Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Vitamíny německého růstu

| 26. 11. 2010 | Vstoupit do diskuze

Sice je Německo jako vývozní lídr poměrně závislý na ekonomickém vývoji v ostatních částech světa a často jej také kopíruje, rok 2010 je ale pro tento zavedený model přímo paradoxní.

Vitamíny německého růstu

Státy nasávající německé exporty od PIIGS až po USA se předhánějí v pesimistických prognózách, zatímco Německo si roste jako z vody - pro tento rok očekává zvýšení HDP o 3,4%! Čím to? Přispívá k tomu shoda mnoha positivních indikátorů, ze kterých si některé představíme:

Euro jako pomocník

Současný měnový pár japonského jenu a eura hraje Německu do karet. Profituje především z jedné strany finančního spektra, které se obává deflace v západních ekonomikách. Jeho reprezentanti ve velkém nakupují japonský jen a jsou příčinou jeho extrémního posílení v poslední době. A právě proti svým konkurentům z Japonska mají němečtí vývozci díky měnovému kurzu nezanedbatelnou výhodu – za poslední dva roky totiž pro spotřebitele i firmy po celém světě zlevnilo německé zboží relativně k japonskému ze 170 na 110 EUR/JPY. A nejen obchodní řetězce vědí, že po třicetiprocentní slevě se zákazníci k nákupům nemusejí příliš přemlouvat. Všeříkajícím příkladem je Volkswagen, který v boji o post největšího světového výrobce automobilů Toyotě díky slabému euru pěkně zatápí.

Německo si může tiše přát zanedbatelné, ale o to více mediálně probírané rozpočtové problémy okrajových členů eurozóny. Mírnější napodobení situace z letošního jara, kdy euro rychle oslabilo a pomohlo exportům rychle růst, by Německu každopádně přišlo vhod.

Graf: Vývoj kurzu japonského jenu a eura

Zdroj: commons.wikimedia.org

Kdo šetří, má za tři

Nejsou to ale jen exporty, které táhnou německou ekonomiku vzhůru. Po několika letech až příliš opatrného šetření to vypadá, že německý spotřebitel začal své úspory utrácet, což je dobrá zpráva pro celou Evropskou unii a velmi pozitivní impuls k nastartování trvalého evropského oživení. Dobrou výchozí pozici mají německé domácnosti, které jako jediné ve velkých západních ekonomikách během posledního boomu snižovaly své relativní zadlužení, a proto nemají příliš velkou potřebu držet své výdaje zkrátka.

Netřeba dodávat, že země s rychlým růstem dluhů domácností si protrpěly nemovitostní bublinu s největšími výkyvy, zatímco v Německu se ceny domů pohybovaly na střízlivých úrovních.

Graf: Vývoj zadlužení domácností


zdroj: OECD Factbook 2010

Kancléřka Angela Merkelová ohlásila, že i Německo bude v rozpočtu na příští rok šetřit, což se setkalo se značnou nevolí ostatních evropských politiků, kteří volají po více zadluženém Německu a po větší rovnováze obchodu v Evropě. Proč tedy Němci škrtají v rozpočtu, když nemusí?

Z jednoho důležitého důvodu – chtějí zabránit inflaci, ke které mají averzi větší než kdokoliv ostatní. Při extrémně nízkých úrokových sazbách (které by si Německo přálo zvednout, ale kvůli euru nemůže) a všudypřítomné monetární stimulaci se jeví snižování byť relativně malého rozpočtového schodku jako logický krok. Navíc těchto opatření Německo využívá, aby šlo příkladem všem „rozpočtovým hříšníkům“.

Díky těmto krokům a německé nálepce „nejbezpečnějšího přístavu eurozóny“ dosahuje výnos německých vládních dluhopisů historických minim: Na desetiletých bundech se už několik měsíců nedá vydělat více než 3 % p. a. To je samozřejmě dobrá zpráva pro podniky, kterým banky půjčují také za nízké sazby, a proto financování investic a dřívějších dluhů není příliš nákladné – ve firmách zůstane více zisku, který může být rozdělen mezi akcionáře nebo investován, a koloběh růstu se roztáčí. Není divu, že německý DAX patří mezi letošní krále akciového bitevního pole.

Hudba budoucnosti

Je tedy letošní německý růst pouze jednorázovou korekcí po hrozivém 4,7% propadu v roce 2009 nebo se nám rýsuje nový trend?

Pozitiva najdeme například na straně stavebnictví, které má díky nízkým úrokovým mírám a nezahlcenosti trhu zabavenými nemovitostmi prostor ke slušné expanzi, což dokazují přední německé stavební firmy, jejichž zisky se vrací na předkrizové úrovně. Co se týče „zeleného oživení“, které se snaží vlády vyspělých států všemožně podporovat a slibují si od něj hory doly, má Německo velký potenciál přijít s novými inovacemi a exporty těchto ekologicky šetrných technologií vyvážit vyšší importy, které se čekají při zvýšených spotřebitelských výdajích.

Pro udržitelnost německého hospodářského růstu hovoří také situace v Číně, kde dříve nebo později bude muset dojít ke zvyšování mezd, protože zdánlivě nekonečné zásoby pracovní síly čínskému drakovi pomalu docházejí. Tento trend postupně povede k nahrazování lidské práce kapitálem a právě tento kapitál se z velké míry bude dovážet z Německa.

Naopak rizikem pro německou ekonomiku je bez pochyby potenciální celoevropská fiskální krize, kdy by obrovské množství úspor v bankách i pohledávky německé vlády skrz záchranný fond vyletěly komínem. Dalším problémem se během následujících let může stát zrychlující inflace, která narazí buď na vyšší sazby, které Německo nemá pod kontrolou, nebo na fiskální restrikci, což je nepopulární, těžko prosaditelné politické téma.

Pokud si ani monetární ani fiskální restrikci Němci neprosadí, můžou se těšit na plošně rostoucí ceny v obchodech. Inflace (spojená s růstem mezd) ale ekonomickému růstu přímo neškodí, pouze postupně snižuje konkurenceschopnost, což se projeví až ve vzdálené budoucnosti. Ve střednědobém horizontu proto většina argumentů hovoří pro rychlý a vyvážený růst německé ekonomiky.

Autor je ekonom

Komentáře

Celkem 24 komentářů v diskuzi

Nepřehlédněte

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK