Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima expertů: ČNB dál oslabuje korunu. Poškozuje tím ekonomiku?

| 7. 8. 2015

Centrální bankéři stojí za svým: Koruna vůči euru neposílí! Má ale umělé oslabování kurzu naší měny ještě nějaký smysl? Zeptali jsme se ekonomů Pavla Kohouta, Aleše Michla, Petra Macha, zástupce malých a středních podniků Karla Havlíčka a dalších lidí ze světa peněz.

Očima expertů: ČNB dál oslabuje korunu. Poškozuje tím ekonomiku?

Česká národní banka se dostává do nepříjemné situace. Koruna posiluje vůči euru – navzdory slovním intervencím centrálních bankéřů. Těm tak nezbývá než intervenovat doopravdy: ve velkém nakupovat eura a držet tak naši měnu při zemi. Minimálně pokud chtějí dodržet svůj původní plán a setrvat v intervenčním režimu až do roku 2016. „ČNB nepřipustí posílení kurzu na úrovně, které by už nebylo možné interpretovat jako poblíž hladiny 27 CZK/EUR. Takovému posílení ČNB brání automatickými a potenciálně neomezenými intervencemi, tj. prodejem korun a nákupem cizích měn,“ rozptýlil včera jakékoli pochybnosti o dalších záměrech centrální banky její mluvčí Tomáš Zimmermann. Řada odborníků se ale obává toho, jak bude situace vypadat ve chvíli, kdy Česká národní banka pustí korunu ze řetězu, jako to po letech řízení kurzu švýcarského franku udělala před pár měsíci Švýcarská národní banka:

V listopadu 2013, kdy se ČNB uchýlila k intervencím, šlo především o hrozbu deflace, pomoc exportu a povzbuzení spotřeby domácností. Podle některých ekonomů a analytiků tehdy přišla intervence příliš pozdě, jiní zase tvrdili, že neměla přijít vůbec. Spousta lidí se však ČNB zastávala. Poslední dobou už ale počet příznivců její měnové politiky výrazně řídne…

Vývoj kurzu koruny k euru

Co si o měnové politice České národní banky myslí odborníci, které jsme oslovili? Měla by podle nich centrální banka pokračovat v oslabování? Je ještě důvod uměle držet kurz koruny tak, aby se nedostal pod 27 korun za euro? Jak můžou další intervence ovlivnit českou ekonomiku? A může vůbec centrální banka velikosti ČNB takovou politiku dlouhodobě vydržet a nezpůsobit tím víc škody než užitku?

Pavel Kohout

ekonom, Partners

Pavel Kohout
+7
+
-

Česká národní banka v první řadě nikdy neměla korunu oslabovat. Nebyl pro to důvod na podzim 2013, tím méně pak v létě 2015, kdy se většina evropských ekonomik cyklicky zotavuje – na čemž měnová politika ČNB nenese sebemenší zásluhu.

Čistě teoreticky je podobná politika udržitelná téměř neomezeně, protože intervence spočívají v nákupu eura za koruny vytvořené z ničeho. Nicméně po uvolnění intervenčního režimu ČNB může zaznamenat ve své rozvaze nemalou účetní ztrátu. V případě korporace, která nikomu nepatří (což je případ ČNB), neexistují akcionáři, kteří by mohli hnát její vedení k zodpovědnosti, ale i tak: ztráta je ztráta. Minimálně to slovo zní nepříjemně.

Karel Havlíček

předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR 

Karel Havlíček
+7
+
-

Krok ČNB v listopadu 2013 byl pragmatický a správný. Je sice pravda, že to centrální bance kdejaký ekonomický čaroděj vyčetl, ale pokud by to neudělala, stejný počet mudrců by zkritizoval, že je nečinná, a zpochybnil by její smysl. Je ale fakt, že při tom měla štěstí, hospodářský vývoj šel ČNB naproti a ekonomika i díky intervencím naskočila. Nárůst cen potravin se nekonal, dopravcům naštěstí pomohl cenový vývoj ropy, do karet nahrál i pokles cen energií a exportéři podle očekávání posílili. Dál už by ale centrální banka tolik štěstí mít nemusela a celkový účet za další intervence by mohl být neúměrně vysoký. Proto je můj názor nepokračovat.

Pavel Sobíšek

hlavní ekonom UniCredit Bank

+7
+
-

ČNB v současnosti nemá rozumnou alternativu k pokračování intervencí. Intervence z listopadu 2013 byly kontroverzním krokem, ve zpětném pohledu ale české ekonomice jako celku pomohly. Téměř rok a tři čtvrtě vydržel jejich efekt v tom, že se kurz koruny držel na kýžených úrovních, aniž centrální banka vstupovala na trh. Od letošního července se nicméně zdá, že nastoupila obtížnější fáze intervenční politiky ČNB. Tu budou provázet spekulace na posílení koruny po ukončení intervenčního režimu a možná i testování, zda nepřijde jeho ukončení předčasně. Co může být odpovědí ČNB? Pokud by náhle přestala intervenovat, ztratila by u investorů kredit a dopustila by nežádoucí rozkolísání kurzu koruny. Naopak, delší avízo před ukončením závazku umožní podnikům i investorům nakoupit koruny v libovolném množství za známý kurz, což omezí jejich poptávku a poté stabilizuje kurz koruny. Každá jiná varianta by znamenala víc škody než užitku.

Petr Mach

ekonom a europoslanec

Petr Mach
+7
+
-

Devizové intervence by měly skončit! Jsou nespravedlivé a centrální banka jimi zdražuje lidem zahraniční dovolené, řidičům zdražuje benzin a všem zvyšuje ceny jakéhokoliv dováženého zboží. Dohromady doplácíme na intervence desítky miliard korun ročně. Intervence by měly skončit a kurz by se mohl vrátit na 25–26 korun za euro. To by byl přirozený a spravedlivý kurz, který by uměle nezvýhodňoval jedny na úkor druhých. Od listopadu roku 2013 ČNB nakoupila v rámci intervencí do trhu cizí měny v objemu asi dvacet miliard dolarů. To znamená, že natiskla a pustila do ekonomiky asi 500 miliard korun. To se dříve či později projeví ve vyšší inflaci, což bylo cílem centrální banky. Zvyšování cen by ale nemělo být cílem ČNB a přirozenému klesání cen by nikdo neměl bránit.

David Havlíček

hlavní poradce generálního ředitele Exportní garanční a pojišťovací společnosti

David Havlíček
+7
+
-

Česká národní banka korunu v současnosti neoslabuje, pouze jí brání posílit. Jak dlouho tak bude činit, závisí jen a pouze na tom, co spočítají prognostici centrální banky. Pokud v horizontu roku a půl předpoví inflaci nad dvě procenta, tak banka postupně začne od intervenčního režimu ustupovat. Zatím předpovídají inflaci pod tuto hranici. Opouštění režimu intervencí pak bude zřejmě postupné, nikoliv metodou švýcarského nože. Do té doby bude ČNB intervenovat kdykoliv kurz bude na hranici 27 korun za euro. Může tak činit bez omezení. Jako jediná totiž může natisknout legálně tolik korun, kolik chce. A za ty pak kupovat eura. Mediální tlak ČNB nemůže uškodit, spíše naopak. Kdyby podlehla tlaku veřejného mínění, tak ztratí kredibilitu na trhu. A to je to, co se v dlouhém období počítá.

Jaroslav Šura

investor a podnikatel

Jaroslav Šura
+7
+
-

Česká národní banka by měla intervenci ukončit, není vidět jednoznačný přínos takto brutálního poškozování koruny. ČNB měla tři důvody pro oslabení koruny: deflační očekávání, podporu exportu a podporu spotřeby. Při tak otevřené ekonomice si deflaci (nebo inflaci) stejně dovezeme, i kdyby se pánové z ČNB stavěli na hlavu. Exportu intervence sice pomohla, ale v Česku nejsou jen exportní firmy, tedy někomu intervence pomáhá, někomu škodí. A konečně, roztleskávat spotřebu by nemělo být úkolem pro ČNB, a vůbec ne při už tak velkém zadlužení části občanů. Ekonomika by rostla i bez zásahu centrální banky, předstihové ukazatele hovořily jasnou řečí, byl to jeden z důvodů, proč někteří členové bankovní rady hlasovali proti intervenci. Exit by měl přijít co nejdříve. Aby si pánové z ČNB zachovali tvář, může být postupný, nejdříve snížit intervenční limit na 26,50 koruny za euro, poté na 26, s následným ukončením. Čím dříve, tím lépe – a bez velkého třesku v příštím roce.

Jan Bureš

hlavní ekonom Poštovní spořitelny

Jan Bureš
+7
+
-

Česká ekonomika už delší dobu nečelí deflační hrozbě – tedy poklesu cenové hladiny, který by ohrožoval domácí poptávku. I tak ale centrální banka pravděpodobně nebude chtít předčasně opustit intervenční režim. V tuto chvíli hovoří o tom, že v něm setrvá alespoň do poloviny roku 2016. Přes rychlý růst ekonomiky totiž zatím dál relativně pomalu rostou nominální mzdy a inflace zůstává nízká. Centrální banka věří, že čím déle bude bránit slabší korunu, tím větší pravděpodobnost, že si na ni ekonomika časem „zvykne“. To je ale málo pravděpodobné a v době exitu bude koruna zřejmě vystavena výrazným apreciačním tlakům. ČNB tak bude muset i po opuštění intervenčního režimu aktivně bránit jejímu přílišnému posílení a nakupovat devizové rezervy.

Aleš Michl

analytik Raiffeisenbank a poradce ministra financí

Aleš Michl
+7
+
-

Když je teď kurz u hranice 27, zhoršila se pozice centrální banky. Předtím moc intervenovat nemusela – jen v tom listopadu 2013. Pokud by se to ale nyní změnilo, koruna by pořad zkoušela jít pod 27 korun za euro a ČNB by musela permanentně intervenovat, nastal by problém. Centrální banka by si totiž hromadila v bilanci eura, prodávala by za ně koruny. Tato nahromaděná eura nyní pro Českou národní banku znamenají zisk. Pokud ale sedmadvacítku někdy pustí a koruna pak posílí (což neví nikdo, ale předpokládejme to), pak se ze zisku dostane do velké ztráty – najednou její eura nebudou mít cenu 27, ale třeba 25. Ostatně proto švýcarská centrální banka ukončila intervence proti posilování franku. Švýcaři museli svou hranici bránit každý den, až měli tolik eur, že si řekli, že to fakt nejde donekonečna. Čím déle kurz budeme uměle držet, tím větší risk ztráty pro bilanci centrální banky při exitu – pokud tedy koruna pak posílí. Jestli inflace, mzdy a úvěry půjdou dál nahoru, Česká národní banka by měla korunu uvolnit, odblokovat, pustit, přestat ji znásilňovat… Oslabení koruny je dobré pro nakopnutí ekonomiky z velké recese. Je to mimořádné opatření, když úrokové sazby nezabírají.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom finanční skupiny Roklen

Lukáš Kovanda
+7
+
-

Anketa

Která odpověď se vám nejvíc líbí?

Vžijme se do kůže ředitele středně velké české firmy. Uvažuje o nákupu nejnovější zahraniční technologie, třeba strojů či elekroniky (prodává se za eura). Hodlá investovat desítky milionů korun, takže pochopitelně zvažuje, jestli nakoupit dnes, za kurz kolem 27 korun za euro, nebo za rok nebo dva za kurz kolem 24,5 koruny za euro (ano, tam – a možná ještě níž – by dnes byl kurz nebýt intervence) a potenciálně třeba i výrazně nižší. Při multimilionové investici hraje kurz zásadní roli, a když náš ředitel ví, že Česká národní banka intervenci dřív nebo později ukončí, má silnou tendenci investici odkládat. Pokud to dělá víc ředitelů firem, brzdí to celou ekonomiku. Jestli se ČNB obávala odkládání spotřeby kvůli „pár drobným“ (názorný příklad: bála se, že spotřebitel nekoupí ledničku letos za 14 950 Kč, ale spotřebu odloží, protože bude předpokládat, že za rok bude ta samá lednička stát 14 699 Kč; takové jednání přitom odbornou literaturou není empiricky nikterak přesvědčivě doloženo), nyní reálně hrozí odkládání hi-tech investic. Zůstáváme tak „montovnou“; ekonomikou, na kterou má ředitel Volkswagenu obdobný, ne-li větší vliv než premiér a ministr financí dohromady. Zůstáváme „montovnou“ místo toho, abychom se více zapojovali do výrobních činností s vyšší přidanou hodnotou – ke kterým je ovšem zapotřebí právě investic do hi-tech technologií a zahraničního know-how. 

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (17 komentářů)

Karel Šebesta | 11. 8. 2015 22:29

Nesdílím onu hrůzu z deflace (viz vývoj cen PC a IT vůbec), takže se obávám, že ČNB šlápla do něčeho, co bude jen obtížně odlepovat z boty.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Numero | 8. 8. 2015 07:39

Jsem docela prekvapen, kakou ma Pavel Kohout casovou kapacitu vyjadrovat se "fundovane" k vetsine problemu tohoto sveta. Evokuje mi to Vaclava Klause a Pavlovi nepreji, aby se z nej stal podobny komicky starik jako Vaclav.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Š K O D Y | 11. 8. 2015 19:08
reakce na Numero | 8. 8. 2015 07:39

Naštěstí pracuje v soukromé sféře a tak píše ve svém volném čase, nebo v čase jeho privátního zaměstnavatele.

Takže nás to nic nestojí.

Na rozdíl od lidí pracujících pro státní správu, státní školy či nemocnice, státem dotované neziskovky a výzkumáky, centrální banku, atd... tam nás to stojí.
Ale na druhou stranu když se tito lidé místo psaní věnují své práci, jsou ekonomické škody ještě větší.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zlý Jabko | 7. 8. 2015 09:37

Mám hnusný, hnusný tušení, že se ČNB začíná připravovat na přijetí eura coby nové české měny.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Karel Šebesta | 11. 8. 2015 22:32
reakce na Zlý Jabko | 7. 8. 2015 09:37

Pokud ne teď, tak po Zemanově doplnění zaručeně.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 7. 8. 2015 09:33

Čistě sobecky mi intervence moc nevadí: větší část příjmu nemám v CZK, většinu investic (až na nemo) v aktivech denominovaných v USD a EUR. Opuštění intervence by mne vlastně ochudilo - možná je pomalu na čase se proti tomu zajistit.

Pokud se na to zkusím podívat pohledem etatisty, tak intervence "NÁM" ukradly 3 roky dohánění západu (který jsme v příjmech do té doby doháněli převážně právě prostřednictvím pozvolného posilování CZK), "NÁM" zdražily zboží a dovolené, "NÁM" ukradly/znehodnotily část úspor a "NAŠIM" firmám zkomplikovaly nákup technologií a růst produktivity a konkurenceschopnosti.

Jako libertarián jen říkám, že násilím vynucený monetární monopol je nelegitimní, amorální, odsouzeníhodný, pohrdáníhodný, obcházeníhodný a demontážehodný (jako každé jiné násilí s výjimkou obrany).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Amper | 7. 8. 2015 11:27
reakce na Jan Altman | 7. 8. 2015 09:33

To není pohled libertariána ale zaujetého. Takový krok má nejen zápory ale i klady. Debata může být o jejich výši, poměru ale nelze zcela opomenout jednu stranu mince. A navíc debatu znevažovat termíny jako "ukradení úspor. Znehodnocení ano, ve výši inflace. Nic víc, nic míň.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Zápotocký | 7. 8. 2015 12:22
reakce na Amper | 7. 8. 2015 11:27

1) ČNB nás intervencí neokradla jen o současnou inflaci, ale i o tu budoucí (ke které zvýšení množství korun dříve či později povede)

2) ČNB nás intervencí neokradla jen o současnou inflaci, ale i o zisk z deflace, ke které nedošlo. Pokud by bez zásahu bylo euro za 24 korun, byl bych bohatší (mohl bych si dovézt více zboží) a o toto mne ČNB umělým zásahem připravila.

Je neoddiskutovatelným faktem, že ČNB prostě KONALA. Natiskla miliardy korun. Je to tedy vědomý akt, který někomu objektivně způsobil škodu. Že vedle toho i někomu prospěl, je irelevantní. Respektive bylo by v pořádku, kdyby ti, co na tom získali, podrbali Singera za ušima, ale poškození z něj vymohli náhradu škody.

3) Tvrzení, že násilím vynucený monopol je zkrátka násilím, je neutrální a prokazatelné.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Bobby | 7. 8. 2015 11:05
reakce na Jan Altman | 7. 8. 2015 09:33

Něco je také potřebné říct i na obranu ČNB. V této době, kdy velké centrální banky zalívají svět svými platidly (USD, EUR, JPY a jiné), které končí zpravidla u správci portfolií velkobank a fondů, je velká zháňka po alespoň drobním zhodnocení (v teto bezúroční době).

Když nějaká krajina vykáže potenci budoucího rastu (zhodnocení), okamžitě o tom vědí tito správcové (spekulanti) a potichu skupují měnu této krajiny. Centrální bankéři (moudří) o tom vědí, ale nemají moc nástrojů (přesně dva) jak zabránit nežádoucím průvodním jevům z toho vyplývajícím (jedná se o spekulační peníze, neurčené k investicím, ale k okamžitému výběru v případě zlých správ):
1. Okamžitá kontrola devízových cezhraničních plateb, zamezení přílivu spekulačních peněz - v této době volného toku kapitálu v EÚ neuskutočnitelné - hrozí sankce.
2. Boj se spekulanty (správci investičních anebo také důchodových zahraničních fondů) - odhodlání nedovolit posílení koruny, a tím k zhodnocení zahraničních spekulačních investic.

Ten druhý boj má ale háček - omnoho těžší boj centrální banky nastavá při opouštění spekulačních peněz z krajiny a tam se ukáže síla centrální banky. Viděli sme boj BoE se Sorosem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 7. 8. 2015 16:51
reakce na Bobby | 7. 8. 2015 11:05

Vy vlastně říkáte, že centrání banky jsou úžasné, protože řeší problémy způsobené centránlími bankami. Potom tedy zrušme CB a problémy zmizí. Kromě pana Fulda jí nikdo nepotřebuje.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Bobby | 8. 8. 2015 14:12
reakce na Josef Fraj | 7. 8. 2015 16:51

To taky souhlasím.

Jenomže to by se muselo začít od těch největších: FED, ECB.

Já jsem totiž blíž merkantilistické teorii a považuji současný monetaristický systém za způsob nadvlády velkých zemí nad menšími.

Je to způsob, jak je možné udržovat při zhruba dvakrát vyšší produktivitě, životní úroveň krajiny čtyřikrát vyšší než u jiné menší krajiny. Je to na dluh, a ten umožňuje vytvářet monetaristické chápaní v omnoho větší míře než merkantelistické ponímaní.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Freedom | 12. 8. 2015 10:48
reakce na Bobby | 8. 8. 2015 14:12

Proboha proč?
Nestačí zrušit monopol ČNB a dát lidem svobodu?
Pokud se velký exportér (např. Škoda) chce měnově zajistit, mohl by zaměstnancům dávat třeba 2/3 mzdy v EURech. Pokud někdo exportuje do USA, mohl by část mzdy dávat v USD.
Pokud se zaměstnanec a zaměstnavatel dohodne na mzdě v CHF, stříbrných mincích, či bitcoinech, je to jen jejich věc.
Stejně tak je věc obchodu, zda vedle CZK přijimá i EURo či něco jiného. A pokud nějaký obchodník z nějakého důvodu nechce přijímat CZK, měla by to opět být jen jeho věc.
Pokud bychom takovouto svobodu zavedli, může nám být řádění ECB a FEDu docela volné.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

xXx | 7. 8. 2015 12:25
reakce na Bobby | 7. 8. 2015 11:05

Nechápu, co by bylo negativního na tom průvodním jevu - tedy mé nečekané eurové zbohatnutí, kdyby třeba (přeháním) EURo díky "spekulantům" bylo za 10Kč.

Navíc pokud by CZK tu hodnotu reálně neměla, spekulanti by brzy velmi prodělali.

Zhodnocování CZK by vedlo k přizpůsobovacím procesům v ekonomice, které by nastolily rovnováhu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Bobby | 7. 8. 2015 12:53
reakce na xXx | 7. 8. 2015 12:25

Pokud by to posílení koruny i na 10 Kč za € bylo způsobeno koupí českého tovaru za devizy, bylo by to v pořádku. Otázní je nakolik dráž by pak vyšel ten český tovar po posílení koruny a zdražení vstupů - jestli by zlacnění dovážených komodit vyvážilo zdražení lidské práce. Jestli by ho ti zahraniční kupci kupovali i po zdražení o 30 %.

Ja si ale myslím, že většina deviz, které způsobuje posilení české koruny je právě spekulační, to znamená, neohřeje se tu dlouho, a při první možnosti realizace zisku by byla zaměnena zpátky za devizy - kurz by klesl k původní hranici.

Takové kolísání sice milují správcové fondů na forexe, ale pro seriózní podnikatele (zaměstnavající lidi) by přinášelo kursové ztráty při běžních transakcích, utrpěla by pověst ČR jako stabilní země.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

xXx | 7. 8. 2015 15:06
reakce na Bobby | 7. 8. 2015 12:53

A jéje, zase ti zlí spekulanti. Vedle ratingových agentur (+jara, léta, podzimu a zimy) největší nepřítelé socialismu a míru.

Až na to, že čím VÍCE těch spekulantů, tím VĚTŠÍ likvidita a tím se ten kurz VÍCE bude držet poblíž "fundamentu" a tím VÍCE bude křivka vyhlazenější, volatilita nižší.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

KdoJeMY | 7. 8. 2015 10:03
reakce na Jan Altman | 7. 8. 2015 09:33

http://www.mises.cz/clanky/neni-my-jako-my--1836.aspx
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Dexempo | 7. 8. 2015 05:25

ČNB okamžitě zrušit, bolševiky "vzdělané ekonomy" pozavírat. To jsme to dopracovali, diskutujeme tady o tom, jestli nás soudruzi okradli už dostatečně, či nikoli a jestli v této kriminální činnosti mají pokračovat. Kupředu levá, zpátky ni krok!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Ondřej TůmaOndřej Tůma
Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Absolvoval půlroční studijní pobyt ve Frankfurtu nad Mohanem na Johann Wolfgang Goethe...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!