přizpůsobivá poptávce po úvěrech. Při úrocích 10% p.a. jsou banky ochotné půjčit stejně velké množství peněz jako při 2% p.a. Vždy záleží jen na kvalitě dlužníka, jeho zástavy a jeho projektu. Banka není omezena tím, zda do banky při úrocích 0,05% p.a. vloží někdo své úspory a svěří je bance k tomu, aby je někomu půjčila. Na proti tomu poptávka po úvěrech je docela citlivá na výši úrokových sazeb. A toho využívá centrální banka k nepřímé regulaci úvěrové expanze.

Neexistuje zde tedy trh, který by určoval "cenu" úvěru v podobě výše úroku. Oproti zlatému standardu je nabídka úvěrů v podstatě nezávislá od nabídky půjčovaných prostředků ze strany majitelů vkladových účtů, kteří jsou příjemci úroku. Banky nefungují jako zprostředkovatelé volných prostředků střádalů pro zájemce o úvěr.

Protože banky nepotřebují vklady k poskytování úvěrů (banky vklady vytváří tím, že poskytnou úvěr), tak by konkurence mezi bankami vedla evidentně k tomu, že by poskytovaly úvěry za 0% úrokové sazby + rizikovou přirážku a svým vkladatelům by neposkytovaly žádný úrok z vkladu, protože jejich vklady k poskytování úvěrů nepotřebují. Proto zde musí být centrální banka, která stanovuje administrativně úrokové sazby tak, aby bránila velkým výkyvům cen a ekonomiky.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 26. 8. 2016 18:42
reakce na Richard Fuld | 24. 8. 2016 17:34

Já vím, těmhle dluhohausnumerům VY říkáte peníze, ale MY ne.
MY říkáme peníze jen tomu, co si lidé/trh dobrovolně za peníze zvolí.
VY říkáte peníze tomu, co za peníze vyhlásí generální tajemník.

VY říkáte, že banky mohou půjčovat peníze, které nemají, MY říkáme, že to je z principu podvod.

MY říkáme, že úrok je "cena peněz", respektive veličina zohledňující časové preference. VY říkáte, že úrok je numero určované klikou byrokratů v centrální plánovací komisi, že je jejich věc, jak je nastaví, že minus 5% bude fungovat v pohodě (jen proto, že jiná banda plánovačů z ČSÚ začne tvrdit, že inflace je minus 7%). A dle stejné logiky je podle vás také jedno, když to bude minus 50%, nebo -500%.

Zjevně se neshodneme a ani nemůžeme.
Proto také my ty vaše "peníze" budeme postupně opouštět a bude nás čím dál víc.
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 26. 8. 2016 19:19
reakce na Jan Altman | 26. 8. 2016 18:42

Pěkně jste to shrnul. Až na nějaké nesmyslů (úroky -50%, -500%...) v podstatě přesně.

To, že vy účetní peníze nepovažujete za peníze je především Váš problém. A to, že jste ochoten považovat za peníze ničím nekrytou virtuální komoditu, které se říká bitcoin, je ještě větší Váš problém. :-) A to, že nechápete princip, na němž jsou současné účetní peníze založeny, je Váš největší problém. :-)

A jen několik upřesnění na závěr. Úrok byl cenou půjčky zlata (či jiné komodity), dokud banky půjčovaly danou komoditu (resp. skladový list k takové komoditě, kterému se říkalo bankovka), které jim na danou dobu půjčil jeho majitel, pokud toto kdy vůbec v historii na 100% platilo. Dnes úrok tento aspekt (cenu půjčky) nezohledňuje a zohledňuje jiné aspekty. To je vlastnost současného peněžního systému ale není to jeho chyba. :-)

Opakuji, že o funkčnosti záporných sazeb nejsem na 100% přesvědčen. Jen záporné úroky apriori nezavrhuji. A existují reálné možnosti, jak se záporným úrokům vyhnout.

Shodnout se nemůžeme protože jste dogmatik, který lpí na tom svém jediném "správném" dogmatu. Já nikterak např. nezpochybňuji apriori funkčnost zlatého standardu. Jen tvrdím, že zlatý standard má své mouchy a že účetní peníze jsou prvními skutečnými penězi, které lidstvo kdy použilo, protože zlato je pouze universální komodita, používána k bártrovým směnám a bankovky jsou v systému zlatého standardu jen komoditní substituty, jen jakési skladové listy. Teprve účetní peníze (zápisy v účetních knihách bank) jsou těmi skutečnými penězi a placení těmito penězi představuje skutečnou směnu za peníze a ne barterový kontrakt.

No a svoboda zvolit si, co bude používáno jako peníze? To už je čistě ideologická rovina, na kterou můj názor dobře znáte.
-2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 26. 8. 2016 22:14
reakce na Richard Fuld | 26. 8. 2016 19:19

Já jsem dogmatik v tom, že si myslím, že by lidé měli mít svobodu?
A vy jste umírněný tím, že je chcete násilím nutit akceptovat monopolní účetní "peníze"?

Zjevně i pojem dogmatik chápeme zcela opačně.


"Teprve účetní peníze (zápisy v účetních knihách bank) jsou těmi skutečnými penězi a placení těmito penězi představuje skutečnou směnu za peníze a ne barterový kontrakt."
Tak schválně - zkusím si koupit nějakou knihu a něco do ní zapsat - schválně, co to udělá.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 27. 8. 2016 08:39
reakce na Jan Altman | 26. 8. 2016 22:14

Vaše dogma spočívá v tom, že vše bez výjimky musí být svobodné a hlavně, že toto je jediné, co je správné. To je jednoduše dogma, které ve skutečnosti svobodu popírá. Pod pojem svoboda je třeba totiž zahrnout také možnost, že se svobodní lidé dohodnou na dodržování pravidel, která jejich svobodu budou často i radikálně omezovat. Povinnost přijímat zákonné platidlo svobodu jednotlivců omezuje jen zcela marginálně.

A k té Vaší knize. Pokud si k té knize pořídíte i bankovní licenci a splníte všechny podmínky pro existenci banky, tak ty zápisy v té knize budou mít samozřejmě zcela zásadní význam (budou tak vznikat a zanikat zcela skutečné peníze). Pokud si koupíte notýsek a něco do něj zapíšete, bude to samozřejmě zcela bezvýznamné. Obdobně to platí např. o zápisech v registrech zaknihovaných cenných papírů, které snad nehodláte zpochybňovat. :-)
-2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 24. 8. 2016 14:49
reakce na Richard Fuld | 24. 8. 2016 13:57

Nemám čas na všechny ty nesmysly reagovat. Jenom potvrzujete, co jsem napsal výše. Takže jenom k vašemu strawmanovi: "Co my ale nejde do hlavy je Váš názor, že by měli titíž lidé následně zaplatit za uvedené statky ještě podruhé tím, že by je stát zdanil, aby mohl bance splatit státní dluh a tak zajistit, aby ty dříve emitované peníze zanikly. "

To není můj názor. To je reakce na to, že nám tady asi dva roky tvrdíte, tedy že peníze jsou dluh. A najednou tady máme, díky odepsání dluhů, peníze, které nejsou dluh. Tedy peníze, které fakticky vznikly z ničeho a nebudou nikdy vráceny. Z toho zároveň plyne, kdo ten odepsaný dluh zaplatí. Jsou to občané, kterým stoupnou ceny právě o ten odepsaný dluh. Zaplatí to ve vyšších cenách, tedy minimálně dočasným poklesem životní úrovně.

A pokud bychom se měli vrátit ke tomu ideálnímu stavu, kterým nás tu pořád krmíte, tedy, že peníze jsou dluh, tak by skutečně musela CB ty peníze stáhnou a okrást tak občany podruhé. Jaký další důkaz nesmyslnosti vašich fantasmagorií chcete?
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 24. 8. 2016 17:53
reakce na Josef Fraj | 24. 8. 2016 14:49

Vy pořád nechápete, že oním znehodnocením úspor, platů a důchodů platíte již v okamžiku, kdy ty nové peníze stát utratí. Úplně stejnou cenu byste vždy zaplatil i v případě, že by nově vzniklé půjčené peníze utratil soukromý subjekt. U soukromých subjektů ale platí, že ti své dluhy musí zaplatit a tím pádem saldo mezi nově vzniklými a splacenými dluhy není nijak velké. Pořád také zapomínáte na kompenzace znehodnocení v podobě úroků, růstu mezd a důchodů, takže to co lidé "zaplatí" není nikterak dramatické. Současně úplně zapomínáte, že lidé takto "zaplatí" např. za novou silnici nebo dálnici, kterou pak bezplatně (nebo za drobný poplatek) užívají.

Když pak po 20-ti letech dojde k odepsání oněch dluhopisů centrální bankou, tak už je to 20-let od toho, co občané tak "draze zaplatili" a v okamžiku odpisu tohot dluhopisu se už nestane vůbec ale vůbec nic.

Takže o jakém placení odepsaného dluhopisu tady mluvíte?

A jsem rád, že uznáváte nesmyslnost toho, že by CB namísto odpisu dluhopisu trvala na jeho splacení a donutila stát, aby zdanil občany, a zdaněnými penězi splatil svůj dluh centrální bance jenom proto, aby tyto peníze v centrální bance zanikly. Výsledkem oproti odpisu dluhu by bylo jen to, že by o dlužnou částku občané naprosto zbytečně zchudli a tím ještě jednou zaplatili za to, za co podle Vás už jednou v minulosti zaplatili nárůstem cen a snížením životního standardu. Opakuji otázku. Proč by měli občané platit za tutéž věc 2 krát?
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 25. 8. 2016 12:53
reakce na Richard Fuld | 24. 8. 2016 17:53

Tohle vzdávám.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Najman | 26. 8. 2016 08:51
reakce na Josef Fraj | 25. 8. 2016 12:53

Tak to já za sebe musím říct, že jsem tu Fuldovskou argumentaci konečně pochopil a vzbudil jsem rozruch smíchem na celou tramvaj.
Musím přiznat, že vaše tvrzení budou zřejmě logicky i matematický opravdu v pořádku. Problém je ale jinde. A sice v tom, co právě tak velmi vyčítáte zdejším libertariánům.
To vše je realizovatelné maximálně v laboratorní kádince a navíc ve vakuu.
Aby se totiž lidé a státy chovaly podle toho, co říkáte, tak by musely na hranicích vniknout ploty se střílnami, ve vnitrozemí pracovní tábory pro nepřizpůsobivé a být zakázány technologie i internet.
V opačném případě by po krátké době lidé přešli na účetní bitcoin nebo rovnou za hranice.
Ale vyargumentované to máte...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 26. 8. 2016 10:33
reakce na Tomáš Najman | 26. 8. 2016 08:51

Jsem skutečně nadšen, že Vaše porozumění mým argumentům mělo tak bouřlivý emocionální projev. :-) Není lepšího pocitu, než když člověk pochopí nějakou v podstatě primitivní myšlenku, kterou do toho okamžiku zakrývala hromada doktrinálních a zcela "samozřejmých pravd".

Pokud jste se smál něčemu jinému, pak pochybuji, že jste mou argumentaci správně pochopil. :-)

Vaše argumentace, že by bylo třeba obehnat státy ostnatým drátem a zavést pracovní tábory je zjevně nesprávná. Systém, který popisuji, tedy kontinuální růst státního dluhu (aniž by bylo třeba jeho splácení) funguje ve vyspělých zemích už od 70-tých let minulého století a žádné ostnaté dráty ani pracovní tábory jsem v těchto zemích nezaznamenal. :-). Jediný problém je v tom, že najednou chtějí tytéž státy tento systém opustit. Jediný problém je současné lpění na doktríně tzv. rozpočtové "odpovědnosti" a bludné představy o neudržitelnosti tzv. "žití na dluh" a zadlužování budoucích generací. Neudržitelnost nadměrného zadlužování se týká pouze individuálních ekonomických subjektů, nikoli však státního dluhu, a to právě z důvodu výše zmíněných a snad i Vámi pochopených.

Jinými slovy, nejde zde o zavedení nějakých novinek. Jde pouze o setrvání na dosavadní cestě, která právě jako jediná v moderní historii lidstva není roubená světovými válkami a koncentračními tábory.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 26. 8. 2016 22:19
reakce na Richard Fuld | 26. 8. 2016 10:33

Přesně. Nejsou potřeba ostnaté dráty a pracovní tábory!
Stačí legislativa o zákonném platidlu, URNA, oficiální inflace o 5% níže pod reálnou, daňová kobra, DPH na stříbro, celní správa, registrace a další omezení nakládání se zlatem a bitcoinem, směrnice přikazující penzijním fondům investovat do státních dluhopisů, prostě soft verze toho koncentráku - ono to totiž za určité situace stačí (ani v 80.letech komunisti nemuseli věšet své odpůrce tak, jako v těch padesátých).
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 27. 8. 2016 08:54
reakce na Jan Altman | 26. 8. 2016 22:19

Povinnost přijímat zákonné platidlo v podstatě nikdo nevnímá. Co by asi měl přijímat obchodník za své zboží, když dluh musí splatit právě prostřednictvím zákonného platidla? A je třeba uvědomit si, že každá peněžní jednotka má svého majitele a dlužníka, a že to dlužníci musí získat peníze na splacení svých dluhů prodejem za ony peníze, takže si lze jen těžko představit, že by někdo odmítal zákonné platidlo, protože se tím dostal do situace, kdy nebude moci splatit své dluhy. Nakonec by stejně komoditu co získal prodejem své produkce musel směnit za peníze, kterými svůj dluh splatí.

URNA je proti zločincům, proti nimž jednoduše nemůžete postavit Hercula Poirota. :-)

Oficiální inflace o 5% níže pod reálnou? Každý jedinec má svou vlastní inflaci :-) Tady se těžko nějak shodneme.

Daňová kobra = útvar, který se speciálně věnuje daňovým únikářům. Co s tím máte za problém. To byste mohl rovnou napadat i existenci mordparty.

DPH na stříbro. Proč né, když je DPH na kukuřici, hovězí maso a spousty jiných komodit. Podle mě by mohlo být klidně zavedeno DPH i na zlato.

Celní správa - tak ta leze na nervy i mě :-)

Registrace - to je opravdu brutální zásah do svobod jednotlivce :-)

Omezení s nakládáním se zlatem a bitcoinem? O ničem takovém nevím.

Směrnice pro penzijní fondy - tady souhlasím, že by regulace a státní podpory měly být zrušeny.

Srovnávat všechny ty výše uvedené drobnosti s koncentrákem je jednoduše chucpe.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Najman | 31. 8. 2016 08:17
reakce na Richard Fuld | 27. 8. 2016 08:54

No evidentně jste opět nepochopil (anebo nechtěl pochopit), co měl pan Altman na mysli svou odpovědí. Bez trvalé a neustále rostoucí míry represe státu by nejen, že stávající systém (ale i ten Vámi doporučovaný) nikdy nevznikl, ale hlavně by už dávno neexistoval.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 31. 8. 2016 14:45
reakce na Tomáš Najman | 31. 8. 2016 08:17

Ale on existuje a bude existovat dál. Rostoucí míra represe? Nic takového nepociťuji. Tedy až na nějaké ty zbytečné nesmysly např. v podobě zákazu kouření v restauracích apod. Nicméně souhlasím, že určitá míra zdrženlivosti zákonodárců při všech těch absurdních a zbytečných regulacích je jednoznačně na místě. Zbytečné regulace nejsou k udržení současného systému nutné. Naopak mu mohou vážně škodit a zbytečně vyrábět odpůrce současného systému. Takže nemáte pravdu.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Najman | 26. 8. 2016 08:53
reakce na Tomáš Najman | 26. 8. 2016 08:51

pozn. můj text je reakce na předchozí zdejší texty p. Fuldy/a
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 25. 8. 2016 14:33
reakce na Josef Fraj | 25. 8. 2016 12:53

No to se nedivím. Zadřela se Vám kolečka a došly argumenty. :-) Vždy to vzdáte těsně před tím, kdy byste musel přiznat, že se mýlíte. Na to už jsem si zvykl. Proto vedeme ty debaty donekonečna. :-) Nejste schopen přiznat, že se mýlíte.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ladislav Novák | 3. 9. 2016 19:57
reakce na Richard Fuld | 25. 8. 2016 14:33

Kdepak. To vy plácáte naprosté hovadiny...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 4. 9. 2016 11:35
reakce na Ladislav Novák | 3. 9. 2016 19:57

Á, máme tu dalšího chytrolína se svalnatými řečičkami a dutou hlavou. :-)
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hynek Rk | 23. 8. 2016 13:15
reakce na Richard Fuld | 23. 8. 2016 11:25

Je to možné i z racionálního hlediska, spořit v daných penězích se kvůli inflaci nevyplatí, a proto danou měnu část lidí zčásti opustí. Což je pravděpodobnější za situace, kdy se obejvují alternativy v podobě kryptoměn, zlata atd.

Dále pokud bude oddlužení z pohledu politiků (tj. oloupení spořících a lidí s fixními příjmy) relativně úspěšné, je dost velké riziko, že ho budou chtít politici zopakovat ve větším měřítku. Sledují své zájmy a chtějí si přijít na více.

Dalším rizikem je měnová proticyklická politika. Lidé reagují na inflaci adaptivně, tj. promítají ji do svých budoucích plánů (Patinkin a Friedman) tím pádem měnovou proticyklickou politiku neutralizují (část lidí se navíc snaží inflaci předpovídat a reagovat s úředstihem), čehož si všiml ve své knize "Návrat ekonomické krize" třeba P. Krugman a jako řešení doporučil ještě větší inflaci. Myslím, že se mu dopřává sluchu, což může být riziko.

Myslím, že na aspoň na (oficálně nepřiznanou) pádivou inflaci může klidně dojít.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 23. 8. 2016 18:18
reakce na Hynek Rk | 23. 8. 2016 13:15

Odkazujete na opuštění měny z důvodu inflace. Částečné a postupné oddlužování státu prostřednictvím odpisu státních dluhopisů centrální bankou ale žádnou inflaci nevyvolá. Dojde pouze k tomu, že zaniknou doklady o tom, že stát dluží určitou částku bance, kterou vlastní ze 100%. Neexistuje žádný transmisní mechanismus, který by způsobil růst cen v důsledku odpisu části státního dluhu státní centrální bankou.

Problematické je také samotné opuštění držení měny. Když nakoupíte za své peníze zlato, tak se stane pouze to, že Vaše peníze bude držet někdo jiný. Jinými slovy v agregátním pohledu je tvrzení o opouštění měny nesmyslné. Ty peníze bude vždy někdo držet.

Je to jednoduché. Odepsání části stáního dluhu centrální bankou je jen zcela ekonomicky neutrální účetní operace, která nemá žádný reálný vliv na chod ekonomiky.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 23. 8. 2016 23:58
reakce na Richard Fuld | 23. 8. 2016 18:18

" Když nakoupíte za své peníze zlato, tak se stane pouze to, že Vaše peníze bude držet někdo jiný."

Ta hra se jmenuje "černý Petr" a cílem je ho nemít. Jinými slovy cílem je, aby v ruce zůstal někomu jinému. Akorát že ta cena za zbavování se černopetrských papírků a nákup zlata je samozřejmě čím dál větší - graf vývoje ceny zlata je docela profláklá křivka.

"Vaše peníze bude držet někdo jiný." Ano. Ale čím dál miň lidí je bude chtít - nebo jen za nějakou odměnu/prémii, slevu = jejich kupní síla v porovnání s alternativami bude klesat. Což bude v pozitivní zpětné vazbě tento proces dál urychlovat. Nebude to dlouho patrné, až se to najednou, jakoby z ničeho nic, rozeběhne. A popisované experimenty (spálení dluhu v CB, ...) to mohou jen urychlit (proto to ještě mají obavy zkusit).
Čím dál víc lidí nebude ochotných oficiální měnu brát jako protihodnotu. Začne to u statků považovaných za velmi hodnotné (např nemovitosti - oficiálně se prodají za nějakou částku v legální měně, reálně bude prodávající požadovat plnění v měně tvrdé - ostatně není to v zahraničí takovou raritou a myslet si, že jsme vůči tomu nějak od přírody imunní, je naivní). A skončí to u práce či rohlíků.

"Odepsání části stáního dluhu centrální bankou je jen zcela ekonomicky neutrální účetní operace, která nemá žádný reálný vliv na chod ekonomiky."
Proč to tedy již dávno nedělají? Proč si CZ vláda nepůjčí od ČNB 100mld na "investice do infrastruktury" (=transfer ke spřáteleným stavebním velkofirmám s naditými korupčními fondy)? Inflační cil 2% je přeci (dle tendenčních metodik) velmi daleko, tak co se omezovat?
Asi to přeci jen není tak bezproblémové....
Ale věřím, že k tomu jednou dojde. Stejně jako k výrazně záporným úrokům, omezení až zrušení hotovosti, vrtulníkovým penězům a dalším formám monetární represe. Nebude totiž zbytí - současný systém "funguje" pouze za podmínek AKCELERUJÍCÍHO uvolňování/zadlužování, jinak kolabuje.

Rozdíl mezi námi je v tom, že vy si myslíte, že to tak půjde donekonečna. A samozřejmě také v tom, že vy si myslíte, že to tak je správné, morální a legitimní.
Podle mne není pravda ani jedno.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 24. 8. 2016 13:21
reakce na Jan Altman | 23. 8. 2016 23:58

Podle Vás: "Čím dál víc lidí nebude ochotných oficiální měnu brát jako protihodnotu."
No a v této větě tkví Váš fatální omyl, který plyne z neznalosti principu, na němž účetní peníze stojí. V každém okamžiku se lidé dělí na ty co peníze mají a na ty co peníze dluží. Takže vždy zde bude armáda dlužníků, kteří za své statky, či svoji práci budou požadovat právě peníze, aby mohli zaplatit své dluhy. Neexistence poptávky po penězích by mohla nastat pouze tehdy, pokud by lidé neměli dluhy v bankách. V takovém případě by ale současně nemohli existovat ani žádné peníze.

I pokud budou lidé panikařit a zběsile se zbavovat svých peněz za rostoucí ceny statků, toto jen uvítají dlužníci, kteří budou muset ke splacení svých dluhů vyprodukovat méně, než za situace, kdy si půjčovali. O to lehčeji se jim budou jejich dluhy splácet, což povede k zániku peněz, kterými budou své dluhy splácet, tedy k peněžní kontrakci, která sama povede k opačným tlakům na ceny. Onen v panice vyprazdňovaný polštář úspor se tak postupně vyčerpá a následně ceny spadnou zpět, spíše však níže, než před vypuknutím paniky a nastane fáze nové kumulace úspor a nové úvěrové expanze. Jediným výsledkem paniky bude dramatické rozkolísání cenové hladiny, které však při včasné a razantní akci CB nemusí vůbec nastat. Také úrokové sazby stejně jako ceny nemají žádný strop.

V případě, že by CB zvedala úrokové sazby tempem jakým by rostly ceny, pak se uvedené stabilizační mechanismy uklidní ještě dříve, než se vyčerpá onen úsporami naditý polštář.

Jediný způsob jak v minulosti vznikala hyperinflace bylo její vyvolání ze strany státu tiskem obrovským částek papírových peněz. A to platí i pro případnou příští hyperinflaci. Dnes by se takového záměru musely účastnit i obchodní banky, což si myslím, že by mohla být dostatečná pojistka.

Odepsání části stáního dluhu centrální bankou může vyvolat pouze "paniku z neznalosti" faktu, že je to skutečně neškodná účetní operace mezi firmou a jejím vlastníkem, která se nijak nedotýká třetích osob.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 26. 8. 2016 22:30
reakce na Richard Fuld | 24. 8. 2016 13:21

Ano. Oproti věřiteli zde bude vždy někdo, kdo dluží.
Například stát, který si to odmázne přes CB.
Nebo člověk s platem 22tis hrubého, který si koupil byt za 4mil na hypo, pak bublina splaskla a on zjistil, že má splácet 4M+úroky na něco, co má hodnotu 2M. A navíc díky deformacím trhu působených monetární, fiskální a sociální politikou přišel o práci. Jeho dluhem máme krytou měnu :)
Nebo dluhem OKD. Třeba bude vaše měna časem kryta i deficitem průběžného penzijního systému :-) Vlastně už asi je.

Právě PROTO dávám přednost poctivým penězům, kde riziko protistrany není. Ani riziko systému, protože bez něj nepřestanou fungovat, ale právě naopak.

Ale jak jsem již napsal 100x - budu jen rád, pokud vy budete na rozdíl ode mne držet rocksolid řecké dluhopisy, akcie italských bank, vklady budete mít v těch kyperských, atd... (nebo samozřejmě to samé v ČR, protože vše je jen otázkou času).

Můžeme si dál každý jet po svém, můžeme se navzájem tolerovat - ovšem jen do doby, než nějaký váš poskok ke mne přijde a bude mne k něčemu nutit. Přijímat CZK za mé služby, spořit si na penzi ve fondu nacpaném státními dluhopisy, odevzdat Au, zaregistrovat bitcoiny, atd... Pak jste již agresor a přístup k vám by to logicky měl zohledňovat. Agresi obhajujete již nyní - proto to příkré stanovisko vůči vám. To vy jste dogmatik a násilník.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 27. 8. 2016 10:51
reakce na Jan Altman | 26. 8. 2016 22:30

Ano existence těch peněz krytých státem, nebo chudákem, který nejspíš své dluhy nedokáže splatit je realita. Podíl peněz rytých státními dluhopisy je tuším okolo 9% a podíl nesplácených soukromých dluhů se pohybuje někde okolo 3% tuší. Navíc ty komerční dluhy, které nebudou nikdy splaceny splatí ostatní dlužníci, a to prostřednictvím úrokové marže, kterou platí bankám, takže i tato část peněz, jakkoliv vypadá na první pohled nevábně je kryta spolehlivými dlužníky.

Ano, část peněz emitovaných státem se pak chová jako peníze, které nemají "svého" dlužníka. To je ale "cena", která je v porovnání s jinými peněžními systémy přiměřená. Pro porovnání, např. ani jeden bitcoin nemá proti sobě dlužníka, který by ho musel do určité doby (splatnosti dluhu) získat, aby s ním splatil svůj dluh. Přesto Vám nečiní problém takové "peníze" akceptovat, jenom proto, že vznikly spontánně, bez nějakého vlivu státu, tedy z ideologických důvodů.

Jasně, že existuje část peněz, které vznikly z důvodu existence schodku v průběžném systému a které vznikly v souvislosti s emisí státních dluhopisů. Jediným kritériem pro to, zda je podíl takových peněz, "krytých" státním dluhem adekvátní ekonomické situaci, je vývoj cenové hladiny. Dnešní deflační tlaky ukazují, že aktuální podíl státních peněz rozhodně není problém.

Které to jsou ty Vaše poctivé peníze? Sám jste připustil, že by účetní peníze mohly uspět v soutěži různých peněžních systémů. Takže pokud by účetní peníze uspěly v konkurenci, už by byly poctivé? Poctivost závisí jen na tom, jestli daný systém zvítězí v konkurenci? To je ale hodně divný princip podstivosti, nemyslíte? To spíš vypadá na zákon džungle. :-)

Další bláboly o držení dluhopisů a "mých" zákazech a mašínovské výhrůžky nehodlám komentovat.
-2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 26. 8. 2016 23:58
reakce na Jan Altman | 26. 8. 2016 22:30

Vy pořád zapomínáte, že diskutujete se šílencem - přesně podle Chestertonovy definice (že šílenec neztratil rozum, ale vše kromě rozumu). Kromě logických argumentů působíte na zkušenost, intuici, emoce, základní fyzikální vnímání světa (termodynamika)... Nemůžete přesvědčit člověka, který se točí na blahodárnosti fiat money, zhoubnosti "tržního přerozdělování", bezpečnosti státních dluhopisů...

Zkuste logicky vysvětlit paranoikovi, že po něm nejdou. Antisemitovi, že Židé neovládají všechny banky, média a nechtějí ovládnout svět, aby nás zahubili.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 27. 8. 2016 10:06
reakce na Jan Capouch | 26. 8. 2016 23:58

Přesně. Vy věříte na základě zkušenosti, intuice, emocí a "základního fyzikálního vnímání světa" tomu, že účetní peníze jsou špatné, že tržní přerozdělování má jen blahodárné účinky a že státní dluhopisy jsou nebezpečné. A přitom všem ignorujete rozum a logické argumenty, které vedou k přesně opačným závěrům. :-)

U toho fyzikálního vnímání světa bych se trošku zastavil. Většina jevů v přírodě je založena na existenci duality a napětí, které je zdrojem energie. Máme tady dvě pohlaví, která jsou standardně potřebná k tomu, aby mohl vzniknout další život. Máme tady kladný a záporný náboj, který vytváří napětí, aby mohl proudit proud. A máme tady peníze a dluhy, aby mohly proudit peníze. Obdobně je tomu v systému účetních peněz, kde současně vznikají peníze a dluhy vytváří napětí a energii, která uvede do pohybu přesuny reálných statků, proti jejichž toku tečou peníze. Nakonec se zase peníze s dluhem setkají a oba zaniknou v souladu s principem, že vše se jednou vyčerpá a skončí, vše podléhá cyklům zrodu a zániku. Při zániku dluhu a peněz zanikne i napětí a tedy energie, která umožňovala penězům proudit. Těmto principům velmi přiléhavě odpovídá právě koncept účetních peněz. Pokud by zanikly všechny dluhy a peníze bylo by to projevem zániku toku reálných statků, které by nikdo nevyráběl a nikdo nekupoval (analogie k smrti). Účetní peníze jsou cyklické, vznikají a zanikají jen na dobu určitou. A pokud máme zajištěno prostřednictví peněz vzniklých společně se státními dluhy, že část peněz nemůže nikdy zaniknout, pak jde jen o určitou pojistku, že vždy budou existovat nějaké peníze v oběhu a nikdy nedojde k peněžní kontrakci až na nulu. Uznávám, že tato pojistka je poněkud zbytečná ale lze ji takto chápat. No a pokud bychom se dostali do stádia, že všechny peníze budou ty státními dluhopisy podložené, pak jsme se ocitli v socialismu, kde veškerá ekonomická aktivita pochází od státu. Tohle stádium je samozřejmě nepřijatelné a proto důležitější bude vždy poměr státního dluhu ke všem existujícím penězům, než nic nevypovídající poměr k objemu ročního HDP.

Jako příklad "neduální" entity lze uvést používání "peněz" ve formě zlata. Zlato je v měřítku doby existence lidské civilizace věčné, nikoliv cyklicky přirozeně vznikající a zanikající. Zlato představuje jen ten kladný potenciál ("peníze") a postrádá onen záporný potenciál ("dluh"), kterým je v případě účetních peněz dluh a proto vytváří jen poloviční napětí a energii pro proudění peněz. Proto je principiálně zlato odsouzeno být "nevyváženým" a jen z poloviny efektivním prostředkem směny, který právě v důsledku pouze kladného náboje inklinuje k tomu, že je zlato hromaděno i z toho důvodu, že zde neexistuje armáda dlužníků, kteří by totéž zlato nutně potřebovali ke splacení svých dluhů. Zlato motivuje pouze pozitivně, tedy každý ho chce získávat, aby byl bohatší. Účetní peníze ale motivují pozitivně i negativně. Současně ho každý chce získávat ale současně skupina subjektů (dlužníci) ho nejen chtějí, ale i musí získat, navíc v daném čase do splatnosti jejich dluhu, aby mohli splatit svůj dluh. Proti tendenci hromadit peníze zde bude stát armáda dlužníků, kteří budou nabídkou své produkce motivovat držitele peněz, aby je utratili za jimi vyprodukované statky. To je ta druhá polovina energie, která se přelévá do ekonomiky, ta polovina, kterou zlato jako "peníze" nevytváří.

Je pak zřejmé, že optimální situace nastává, když peníze cirkulují ekonomikou, takže dlužníci mají šanci se k cirkulujícím penězům dostat. Pokud jsou ale účetní peníze hromaděny v úsporách, jako by to bylo zlato, pak se dlužníci dostávají do problému, které mohou řešit pouze dalšími dluhy, resp. refinancováním stávajících a peníze vyvedené z oběhu jsou nahrazeny novými penězi. Vzhledem k přirozené konečnosti lidských životů (na rozdíl od států) má vršení dluhů jednotlivci své limity a proto jsme svědky toho, že úlohy nahrazovat peníze vyváděné z reálné ekonomiky převzal stát, což vede samozřejmě k růstu státního dluhu. A vyvádění peněz do úspor způsobuje tržní přerozdělování, které není dostatečně kompenzováno přerozdělováním státním. Stále rostoucí státní dluhy jsou tak stejně přirozeným přirozeným projevem nedostatečně kompenzovaného tržního přerozdělování jako jsou stále rostoucí úspory. Dokud si lidé neuvědomí tyto souvislosti budou se nadále potýkat s nesmysly jako je rozpočtová "odpovědnost".
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 23. 8. 2016 17:35
reakce na Hynek Rk | 23. 8. 2016 13:15

Přesně tak.
Každý takový nestandardní krok zvyšuje nejistotu.
Udělá to stát za měsíc znovu a ve větším měřítku? Udělá ještě něco nestandardnějšího? Kde máme jistotu, že neudělá opravdu něco šíleného?

Etatista a keynesiánec to může vidět jako "sebenaplňující se proroctví" či "iracionální paniku", někdo jiný to naopak může vidět jako prozření lidí, že koruna je jen kus papíru, nebo číslo v počítači. Etatista namítne že je "tak nějak" kryta dluhem někoho jiného (ovšem zjevně jen do doby, než stát prohlásí opak, případně do doby, kdy se ukáže, že i ta zástava byla bublinózně nadhodnocena), nebo že je kryta zbožím, které si za ni lze koupit (ovšem jen dokud za ni někdo bude ochoten něco prodat, resp. dokud bude stát tu univerzální akceptaci schopen vynutit násilím).

Je to jeden z efektů bolševického demokratického centralismu. Asi jakoby internet byl závislý na jediném centrálním uzlu.
Kdybychom měli freebanking, toto riziko jediného centra, monopolního prostředku směny, by neexistovalo. Jen slepý to nevidí: není potřeba jedna jediná oficiální měna. Bitcoin zjevně, evidentně a prokazatelně funguje paralelně. Lze ho směnit tam a zpět za libovolnou jinou měnu, lze za něj přímo nakupovat (a šlo by ještě snáze, kdyby zde nebyly umělé překážky), lze v něm mít příjem (stačí googlit) za práci. A při tom kupní síla bitcoinu není podepřená žádným monopolem a donucením. Jsou zde i jiné kryptoměny, je zde zlato a stříbro, atd... Když jednu kryptoměnu postihne nějaký problém narušující důvěru v ni, její kurz poklesne. Ale v prostředí více měn neexistuje riziko nějakého měnového megakolapsu zasahujícího celou ekonomiku.

To jen megalomanství, sociální inženýrství a představa, že mám právo všem vnutit svoji vizi a zmonopolizovat "krev ekonomiky" vede k takovým nestabilitám a koncentrovanému riziku.
Naštěstí to lidé etatistům čím dál méně baští, čím dál více se poohlížejí po alternativách, takže až k tomu hyperinflačnímu kolapsu asignátů a greenbacků dojde, nebude to zas až taková katastrofa.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 23. 8. 2016 18:31
reakce na Jan Altman | 23. 8. 2016 17:35

Pozor padá nebe! :-)

Nestandardní a absurdní je považovat státní dluh za rizikový. Je nesmysl považovat státní dluh za neřešitelný a děsivý problém. :-) Kdyby se "ekonomové", bankovní panikáři a nakonec i laici nedopouštěli tohoto fatálního absurdního omylu, nebylo by třeba žádných skutečně nestandardních kroků, jako je QE, bailouty, bailiny, záporné sazby a jiné donebevolající nesmysly. Jediné co je podstatné, je stabilní cenová hladina, tedy stabilní kupní síla měny. Jak je velká peněžní zásoba, jak velké jsou státní dluhy a úspory, je v podstatě úplně jedno, když je stabilní cenová hladina. Pokles cen je stejně nežádoucí jako jejich růst. Úrokové sazby by měly fungovat pouze jako "kompenzátor" změn kupní síly měny způsobené nestabilní cenovou hladinou. Reálné úrokové sazby by tedy měli být vždy nulové a ideální by bylo, pokud by byly nulové i sazby nominální, což neznamená zase nic jiného, než stabilní tržní cenovou hladinu.
-2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Tětek | 24. 8. 2016 11:44
reakce na Richard Fuld | 23. 8. 2016 18:31

"Reálné úrokové sazby by tedy měli být vždy nulové..."
Jaké je to žít ve světě, kde neexistuje čas a lidé žijí věčně? Protože v tom, kde žiju já, je toto naprostý nesmysl.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 24. 8. 2016 12:28
reakce na Josef Tětek | 24. 8. 2016 11:44

Proč by někdo měl dostávat peníze za to, že už nějaké přebytečné má? Jenom proto, že je zrovna nějakou dobu nepoužívá (protože jsou ve vztahu k jeho aktuálním potřebám a investičním možnostem přebytečné). Nebo ještě hůř, proč by měl být odměňován za to, že své peníze syslí a omezuje svoji spotřebu a tím dělá problémy svým bližním, kteří se pro něj snaží něco vyrobit, ale pro jeho skrblictví si to on nekoupí a současně očekává, že po jeho produkci bude stále větší nebo alespoň stabilní poptávka. To je nerovnováha. Dostávat odměnu za to, že neutratím peníze, které jsem získal není chvályhodný čin, natož pak odměnyhodný. Jde o bezpracné získávání bohatství, o kterém libertariáni sami (a správně) tvrdí, že vzniká jen tak, že musí vznikat nové hodnoty. Taky libertariáni nikdy nezapomenou nadávat na skutečnost, že inflace jim znehodnocuje úspory, ale na druhé straně by jim vůbec nevadilo, že by jim je deflace zhodnocovala. Copak nemáte žádný smysl pro spravedlnost a vyváženost? Co je špatného na tom, kdyby CB kompenzovala pohyby kupní síly Vašich úspor prostřednictvím úrokových sazeb v případě jejich znehodnocení i zhodnocení. Necítíte tam rovnováhu? Necítíte tam, že by šlo o vyvážené a spravedlivé řešení? Peníze nejsou kapitál. Teprve až jsou peníze proměněny na prostředek, který vede k produkci hodnot, jde o kapitál, který má "nárok" na odměnu, která je vždy spojena i s rizikem, že bude nakonec záporná. Peníze by měly být pouze zcela neutrálním měřítkem hodnoty a prostředkem směny a pokud by byl zaveden onen systém kompenzace změn kupní síly, pak by šlo i o docela spolehlivého uchovatele hodnoty.

V dnešním světě účetních peněz žádný potencionální investor nepotřebuje, aby někdo jiný nejprve našetřil peníze, které mu zprostředkující banka půjčí. Není třeba stanovovat cenu peněz s ohledem na nabídku peněz ze strany střádalů a poptávku po penězích ze strany investorů, popř. spotřebitelů. Koncept peněžní nabídky a poptávky po penězích a z této interakce plynoucí tržní úrokové míry je pouhým anachronickým pozůstatkem z dob zlatého standardu. Jedinou rolí úrokové sazby by měla být právě kompenzace výkyvů kupní síly peněz.

S délkou lidského života to nemá co dělat.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Tětek | 24. 8. 2016 16:18
reakce na Richard Fuld | 24. 8. 2016 12:28

Vy jste se prostě rozhodl ignorovat koncept časových preferencí, který jednoduše popisuje to, že lidé při svém rozhodování zohledňují i čas. To má pochopitelně vliv i na hodnotu peněz v čase (=podstatná část úrokové míry, pokud se v ní nehrabe státní úřad).

To je jako v příkladech z mainstreamových učebnic ekonomie: "předpokládejme ekonomiku, kde panuje plná zaměstnanost, všichni jsou dokonale informováni, nesmrtelní a čas neexistuje." Ano, v takovém světě by Vám to asi fungovalo...
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 24. 8. 2016 18:20
reakce na Josef Tětek | 24. 8. 2016 16:18

Tomu, kdo je povinen platit úrok z půjčených peněz a bance, která ty peníze půjčuje, jsou nějaké časové preference střádalů úplně ukradené. Nevím proč by se měly úrokové sazby řídit časovými preferencemi držitelů vkladů, když banka k poskytnutí úvěru nepotřebuje žádný termínovaný vklad nějakého střádala a vůbec ji nemusí zajímat nějaké jeho časové preference.

Jó, pokud by platilo, že banka může půjčit na 10 let jen peníze, které jí půjčí jiný klient nejméně na 10 let, pak budou časové preference vkladatele při stanovení 10-tileté úrokové sazby převelice důležité. Takto to ale není. Banka půjčí na 10 let klientovi peníze za 4% a současně s tím vytvoří běžný vkladový účet, na nějž připíše půjčené peníze a z něhož bude vkladatelovi platit klidně 10 let úrok 0,3% p.a. Žádný 10-ti letý termíňák, který by zohledňoval střadatelovy časové preference, banka jednoduše nepotřebuje a mohou jí tedy být zcela ukradené nějaké časové preference držitele oněch peněz. Banky by mohly z fleku zrušit termínované vklady. Neudělají to jenom proto, že placení úroků z termínovaných vkladů je pro banky ziskovější a možná i pohodlnější, než získávání likvidity na peněžním trhu.

Takže lidé mohou při svém rozhodování zohledňovat čas jak chtějí. Žádný reálný vliv na úrokové sazby jim to ale neposkytuje.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 24. 8. 2016 00:01
reakce na Richard Fuld | 23. 8. 2016 18:31

I kdybyste měl pravdu (jakože si to nemyslím), tak zkrátka "ekonomové, bankovní panikáři a nakonec i laici" prostě jsou takoví, jací jsou (a dle mne panikařit budou čím dál víc, jak dluh poroste a jak stát a CB budou přijímat stále kreativnější/zoufalejší opatření).

Je to prostě objektivní realita, lidská přirozenost.

A vy budete vyčítat libertariánům, že jejich systém vyžaduje nějaké jiné (nereálné) lidi :-)
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 24. 8. 2016 12:39
reakce na Jan Altman | 24. 8. 2016 00:01

Objektivní realita je i to, že lidé kradou a vraždí a přesto nikdo myšlenku, že by to lidé neměli dělat, nemá za nesprávnou. Objektivní realita není v daném ohledu určující.
-2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 26. 8. 2016 22:34
reakce na Richard Fuld | 24. 8. 2016 12:39

Vražděním a krádeží (i tou vaší monetárně monopolní) porušujete něčí práva.
Opuštěním státní měny ničí práva neporušuji.
Takže váš příklad je trefný, jako ostatní vaše pseudovědecké "argumenty".
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 27. 8. 2016 11:03
reakce na Jan Altman | 26. 8. 2016 22:34

Stát neporušuje něčí práva, protože právě platné PRÁVO definuje tu Vaši "státní krádež" jako zcela legální institut - DAŇ. Odmítáním zákonného platidla porušujete platná PRAVA všech, kteří jím chtějí platit.

Vaše PSEUDOPRÁVNÍ "argumentace" je směšná.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 27. 8. 2016 17:49
reakce na Richard Fuld | 27. 8. 2016 11:03

Aha. Takže když policista někoho zcela legálně odstřelí (vyšetřování nebo soud uzná jeho postup za oprávněný), tak je to podle Vás zlovolná vražda. Ovšem pokud stát někomu legálně sebere část majetku, tak je to v pořádku a známka civilizace.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 27. 8. 2016 19:28
reakce na Jan Capouch | 27. 8. 2016 17:49

Když policista zastřelí zezadu člověka, který jen pokojně odchází a soud toto jednání prohlásí za legální, pak se zločinného jednání dopustil policista i soudce.

Pokud stát někoho zdaní, je to v pořádku. Čemu na tom nerozumíte?
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 27. 8. 2016 20:21
reakce na Richard Fuld | 27. 8. 2016 19:28

Policista legálně nosí a používá palnou zbraň. Pokud ji použije v souladu se zákonem, tak na tom z principu nemůže být nic zločinného.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 28. 8. 2016 09:30
reakce na Jan Capouch | 27. 8. 2016 20:21

No a když použije palnou zbraň mnou popsaným způsobem, pak to bude zločin. Budete zastávat názor, že mnou uvedené použití zbraně bude legální, pokud Vám policajt takto zavraždí např. syna?
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 31. 8. 2016 23:33
reakce na Richard Fuld | 28. 8. 2016 09:30

situace A:
stát zákonem pověří skupinu obyvatel, aby jiné obyvatele obírala o část jejich majetku - pan Altman to považuje za loupež (protože ozbrojená pěst je po ruce), vy se mu smějete do obličeje, že je to legální a lid to tak chce

situace B:
stát zákonem pověří skupinu obyvatel, aby udržovala veřejný pořádek, a při tom smí použít smrtícího násilí. Ve sporných případech rozhodne soud, který je dle platných zákonů oprávněn rozhodnout.

A vy píšete o zlovolných vraždách? Tak buďte aspoň konzistentní. Anebo, oh wait, začínáte přemýšlet o přirozených právech? Protože být při banální silniční kontrole střelen do zad je notné porušení přirozených práv. Pak ale vítejte mezi klasickými liberály.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 1. 9. 2016 11:34
reakce na Jan Capouch | 31. 8. 2016 23:33

Stát pověřil skupinu obyvatel (policisty) k udržování veřejného pořádku a k tomu jim dal pravomoci PŘIMĚŘENĚ zasahovat i prostřednictvím násilí. Pokud policista překročí onu hranici přiměřenosti, pak se jedná o spáchání trestného činu, v mnou uvedeném případě vraždy. Co na to pořád nechápete?

Když stát uzákoní daně, a exekutor je vymůže od neplatiče, je vše legální a v pořádku. Když lupič někoho oloupí, dopustí se trestného činu loupeže. Co tady nechápete?

Co na tom je nekonzistentního?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 1. 9. 2016 11:37
reakce na Richard Fuld | 1. 9. 2016 11:34

O tom, jestli spáchal trestný čin, může rozhodnout jedině soud. Jinak je Váš názor stejně subjektivní jako názor pana Altmana (a můj) na daně jako na loupež.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 1. 9. 2016 19:12
reakce na Jan Capouch | 1. 9. 2016 11:37

Samozřejmě, že o tom rozhodne soud. O tom, jestli je zastřelení odcházejícího podezřelého pro neuposlechnutí výzvy vraždou, stejně jako rozhodne o tom, jestli exekuce nezaplacených daní je loupež. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Dalibor Pešek | 22. 8. 2016 12:58

1) Věta "Peníze, které teď na nákup dluhopisů uměle vytváří, zase zmizí." je buď nesmysl nebo to nechápu. Když vláda natisknuté peníze utratí a pak vyhlásí platební neschopnost, zůstanou peníze (jednotky státní měny) přece již v ekonomice - nikam nezmizí. Zmizí pouze hodnota vládních dluhopisů.
2) Také mi není jasné, proč se stále mluví o nezávislosti centrální banky. Je evidentní, že pokud by byly opravdu nezávislé nemohli by již svým státům půjčovat/tisknout další peníze když je evidentní, že stát své závazky nikdy nezaplatí. Navíc těžko může být nezávislá na státu organizace jejíž vedení stát jmenuje.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hynek Rk | 22. 8. 2016 16:27
reakce na Dalibor Pešek | 22. 8. 2016 12:58

Ad 1) Ano, zde je vtip v tom, že vláda se k těm penězům dostala jako první a mohla si dát tak obědy zdarma, okradení byly spořící lidé. Peníze pak zůstanou v oběhu. Tato činnost je velmi "praktická" v době kdy si musí lidé kvůli stárnutí populace šetřit.
Ad 2) Máte recht.

Úsměvné je, že BoJ prý vysává z trhu likviditu nákupem akcií. Vždyť je to přesně naopak, pumpuje peníze na trh, kdežto akcie většinou za peníze nejsou považovány (ani za kvazipeníze). Nepsal ten článek nakonec Kašpárek?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 23. 8. 2016 10:03
reakce na Hynek Rk | 22. 8. 2016 16:27

Vláda si kupuji za státní dluh obědy? To by ale byly opulentní hostiny. :-)
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

foxy | 23. 8. 2016 07:42
reakce na Hynek Rk | 22. 8. 2016 16:27

Co to je likvidita? Je to schopnost plnění. Tedy likvidita nejsou peníze, ale schopnost trhu provést transakci.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 23. 8. 2016 08:35
reakce na foxy | 23. 8. 2016 07:42

Likvidita má dva významy. Jeden, jak ho chápete Vy a druhý, kdy jde o "peníze", které ma uloženy jedna banka na "vkladovém" účtu u jiné banky. Ty uvozovky jsou zde zcela zásadní, protože nerozlišování mezi likviditou a penězy vede k velmi zásadním omylům právě v ohledu inflačních rizik.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pat Bateman | 23. 8. 2016 10:25
reakce na Richard Fuld | 23. 8. 2016 08:35

Ne! Likvidita je schopnost nějakého aktiva být převedena na jiné. V případě článku je to schopnost akcií být zobchodovány, protože všechny skoupila BoJ...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 23. 8. 2016 17:50
reakce na Pat Bateman | 23. 8. 2016 10:25

Neni to likvidnost?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 23. 8. 2016 19:32
reakce na Jan Altman | 23. 8. 2016 17:50

Ano tato formulační nuance by to mohla řešit. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 23. 8. 2016 11:36
reakce na Pat Bateman | 23. 8. 2016 10:25

Tak a tady máte názorný příklad dvojznačnosti slova "likvidita"!

Jedni chápou přesun akcií do bilance centrální banky za pokles objemu akcií, se kterými se obchoduje na trhu, což může vést k nižší likviditě oněch akcií v onom smyslu převedení aktiv na peníze a správně jste pochopil, že tento význam likvidity je použit v daném článku.

Druzí chápou pojem likviditu ve smyslu "mezibankovních peněz", které centrální banka údajně stahuje z trhu a tito v komentářích poukazují opět zcela oprávněně na nesmyslnost daného autorova tvrzení, neboť v případě nákupů centrální bankou dochází k tomu, že CB naopak na trh dodává likviditu.

Pokud by autor článku formuloval svou větu tak, že důsledkem nákupů akcií centrální bankou je snižovaní likvidity trhu s těmito akciemi (popř. snižovaní likvidity zbylých obchodovaných akcií"), všem by to bylo jasné. Autor ale použil formulaci, že centrální banka z trhu "vysává likviditu", což je typické vyjádření, které se běžně spojuje právě s druhý významem pojmu "likvidita", kdy se běžně používají obraty, jako "centrální banka stahuje z trhu likviditu", resp. "dodává likviditu".

Krásnější příklad směšování obou pojmů bych nevymyslel. :-)
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Alexander Novotka | 22. 8. 2016 11:16

Ach jo, ty věčné problémy s krátkou a dlouhou škálou, i když, přiznám se, tady bych to nečekal. Nu což, všechno je jednou poprvé.
Trilion je v desítkové soustavě (dlouhá škála) miliarda miliard, čili 10^18, což by kurzem cca 100 JPY/USD činilo 10 BILIARD USD. Celkový světový HDP je kolem 75 bilionů USD, tedy 7,5 ‰ této částky.
Ono číslo 9 trilionú JPY jsoucí ekvivalentem 90 miliard USD je tedy zjevně o 6 řádů nižší a v naší desítkové (dlouhé soustavě) je to „pouhých“ 9 bilionů JPY. Hodnota v "trilionech" by byla správně v anglicky psaném článku (krátká škála), tento je česky.
To ale samozřejmě nic nemění na podstatě věci mající za následek události, na které se všichni velmi těšíme.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Gabriel Pleska | 22. 8. 2016 12:54
reakce na Alexander Novotka | 22. 8. 2016 11:16

Díky. Samozřejmě máte pravdu. Biliony × miliardy jsme uhlídali, triliony nám utekly.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 22. 8. 2016 10:32

Docela by mne zajímal autorův názor na dlouhodobější perspektivu Japonska (a tím i EU, protože Japonsko je v mnoha směrech jen "o něco napřed"):

- Kdyby BoJ vykoupila většinu státních dluhopisů, JP vyhlásilo default a BoJ dluh odepsala, jaké budou konsekvence? Kdyby důsledkem byla jen deflace, ta se dá lehce "vyřešit" vrtulníkovými penězi, ne? Otázka je, zda by to (byť i víceméně iracionálně) nespustilo panickou lavinu - a proto to nikdo nebude chtít riskovat. Tzn. raději se bude odkládat a natahovat, až pak věci naberou "samospád".

- BoJ pravděpodobně nevykoupí všechny dluhopisy. Mnoho jich zůstane v penzijních fondech. Případný default by tedy zřejmě měl docela zásadní dopad na 2 generace penzistů (a z ekonomického pohledu by významně poklesla poptávka).

- Pokud BoJ začala ve velkém skupovat akcie a logicky se stává významným (a časem třeba i rozhodujícím) akcionářem - jak se to bude lišit od reálného socialismu? (včetně ekonomických důsledků)

- Ohromným problémem JP je demografie. Populace se do r.2060 zmenší o 40mil lidí a podíl penzistů vzroste na 39% populace.
Ani fuldoidní opatření nebudou fungovat:
http://www.svobodny-svet.cz/3016/mussolini-a-dane-pro-bezdetne.html
Příčinou je podle mne právě politika BoJ, nafukování nemovitostní bubliny a nemožnost pro mladé pořídit si bydlení. Dnes to vidíme i u nás.
Podíl produktivních k neproduktivním se ještě dále bude zhoršovat, mladým tak na založení rodiny už nezbudou prostředky ani náhodou. Tzn. demografický propad se bude dále akcelerovat.

- Být long na JP akciích a short na JPY je zajímavé. Ale co když v dolarech či korunách nula od nuly pojde? :-) A pokud člověk na tomto založí dlouhodobější strategii a v JP dojde k nějakému zvratu (například tomu odpisu dluhu), akcie asi "nahoře" nevydrží.

- Každopádně by mne zajímalo, kam Japonsko dojde třeba za 20-30 let. Je to taková laboratoř, preview pro zbytek "vyspělého" světa. Podle mne z nastoupeného kurzu není cesty zpět. BoJ nemůže začít dluhopisy či akcie prodávat, naopak bude intenzitu nestandardních (=šílených a zoufalých) opatření stupňovat. A podobná opatření můžeme dříve či později čekat i jinde (EU, USA, ..). Zdravý rozum říká, že takový vývoj je dlouhodobě neudržitelný a že se jednou ucho utrhne - a díky finanční globalizaci se následná tsunami nezastaví ve východní Asii. Ovšem toto přesvědčení je obtížně zužitkovatelné, pokud nevíme, zda se strunu bude dařit beztrestně napínat ještě 15 let, nebo již jen 15 měsíců.

Můžeme se dohadovat, zda JP akcie přerostou pokles JPY a přinesou nám (krátkodobé) zhodnocení. Rozhodně však držet JPY je finanční sebevražda - a u CZK, EUR a USD platí to samé, byť to není tak zjevné, respektive tyto měny ve srovnání s JPY vypadají ještě RELATIVNĚ dobře - pomaleji padající výtah, kde pohledem na ten rychleji padající se zdá, že stoupáme.
Lidé podle mne začnou prozírat. Držet tyto oficiální měny na účtech brzy bude jen masochista. Alternativní měny (od krypto po bullion) si od státu nemohly přát lepší podporu.
+9
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 23. 8. 2016 19:49
reakce na Jan Altman | 22. 8. 2016 10:32

K té Musoliniho podpoře porodnosti. No to bylo samozřejmě úplně špatně, aby bezdětní platili větší daně, než rodiče. To je nesmysl. Můj návrh je úplně jiný. Já tvrdím, že bezdětní by si měli povinně na své důchody naspořit, a to vedle odvodů do průběžného systému. Nešlo by tedy o nějaké vyšší daně pro bezdětné ale o jejich kapitálový pilíř. Navíc pokud by se z bezdětných v průběhu onoho spoření stali rodiče, pak by byla naspořená částka v kapitálovém pilíři vyplacena jednorázově zpět (popř. by byla vyplacena jednorázově jen část a zbytek by byl vracen měsíčně po dobu výchovy potomků). V případě jednoho dítěte by rodičům byla vrácena jen polovina naspořené částky a v případě narození druhého dítěte by byla vyplácena celá naspořená částka. V případě jednoho dítěte by rodiče dál spořili i v kapitálovém pilíři (avšak jen poloviční částky), takže by měli v důchodu nárok na poloviční důchod z průběžného systému a poloviční důchod z kapitálového pilíře určeného pro "bezdětné". Za "poloviční bezdětné" by byli tedy považováni i rodiče s jedním dítětem.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 23. 8. 2016 08:50
reakce na Jan Altman | 22. 8. 2016 10:32

Když budete držet krátkou pozici v jenech, pak budete mít ztráty způsobené oslabením jenu kryty a případný zisk z posílení akcií budete inkasovat v plné výši. Půjde tak o akciovou pozici s krytým ménovým rizikem. Pokud k této kryté pozici přidáte ješte další prodej jenů na krátko, budete vydělávat na růstu akcií i poklesu na poklesu jenů.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 22. 8. 2016 12:49
reakce na Jan Altman | 22. 8. 2016 10:32

zaregistroval jste?
http://ekonomika.idnes.cz/zaprne-utoky-0c5-/ekonomika.aspx?c=A160820_113250_ekonomika_cen
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Gabriel Pleska | 22. 8. 2016 14:35
reakce na Jan Capouch | 22. 8. 2016 12:49

Hezký překlep v url: úroky × útoky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 22. 8. 2016 13:09
reakce na Jan Capouch | 22. 8. 2016 12:49

Díky za link!

Standard & Poor’s: "Jasná známka zoufalství" :)

Na druhou stranu - výrobci trezorů asi budou mít žně.

Teď už jen zbývá otázka, zda jsme od další deprese, od další bust fáze ekonomického cyklu vzdáleni měsíce, nebo několik let. A co se bude dít, až k tomu dojde a vládnoucí třídě keynesiánců ideologie zavelí snížit sazby 6% do minusu.

I když možná žádné střídání boom a bust fází již dávno neplatí a jen se střídá deprese s krizí. Protože pokud očistíme nominální růst HDP ne o oficiální, ale o nezávisle stanovenou míru inflace, nezažili jsme růst již hodně dlouho.

http://www.mises.cz/clanky/mereni-hdp-a-dalsi-kreativne-upravene-statistiky-2-2--2059.aspx

O to, jak správně měřit inflaci mohou být spory. Tak zkusme nominální růst poměřit s něčím, co známe poměrně přesně. Měnová zásoba, cena zlata, velikost dluhu (soukromého+vládního)...
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 22. 8. 2016 14:47
reakce na Jan Altman | 22. 8. 2016 13:09

Ono stačí jedno slovo: "křeč". Nejlepší je jak Juldafulda straší, že bychom bez geniálních účetních nekrytých peněz měli naprosto tristní životní úroveň sedmdesátých let, přičemž podle některých výpočtů např. v USA valný pokrok neudělali, příjmy střední a nižší vrstvy spíše stagnují za cenu mamutího zadlužení a podobných kreativních opatření.

Jakýsi čínský císař kdysi dávno chtěl prospět svým poddaným, na což mu dvorní rádce poradil "získat přízeň Nebes" - provádět předepsané rituály, uctívat předky a nechat lidi na pokoji, že si sami poradí. Bohužel tyhle manažerské typy neumí složit ruce v klín a nechat lidskou kreativitu, aby našla řešení takříkajíc zespodu.
+5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 23. 8. 2016 08:57
reakce na Jan Capouch | 22. 8. 2016 14:47

Hloupý honza kapoun zase neví o čem píše :-)
Nasledky o kterých píšete jsou jen přirozeným následkem kapiralismu a tržního přerizdělování. Účetní peníze jsou zcela neutrální natozdíl od ekonomiku škrtícího zlatého standardu.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 23. 8. 2016 09:10
reakce na Richard Fuld | 23. 8. 2016 08:57

A že se na to škrcení ekonomiky vzpomíná jako na "belle epoque".
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 23. 8. 2016 10:06
reakce na Jan Capouch | 23. 8. 2016 09:10

Krásná doba? No já bych ji za současnou určitě neměnil :-) Zcela neporovnatelné.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 23. 8. 2016 17:53
reakce na Richard Fuld | 23. 8. 2016 10:06

Účetní peníze jsou tak skvělé, že jejich akceptace musí být vynucena násilím.

Řekl bych, že nikdy v historii nebylo třeba na někoho mířit pistolí, aby jako protihodnotu akceptoval zlato.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 24. 8. 2016 12:46
reakce na Jan Altman | 23. 8. 2016 17:53

Akceptace účetních peněz není vynucována zákonem. Zákonem je vynucována pouze akceptace hotovosti (bankovek a mincí). Pokud se zruší hotovost, skončí i zákon o nuceném oběhu. Nebude už existovat oběživo, které byste byl povinen vždy akceptovat jako platbu. Na bezhotovostní peníze se žádné zákonné povinnosti nevztahují. Máme zde tak paradoxní situaci, kdy vy současně brojíte proti zákonnému příkazu přijímat zákonné platidlo a současně se bráníte jeho zrušení. :-) A tato situace vyplývá z toho, že za peníze jsou zákonem považovány peněžní substituty (bankovky a mince), které ale už žádné skutečné komoditní peníze nenahrazují. :-) Další přežívající legislativní nesmyslný anachronismus, který by musel skončit se zrušením hotovosti.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 24. 8. 2016 15:15
reakce na Richard Fuld | 24. 8. 2016 12:46

OK, pokud myslíte, že se zrušením hotovosti skončí i legal tender legislativa, tak je to skvělé.
Budu moct v klidu pracovat pro US firmu a dostávat zaplaceno v bitcoinech.
Prodejce pozemků si bude moct napsat na dveře, že neakceptuje bezhotovostní koruny, ale třeba jen švýcarské franky.
Když dvě strany uzavřou smlouvu s plněním či pokutou ve zlatě, jedna ze stran nebude moci požadovat splacení v korunách.
Už se těším.
Teď ještě zrušit DPH na stříbrné mince a začne se mi to líbit.

Jen jsem zvědav, až ta CZK hotovost zmizne a CB zavede záporné úroky, jak se stát jen tak s ledovým klidem bude koukat, jak všichni lidi ze svých CZK účtů posílají peníze do švýcarských bank (a tamtéž si případně vybírají CHF hotovost), na bitcoinové burzy a na účty prodejců investičního zlata.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 24. 8. 2016 18:28
reakce na Jan Altman | 24. 8. 2016 15:15

Tak samozřejmě, že zrušení hotovosti musí být koordinovaná akce všech vyspělých zemí, což zjevně ukazuje na to, že to nebude tak snadné, jak se snad může zdát a že to nastane opravdu až v okamžiku, kdy se všichni shodnou na tom, že není jiná cesta k záchraně, což nejspíše nenastane nikdy. :-)
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 23. 8. 2016 14:09
reakce na Richard Fuld | 23. 8. 2016 10:06

O tom se přece nebavíme. Jde mi o to, že se zlatým standardem docházelo k historicky nevídanému pokroku vědotechniky, rozvoji hospodářství i ke zvyšování životní úrovně.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 24. 8. 2016 12:51
reakce na Jan Capouch | 23. 8. 2016 14:09

Aha takže ten technický pokrok a zvyšování životní úrovně od zavedení účetních peněz je tedy podle Vás ve srovnání s dobou za platnosti zlatého standardu pomalý? No to je velmi smělé tvrzení! :-) O tehdy nevídaný pokrok šlo díky vynálezu peněz, jako prostředku směny. A dynamika technického vývoje a růstu ekonomiky a životní úrovně v uplynulých cca 50-ti letech pak plyne ze zavedení vynálezu v podobě účetních peněz. :-)
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ladislav Novák | 30. 8. 2016 19:29
reakce na Richard Fuld | 24. 8. 2016 12:51

Ve fyzice byste byl pro smích jako zastánce perpetua mobile. "Energie z ničeho roztáčí kola strojů v továrnách!"
Podobně je to s "masivní výrobou z ničeho" peněz státem, protože peníze vybrané z daní rozhazovačné politice vlády nestačí. Znehodnocování měny za každou cenu - i devalvací způsobenou ČNB - jasně okrádá občany tohoto státu, resp. všechny držitele české měny - Kč. Měl byste taky napsat, že tahle zlodějna státu a těch, kteří to řídí, je podle vás vlastně v pořádku a schvalujete ji. Místo paroubkovského blábolení o tom, že dluhy státu se neplatí...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 31. 8. 2016 11:51
reakce na Ladislav Novák | 30. 8. 2016 19:29

Žádné perpetuum mobile. Když si člověk v bance půjčí peníze, které banka vytvoří "z ničeho", pak to NIC je dluh toho člověka, který je musí v den splatnosti splatit. Jestli považujete následné úsilí dlužníka získat svojí aktivní činností peníze, aby mohl splnit ve stanoveném čase svoji povinnost splatit dluh, za NIC, pak si asi nemáme o čem dál povídat, natož pak se zabývat nějakými zbytečnými řečmi o perpetuu mobile. A to jsem se nezmínil o skutečnosti, že také utracení oněch nově vzniklých peněz může vést k vytvoření nových statků poptávaných dlužníkem. Takže je vidět, že vznik peněz z onoho "NIČEHO" následuje hodně činorodý proces, jehož výsledkem je zjevně tvorba NĚČEHO. Důvodem samozřejmě je, že ono Vaše NIC je ve skutečnosti NĚČÍM. :-)

Když si peníze, které vytvořila banka "z ničeho" půjčí od banky STÁT a pak je utratí např. za postavení nové silnice, pak rozhodně došlo k vytvoření hodnoty v podobě postavené silnice. Takže se může skutečně zdát, že "z ničeho" došlo k vytvoření něčeho. Ve skutečnosti ale došlo k tomu, že občané státu nedostali tu silnici zadarmo. Cena, kterou za ni zaplatí může skutečně mít podobu znehodnocení jejich úspor, platů a důchodů, jak sám píšete. Takovéto financování veřejných výdajů se v podstatě příliš neliší od jejich financování vybranými daněmi. V případě výběru daní, se Vám sníží objem úspor, platů a teoreticky i důchodů NOMINÁLNĚ (ubudou všem peníze). A v případě financování veřejných výdajů emisí dluhopisů se nominální částky úspor, platů a důchodů nezmění, jen se může (nemusí) za určitých dalších podmínek změnit jejich kupní síla.

Platí tedy, že i v případě, že dlužníkem je stát, který svůj dluh nikdy nesplatí, nejde o žádné perpetuum mobile.

Zjevný je tedy Váš omyl spočívající v tom, že to co Vy nazýváte okrádáním občanů, je ve skutečnosti platbou za společností získané veřejné statky. A ano platí, že tento způsob financování veřejných výdajů (nikoliv krádeže) schvaluji. Avšak zde dodávám velmi důležitý "detail", že stát by se měl vždy snažit o to, aby zdanění (které působí v ekonomice deflačně) a emise státních dluhopisů (která působí naopak inflačně) byly vždy vyváženy tak, aby ceny v reálné ekonomice byly pokud možno co nejstabilnější, tedy aby cena placená občany za získávání veřejných statků financovaných státními dluhy byla vždy co nejnižší.

Jediné co bych mohl v této souvislosti odsoudit jsou velmi mírně řečeno některé neefektivní veřejné výdaje, které buďto vůbec neměly nastat, nebo měli být v dramaticky nižší výši. Tuto část činnosti státních a i samosprávných úředníků a/nebo politiků je namístě označit jako okrádání občanů, nikoliv však státem, ale konkrétními lidmi. To je ale problémem kvality našeho právního státu a stavu, nikoli principů financování veřejných výdajů.

Co se týče devizových intervencí. Negativní projevy s nimi spojené a jejich pravděpodobnost výskytu razantně převažují nad potenciálními pozitivními projevy a pravděpodobností jejich výskytu. Tady se shodneme na resolutním NE devizovým intervencím.
-2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 31. 8. 2016 23:57
reakce na Richard Fuld | 31. 8. 2016 11:51

Skvělý komentář, kde je je výstižně vysvětleno, proč S Vámi nemohu já ani mnozí další souhlasit.

1) stát poskytuje nefér výhodu bohatým bankám půjčovat peníze které nemají, a získávat úrok, který dlužníci musí vydělat poctivou prací
Když to banky náhodou přeženou, tak přijde stát a centrální banka se záchrannými balíčky.
Slovy J. Foglara: je to nečestné a nesportovní.

2) ztrácí se smysl pro posouzení rentability investic.
Pokud by bylo možno investovat pouze to, co někdo předtím naspořil, pak by si každý rozmyslel, do čeho peníze dá. Jistě bychom přišli o mnoho užitečných investic, ale zároveň by se zabránilo spoustě ztrátových. Takto se nacházíme v bludném a plýtvavém kolotoči konjunktur a krizí namísto poklidného a udržitelného postupného vzestupu. Ona planeta není nafukovací a zdroje jsou omezené.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 1. 9. 2016 12:00
reakce na Jan Capouch | 31. 8. 2016 23:57

1) Žádná nefér výhod pro banky neexistuje. Banka je jen vehikl, který vlastní zcela konkrétní lidé - akcionáři a každý může být akcionářem banky. O nefér podmínkách má smysl hovořit ve vztahu mezi jednotlivými lidmi.
A opět tu musím vyvrátit velmi rozšířený mýtus, že banky vydělávají na úrocích z peněz, které vytvoří bezpracně z ničeho a půjčí je dlužníkovi, který musí pracovat, aby úrok bance splatil. Předně banky z těchto peněz nejen úrok inkasují (to všichni vidí), ale taky z týchž peněz úroky vyplácejí jejich držitelům (to už je přehlíženo). Každá existující koruna má svého držitele i dlužníka. Dlužník úrok platí a držitel úrok získává, bankami úrok jen protéká od dlužníka k držiteli peněz. To, že banky vyplácí z týchž peněz menší úrok jejich držitelům, než vyberou od dlužníka je přirozeným zdrojem jejich příjmů, které slouží především ke krytí ztrát, které vznikají tak, že někteří dlužníci jednoduše svůj dluh nesplatí. Na tomto principu fungování bank taktéž neshledávám ničeho, co by mohlo být označeno, za nefér. Pokud nějaký nebankovní subjekt půjčí své již existující peníze nějakému dlužníkovi, pak teprve nastává to, o čem píšete, že tedy věřitel získává úrok, na který musí dlužník vydělat. Takový věřitel navíc není (oproti bankám) povinností z těchto peněz platit úrok někomu dalšímu, a to je skutečnost, která vyrovnává zdánlivou neférovost mezi tím, když banka půjčuje nově vytvořené peníze a tím, když někdo půjčuje již existující peníze.

2) Poklidný a udržitelný postupný vývoj bez výkyvů? A planeta není nafukovací?
No já dodám takovou hodně nadčasovou myšlenku, že planeta Země tu nebude věčně, a postupně bude čím dál méně obyvatelná a nakonec (to už tady lidé dávno nebudou) postupně zanikne, takže pospíchat, aby lidstvo vyvinulo technologie, které umožní např. účinnou recyklaci, přesídlení na jinou planetu, nebo která umožní získávat zdroje z jiných míst, než pouze z planety Země, mi přijde lepší řešení, než se "udržitelně" doploužit k neřešitelné situaci. Jedině vynalézavost nás uchrání před neblahými následky, které jsou spojeny s naší existenci na planetě Zemi. A k vynalézání, které sestává z 99% ze slepých uliček, jsou třeba obrovské zdroje, které jsou ve Vašem "udržitelném" světě velmi vzácné, než aby se jimi plýtvalo na "neefektivní" slepé uličky. Já jsem rozhodně pro rychlý rozvoj, provázený výkyvy, které jsou navíc způsobované zbytečně a tedy eliminovatelné.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 1. 9. 2016 23:41
reakce na Richard Fuld | 1. 9. 2016 12:00

ad 2)
tak mi vyjmenujte ty skvělé objevy vynálezy, které přišly v době účetních peněz.
Z doby plně nebo alespoň částečně krytých peněz máme: anestezii, zásady asepse a antisepse, antibiotika, letadlo těžší než vzduch, kvantovou teorii a teorii relativity, objev genetických zákonů a struktury DNA, železnici, spalovací motor...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ladislav Novák | 3. 9. 2016 20:23
reakce na Jan Capouch | 1. 9. 2016 23:41

No, v dnešní "moderní" době už zase třeba víme, že socialismus a komunismus fuldovského typu nefunguje. Jako příklad nám budiž aktuální situace ve Venezuele, kde stát masívně tiskne peníze a inflace je v řádu 100% měsíčně. To musí být pro Fulda přímo Ráj na Zemi. :-D Lidé shánějí zboží ze státních přídělů kde se dá a vyměňují si ho mezi sebou ne za vládou znehodnocené peníze, ale naturální směnou. A taky nemají dostatek toaletního papíru, jako u nás do roku 1989, kdy tu vládli Fuldovi kamarádi... :-P
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 4. 9. 2016 11:37
reakce na Ladislav Novák | 3. 9. 2016 20:23

Kdybyste znal mé názory věděl byste, že nejsem zastáncem socialismu, takže tady jen zbytečně blábolíte.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 2. 9. 2016 12:39
reakce na Jan Capouch | 1. 9. 2016 23:41

Vzpomínat, co vše se vynalezlo v takto rozděleném období se mi opravdu nechce. Jen intuitivně vím, že za posledních cca 45 let tady zde byl zcela famózní technický rozvoj. A taky vím, že rigidní plnohodnotný zlatý standard zde s námi (naštěstí) není o hodně desetiletí déle, než od roku 1971, pokud jeho poslední výskyt není třeba datovat někdy do středověku. :-)
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 22. 8. 2016 15:53
reakce na Jan Capouch | 22. 8. 2016 14:47

Tak. A kdysi také nějaký nabubřelý ministr s božským komplexem chtěl pomoci podnikatelům a ti mu odpověděli: "Laissez faire".

Jinak o tom současném juldovském nafukování se píše zajímavě třeba zde:
http://www.pbs.org/newshour/making-sense/column-the-monetary-bubble-to-end-all-bubbles-is-coming/

The government can fund the $1 billion by taxing people. If the government uses taxes to pay for the drone strikes, the people who pay for the missiles know who they are, and they generally are not happy. The political cost to additional taxes is very high.
Instead of raising taxes, the Federal Reserve can print an extra billion. In terms of real resources, $1 billion is taken from other uses, made into missiles and exploded.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Jan TraxlerJan Traxler
Privátní investiční poradce a ředitel společnosti FINEZ Investment Management
Přední český expert v oblasti investování. Prosazuje férovou provizi podílem...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!