Diskuze: Krize, kolaps, panika, krach: Proč najednou všichni troubí na poplach?

Stanislav Brabec|16. 6. 2011 16:23| reakce na František Marčík - 10. 6. 2011 20:17

Nejsem odborník v medicíně, ale mám za sebou semestr matematické statistiky. Nějak mi v článku chybí srovnání s referenční skupinou neozářených. Všechny zmíněné choroby se vyskytují i u dětí, které nikdy v Černobylu nebyly. A na mnohé z nich se i umírá.

Radiace 20Bq/kg, o které profesor mluví, je velmi malá. Vždyť norma pro kojeneckou potravu v EU je 370Bq/kg. Ledaže by speciálně radioaktivní cesium mělo ještě další účinky (což samozřejmě není vyloučené, může to být chemický jed).

Je nesmírně těžké dodat platná statistická data. Je třeba porovnávat dvě skupiny, které se v ideálním případě liší právě jen dávkou sledované látky. Pokud to nejde, je nutné provádět problematické statistické korekce. A i tak je zde riziko neodhalné korelace se zcela jinou veličinou.

Pro zajímavost uvedu, jak dlouhá a bolestivá byla cesta k prokázání souvislosti rakoviny plic a kouření. My to dnes považujeme za samozřejmost, ale nesprávně provedené statistiky vedly v první polovině minulého století málem k zákazu asfaltování silnic. Vždyť data vypadala jasně - nejčastěji trpí rakovinou plic cestáři, metaři, řidiči, lidé žijící u rušných cest. teprve důkladný průzkum statistických dat, který vyžadoval rozsáhlé průzkumy životního stylu nemocných, ukázal na jiný společný prvek - mezi těmito lidmi se vyskytovali nejčastěji kuřáci cigaret.

I dnes se, bohužel, setkáváme s nedbale provedenými statistikami, kterými lze snadno dojít ve výzkumu na scestí.

František Pašingr|12. 6. 2011 22:02| reakce na František Pašingr - 12. 6. 2011 21:50

A za infarkty může angličtina.
http://ermionis .blog.cz/0612/anglictina-zabij i

František Pašingr|12. 6. 2011 21:50| reakce na Stanislav Brabec - 12. 6. 2011 19:27

Jestli takovouto statistickou souvislost lze považovat za důkaz, potom úbytek čápů v Evropě má za následek pokles natality. :-)))

Stanislav Brabec|12. 6. 2011 19:27

Nejsem odborník v medicíně, ale zato mám za sebou nějaký ten semestr matematické statistiky. Nějak mi v článku chybí srovnání s referenční skupinou neozářených. Všechny zmíněné choroby se vyskytují i u dětí, které nikdy v Černobylu nebyly. A na mnohé z nich se i umírá.

Radiace 20Bq/kg, o které profesor mluví, je nesmírně malá. Vždyť norma pro kojeneckou potravu v EU je 370Bq/kg. Ledaže by speciálně radioaktivní cesium mělo ještě další účinky (což samozřejmě není vyloučené, může to být chemický jed).

Je nesmírně těžké dodat platná statistická data. Je třeba porovnávat dvě skupiny, které se v ideálním případě liší právě jen dávkou sledované látky. Pokud to nejde, je nutné provádět problematické statistické korekce. A i tak je zde riziko neodhalné korelace se zcela jinou veličinou.

Pro zajímavost uvedu, jak dlouhá a bolestivá byla cesta k prokázání souvislosti rakoviny plic a kouření. My to dnes považujeme za samozřejmost, ale nesprávně provedené statistiky vedly v první polovině minulého století málem k zákazu asfaltování silnic. Vždyť data vypadala jasně - nejčastěji trpí rakovinou plic cestáři, metaři, řidiči, lidé žijící u rušných cest. teprve důkladný průzkum statistických dat, který vyžadoval rozsáhlé průzkumy životního stylu nemocných, ukázal na jiný společný prvek - mezi těmito lidmi se vyskytovali nejčastěji kuřáci cigaret.

I dnes se, bohužel, setkáváme s nedbale provedenými statistikami, kterými lze snadno dojít ve výzkumu na scestí.

František Marčík|10. 6. 2011 20:17| reakce na Stanislav Brabec - 10. 6. 2011 17:56

Pane Brabče, jaký je Váš názor na tento rozhovor? Je mi jasné, že pan profesor nezřídka vyslovuje teze, který by bylo zle jen stěží dokázat za platných statistických metod. Na druhou stranu, dokážeme je vyloučit?

http://www.re flex.cz/clanek/zivot-a-styl/37 112/jedovate-plody-cernobylu-s klizime-az-dnes.html

Stanislav Brabec|10. 6. 2011 17:56| reakce na František Marčík - 9. 6. 2011 23:04

To máte pravdu. Tuzemská (a ještě více německá) média hlavního proudu se snažila, seč mohla, aby z krize vyždímala co nejvíce, a záměrně vyvolala co největší paniku.

Co se týká obětí na životech, je to velmi sporné. Jsem nakloněn věřit tomu, že následky paniky (předávkování jódem apod.) budou mít větši zdravotní dopady než havárie samotná.

Zvýšená úmrtnost způsobená malými dávkami radioaktivity nebyla nikdy prokázána. Statistické studie dokonce naznačují úplný opak. Např. dlouhodobá studie prof. Donalda F. Nelsona z Environmental Protection Agency (USA) naznačuje velmi výrazný pokles rakoviny plic ve slabě radioaktivním prostředí ve srovnání s prostředím bez radioativity. Lidé žijící v de iure zamořeném prostředí jsou až o 60% zdravější! Stručně česky: http://www.osel.cz/index.php?clanek=3436

Nejnižší dávka, u které je zvýšení úmrtnosti na rakovinu prokázané, je 100mSv/rok (zde je prokazatelný vzrůst úmrtnosti zhruba o 1%, tedy podle populace např. z 20% na 21%). Takovou dávku ve Fukušimě dostalo asi 5 lidí.

Srovnání s Černobylem:

V Černobylu zemřelo (do roku 2004) 47 lidí na následky akutního ozáření, 9 dětí na rakovinu štítné žlázy. To jsou úmrtí přímo zaviněná Černobylem. Přímé epidemiologické studie provedené od roku 1986 zatím neodhalily žádný nárůst úmrtnosti vyvolaný ozářením u široké veřejnosti. Zdroj: Dědictví Černobylu: Zdravotní, ekologické a sociálně-ekonomické dopady, ČSVTS & IAEA, 2006 Ke stažení na http://www.csvts.cz/cns/news06/cernob06.pdf

František Marčík|9. 6. 2011 23:04| reakce na Stanislav Brabec - 9. 6. 2011 21:40

Díky za doplnění, souhlasím s vámi. Zvažoval jsem, zda tuto část článku vypustit, či nikoliv, ale nakonec jsem si řekl, že bude lépe ji zachovat, jinak bych se cítil jako cenzor. Například věta: "Média hlavního proudu se snažila, seč mohla, aby krizi ve Fukušimě bagatelizovala...", vyznívá v našich podminkách dosti podivně. Na druhou stranu je třeba podotknout, že havárie na Fukušima I. je hodnocena na oficiální stupnici jako 3krát INES7, což v očích některých patrně značí havárii většího rozsahu než Černobyl. Stejně tak ještě zdaleka nemůžeme říci, zda si řešení této havárie nevyžádá své životy do budoucna. Doufejme, že nikoliv.

Stanislav Brabec|9. 6. 2011 21:40

Dovolím se pozastavit nad naprostou zcestností článku při hodnocení Fukušimské havárie.

Tato havárie zdaleka nedosahuje rozměrů Černobylu či výbuchu atomové bomby. Rozsahem úniku radioaktivity je od něj vzdálena o řády.

Počet obětí havárie ve Fukušimě je nula. Která jiná průmyslová havárie se může takto chlubit?

V rozsah vystěhované zóny a škod v ní se odráží spíš přísnost předpisů než rozsah katastrofy. Vždyť radiace ve vystěhované zóně je naprosto srovnatelná s radiací, kterou dnes a denně dostávají někteří obyvatelé Íránského Ramsáru z přírodního radioaktivního pozadí, nebo třeba obyvatelé některých "radonových domů" u nás.

Vřele doporučuji článek, který jako zdroj nepoužívá novinářské bludy: http://www.osel.cz/index.php?clanek=5729

Anebo velmi poučný graf radiace: http://www.xkcd.com/radiation/