Články na téma: válka

Ukrajinci kvůli ruské agresi sklidili letos o čtyřicet procent míň obilí než loni. Obilnice světa proto nebude moci uspokojit všechny, kdo jsou na ní závislí. Rusko tak zvyšuje napětí nejen na hranicích Evropy, ale i na Blízkém východě a v Africe, které z ukrajinského obilí z velké části žijí.

Daň ze zisků, které „přivál vítr“ (windfall tax), je patrně nejlepším ze špatných řešení krize spojené se závratnými cenami energií a pádivou inflací. Může však být nebezpečná. A to tím, že si na ni stát zvykne.

Úprk mužů z Ruska a velké ztráty ruské armády během agrese na Ukrajině ukazují, že problém, který si před sebou Moskva tlačí, je větší a větší. Nastartovat ekonomiku země po skončení Putinovy války bude zatraceně složité. A je otázka, kdo v tom bude chtít Kremlu pomoct.

I když se teď v kinech promítá nový film o Janu Žižkovi, lekce ze středověké mentality dává někdo jiný. Moskva. Vladimir Putin tím vrhá do ještě větší klatby nejen Rusko, ale i hospodářství celé země.

Za všechno může Green Deal! Věčná lidská potřeba najít viníka všeho našla svou oběť. Trh s povolenkami, slepý tlak na omezování fosilních paliv a jádra, riskantní sázka na plyn navzdory energetické bezpečnosti. Viníka máme, stačí tedy Green Deal zrušit a vrátit se ke starému dobrému pálení všeho?

Německo začalo stavět masivní systém protivzdušné obrany, o jehož miliardové financování by se chtělo podělit s dalšími zeměmi. Jak zištná může být současná pomoc Berlína středoevropským spojencům?

Bojkotem zboží hrozí na sociálních sítích kde kdo. Ty úspěšné od záplavy zapomenutých odlišuje hlavně organizace, jasný cíl a dobrá práce s médii. Několik takových se už (ne)povedlo i v Česku.

Motorová nafta je v Česku oproti benzinu aktuálně rekordně drahá. Nahrazuje totiž drahý plyn. Není to však jediný důvod.

Ruská plynová hra je mimořádně účinná. Dokonce účinnější, než sami Rusové předpokládali. Posílá evropské ekonomiky do kolen rychleji, než v Kremlu odhadovali.

Vemte si svetr a ve sprše zatněte zuby. Tak by se v kostce dalo shrnout české řešení energetické krize. V Česku se dlouhodobě plýtvá energií skoro nejvíc z Evropské unie a každá úspora je přece krok ke změně myšlení nad vzácností energetických zdrojů.

Globální energetická krize po ruské invazi na Ukrajinu naplno odhalila pokrytectví vyspělého světa. Zatímco v časech dobrých tlačí na chudé země, ať přestanou využívat fosilní zdroje, v časech zlých volají po zvýšení těžby uhlí, píše exkluzivně pro Finmag.cz dánský statistik Bjørn Lomborg.

Zemní plyn začal ve čtvrtek po desetidenní odstávce plynovodu Nord Stream 1 znovu proudit do Evropy, ale jen v omezeném množství. Ač se tedy evropští politici obávali úplného utažení kohoutů, ruský vládce Vladimir Putin je zatím jen přiškrtil. Co to ale bude pro Evropu a potažmo Česko znamenat?

Proč milujeme časopisy o jídle a bydlení, proč toužíme mít na zahradě vlastní bazén, i když nás každé léto trápí sucho a není z čeho napouštět, a proč stále vtipkujeme o frontách na banány, i když je už víc než třicet let po sametové revoluci? Sociolog Pavel Pospěch vysvětluje některé společenské jevy, které jsou na první pohled nepochopitelné.

Nejen záchodové mísy nebo psí boudy, ruští vojáci kradou na Ukrajině i umění nevyčíslitelné hodnoty. Rusové na to vytvořili dokonce i speciální tým, který se zaměřuje hlavně na zlaté artefakty starověkých Skytů. Jak se ale zdá, vůbec jim nejde o finanční stránku věci: podle expertů je to spíš kulturní genocida.

Poptávka po úvěrech stále existuje. Firmy by měly být opatrné, ale nemohou příliš odkládat investice, protože by je jinak mohla předběhnout konkurence. S bankami soupeříme hlavně rychlostí, říká Adam Wróbel, obchodní ředitel společnosti Fingood.

Ukrajina už přes čtyři měsíce odolává ruské agresi, její ekonomika ale čím dál víc strádá. Centrální banka dělá, co může, do země stále míří i pomoc ze zahraničí. Přesto zůstává na místě otázka: jak dlouho ještě vydrží tamní ekonomika v chodu?

Na začátku prázdnin dostávají české ozbrojené síly dva velké šoky. Tím prvním je zásadní změna v čele generálního štábu, druhým slovenský nákup pásových bojových vozidel. Jak to dopadne na armádu?

Dneska to vezmeme hopem. Venku je teplo a nikdo přece nebude číst moudra od nějakého Hrona. Přesto vás pár tipů neušetřím, na čtení pod nějakým tím stromem se přece najde vždycky čas. Další „finmaží“ newsletter je tu.

Inflace v Česku se dál šplhá k rekordním hodnotám. Ekonomové odhadují, že by už brzy měla dosáhnout vrcholu, Jan Švernar ze CERGE-EI tak optimistický ale není. „Je strašně těžké něco takového určit. Může to být během šesti, devíti, dvanácti měsíců…,“ říká s tím, že dopady na české domácnosti budou čím dál větší. Kdyby bylo Česko v eurozóně, bylo by mu prý líp.

Pomáhat v čase inflační a energetické krize přímo konkrétním lidem, kteří to životně potřebují, nebo pomoci všem, protože není čas rozebírat, kdo pomoc dostane, a kdo ne? Vláda Petra Fialy by byla pro první řešení, stále častěji se jí ale vnucuje to druhé. Bude k něčemu vznikající hybrid?

Rusko na vývozu ropy a plynu během války královsky vydělává. Tolik, že si bude moci dovolit nás od plynu odstřihnout.