Články na téma: válka

Velká aktivita na lince Praha-Berlín v posledních dnech připomněla, jak důležitá ekonomická spolupráce obou zemí je. Zvlášť nyní v době energetické a bezpečnostní krize.

Jsme vzorem pro všechny! Nastavujeme standardy! Členové české vlády se rádi chlubí excelentním přístupem státu k válce na Ukrajině. Bereme uprchlíky, posíláme zbraně. Jenže najednou neumíme a nechceme vypnout ruskou ropu, jak se snaží prosadit Evropská komise. Opravdu to nejde?

S pokračující válkou na Ukrajině se stále více mluví o možném použití jaderných zbraní. Dokonce se o něm debatuje s lehkostí, která tu nebyla minimálně od padesátých let minulého století. Proč je tahle možnost reálná, co by to znamenalo a jak se na to mají lidé, státy i ekonomiky připravit?

Zatímco první funkční období Vojtěcha Petráčka v čele ČVUT bylo ve znamení boje s covidem, hned na začátku toho druhého musí staronový rektor řešit dopady válečného konfliktu na Ukrajině. Jak se univerzita snaží pomáhat ukrajinským studentům? A jak by se podle něj měla řešit energetická závislost na Rusku?

Až ruská agrese na Ukrajině v plné síle ukázala, jak špatně a pomalu postupuje modernizace české armády. Je bolavou realitou, že ani 23 let po našem vstupu do NATO se Praha nemůže zbavit sovětských zbraní. Bez nich by totiž vojáci měli holé ruce.

Česká ekonomika si v prvním čtvrtletí vedla nad očekávání dobře a měla našlápnuto zotavit se z covidového oslabení. Ruská agrese na Ukrajině ale přinese další zmar.

Ruská okupace se v únoru „trefila“ do začínajícího propadu akciových indexů a významně akcelerovala nejistotu a strach z dalšího vývoje na kapitálových trzích. Výrazné slevy napříč sektory naznačily zajímavé investiční příležitosti. Jak ale nepohořet? Ptali jsme se zkušeného investora Jaroslava Šury.

Zapomeňte na Minecraft či Cyberpunk 2077. V příštích měsících a patrně i letech se bude hrát jiná hra. Vymyslela ji Evropská komise. Nebudete k ní potřebovat žádný nadupaný počítač. Postačí dobré boty, bicykl a teplý svetr. Cíl? Oslabení Ruska.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kvůli válce zrušil krajanům všechny daně a cla na dovoz aut. Promítne se to i do cen v Česku, za ojetiny zaplatíme minimálně o třetinu víc.

„Podnikatelé budou schopni akceptovat i dražší peníze. Dlouhodobě však nemusí ekonomika úroky přes deset či dvanáct procent unést,” říká spolumajitel a šéf společnosti Fingood Vít Endler.

Nejdřív covid a nedostatek čipů, pak válka na Ukrajině. Pro Česko enormně důležitý sektor autoprůmyslu je ostřelován dalšími a dalšími problémy. To se logicky propisuje i do rostoucích cen nových i ojetých aut. V čem je problém?

Mít na svém území základnu s jednotkou spojeneckých vojáků je zvláště dnes pro státy východního křídla NATO vítanou pojistkou. Pro případ napadení Ruskem mají jistotu, že by se ihned aktivovala celá aliance. Diskutovat o možných přínosech takové základny v době, kdy Moskva ztratila jakékoliv zábrany, je ale už úplně zbytečné.

Posedlost elit klimatickými změnami zastínila další velké problémy, s nimiž se planeta potýká – nejdramatičtěji to ukázala invaze na Ukrajinu. Západoevropští lídři měli diverzifikovat energetické zdroje a rozšířit těžbu břidlicového plynu namísto toho, aby zavírali jaderné elektrárny a stávali se až děsivě závislými na Rusku. Blížící se válka však zdaleka nebyla jedinou věcí, kterou ignorovali.

V Česku se rozezněly regulační sirény. Zatrhneme snad ve jménu všeobecného blaha prodejcům, aby si stanovili ceny zboží, které prodávají?

Kdo myslel, že válka skončí tak rychle, jako přišla, mýlil se. Je to přes měsíc a půl, co Rusko barbarsky vtrhlo na území suverénního státu. Navzdory zvěrstvům, které se v zemi jen pár set kilometrů od nás odehrávají, ale můžeme díky dlouhému trvání alespoň odpovědět na část otázek, které se nám tu a tam na začátku války vyrojily.

Nejdřív velkorysé rozpočtové provizorium a potřeba dalších kompenzací za koronavirová opatření, pak usilovné hledání úspor v desítkách miliard korun. A nyní nečekané náklady s Ruskem vedenou válkou na Ukrajině a s tím spojené výdaje na zvládnutí uprchlické krize. Kde na to vzít? Přijdou vyšší daně?

Ještě v lednu byla Evropská unie považována za rozhárané sdružení národních států, které více či méně touží po naplňování vlastních zájmů. Dokonce ani tradiční německo-francouzský motor Unie nedokázal dávat dostatečně najevo, kam a proč by evropské společenství mělo jít. Válka na Ukrajině vše změnila. Společný nepřítel spojil jindy nespojitelné – jak dlouho to vydrží?

Ruská invaze na Ukrajinu zasadila poslední ránu rostoucí globalizaci. Výsledkem bude víc pracovních míst v západních ekonomikách, větší rozdíly mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi a větší chudoba pro všechny. Nemusíme ale zoufat. Vlna globalizace, kterou jsme zažili, není první a patrně nebude ani poslední. Jen ta další bude zase trochu jiná a může přijít až za desítky let.

Inflace v březnu dle očekávání dále citelně zrychlila, a to z únorových 11,1 na 12,7 %. Odhad trhu činil 12,4 %. Za rychlením březnové inflace stalo především skokové zdražení pohonných hmot, ale také další zdražení cen elektřiny a plynu pro domácnosti. Další vývoj lze přitom odhadovat jen těžko.

Geopolitika + chilli = geopolitikka masala. Přinášíme další dávku chytrého čtení na víkend.

Kde vzít plyn, když ne od Rusů? Po masakru v ukrajinské Buči je tato otázka dvojnásob naléhavá.