Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Krize, kolaps, panika, krach: Proč najednou všichni troubí na poplach?

| 9. 6. 2011 | Vstoupit do diskuze

Zopakují se v dohledné době události z roku 2008? Anebo nás čeká ještě něco horšího? Z ničeho nic se nám tu ze tmy začínají vylupovat jedinci, kteří nás upozorňují, že se nacházíme na pokraji dalšího velkého finančního kolapsu. Co je na tom pravdy? Anglický text publikovaný na blogu The Economical Collapse pro vás připravil František Marčík.

Krize, kolaps, panika, krach: Proč najednou všichni troubí na poplach?

Samozřejmě, že se mnozí ekonomové a ekonomičtí vědátoři akorát rádi poslouchají a čas od času vypouštějí nehoráznosti jen proto, aby na sebe upoutali pozornost. Když se však objeví tolik zlověstných varování najednou, člověka to přiměje, aby zbystřil pozornost. Na každém šprochu pravdy trochu… Globální finanční trhy navíc opravdu jsou mnohem zranitelnější než v roce 2008 a po celém světě vidíme předzvěsti potíží:

Japonsko se pokouší zotavit z nejhorší přírodní katastrofy v dějinách a zároveň se potýká s jadernou krizí, která vypadá, jako by neměla nikdy skončit. Evropané se opět pokoušejí dát dohromady záchranný balík pro Řecko a další přibližně půltucet evropských států, které se topí v dluzích, bude finanční záchranu potřebovat hned po něm. I ve Spojených státech veškeré signály poukazují na kolaps ekonomiky. Washingtonští politici si i přesto stále hrají na mrtvé brouky a doufají, že se naše ekonomické problémy opraví samy. Když k tomu přidáte i neuvěřitelně vysoké ceny ropy a nepokoje v arabském světě, zdá se, že se schyluje k „dokonalé bouři“. Dalšímu globálnímu finančnímu kolapsu.

Tady je jen malý vzorek varování, jež jsme mohli v posledních dnech zaslechnout z úst některých význačných...

  • Ekonom Nouriel Roubini: „Myslím, že se právě nacházíme v bodě zvratu, kdy se začne trh korigovat. Údaje z USA, Evropy, Japonska, Číny naznačují příchod ekonomického oslabení.“
  • Jim Rogers : „Očekávám, že v dohledné budoucnosti budeme svědky vážnějších problémů... znovu. Do roku 2011, 2012, 2013 nebo do nevímkdy nás čeká oslabení hospodářského růstu.“
  • Mark Mobius, výkonný předseda skupiny pro rozvojové trhy společnosti Templeton Asset Management: „Vzhledem k tomu, že jsme nevyřešili žádnou z věcí, které způsobily předchozí finanční krizi, je na dohled krize další.“
  • David M. Blitzer, předseda indexové komise Standard & Poor’s: „Ceny domů i nadále klesají a zmírnění je v nedohlednu.“
  • Jeffrey Gundlach, výkonný ředitel společnosti DoubleLine Capital: „Myslím, že nás čeká dozvuk úvěrové krize. Obávám se, že je tomu tak.“
  • Carl Icahn: „Domnívám se, že by skutečně mohly nastat další velké potíže. Zda přijdou příští týden, nebo příští rok, nevím a nikdo to neví jistě, avšak domnívám se, že systém funguje nesprávně. Opravdu mne udivuje, že se nacházíme téměř tam, kde jsme byli už kdysi. Investiční banky jako by se vůbec nepoučily a stále hojně používají pákový efekt. Dnešní praxe je prostě přespříliš založena na pákovém efektu a přespříliš hazarduje s cizími penězi.“

Nepoučitelní

Je smutné, že si svět, jak se zdá, neodnesl z roku 2008 žádné ponaučení. Globální finanční trhy stále do velké míry fungují tímtéž způsobem jako před poslední krizí. Ale před krizí v roce 2008 byl svět mnohem stabilnější. Když letos zasáhlo Japonsko strašné zemětřesení a tsunami, většina ekonomů to odbyla a věřila, že Japonsko bude „pružné“ a že se velmi rychle zotaví. Tehdy jsem se v článku 14 důvodů, proč začal ekonomický kolaps Japonska vydal přímo proti hlavnímu proudu. K tématu jsem se pak vrátil ještě jednou v článku s názvem Japonská ekonomika se octila v mnohem větších problémech, než si většina lidí myslí.

Kdo měl tedy pravdu? Inu, jak se ukázalo, Japonsko je nyní oficiálně v recesi. Japonská ekonomika během prvního čtvrtletí meziročně klesla o 3,7 %. Mějte na paměti, že jakkoliv špatné toto číslo je, tsunami udeřila až 11. března. Jak tedy asi bude vypadat statistika z druhého čtvrtletí? Ekonomické důsledky katastrofy se často projevují až se zpožděním. Hospodářský dopad této noční můry bude Japonsko pociťovat ještě mnoho let. Bude přitom velmi zajímavé sledovat, jaké výkazy o hospodaření budou v nadcházejících měsících z Japonska přicházet. Japonské ekonomické potíže se začínají reálně projevovat i po celém světě. Před časem vyšel ve Spojených státech článek s názvem Americká ekonomika je japonským zemětřesením postižena víc, než se myslelo. Někdo, zdá se, objevil Ameriku… K mému údivu jsou všichni skutečně překvapeni, že nejhorší tsunami v moderní historii má výrazný ekonomický dopad.

Mezitím se zhoršuje krize ve Fukušimě. Japonci jsou – pro případ, že jste si toho nevšimli – od řešení krize na hony daleko. Pokud si chcete udělat představu, jak je i nadále situace ohledně Fukušimě špatná, přečtěte si článek Území kolem Fukušimy je nyní radioaktivní mrtvou zónou, připomíná cíl zasažený atomovou bombou. Média hlavního proudu se snažila, seč mohla, aby krizi ve Fukušimě bagatelizovala, pravdou ale je, že už jde o katastrofu horší, než byla ta v Černobylu, a život v okolí elektrárny už nikdy nebude jako dřív.

Mrtvý brouk, dobrý brouk

Rovněž situace v Evropě je zralá na další finanční kolaps. Sledujete, co se děje v Řecku, kde vláda bez další výpomoci brzy přestane splácet své dluhy? Ani EU, ani MMF navíc nechtějí dát Řecku víc peněz, dokud nepřistoupí na závažné darovací „podmínky“. Zároveň je ale jasné, že pokud nebude Řecku poskytnuta finanční pomoc, bude to znamenat úplný chaos na finančních trzích. Jenže Řekové si žádné další záchranné balíčky, ani rozpočtové škrty nepřejí. Místo toho protestují a vybírají z bank miliardy. Nakonec se asi prosadí další dohoda o finanční pomoci. Vítězem tak bud zase hra si na mrtvého brouka.

Ale co všechny další evropské státy, které potřebují pomoc? Irská vláda naznačuje, že by mohla potřebovat další pomoc. Portugalsko, Španělsko a Itálie (spolu s několika dalšími evropskými národy) rovněž balancují na pokraji finanční katastrofy. Většina Američanů si to neuvědomuje, ale krize evropských státních dluhů by opravdu mohla přivodit další globální finanční krach. Opravdu každý by měl sledovat Evropu. Toto léto bude velmi zajímavé.

Reálné důsledky oživení

Samozřejmě, že i ve Spojených státech nadále panuje ekonomický blázinec. Před několika dny byly zveřejněny další depresivní údaje týkající se domů a bytů: Ceny domů jsou nyní o 5,1 % nižší, než byly před rokem, a propadly se na úroveň, na jaké byly v polovici roku 2002. CNN se nechala slyšet, že na trhu s bydlením byla potvrzena „dvojitá recese“ (double-dip). Je smutné, že během této hospodářské recese klesly k dnešnímu dni ceny domů v USA více, než tomu bylo za velké hospodářské krize. Také index spotřebitelské důvěry klesl z dubnové hodnoty 66 na 60,8. Američané jsou ohledně ekonomiky čím dál víc pesimističtější. Podle průzkumu Gallupova ústavu věřilo před rokem 41 % Američanů, že se ekonomika „zlepšuje“. Dnes je to jen pouhých 27 procent. V roce 2011 jsme svědky ohromné inflace, ovšem příjmy nestoupají. Nezaměstnanost stále stoupá, ale vzniká jen velmi málo pracovních příležitostí. A co je ještě smutnější, velmi vysoké procento pracovních míst, která jsou vytvořena, jsou jen zkrácené úvazky nebo brigády. To jsou reálné výsledky „oživení“. Barack Obama a Kongres sice prosazují jeden „stimulační balíček“ za druhým, ke svému státnímu dluhu jsme přičetli miliardy dolarů a Americká centrální banka „tiskne“ peníze, jako kdyby se pomátla, očekávané zlepšení, ani přes maximální úsilí, nenastalo. Všechny tyto snahy naše dlouhodobé ekonomické problémy akorát zhoršily.

Důvěra v americký dolar vzhledem k prudce narůstajícímu americkému státnímu dluhu a bezohlednému tištění peněz Fedem skomírá.  Dokonce i OSN varuje před potenciálním kolapsem dolaru. Jsme ve velké, velké šlamastyce. Což je zpráva dobrá asi tak jako očekávaný vývoj americké ekonomiky. Ta sebou i přes nebývalé úsilí nadále mocně zmítá a potíže, jimž bude muset dlouhodobě čelit, jsou děsivější než kdy předtím. Je smutné, že řada Američanů stále věří, že přicházejí úchvatné ekonomické časy, že tento pokles je jen dočasný a že budou již brzy mít nejlépe, jak se kdy vůbec měli. Co myslíte, jaké budou pocity těchto Američanů, až zjistí pravdu?

Text vyšel na blogu The Economical Collapse.

Do češtiny přeložil František Marčík

Komentáře

Celkem 8 komentářů v diskuzi

Nepřehlédněte

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK