Muskova vize má zásadní trhliny. Proč může být Tesla Bot totální propadák

Martin Doležal
Martin Doležal | 7. 11. 2022 | 2 komentáře | 7 106
Elon Muskrobotirobotizacetechnologie

Elon Musk věří, že přišel s dalším převratným vynálezem: humanoidním robotem Tesla Bot, který by měl zastat pro lidi nebezpečnou, repetitivní a nudnou práci. Jeho typický optimismus ale mírní skeptické hlasy z trhu. Má vůbec smysl humanoidní roboty navrhovat? Nestačí snad jednoúčelové stroje?

Muskova vize má zásadní trhliny. Proč může být Tesla Bot totální propadák

V tuto chvíli je Tesla Bot především testovací platforma. Chodí, zvedá věci, umí zamávat, ale to je prozatím vše. Elon Musk tvrdí, nebo lépe řečeno doufá, že se Tesla Bot dostane do masovější produkce v roce 2023.

Zdroj: KLYONA / Shutterstock.com

Technologický pokrok neustále zrychluje. Jako lidstvo jsme schopni léčit dřív fatální nemoci, naše smartphony jsou výkonnější než špičkové počítače pár let nazpátek a od koňských povozů jsme se dostali až k samořídícím vozidlům.

Posun zažívá i způsob, jakým firmy a lidé zajišťují práci. Od lidské a zvířecí síly se postupně přesouváme k té robotické. Programovatelná ramena a automatické linky pracují 24 hodin denně, na nic se neptají a dělají vše, co se jim v rámci možností nakáže.

A pak jsou tu roboti, kteří se alespoň stavbou těla podobají člověku. Většinově se zatím vyskytují v dystopických filmech (asi každý vzpomene na legendárního Terminátora, nebo třeba snímek I, Robot), čím dál častěji jsme ale svědky snah velkých technologických firem o jejich reálné oživení.

Jaká je ale realita? Kde dnes jsme na ose technologického vývoje? A kam do toho všeho zapadá senzace Optimus, či jiným názvem Tesla Bot?

V roce 1959 byl vytvořen skutečný prototyp průmyslového stroje, který by vykonával práci místo lidí. Nesl jméno Unimate #001.

První roboti

Nejdřív ale trocha historie. Jak se totiž zdá, technologie nemá omezení v představách a nápadech, ale především v možnostech doby. Cesta k tomu, jak vytvořit autonomní stroj schopný zastat člověka, je zkrátka plná technologických překážek. Od způsobu napájení, přes dostatečnou přesnost senzorů, až k operativnímu řešení vzniklých problémů. I v tomhle poměrně mladém oboru se tak ukázalo, že je třeba začít od úplných základů.

Čapkův robot

Za první dílo, ve kterém bylo použito slovo robot, je považována divadelní hra z roku 1920 R.U.R. (Rossumovi univerzální roboti) od Karla Čapka (slovo robot mu ale údajně navrhnul jeho bratr Josef). V podání Karla Čapka se robot prakticky vším podobá člověku a je schopný zastávat běžnou činnost. Pracuje, učí se, válčí. Nakonec si uvědomí i sám sebe a obživne.

Počátky robotů sahají několik století zpět. Už v deníku Leonarda da Vinciho byla nalezena velice detailní kresba z roku 1495, na níž byl vyobrazený mechanický rytíř, který byl schopný vstát, zamávat a pohybovat hlavou a čelistí.

Postupně vznikalo mnoho podobných strojů, které věci v první řadě automatizovaly. Některé byly schopné hrát na hudební nástroj, jiné dokonce malovat. Teprve v roce 1810 byl sestrojen první humanoidní „robot“ – voják s trumpetou. V roce 1928 pak přišel na scénu Erik, elektricky napájený stroj, který vzhledem připomínal člověka, mohl být ovládaný na dálku a uměl pohybovat pažemi a hlavou.

Vůbec první industriální robot vypadal prakticky stejně jako ti dnešní. V roce 1959 byl vytvořen skutečný prototyp průmyslového stroje, který by vykonával práci místo lidí. Nesl jméno Unimate #001 a vzhledově to nebylo nic jiného než zhruba tunová mechanická ruka, jejímž posláním bylo přenášení rozžhavených kusů kovu ve společnosti General Motors.

Boston Dynamics

Světová špička v oblasti mobilních robotů. Americká firma se jimi zabývá už od svého založení v roce 1992, kdy se oddělila od Institutu technologií v Massachusetts. V roce 2005 vynalezla robota BigDog, který měl sloužit jako nosná mula pro vojáky nasazené v akci. Spot byl zase robotický domácí mazlíček, dostupný i pro veřejnost.

Tím nejznámějším projektem je ale humanoidní robot Atlas, 152,4 centimetrů vysoký stroj, vytvořený v roce 2016. Umí přebíhat překážky, skákat, dělat salta vzad a nosit věci. Jeho rychlost je až 2,5 metru za sekundu.

Šlo o ohromný úspěch. Za dva roky od instalace prvního robotického ramene měla firma na své lince 450 takových strojů. Unimate zvládl svařovat, slévat rozžhavený kov a uzvedl až 227 kilogramů. Nikdy nebyl nemocný a zvládl pracovat 24 hodin v kuse. Velmi brzo nato se vynález rozšířil do dalších firem po celém světě.

Unimate byl první úspěšný industriální robot, jehož následníky můžeme dnes vidět na linkách velkých firem. Zatímco tohle rameno byla čistě pragmatická záležitost, netrvalo dlouho a objevil se pokus o robota, který by fungoval jako samostatná a přemýšlející jednotka.

Shakey the Robot byl sestrojen v roce 1970 institutem Stanford Research Institute a stal se prvním robotem, který dokázal „přemýšlet“ bez pomoci člověka. Zatímco ostatní stroje potřebovaly lidské instrukce pro jakýkoliv pohyb a výpočet, Shakey se zvládl rozhodovat a orientovat v prostředí sám. To vše díky tělu, které bylo osazeno mnoha senzory. V praxi to vypadalo tak, že člověk zadal složitý příkaz, Shakey ho následně zvládl rozložit na dílčí kroky a postupně je splnit.

Tesla Bot by měl zajišťovat práci, která je pro lidi nebezpečná, repetitivní a nudná. Plánem je zastání pracovní síly na nejnižších pozicích.

Rozmach automatizace

Dnešní svět je robotů plný. Průmyslové linky jsou sestavené z řad mechanických ramen a dřív nepředstavitelného pokroku se dosáhlo i u humanoidních robotů (viz box).

Příklady moderních robotů

  • Jedním z nesledovanějších kousků techniky je Atlas. Špička z pohledu mobility. Chodí vzpřímeně, skáče, nosí věci a dělá dokonce salta.
  • Sophia je robotka, která ohromí především jako systém umělé inteligence. Zvládá mimiku obličeje a dokáže držet konverzaci. Také dostala občanství v Saudské Arábii.
  • Motobot se značkou Yamaha slouží jako jezdec motorek na závodních tratích. Do budoucna se s ním počítá jako s testovacím řidičem. S tímto robotem si střihl závod Valentino Rossi. Nutno říct, že italský závodník vyhrál s náskokem 30 sekund. I přes „prohru“ jde o úžasný výsledek.
  • Kaleido by mohl zase posloužit jako robot záchranář. Váží zhruba stejně jako průměrný dospělý člověk a měří 180 cm. Je skoro nerozbitný a přežije pády z vysoko položených míst.

Především v automobilovém průmyslu jsou linky osazené mechanickými rameny, přičemž v pozadí už se pohybuje pouze seřizovací a opravárenský tým.

Studie z roku 2021 od asociace International Federation of Robotics ukázala, že celkové množství robotů v průmyslu se v roce 2020 dostalo na víc než tři miliony jednotek po celém světě. Nové přírůstky se v letech 2019 a 2020 pohybovaly kolem 380 tisíc strojů za rok. V dalších letech by se mělo toto číslo zvyšovat v průměru o šest procent.

Nepřekvapí ani fakt, že země s největším množstvím instalovaných robotů ročně je Čína. Za ní jsou pak v sestupném pořadí Japonsko, Spojené státy americké, Jižní Korea a Německo.

Celková hodnota trhu s automatizací byla v roce 2021 podle serveru Acumen 189,7 miliardy dolarů (necelých 4,8 bilionu korun). V roce 2030 by se podle odhadu měla hodnota odvětví dostat až na 430,9 miliard dolarů (10,8 bilionu korun).

Celková hodnota trhu s automatizací byla v roce 2021 189,7 miliardy dolarů.

Tesla Bot jako vrchol pokroku?

Tím nejdokonalejším ze všech robotů – aspoň podle Elona Muska – má být Tesla Bot, který by měl být opravdu podobný člověku. Měl by zajišťovat práci, která je pro lidi nebezpečná, repetitivní a nudná. Plánem je zastání pracovní síly na nejnižších pozicích.

Jeho výška je 173 centimetrů a váhou by se měl vyšplhat na necelých 57 kilogramů. Vzhledem k jeho poslání je důležitou informací jeho plánovaná nosnost: v mrtvém tahu by měl být schopen uzvednout až 67 kilogramů, jeho ruce pak následně udrží 4,5 kilogramů v natažené pozici.

Muskův robot

Budoucnost robotiky, nebo jen plácnutí do vody? Podívejte se, jak Elon Musk představoval Tesla Bota:

V tuto chvíli je Tesla Bot (či jiným jménem Optimus) především testovací platforma. Chodí, zvedá věci, umí zamávat, ale to je prozatím vše. Elon Musk tvrdí, nebo lépe řečeno doufá, že se Tesla Bot dostane do masovější produkce v roce 2023.

Majitel automobilky Tesla a čerstvě i sociální sítě Twitter se rád prezentuje jako velký vizionář. Není ale jeho sázka na to, že humanoidní roboti budou vykonávat především repetitivní a nudnou práci mylná (a překonaná)? Vývoj posledních let totiž ukazuje, že v případě „lidských“ robotů se stále víc dostávají do popředí jejich „měkké“ dovednosti.

Jedna skupina expertů tvrdí, že tvořit humanoidní roboty je ztráta času. Mělo by se prý investovat do vynálezů, které řeší skutečné problémy.

Ztráta času, nebo budoucnost?

Podle současného trendu by měl vývoj humanoidních robotů v příštích letech zrychlovat. Podle studie společnosti Emergen Research by měl celkový trh s humanoidními roboty mezi lety 2021 a 2030 růst tempem 62,5 % ve složené roční míře růstu (CAGR). Jak by ale mohlo vypadat skutečné zapojení robotů do praxe?

Mikolov Polak
Libor Fojtík

Že nám stroje vezmou práci? Nechte jim tu nudnou, radí expert na AI Mikolov

Převezmou naši práci roboti? A máme se toho vůbec bát, nebo to naopak vítat? V dalším díle speciální série Finmag podcastu Future is Now, zaměřeném na umělou inteligenci, to řešili Sara Polak a Tomáš Mikolov.

Ze studie zveřejněné v žurnálu Center for Educational Policy Studies vyplývá, že humanoidní roboti mohou být skvělým prostředkem pro výuku cizích jazyků, ale zároveň i pro jiné obory edukativní činnosti. Roboti pomáhají dětem v pochopení základních principů programování, dokážou se specificky přizpůsobit potřebám každého studenta a umějí se vyvarovat chyb a trestů. Zároveň můžou sloužit jako pomoc pro děti v nemocnicích. Z výzkumu také vyplývá, že roboti pomáhají s rozvojem dětí, které jsou na autistickém spektru. V tomto směru je zatím nejlepší cestou spolupráce robota a lidského učitele. Co třeba takový robot, který dělá průvodce po laboratořích a muzeích?

Ohledně oblasti robotických sester v nemocnicích a pečovatelek budoucnost tak jasná není. Pokud budeme péči brát jakou pouhou sadu činností, které je třeba dělat (krmit, přebalovat, vyměňovat obvazy), pak je při současném vývoji pravděpodobné, že roboti budou moci tyto úkony nahradit. Co když si ale pod pojmem péče představíme spíš partnerství mezi pečovatelem a opečovávaným? Vztah dvou lidí, který zasahuje i do emocionální roviny? V takovém případě už není odpověď tak jasná.

Anketa

Mají humanoidní roboti smysl?

V tomto bodě je důležitou proměnnou v rovnici takzvaný uncanny valley efekt. Ten spočívá v tom, že čím víc stroj připomíná člověka, tím tísnivější pocit z něj lidé mají. Vždy poznáme, že jde jen o kopii lidského stvoření a následně si to překládáme jako podvod. Z toho by bylo možné soudit, že v případě strojů zajišťujících například sociální služby v domovech pro seniory by bylo lepší, kdyby byly stroje skutečně spíš účelové. Výkonný ředitel pečovatelské společnosti ElliQ Dor Skuler ale naopak tvrdí, že z jejich zkušenosti robot nemusí vypadat jako člověk k tomu, aby si s ním senioři mohli povídat jako s dobrým přítelem.

Další z pohledů na tuto problematiku se zabývá tím, jestli jsou humanoidní stroje efektivní platforma pro práci. Nebylo by lepší tvořit skutečně jednoúčelové roboty? Jeden příklad za všechny uvedl Francesco Mondana z výzkumné společnosti Swiss National Centre of Competence in Research: „Měli bychom vylepšovat samotné nástroje, místo toho, abychom tvořili externí zařízení, která zvládnou využívat dané věci v domácnosti. Místo robota parkujícího auto bychom měli zařídit, aby se auto zaparkovalo samo. Tímto směrem plyne pokrok.“

Pak je tady samozřejmě otázka etiky. Měl by být robot přiřazen k určitému pohlaví? Měl by vůbec vypadat jako člověk? Lidé dávají lidské charakteristiky malovaným obrázkům či roztomile vypadajícímu květu a pak jsou jimi ovlivněni. Nebyla by tvorba humanoidního robota vstupenka do světa, ve kterém budeme velice snadno obelhávaní?

Postupný vývoj a automatizace přinese určitě hodně změn. Studie známé poradenské společnosti PwC počítá s tím, že do roku 2030 nahradí roboti aspoň 30 % veškerých pracovních pozic. Tato budoucnost se dá očekávat především u prací, které jsou repetitivní nebo nebezpečné pro lidi. Když se odkloníme od čistě humanoidních robotů, otevřou se dveře do světa samořídících automobilů, automatizovaných kas a armádních dronů.

Jestli ale své místo na slunci masově najde i Optimus neboli Tesla Bot, ukáže až čas. Problémů před ním stojí dost.

Kam dál? Robotizace na Finmagu:

ZIMNÍ FINMAG JE TADY. NA CO SE TĚŠIT?

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

„Najednou jsem měla pocit, že jsem už někdo jiný, že jsem ztratila sama sebe,“ přiznala Adéle Vopěnkové sběratelka umění Kateřina Havrlant, když spolu mluvily o jejím odchodu z Googlu.

FIN. Dominik Stroukal tvrdí, že se máme připravit na investiční žně • V kanceláři partnera ZDR Investments • Václav Podzimek: Do čeho investovat v roce 2023 • Robert Vlach o pravidlech růstu freelancerů • Roste cena děl po smrti jejich autorů? • Podle Petra Beny z Alzy dochází k pomalé evoluci kapitalismu

MAG. Nejlepší soukromá gymnázia v Česku • Mladé sítě pryč nepustí a staří žijí v digitálních ghettech, říká marketér Tomáš Jindříšek • Kokain, VHS i Flexaret spojuje jedno: Nejsou a nebudou • Na skialpech od čtyř dubů jezdí nejen beskydští fajnšmekři • Americký pickup RAM 1500. Dává smysl i na opačné straně oceánu?

Autor článku

Martin Doležal

Martin Doležal

V osmnácti letech zvolil místo parašutistického kurzu osobní finance a investice. Jak se říká – zbytek už je historie. Kapitálové trhy a jejich turbulentní nálada ho školí každý den, ale i přesto je naprosto zbožňuje. V roce 2020 se čirou náhodou začetl do toho, jak vlastně funguje Bitcoin. Od té doby ho kryptoměny nepřestaly fascinovat a chce své znalosti předávat dalším lidem. V tuto chvíli studuje na Vysoké škole ekonomické v Praze a zabývá se tvorbou textů pro několik webových portálů.