Diskuze: Vitamíny německého růstu

Radim|3. 12. 2010 12:27| reakce na Standa - 28. 11. 2010 23:22

Tohle by vas mohlo zajimathttp://www.bbc.co.uk/ne ws/world-europe-11832559

Adam|29. 11. 2010 11:41| reakce na Libor Kosour - 28. 11. 2010 08:14

Jen doucka, ze tento "nesmrtelny&quo t;citat Churchillovi pripichla risska propaganda pod vedenim soudruha Goebbelse... Cimzto naplnil motto o stokrat zopakovane lzi..

Standa|28. 11. 2010 23:22| reakce na Libor Kosour - 28. 11. 2010 17:04

Jde o součinitel využití zařízení (nesprávně jsem jej dole uvedl jako „součinitel využití v čase“), tedy poměr průměrného skutečného výkonu k instalovanému teoretickému výkonu.Detaily jako střední výkon a celková době produkce již z něj jižnelze vyčíst.

Radim|28. 11. 2010 20:31| reakce na Standa - 28. 11. 2010 18:13

Proc se prosim porad omezujete na CR? CR neni pupek sveta. Stavet vetrnou elektrarnu v CR je nesmysl, klidne zde stavejme elektrarny jaderne. Ja s tim problem nemam, ale jsou mista, kde VE vychazi lepe.Jaderne elektrarny jsou v USA hlavne drahe a jejich vystavba tezce konkuruje plynovym. Cena JE v USA je kolem 10 miliard USD, pred 20 lety to byly jen 3 miliardy.Doporucuji:http://en. wikipedia.org/wiki/Economics_o f_new_nuclear_power_plantsProLibor Kosour:Tezka otazka, v podstate jde o to, ze napr. Thanet (Kent) by mel dosahovat max 33% ucinosti, tedy ze svych 300MW bude generovat, kdyz to pujde dobre, kolem 100MW za celou svou zivotnost. Kdyz bude idealni vitr, tak bude generovat 300MW a kdyz nebude vitr, tak bude generovat 0MW. Tech 0MW se moc nestava, protoze na anglickem pobrezi fouka porad - pozna kazdy, kdo si tam zajede :-) Tech 300MW je celkem utopie, tech 100MW po dobu zivotnosti Thanetu je realnych.

Standa|28. 11. 2010 18:13| reakce na Radim - 28. 11. 2010 09:02

Jaderné elektrárny se v USA nestavějí proto, že jsou politicky nežádoucí, nikoliv proto, že by byly ekonomicky nevýhodné. Protijaderným aktivistům se podařilo v 70. letech natolik zmanipulovat veřejné mínění, že došlo k úplnému zastavení další výstavby.Časy se ale mění, a tak je možné, že v Burke ve státě Georgia vyroste nová jaderná elektrárna.Nechcete-li srovnávat Dukovany, můžete srovnávat Temelín, který byl postaven již po roce 1989. I ten vychází srovnatelně s nejlepšími VE v ČR. A to se jeho výstavba z politických důvodů prodražila změnou technologie.Ostatní viz má předchozí reakce.

Libor Kosour|28. 11. 2010 17:04| reakce na Standa - 28. 11. 2010 13:23

Jenom pro jistotu: jedna se o 30% casu nebo o 30% maximalniho vykonu zarizeni?

Standa|28. 11. 2010 13:23| reakce na Radim - 28. 11. 2010 09:14

Ano, investice do elektrárny na pobřeží s 30% využitím se může vyplatit i bez dotací.Ale stále to znamená, že 70% času musí pokrýt spolehlivá záloha. Tou bývá většinou plynová nebo tepelná elektrárna. Vodní nejsou schopny dodat dostatek energie, přečerpávací jí nedají po dostatečně dlouhou dobu (a v Holandsku je není kde stavět), a jaderné nemají příliš velké možnosti regulace. (S akumulačními elektrárnami na stlačený vzduch zatím nelze počítat, prakticky neexistují, a existující instalace mají nízkou účinnost.)V čase nepředvídatelné zdroje tak zvyšují náklady na regulaci sítě. Pokud v síti není dostatečné množství záložních zdrojů, lehce se může stát, že síť zkolabuje. Stojící záložní zdroje však energii prodražují.Množství spotřebovaného CO2 bude investory zajímat jen do té doby, dokud bude AGW (globální oteplování způsobené lidským CO2) oficiální vládní doktrínou. Až tato doktrína padne, trh s emisemi CO2 se okamžitě zhroutí a lidé se začnou opět zajímat o skutečně nebezpečná znečištění. (Navíc, stavební materiály časem CO2 opět pohltí, například procesem postupné karbonatace betonu.)Velké množství betonu je samozřejmě kalkulováno v ceně elektřiny. Porovnáme-li ji s FVE a o mnoho řádů vyšší cenou superčistého křemíku, beton stále vítězí.Chlazení vyhořelého paliva (a dokonce jeho trvalé uložení a demolice elektrárny) jsou součástí kalkulace ceny jaderné energie. (Na rozdíl od VE a FVE, kde kalkulace ceny většinou s demolicí nepočítá.)

Radim|28. 11. 2010 09:14| reakce na Standa - 27. 11. 2010 23:53

Priznam se, ze informace cerpam od svych kamaradu, jeden je VP v danske spolecnosti Vestas a druhy je Head of Engineering v Siemens Energy. Zatimco Vestas je pouze VE, tak Siemens dela JE i VE. Co od nich vim:Vetrne elektrarny stavene na pobrezi maji pomerne stabilni zdroj energie a tech 30% davaji. Problem je, ze kdyz fouka prilis silny vitr, tak se VE musi zastavit. Takze zde mame problem se slabym a silnym vetrem. Smerodatne udaje pro JE a VE jsou, jestli dokaze dana elektrarna vyrobit vice energie, nez spotrebuje pro svoji vlastni vyrobu a za jak dlouho se tak stane. Tedy dokaze se elektrarna sama zaplatit? JE i VE to dokazi, narozdil od FVE. Problem JE i VE je, ze dochazi k obrovske produkci CO2 pri jejich vyrobe, nebot se pouziva velke mnozstvi betonu, a vyroba cementu je velmi neekologicka a energeticky narocna. VE navic potrebuji vyrobu kompozitu, ktere se pouzivaji na lopatky vrtuli. Na druhou stranu, vitr fouka zadarmo a ze ho na anglickem pobrezi fouka plno! JE zase potrebuje chladit vyhorele jaderne palivo, jak dlouho se takove palivo chladi? 10 let lezi v nadrzi s vodou, tak dlouho se musi skladovat, nez dostatecne vychladne a muze opustit JE. A ze skladovani neco stoji.

Radim|28. 11. 2010 09:02| reakce na Standa - 27. 11. 2010 17:55

Ja bych se neomezoval na Ceskou Republiku, kde vitr nefouka. Ziju uz nejakou dobu v Anglii, momentalne jsem v Rotterdamu, a jak anglicane, tak holandane, stavi vetrne elektrarny stejne vyhodne, jako elektrarny jaderne. Ony ty jaderne elektrarny jsou taky staveny z penez danovych poplatniku a dnes stoji mnohonasobne vice, nez pred 20 lety. Takze srovnavat ''staricke'' Dukovany, ktere byly postaveny hodne davno s dnesni cenou nove postavene jaderne elektrarny je opravdu mimo. Viz. napr. USA, kde se stavi elektrarny s kombinovanym cyklem, ale nestavi se elektrarny jaderne, protoze jsou nevyhodne.Ja vzdycky lidem rikam, podivejte se na mobily. Pred 15 lety je mel malokdo, protoze byly drahe a stejne nebyl signal. Pred 12 lety je melo uz par lidi, ale nikdo na ne nechtel volat, protoze volani bylo drahe a navic porad nebyl signal. Dneska z pevne linky skoro nikdo nevola.Vetrna elektrarna je, at se vam to libi nebo ne, velmi vyhodna. Jen ne pro CR. Ony se totiz ty vetrne elektrarny stavi uz nekolik desetileti a dokazaly se uzivit i bez statnich dotaci. Viz desitky let stare vetrne farmy v USA.

Libor Kosour|28. 11. 2010 08:14| reakce na Standa - 27. 11. 2010 23:53

Ale jsou, kdyz uz nic tak nam to tvrdili v hodinach zemepisu. U morskeho pobrezi, tusim ze i v jedne oblasti Indie, atd. Oficialni udaj si muze overit jedine odbornik v oboru, jinak neni problem jej upravit tak, aby vyhovoval zadavateli. Pripomina mi to nesmrtelnou vetu W. Churchilla: Verim pouze statistice, kterou si sam zfalsuji. Tenkrat to bylo tom, ze Anglicane i Nemci sestrelovali v bitve o Britanii druhe strane vic letadel, nez ti druzi postradali.

Tomáš S.|28. 11. 2010 00:48| reakce na Radim - 27. 11. 2010 11:11

k tem vetrnym mlynum a jejich (ne)vynosnosti jen tolik, ze mlyny se stavely v dobe, kdy jedinou alternativou byla lidska/zvireci prace. Dnes, kdy vyprodukujeme/spotrebujeme asi 50x tolik energie, nez kolik vyrobi lidska prace, je vetrny mlyn a vetrna energie daleko vzadu. Proto se vetrne systemy nepouzivaji ani primo (na pohon treba tech mlynu), natoz pak na ztratovejsi premenu na elektrinu.

Standa|27. 11. 2010 23:53| reakce na Libor Kosour - 27. 11. 2010 19:09

Místa, kde vítr vane trvale, neexistují. První projekty větrných elektráren, postavené ještě před započetím obnovitelného šílenství, dosahovaly součinitel využití v čase až 30% (poměr průměrného skutečného výkonu k instalovanému teoretickému výkonu). Ani to nebyl stálý zdroj a musel být zálohován, ale je to již poměrně zajímavá hodnota.U větrných elektráren stavěných v současnosti využití v čase často nedosahuje ani 10%, některé tuzemské elektrárny dosahují dokonce jen 2,5%. http://www.tzb-info.cz/1037-krize-vetrne-energetiky-u-nas-dusledky-a-pricinyOficiální údaj ČEZu ohledně Dukovan lze ověřit vlastním výpočtem z dostupných vstupů: cena výstavby, plánovaná životnost, cena uranu, odhad provozních nákladů.Ostraha paliva při dopravě je nicotná v porovnání s dotacemi do obnovitelných zdrojů. Navíc ochrana před aktivisty nepatří do kompetence energetických firem.

Libor Kosour|27. 11. 2010 19:09| reakce na Standa - 27. 11. 2010 17:55

"Oficiani udaj CEZu" - je otazkou, nakolik se da tomuto udaji verit, kdyz se tim tato firma sama chlubi. Napr. pred par lety se mluvilo o tom, ze ostrahu paliva pri doprave zajistuje a tuduz plati stat.Jinak vetrnych elektraren se musim zastat - pokud jsou postaveny na miste, kde neustale vane vitr (tusim nektera morska pobrezi), pak se jedna o zdroj stabilni. To jen kdyz ho nekdo padly na hlavu postavi v miste, kde je 2/3 roku bezvetri, muze slouzit maximalne ke zdimani dotaci a zvysovani nestability site.Celkova cena elektriny z jadra a vetru je otazkou, nebot treba dodnes nevime, kolik bude stat konecna likvidace nebo znovuvyuziti jaderneho paliva. U vetru se da cena demontaze relativne slusne odhadnout.

Standa|27. 11. 2010 17:55| reakce na Radim - 27. 11. 2010 11:11

Stejné návratnosti dosahují pouze díky dotovanému provozu, nebo ve statistikách zpracovaných aktivisty.Reálné náklady:JE Dukovany: 0,60Kč/kWh (oficiální údaj ČEZu).Výrobní ceny větrné energie nebývají publikovány, ale podle rozpočtu projektů, plánované výroby a očekávané využitelnosti lze odhadovat nejméně 2,50–3,50Kč/kWh.Nevidím jediný důvod, proč by to bez větru nešlo. Produkuje drahou nestabilní energii, generuje vícenáklady při regulaci energetické sítě, a vícenáklady při plánování spotřeby. Naopak, elektrickou síť vůbec nelze provozovat bez stabilních zdrojů: Viz Příběh ''Chytré energie'' bez růžových brýlí http://proatom.luksoft.cz/view.php?cisloclanku=2010100001 (a další díly na tomto serveru)Jak VE tak FVE se již dávno mainstreamem staly, a pokles ceny z tohoto důvodu již proběhl.Větrné mlýny byly stavěny v dobách a místech, kde nebyl efektivnější zdroj energie k dispozici. Při mletí obilí navíc příliš nevadí nestabilní povaha tohoto zdroje.

Radim|27. 11. 2010 11:11| reakce na Standa - 26. 11. 2010 17:32

Vetrne turbiny v soucasne dobe dosahuji stejne navratnosti, jako jaderne elektrarny. Problem je, ze bez vetru to proste nejde. Druhou veci je, ze kdyz se technologie stanou main-sream, tak prudce slevi. Solarni panely nejsou stale nic moc a jejich zastancem nejsem, ale vetrne mlyny zde mame cela stoleti a vetrne elektrarna neni nic jineho, nez vetrny mlyn vyrabejici elektrinu a to stejne efektivne, jako elektrarna jaderna.

Radim|27. 11. 2010 11:05| reakce na denis - 26. 11. 2010 13:17

Levnejsi Euro je pro Nemce vyhoda proto, ze Euro je vlastne porad drahe. Je tedy pomerne silne oproti Dolaru a vzhledem k tomu, ze cely svet stejne uzavira smlouvy v USD a to na roky dopredu, tak je zlevneni Eura vyhodne. Viz Airbus, ktery s poklesem EUR/USD o 1% vydela 1 miliardu Eur navic. Dovazene zbozi zase tak vyrazne nezdrazi, kdyz vyrobite boty za 2 USD v Cine a prodavate je za 40 EUR v Nemecku, tak se nejaky pohyb kurzu lehce ztrati. Jediny viditelny rozdil muze prinest cena ropy, ale tam jeste zalezi, jak se bude jeji cena vyvijet. Takze muze byt drahy dolar, levna ropa. Levny dolar, draha ropa.Nemci exportuji hlavne drahe zbozi (vlaky, casti letadel) a importuji levne spotrebni zbozi, proto je nizke Euro vyhoda.

Martin|27. 11. 2010 10:32

Já osobně si také myslím, že za oživením ekonomiky Německa stojí fakt, že už nemusí platit válečné reparace, které jistě zasahovaly do státního rozpočtu nebo se pletu ?

Denis|26. 11. 2010 22:15| reakce na Sep - 26. 11. 2010 20:55

a proč ten princip nefunguje i u makra? furt to je ekonomie

Sep|26. 11. 2010 20:55| reakce na denis - 26. 11. 2010 13:17

Samozřejmě deficit (schodek veřejných financí) není přímým spouštěčem, ale může být skrytou příčinou, nebo jednou z příčin - viz. Argentina. V tomto případě zůstává pouze otázka vazby různých deficitů národních ekonomik a jednotné měny.b) mikro x makro. Článek je svým charakterem makroekonomický.sep

Jan Dvořák|26. 11. 2010 19:21

Pokud si Němci neprosadí měnovou restrikci, třeba si prosadí novou měnu nespojenou s PIIGS...A bude vymalováno.

Standa|26. 11. 2010 17:32

Průmysl „obnovitelných“ technologií se může lehce stát v budoucnu koulí na noze. Celý průmysl boje proti klimatu stojí na ideologických základech, a jeho nevyhnutelný krach je otázkou času. Dnes tyto továrny de facto platí zahraniční daňový poplatník ve formě různých „daní z klimatu“, ale v okamžiku jeho krachu budou továrny na výrobu větrných turbín, solárních panelů, lapačů oxidu uhličitého nebo draze recyklovatelných obalů bez zákazníků.Již dnes tyto technologie způsobují růst ceny elektřiny a obrovské rozkolísání její ceny na energetické burze.Tato poznámka se samozřejmě netýká skutečných ekologicky šetrných technologií, jako jsou úsporné motory, kvalitní filtry do odlučovačů.

denis|26. 11. 2010 13:17| reakce na Sep - 26. 11. 2010 12:28

no, ale tak v tom původním článku v pozadí je, že to jsou deficity co způsobují inflaci a ne ECB.a za b) já myslel, že je lepší mít méně práce a více zboží než mít více práce a méně zboží

Sep|26. 11. 2010 12:28| reakce na Denis - 26. 11. 2010 08:44

ad a) z celoevropského pohledu je to zajímavá otázka, zda mohou škrty významného člena ovlivnit inflaci v celé eurozóně, z pohledu národní ekonomiky je to ale jednoduché - nižší mandatorní výdaje = menší potřeba "nových" peněz, absence tlaku na růst mezd, vč. dopadů - tedy nižší tlak na růst cen ve spotřebním koši.ad b) tohle je velmi jednoduché. Německo má pozitivní obchodní bilanci, navíc exportuje s vysokou přidanou hodnotou. Ze všech dostupných makromodelů vyplývá, že už střednědobě je výhodnější "mít práci", než "nemít práci, ale mít levnější výrobky" (míněno z dovážených komodit - ve DE má velký vliv hlavně ropa, částečně železo).Sep

Denis|26. 11. 2010 08:44

nechápu dvě věci, jak může škrtání v rozpočtu zabránit v inflaci?a proč němci mají být rádi za nízky kurz eura? ano více vyexportují, ale zase se to promítne na importu ne?jsem myslel, že se exportuje, aby se mohlo dovést taky nechodím do práce abych měl nominálně hodně peněz, ale abych si mohl hodně věcí koupit