Články na téma: školství

Soukromých škol přibývá každým rokem zejména ve větších městech. Už dávno přitom nesbírají jen děti, které se jinam nedostaly. Rodiče platí třeba za menší počet žáků ve třídě, za chutnější obědy, moderní metody nebo bilingvní výuku.

Jak by mělo fungovat školství? Do jaké míry by mělo být vzdělávání propojeno s praxí a potřebami firem? A na jaké předměty klást hlavní důraz? Věčné otázky, na něž je obtížné najít odpověď. Konsensus snad najdeme jen v jedné věci: že dnešní školství nefunguje dobře. Ale co v tomto případě znamená „dobře“?

Vláda rozehrála druhý poločas. Dočkáme se od ní ještě nějakých reforem, anebo s blížícími se volbami uvidíme pouhou údržbu? Na první variantu bohužel zřejmě můžeme zapomenout.

Vzdělávání není jen o informacích, ale hlavně o tom, jak s nimi pracovat. A ideální je umět to stejně dobře česky jako anglicky. Přesně to patří k základům, na nichž je postavená výuka v soukromé Královské škole. Její zakladatel Vratislav Nejedlý ve Finmag podcastu vysvětluje, jak těžké byly začátky, proč už má po mateřské i základní a střední školu i to, co je na podnikání ve školství nejlepší.

Vláda v rámci konsolidačního balíčku hodlá největší částku ušetřit na národních dotacích. Krok hájí slovy, že současný systém je neefektivní a navíc se často zneužívá. Ne všichni jsou ale zloději a lze najít firmy, kterým to naopak uškodí. Nešlo by tedy místo tupých škrtů najít prostředky třeba tím, že by naopak stát celý přebujelý systém zefektivnil? Zeptali jsme se expertů.

Na jedné věci se daňoví poplatníci a politici shodnou všude: na vzdělávání dětí by se mělo vynakládat víc peněz. Vypadá to jako samozřejmost, protože lepší vzdělání znamená lepší start do života. Řada populárních investic ale přináší jen malé, či dokonce žádné výsledky, zatímco o těch nejefektivnějších prakticky neslýcháme. Dvě konkrétní strategie by ale mohly zabrat.

Dostat se na nejlepší školy není lehké a platí se v nich školné. Zato studenty naučí třeba i tavit železnou rudu, bádat s vysokoškolskými pedagogy, porozumět starší generaci nebo je připraví na nejlepší zahraniční univerzity. Přečtěte si, jak vypadá vzdělávání na těch nejlepších soukromých gymnáziích v Česku.

Podle Národní ekonomické rady vlády (NERV) by Česku s rozpočtovými problémy mohlo kromě jiného pomoci i takzvané odložené školné. Jeho zavedení je ale podle ekonoma a jednoho z členů NERV Daniela Münicha nereálné. „Všechny české vlády se bojí, jak by to veřejnosti vysvětlily a jak by to před ní obhájily,“ říká v rozhovoru.

V rámci úspor ve veřejných rozpočtech vláda Petra Fialy plánuje zrušení několika daňových výjimek a úlev. Na ráně by mohlo být i takzvané školkovné. Nešel by ale takový krok proti snaze podporovat mladé rodiny? Zeptali jsme se expertů.

S narůstajícím schodkem státního rozpočtu musí vláda hledat cesty, jak zvýšit příjmy. V posledních dnech se tak po několika letech otevřela i otázka placení školného na vysokých školách. Mělo by jeho zavedení na erár skutečně zásadní pozitivní vliv? A byl by to vůbec dobrý krok? Zeptali jsme se expertů.

Česko ji do Chicaga kdysi vyslalo jako učitelku. Aniž by změnila pozici, loučí se teď jako úspěšná manažerka. Klára Moldová oživila skomírající historickou českou školu T. G. Masaryka. Srostla s ní natolik, že se postava prvního československého prezidenta stala součástí její rodiny.

Dlouholetý kritik českého školství a vizionář Ondřej Šteffl bude radit ministru školství Petru Gazdíkovi, jak měnit školy, aby připravovaly děti na budoucnost. Sám otevírá vlastní po celé republice. Žáků má dost. Přinášíme ukázku rozhovoru, který najdete v aktuálním tištěném Finmagu.

Poznání, že se učíme pro život, ne pro školu, platí tisíce let. Výklad formule Vitae non scholae discimus se ale v moderní době poněkud omezil na tupý pragmatismus. Po odmítání povinné maturity z matematiky přichází likvidace povinné výuky druhého cizího jazyka. A obojí se stejně limitovaným argumentem: pro život to většina lidí vůbec nepotřebuje.

Tenhle newsletter se píše těžce. Vybíral jsem pěkné a chytré čtení – ale může nějaká news opravdu konkurovat přímému přenosu z války za humny? Dejte tomu šanci. A já přihodím i pár důležitých odkazů k Ukrajině. Přinášíme další dávku chytrého čtení (ne)jen na víkend.

V ochraně obyvatelstva před pandemií covidu-19 patří Česko s bezmála třiceti tisící mrtvými mezi nejhorší země světa. Zato v uvolňování epidemiologických opatření trháme rychlostní rekordy.

Parky, školy, knihovny, informační centra, parkovací místa a další veřejné služby můžou bezplatně využívat i ti nejbohatší. „Asociální socialismus“ někdy dává smysl.

Pokusem dostat fungování sociálních sítí pod veřejnou kontrolu vyfoukl Václav Klaus ml. důležité téma liberálům a levici. Udělal to už poněkolikáté.

Dogma „do tří let má dítě zůstat doma“ je sociální inženýrství. Konzervativní je naopak víra, že sami občané nejlíp poznají, co jejich rodiny potřebují. I kdyby to měla být školka.

Pokud chtějí zaměstnanci ustát změny, které trh práce v budoucnu čekají, musejí se umět přizpůsobit a mít vždy v záloze plán B a plán C. Absolventi škol, na kterých převládá všeobecné vzdělání, to přitom budou mít jednodušší, věří Bohumil Kartous z obecně prospěšné společnosti EDUin.

Česká republika nemá problém s nedostatkem technicky zaměřených absolventů, ale se zastaralými školami. Většina z nich vůbec nereaguje na to, že význam manuální práce klesá, tvrdí Bohumil Kartous z obecně prospěšné společnosti EDUin.

Ondřej Šteffl patří mezi největší kritiky českého školství. Sám už víc než čtvrt století dokazuje, že vzdělávání může vypadat jinak. Začínal se středoškoláky, teď se soustředí na základní školy, tam prý děti ještě nejsou tolik „pokažené“.