Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Krize, kolaps, panika, krach: Proč najednou všichni troubí na poplach?

| 9. 6. 2011

Zopakují se v dohledné době události z roku 2008? Anebo nás čeká ještě něco horšího? Z ničeho nic se nám tu ze tmy začínají vylupovat jedinci, kteří nás upozorňují, že se nacházíme na pokraji dalšího velkého finančního kolapsu. Co je na tom pravdy? Anglický text publikovaný na blogu The Economical Collapse pro vás připravil František Marčík.

Krize, kolaps, panika, krach: Proč najednou všichni troubí na poplach?

Samozřejmě, že se mnozí ekonomové a ekonomičtí vědátoři akorát rádi poslouchají a čas od času vypouštějí nehoráznosti jen proto, aby na sebe upoutali pozornost. Když se však objeví tolik zlověstných varování najednou, člověka to přiměje, aby zbystřil pozornost. Na každém šprochu pravdy trochu… Globální finanční trhy navíc opravdu jsou mnohem zranitelnější než v roce 2008 a po celém světě vidíme předzvěsti potíží:

Japonsko se pokouší zotavit z nejhorší přírodní katastrofy v dějinách a zároveň se potýká s jadernou krizí, která vypadá, jako by neměla nikdy skončit. Evropané se opět pokoušejí dát dohromady záchranný balík pro Řecko a další přibližně půltucet evropských států, které se topí v dluzích, bude finanční záchranu potřebovat hned po něm. I ve Spojených státech veškeré signály poukazují na kolaps ekonomiky. Washingtonští politici si i přesto stále hrají na mrtvé brouky a doufají, že se naše ekonomické problémy opraví samy. Když k tomu přidáte i neuvěřitelně vysoké ceny ropy a nepokoje v arabském světě, zdá se, že se schyluje k „dokonalé bouři“. Dalšímu globálnímu finančnímu kolapsu.

Tady je jen malý vzorek varování, jež jsme mohli v posledních dnech zaslechnout z úst některých význačných...

  • Ekonom Nouriel Roubini: „Myslím, že se právě nacházíme v bodě zvratu, kdy se začne trh korigovat. Údaje z USA, Evropy, Japonska, Číny naznačují příchod ekonomického oslabení.“
  • Jim Rogers : „Očekávám, že v dohledné budoucnosti budeme svědky vážnějších problémů... znovu. Do roku 2011, 2012, 2013 nebo do nevímkdy nás čeká oslabení hospodářského růstu.“
  • Mark Mobius, výkonný předseda skupiny pro rozvojové trhy společnosti Templeton Asset Management: „Vzhledem k tomu, že jsme nevyřešili žádnou z věcí, které způsobily předchozí finanční krizi, je na dohled krize další.“
  • David M. Blitzer, předseda indexové komise Standard & Poor’s: „Ceny domů i nadále klesají a zmírnění je v nedohlednu.“
  • Jeffrey Gundlach, výkonný ředitel společnosti DoubleLine Capital: „Myslím, že nás čeká dozvuk úvěrové krize. Obávám se, že je tomu tak.“
  • Carl Icahn: „Domnívám se, že by skutečně mohly nastat další velké potíže. Zda přijdou příští týden, nebo příští rok, nevím a nikdo to neví jistě, avšak domnívám se, že systém funguje nesprávně. Opravdu mne udivuje, že se nacházíme téměř tam, kde jsme byli už kdysi. Investiční banky jako by se vůbec nepoučily a stále hojně používají pákový efekt. Dnešní praxe je prostě přespříliš založena na pákovém efektu a přespříliš hazarduje s cizími penězi.“

Nepoučitelní

Je smutné, že si svět, jak se zdá, neodnesl z roku 2008 žádné ponaučení. Globální finanční trhy stále do velké míry fungují tímtéž způsobem jako před poslední krizí. Ale před krizí v roce 2008 byl svět mnohem stabilnější. Když letos zasáhlo Japonsko strašné zemětřesení a tsunami, většina ekonomů to odbyla a věřila, že Japonsko bude „pružné“ a že se velmi rychle zotaví. Tehdy jsem se v článku 14 důvodů, proč začal ekonomický kolaps Japonska vydal přímo proti hlavnímu proudu. K tématu jsem se pak vrátil ještě jednou v článku s názvem Japonská ekonomika se octila v mnohem větších problémech, než si většina lidí myslí.

Kdo měl tedy pravdu? Inu, jak se ukázalo, Japonsko je nyní oficiálně v recesi. Japonská ekonomika během prvního čtvrtletí meziročně klesla o 3,7 %. Mějte na paměti, že jakkoliv špatné toto číslo je, tsunami udeřila až 11. března. Jak tedy asi bude vypadat statistika z druhého čtvrtletí? Ekonomické důsledky katastrofy se často projevují až se zpožděním. Hospodářský dopad této noční můry bude Japonsko pociťovat ještě mnoho let. Bude přitom velmi zajímavé sledovat, jaké výkazy o hospodaření budou v nadcházejících měsících z Japonska přicházet. Japonské ekonomické potíže se začínají reálně projevovat i po celém světě. Před časem vyšel ve Spojených státech článek s názvem Americká ekonomika je japonským zemětřesením postižena víc, než se myslelo. Někdo, zdá se, objevil Ameriku… K mému údivu jsou všichni skutečně překvapeni, že nejhorší tsunami v moderní historii má výrazný ekonomický dopad.

Mezitím se zhoršuje krize ve Fukušimě. Japonci jsou – pro případ, že jste si toho nevšimli – od řešení krize na hony daleko. Pokud si chcete udělat představu, jak je i nadále situace ohledně Fukušimě špatná, přečtěte si článek Území kolem Fukušimy je nyní radioaktivní mrtvou zónou, připomíná cíl zasažený atomovou bombou. Média hlavního proudu se snažila, seč mohla, aby krizi ve Fukušimě bagatelizovala, pravdou ale je, že už jde o katastrofu horší, než byla ta v Černobylu, a život v okolí elektrárny už nikdy nebude jako dřív.

Mrtvý brouk, dobrý brouk

Rovněž situace v Evropě je zralá na další finanční kolaps. Sledujete, co se děje v Řecku, kde vláda bez další výpomoci brzy přestane splácet své dluhy? Ani EU, ani MMF navíc nechtějí dát Řecku víc peněz, dokud nepřistoupí na závažné darovací „podmínky“. Zároveň je ale jasné, že pokud nebude Řecku poskytnuta finanční pomoc, bude to znamenat úplný chaos na finančních trzích. Jenže Řekové si žádné další záchranné balíčky, ani rozpočtové škrty nepřejí. Místo toho protestují a vybírají z bank miliardy. Nakonec se asi prosadí další dohoda o finanční pomoci. Vítězem tak bud zase hra si na mrtvého brouka.

Ale co všechny další evropské státy, které potřebují pomoc? Irská vláda naznačuje, že by mohla potřebovat další pomoc. Portugalsko, Španělsko a Itálie (spolu s několika dalšími evropskými národy) rovněž balancují na pokraji finanční katastrofy. Většina Američanů si to neuvědomuje, ale krize evropských státních dluhů by opravdu mohla přivodit další globální finanční krach. Opravdu každý by měl sledovat Evropu. Toto léto bude velmi zajímavé.

Reálné důsledky oživení

Samozřejmě, že i ve Spojených státech nadále panuje ekonomický blázinec. Před několika dny byly zveřejněny další depresivní údaje týkající se domů a bytů: Ceny domů jsou nyní o 5,1 % nižší, než byly před rokem, a propadly se na úroveň, na jaké byly v polovici roku 2002. CNN se nechala slyšet, že na trhu s bydlením byla potvrzena „dvojitá recese“ (double-dip). Je smutné, že během této hospodářské recese klesly k dnešnímu dni ceny domů v USA více, než tomu bylo za velké hospodářské krize. Také index spotřebitelské důvěry klesl z dubnové hodnoty 66 na 60,8. Američané jsou ohledně ekonomiky čím dál víc pesimističtější. Podle průzkumu Gallupova ústavu věřilo před rokem 41 % Američanů, že se ekonomika „zlepšuje“. Dnes je to jen pouhých 27 procent. V roce 2011 jsme svědky ohromné inflace, ovšem příjmy nestoupají. Nezaměstnanost stále stoupá, ale vzniká jen velmi málo pracovních příležitostí. A co je ještě smutnější, velmi vysoké procento pracovních míst, která jsou vytvořena, jsou jen zkrácené úvazky nebo brigády. To jsou reálné výsledky „oživení“. Barack Obama a Kongres sice prosazují jeden „stimulační balíček“ za druhým, ke svému státnímu dluhu jsme přičetli miliardy dolarů a Americká centrální banka „tiskne“ peníze, jako kdyby se pomátla, očekávané zlepšení, ani přes maximální úsilí, nenastalo. Všechny tyto snahy naše dlouhodobé ekonomické problémy akorát zhoršily.

Důvěra v americký dolar vzhledem k prudce narůstajícímu americkému státnímu dluhu a bezohlednému tištění peněz Fedem skomírá.  Dokonce i OSN varuje před potenciálním kolapsem dolaru. Jsme ve velké, velké šlamastyce. Což je zpráva dobrá asi tak jako očekávaný vývoj americké ekonomiky. Ta sebou i přes nebývalé úsilí nadále mocně zmítá a potíže, jimž bude muset dlouhodobě čelit, jsou děsivější než kdy předtím. Je smutné, že řada Američanů stále věří, že přicházejí úchvatné ekonomické časy, že tento pokles je jen dočasný a že budou již brzy mít nejlépe, jak se kdy vůbec měli. Co myslíte, jaké budou pocity těchto Američanů, až zjistí pravdu?

Text vyšel na blogu The Economical Collapse.

Do češtiny přeložil František Marčík

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (8 komentářů)

Stanislav Brabec | 12. 6. 2011 19:27

Nejsem odborník v medicíně, ale zato mám za sebou nějaký ten semestr matematické statistiky. Nějak mi v článku chybí srovnání s referenční skupinou neozářených. Všechny zmíněné choroby se vyskytují i u dětí, které nikdy v Černobylu nebyly. A na mnohé z nich se i umírá.

Radiace 20Bq/kg, o které profesor mluví, je nesmírně malá. Vždyť norma pro kojeneckou potravu v EU je 370Bq/kg. Ledaže by speciálně radioaktivní cesium mělo ještě další účinky (což samozřejmě není vyloučené, může to být chemický jed).

Je nesmírně těžké dodat platná statistická data. Je třeba porovnávat dvě skupiny, které se v ideálním případě liší právě jen dávkou sledované látky. Pokud to nejde, je nutné provádět problematické statistické korekce. A i tak je zde riziko neodhalné korelace se zcela jinou veličinou.

Pro zajímavost uvedu, jak dlouhá a bolestivá byla cesta k prokázání souvislosti rakoviny plic a kouření. My to dnes považujeme za samozřejmost, ale nesprávně provedené statistiky vedly v první polovině minulého století málem k zákazu asfaltování silnic. Vždyť data vypadala jasně - nejčastěji trpí rakovinou plic cestáři, metaři, řidiči, lidé žijící u rušných cest. teprve důkladný průzkum statistických dat, který vyžadoval rozsáhlé průzkumy životního stylu nemocných, ukázal na jiný společný prvek - mezi těmito lidmi se vyskytovali nejčastěji kuřáci cigaret.

I dnes se, bohužel, setkáváme s nedbale provedenými statistikami, kterými lze snadno dojít ve výzkumu na scestí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Pašingr | 12. 6. 2011 21:50
reakce na Stanislav Brabec | 12. 6. 2011 19:27

Jestli takovouto statistickou souvislost lze považovat za důkaz, potom úbytek čápů v Evropě má za následek pokles natality. :-)))
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Pašingr | 12. 6. 2011 22:02
reakce na František Pašingr | 12. 6. 2011 21:50

A za infarkty může angličtina.
http://ermionis .blog.cz/0612/anglictina-zabij i
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Stanislav Brabec | 9. 6. 2011 21:40

Dovolím se pozastavit nad naprostou zcestností článku při hodnocení Fukušimské havárie.

Tato havárie zdaleka nedosahuje rozměrů Černobylu či výbuchu atomové bomby. Rozsahem úniku radioaktivity je od něj vzdálena o řády.

Počet obětí havárie ve Fukušimě je nula. Která jiná průmyslová havárie se může takto chlubit?

V rozsah vystěhované zóny a škod v ní se odráží spíš přísnost předpisů než rozsah katastrofy. Vždyť radiace ve vystěhované zóně je naprosto srovnatelná s radiací, kterou dnes a denně dostávají někteří obyvatelé Íránského Ramsáru z přírodního radioaktivního pozadí, nebo třeba obyvatelé některých "radonových domů" u nás.

Vřele doporučuji článek, který jako zdroj nepoužívá novinářské bludy: http://www.osel.cz/index.php?clanek=5729

Anebo velmi poučný graf radiace: http://www.xkcd.com/radiation/
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marčík | 9. 6. 2011 23:04
reakce na Stanislav Brabec | 9. 6. 2011 21:40

Díky za doplnění, souhlasím s vámi. Zvažoval jsem, zda tuto část článku vypustit, či nikoliv, ale nakonec jsem si řekl, že bude lépe ji zachovat, jinak bych se cítil jako cenzor. Například věta: "Média hlavního proudu se snažila, seč mohla, aby krizi ve Fukušimě bagatelizovala...", vyznívá v našich podminkách dosti podivně. Na druhou stranu je třeba podotknout, že havárie na Fukušima I. je hodnocena na oficiální stupnici jako 3krát INES7, což v očích některých patrně značí havárii většího rozsahu než Černobyl. Stejně tak ještě zdaleka nemůžeme říci, zda si řešení této havárie nevyžádá své životy do budoucna. Doufejme, že nikoliv.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Stanislav Brabec | 10. 6. 2011 17:56
reakce na František Marčík | 9. 6. 2011 23:04

To máte pravdu. Tuzemská (a ještě více německá) média hlavního proudu se snažila, seč mohla, aby z krize vyždímala co nejvíce, a záměrně vyvolala co největší paniku.

Co se týká obětí na životech, je to velmi sporné. Jsem nakloněn věřit tomu, že následky paniky (předávkování jódem apod.) budou mít větši zdravotní dopady než havárie samotná.

Zvýšená úmrtnost způsobená malými dávkami radioaktivity nebyla nikdy prokázána. Statistické studie dokonce naznačují úplný opak. Např. dlouhodobá studie prof. Donalda F. Nelsona z Environmental Protection Agency (USA) naznačuje velmi výrazný pokles rakoviny plic ve slabě radioaktivním prostředí ve srovnání s prostředím bez radioativity. Lidé žijící v de iure zamořeném prostředí jsou až o 60% zdravější! Stručně česky: http://www.osel.cz/index.php?clanek=3436

Nejnižší dávka, u které je zvýšení úmrtnosti na rakovinu prokázané, je 100mSv/rok (zde je prokazatelný vzrůst úmrtnosti zhruba o 1%, tedy podle populace např. z 20% na 21%). Takovou dávku ve Fukušimě dostalo asi 5 lidí.

Srovnání s Černobylem:

V Černobylu zemřelo (do roku 2004) 47 lidí na následky akutního ozáření, 9 dětí na rakovinu štítné žlázy. To jsou úmrtí přímo zaviněná Černobylem. Přímé epidemiologické studie provedené od roku 1986 zatím neodhalily žádný nárůst úmrtnosti vyvolaný ozářením u široké veřejnosti. Zdroj: Dědictví Černobylu: Zdravotní, ekologické a sociálně-ekonomické dopady, ČSVTS & IAEA, 2006 Ke stažení na http://www.csvts.cz/cns/news06/cernob06.pdf
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marčík | 10. 6. 2011 20:17
reakce na Stanislav Brabec | 10. 6. 2011 17:56

Pane Brabče, jaký je Váš názor na tento rozhovor? Je mi jasné, že pan profesor nezřídka vyslovuje teze, který by bylo zle jen stěží dokázat za platných statistických metod. Na druhou stranu, dokážeme je vyloučit?

http://www.re flex.cz/clanek/zivot-a-styl/37 112/jedovate-plody-cernobylu-s klizime-az-dnes.html
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Stanislav Brabec | 16. 6. 2011 16:23
reakce na František Marčík | 10. 6. 2011 20:17

Nejsem odborník v medicíně, ale mám za sebou semestr matematické statistiky. Nějak mi v článku chybí srovnání s referenční skupinou neozářených. Všechny zmíněné choroby se vyskytují i u dětí, které nikdy v Černobylu nebyly. A na mnohé z nich se i umírá.

Radiace 20Bq/kg, o které profesor mluví, je velmi malá. Vždyť norma pro kojeneckou potravu v EU je 370Bq/kg. Ledaže by speciálně radioaktivní cesium mělo ještě další účinky (což samozřejmě není vyloučené, může to být chemický jed).

Je nesmírně těžké dodat platná statistická data. Je třeba porovnávat dvě skupiny, které se v ideálním případě liší právě jen dávkou sledované látky. Pokud to nejde, je nutné provádět problematické statistické korekce. A i tak je zde riziko neodhalné korelace se zcela jinou veličinou.

Pro zajímavost uvedu, jak dlouhá a bolestivá byla cesta k prokázání souvislosti rakoviny plic a kouření. My to dnes považujeme za samozřejmost, ale nesprávně provedené statistiky vedly v první polovině minulého století málem k zákazu asfaltování silnic. Vždyť data vypadala jasně - nejčastěji trpí rakovinou plic cestáři, metaři, řidiči, lidé žijící u rušných cest. teprve důkladný průzkum statistických dat, který vyžadoval rozsáhlé průzkumy životního stylu nemocných, ukázal na jiný společný prvek - mezi těmito lidmi se vyskytovali nejčastěji kuřáci cigaret.

I dnes se, bohužel, setkáváme s nedbale provedenými statistikami, kterými lze snadno dojít ve výzkumu na scestí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

František Marčík
Analytik a projektový koordinátor v sekci Energetika a změna klimatu analytického centra Glopolis. V minulosti působil v Českém rozhlase a jako hlavní...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!