Články na téma: školství

Obliba komentářů Václava Klause ml. je potvrzením jeho vlastního přesvědčení, že má české školství velký problém.

Strach o to, abychom náhodou učitele nepřeplatili, je v důsledku strachem o to, aby se náhodou příští generace neměly moc dobře.

Kdyby Popelka nešla na ples, nikdy by prince neuhnala. Příklad, na kterém Jan Mühlfeit s oblibou demonstruje, že pro každou pozitivní změnu ve svém životě musíme sami udělat první krok. Většina z nás má podle něj na víc, než dělá.

Našim dětem™ bude nejspíš jedno, kolik vlčáků necháme čenichat v lánech za Břeclaví. Stoprocentně ale pocítí následky toho, čemu kvůli téhle panice nevěnujeme dost pozornosti.

Na českém kuchařském učňáku vás vařit nenaučí. Pokud to s řemeslem myslíte vážně, nechejte se třeba i za málo peněz zaměstnat v dobré restauraci, říká v druhém díle rozhovoru vyhlášený šéf Jan Punčochář. A mluví z vlastní zkušenosti. I když on sám kdysi utekl před známým poděsem Zdeňkem Pohlreichem.

Její společnost patří mezi firmy, kde by chtěla velká část studentů jednou pracovat. S ředitelkou české pobočky Googlu jsme se proto bavili hlavně o konkurenceschopnosti Čechů na mezinárodním pracovním trhu.

V některých jižních zemích Evropské unie je nezaměstnanost mladých lidí až padesátiprocentní. U nás čísla zdaleka tak strašidelná nejsou. Přesto se často žehrá na to, že absolventi škol nejsou připraveni pro úspěch na trhu práce. Jak to tedy je?

Miloš Zeman si prý dělá starost o to, jestli kolona s našimi dětmi jede dostatečně rychle. Ve skutečnosti ale jen propaguje oblíbený názor, že ani nemá cenu zkoušet někam jezdit.

„Už za devět let o tvojí kariéře, tvých příjmech a tvém místě ve světě definitivně rozhodne jediný test, ale zkus se tím nestresovat, čumáčku.“

Kellnerova škola je Dejvicím i společnosti prospěšnější než papalášský hotel. Proč to tolik lidí odmítá vidět?

„Pěkně poslouchej pana učitele“ není nejlepší rada pro studenty vysokých škol — jenže sluníčkové moudro „každý je génius“ představuje opačný extrém.

Pokud se české školy budou štítit principů asertivity a zdravého sebevědomí, jen tím zametou cestu k moci pro další generaci psychopatů.

„Představa designu jako něčeho drahého a luxusního je mylná. Design je disciplína demokratická, ve všem a pro všechny. Každou věc musí přece někdo navrhnout,“ říká v exkluzivním rozhovoru Lenka Žižková, ředitelka Design Cabinetu CZ, která pomáhá studentům a absolventům uměleckých a průmyslových škol s prvními krůčky v nesmlouvavém světě profesionálního designu.

Jeden čas se zdálo, že slovo „robot“ má léta největší slávy za sebou. Děti se postupně přejedly všeho, nač pasovalo původní Čapkovo pojmenování, počínaje robotem Emilem a konče hrdiny japonských počítačových her. Dospělí zas tak nějak uvykli na kuchyňského robota a na to, že v produkci řady druhů zboží, jež zakoupí v nejbližším obchodním centru, má tak či onak prsty nějaký ten robot, rozuměj automatizovaný stroj. Poslední dobou je ale stále patrnější, že to všechno byla pouhá předehra.

Nezaměstnanost na Slovensku se v prvním čtvrtletí zvýšila na 14,5 procenta. Premiér Robert Fico veřejně prohlašuje, že vysoká čísla jsou dílem téměř půlmilionové romské menšiny. Nebýt jí, nezaměstnanost by prý byla pod unijním průměrem. V Česku je problém menší, přesto i u nás Romové makroekonomické ukazatele značně ovlivňují.

Dotace škodí. Korumpují. Pod praporem vzdělanostní společnosti zdevastovaly vzdělávací systém. Pod praporem startování hospodářského růstu (a pod dalšími výpravnými standartami) zdevastují celou zemi.

Dnešní svět je paradoxní. Nezaměstnanost roste. A přitom firmám chybí pracovní síly.

Školství je obor výjimečný mimo jiné tím, že lidé, kteří v něm pracují, mají nadprůměrnou schopnost vytvářet mýty a přesvědčovat veřejnost o mnoha věcech, které jsou fakticky nepravdivé. Na některé z nich se podíváme v následujícím textu.

Miliardu a půl už stál projekt státní maturity. Že běží hladce, se nedá říct; premiér dokonce říká, že v současné podobě jsou maturity „mrtvé“. Vylijeme miliardu a půl do kanálu? Nebo jsme ji už vylili? Zrušit maturity? Předělat? Nechat být? Ptáme se Jiřího Pehe, Tomáše Prouzy, Tomia Okamury a dalších osobností.

Z propočtů Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu padá brada. Kdyby ze škol lezli méně natvrdlí deváťáci, lidé by vydělávali víc, do důchodu chodili dřív a stát by hospodařil vyrovnaně.

Budoucnost je otevřená, nicméně některé věci se zdají být jisté. Kapitalistická revoluce reaganovského typu se již nebude opakovat. Sociálně třídní struktura brání obnovení prosperity a není nikoho, kdo by měl motivaci a možnost tuto strukturu změnit. Nejpravděpodobnější varianta spočívá ve vytvoření masivní šedé ekonomiky bez jakékoliv regulace za fasádou evropského či světového neosocialistického režimu.