Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Bezos letí do vesmíru. Na křídlech bezohlednosti k dělníkům Amazonu

Petr Fischer
Petr Fischer | 17. 6. 2021 | 7 komentářů | 38 966
Amazonelon muskjeff bezoskosmické letynázorvesmír

Dřív se o ovládnutí vesmíru praly velmoci. Dnes v jeho dobývání soupeří nejbohatší lidé světa. Země je už pro jejich peníze malá. Kluci vyrostli a plní si sny. Mají velké ideály, ale jak říká písnička: Velký ideály potřebujou spoustu malejch lidí.

Bezos letí do vesmíru. Na křídlech bezohlednosti k dělníkům Amazonu

Zdroj: Blue Origin

Buď budu popelářem, nebo kosmonautem, říkávali malí kluci v 70. letech. Své nejvysněnější kosmické povolání měl tehdy i majitel Amazonu, Jeff Bezos, popeláři v USA zřejmě tehdy netáhli tak jako v Československu. Momentálně nejbohatší muž světa si svůj sen vyletět do vesmíru splní už v červenci letošního roku. Ve vesmíru, kde se lidé v jeho raketě příznačně pojmenované New Shepard (Alan Shepard byl první americký astronaut) dostanou i do stavu beztíže, bude fakticky jen pár minut, i pro těch pár minut ale stojí vesmírná turistika za to, jak mimo jiné ukázala aukce, v níž se vydražilo místo v raketě vedle Bezose za 28 milionů dolarů.

Nechat otisk v dějinách

Bezos a jeho firma Blue Origin (Modrý počátek) měli velké ambice, soupeřili s konkurenčním vizionářem Elonem Muskem o možnost vstoupit do programu NASA, který se pokouší oživit myšlenku na návrat člověka na Měsíc. V bitvě peněz nakonec vyhrál Muskův SpaceX, což musela být pro ambiciózního Bezose velká rána, ne tak pro NASA, které nakonec může být jedno, čí miliardy budou výzkum vesmíru ve státním zájmu z velké části platit, hlavně že ty peníze budou. Bezos tedy tu nejdůležitější vesmírnou bitvu prohrál, rozhodl se tedy, že Muska trumfne alespoň v jedné věci: bude ve vesmíru dříve než majitel Tesly a dalších smělých vizi, jehož raketa sice dokáže vynést lidi do potřebné výšky, sám miliardář se ale k letu zatím neodváží.

„Chcete-li být velkým člověkem, potřebujete k tomu tisíce a tisíce lidí, kteří se naopak svého lidství za peníze zbavují.“

Bezos se chce podívat do vesmíru, protože o tom odmala snil, ale také proto, aby ukázal, co všechno dokážou peníze, když je umíte vydělat. Miliardářům v určité fázi růstu už nestačí zvyšovat obraty a zisky, potřebují se nějak zapsat do dějin, a vesmírný let, který je výjimečnou záležitostí, jež se poštěstila několika stovkám vyvolených na celém světě, je asi ten nejvyšší statusový luxus, na který lze dnes dosáhnout. Bezos a Musk ostatně nejsou sami, kdo si plní sny z dětství a vyjadřuje tím i jistou výjimečnost. V prosinci by z Bajkonuru měla vyletěl raketa Sojuz s japonským miliardářem Jusakou Maezawou, který by měl strávit dvanáct dní na mezinárodní vesmírné stanici. Majitel prodejního módního serveru, podle odhadu Forbesu 22. nejbohatší Japonec s majetkem přes dvě miliardy dolarů, se navíc objednal i na výletní cestu kolem Měsíce, kterou by měl za dva roky uskutečnit Muskův SpaceX.

Zdroj: Blue Origin
Další fotky v galerii (8)

Cenu za velikost platí jiní

Kromě rozsvícených klukovských očí a předvedení vlastní lidské výjimečnosti lze za snahou miliardářů dobývat svět vidět i důležitá symbolická gesta. Vyjadřuje se tím například bezbřehý technologický optimismus, ne nepodobný tomu, který vládl ve 20 a 30. letech a pak po Gagarinově letu a dalších misích v 60. a 70. letech minulého století a který je v českých zemích dodnes parodován spojením „poručíme větru dešti“. Komunistické sny o technickém ovládnutí světa i vesmíru, sdílené do velké míry i soupeřící americkou stranou, nakonec narazily na slabost ekonomiky, tedy na nedostatek peněz.

Miliardáři, kteří mohou do vesmírných projektů dát najednou víc kapitálu než stát, takový problém nemají, ale technickým snům věří stejně jako kdysi nadšení dětští kosmonauti. Má to i svou podnikatelskou, kapitálovou logiku. Narůstající tržby a zisky, bobtnající podniková struktura, megalomanské projekty, to všechno překračuje běžné meze, takže nakonec ve své velikosti přestávají dávat smysl a musí se logicky rovnat s nekonečnou nadmírou měr, kterou je vesmír. Kapitalista sahá po ovládnutí času a prostoru, což je jen logické završení toho, co v menším měřítku dělal doposud. Čas a jeho dokonalá prostorová racionalizace je přece tím, co Bezose stejně jako Muska přivedlo na vrchol miliardářských žebříčků. Stačí se podívat do Muskovy GigaFactory nebo do center Amazonu. Roboticky přesná práce využívající každé vteřiny k vytvoření přidané hodnoty a zisku. Kdo ovládá čas, vydělává peníze.

Kosmoumanut
Zdroj: Shutterstock

Anketa

Kolik byste dali za let do vesmíru?

Jak se změní Jeff?

Amazon řídí čas a jeho normování, lidé, kteří tu pracují, se musí dokonale přizpůsobit, což platí i pro jejich pauzy či odchody na toaletu. Lidé jsou součásti stroje (původním vzorem v časově racionalitě byla v USA mechanizovaná jatka) a jako takoví se také musí chovat. „Čas je vším, člověk není nic; je nanejvýš časovou zdechlinou,“ píše Marx, jehož analýza výrobního procesu pozoruhodně pasuje na poměry v Amazonu. Bezosovy vesmírné sny se plní jen díky této časové dehumanizaci, pořád zkrátka platí, že chcete-li být velkým člověkem, potřebujete k tomu tisíce a tisíce lidí, kteří se naopak svého lidství za peníze zbavují. To není ideologický výklad, nějaký neomarxismus, je to jen prostý popis toho, co se ve centrech Amazonu fakticky děje, jak mimo jiné velmi důkladně, detailně a v širších kontextech líčí vynikající kniha Kate Crawfordové Atlas umělé inteligence (záběry z práce v Amazonu v letošním nejlepším oscarovém filmu Nomadland jsou také poučné).

Crawfordová, která mimo jiné pracovala pro Microsoft Research, ukazuje, jak celý technologický optimismus lidí jako Musk či Bezos stojí na pyramidě levné pracovní síly a masové těžby vzácných kovů. „Musk nepodniká s elektrovozy, podniká s lithiem,“ píše Crawfordová o bateriovém průmyslu, kde šlapají Muskovi na paty Číňané, jejichž komunistická bezohlednost při těžbě vzácných kovů je dost podobná té kapitalistické. Popis pozadí snů o technologických vítězstvích lidstva je plný obrazů zmaru přírody a lidí.

Bezos, a jistě časem i Musk, poletí do vesmíru. Přijde veliká sláva a všichni je za to budeme obdivovat, a tleskat při jízdě elektroautem jejich vizionářství, které snad pomůže i dalšímu vědeckému zkoumání vesmíru. Na zářícím snu o vesmírných cestách „obyčejných“ lidí ale bude už vždy temná skvrna mrtvé přírody a „zdechlin času“. Bezosův vesmírný let přesto může být i nadějí, že se tohle všechno radikálně změní. Ostatně řekl to sám Jeff Bezos, sedmapadesátiletý miliardář číslo 1, který si už za měsíc splní svůj klukovský sen: „Vidět Zemi z vesmíru, to vás změní.“ Tak uvidíme – we’ll see, Jeff!  

Nový Finmag za rohem!

Čtenáři FinmaguObrázek Shutterstock/Pleska

A v něm třeba...

Peter Bednár: Král dálnic

Ani architekt nebo urbanista, ani politik. Úředník. Přesto Robert Moses radikálně změnil tvář New Yorku. Zůstaly po něm desítky parků a koupališť, stovky kilometrů dálnic a statisíce lidí vystěhovaných ze svých domovů. Až ho zastavily naštvané matky.

František Kalenda: Drogy vyhrály

Před půlstoletím Richard Nixon vyhlásil válku drogám. Prohráli uživatelé, prohrály Spojené státy, prohrály země, které do svojí vojny zatáhly. Ale zas to stálo hodně peněz.

Start me up: Startupový speciál

Rozhýbají startupy naše hospodářství? Na 40 stránkách je prozkoumáme ze všech stran. Historie startupů, statistiky posledních let, tipy na budoucí hvězdy. Rozhovor s šéfem CzechInvestu i Andrejem Kiskou z investiční společnosti Credo Ventures

FIN

Bitcoin se drží, utrácej špatné peníze. Jestli je máš. Dominik Stroukal představuje kryptomilionáře z chatrče • Josef Tětek ví, že bitcoin není bio. Ale zelená. Protože to se vyplatí • Rádce Petra Kučery, šéfredaktora Peníze.cz

Autor článku

Petr Fischer

Petr Fischer

Analytik týdeníku Euro. Český novinář, scenárista, moderátor a filozof. Po absolvování Filozofické fakulty Univerzity Karlovy pracoval v řadě redakcí, mimo jiné v Lidových novinách, Hospodářských novinách, BBC či České televizi. Byl šéfredaktorem Českého rozhlasu – Vltava. Za svou práci byl oceněn Cenou Rudolfa Medka a Cenou Ferdinanda Peroutky.