Z jediného dolaru 47 dalších. I obyčejný boj s komáry se zatraceně vyplatí

Je to jen zhruba sto let zpátky, co se malárii dařilo i v dalekých severních oblastech, jako je Sibiř nebo polární kruh. A její endemický výskyt tehdy sužoval například i celkem 36 států USA.

Od té doby se však mnohé změnilo. Velká část vyspělých zemí se malárie zbavila v 50. letech minulého století, a to především díky rychlému růstu blahobytu. A taky díky průlomu v oblasti léků a insekticidů.

S tím, jak lidé bohatli, se postupně vysoušely mokřady, které komáři potřebují k páření, a navýšil se počet chovného dobytka, který se stal novým terčem komárů. Lidé se začali lépe stravovat, takže už nebyli tolik náchylní k různým onemocněním, a díky vyšším příjmům si mohli dovolit lepší obydlí se sítěmi proti hmyzu.

Ve vyspělých zemích se navíc objevila dostupná léčba v podobě chininu a později také syntetického chlorochinu, zatímco insekticidy pomohly vyhubit celé populace komárů.

Svět už dlouho slibuje, že malárii nadobro vymýtí. Světový program na vymýcení malárie byl představen už v roce 1955...

Malárie trápí hlavně Afriku

Dnes je tak tato nemoc problémem převážně subsaharské Afriky, kde zabíjí víc než půl milionu lidí ročně. Dokazují to i čísla – pokud Afriku ze statistik vyloučíme, počet ročních úmrtí na malárii klesl z víc než tří milionů lidí v roce 1930 na dnešních necelých třicet tisíc.

Děje se tak ze dvou hlavních důvodů. Zaprvé, parazit způsobující malárii je nejsmrtelnější právě v Africe, kde si navíc jisté kmeny vypěstovaly odolnost vůči klasické léčbě pomocí chlorochinu. Druhým důvodem je, že většina komárů přenášející malárii napadá v Africe takřka výhradně lidi.

Přesto začátek tisíciletí Africe přinesl v boji s touto nemocí mírné zlepšení, které ovšem přerušil covid. V jeho důsledku se lidem nedostávalo základních léků, což nakonec zapříčinilo dalších zhruba 60 000 úmrtí.

Svět přitom už dlouho slibuje, že malárii nadobro vymýtí. Světový program na vymýcení malárie byl představen už v roce 1955, ale roku 1969 se od něj upustilo; byl tehdy považován za nesplnitelný. V roce 2015 pak světoví lídři tento slib obnovili a zahrnuli do globálních závazků OSN, které vešly v platnost pod názvem Cíle udržitelného rozvoje.

Tyto cíle slibují nápravu takřka všech globálních problémů do roku 2030, malárie nevyjímaje. Celý proces však postupuje hlemýždím tempem, takže cílů ohledně malárie dosáhneme se zpožděním zhruba 400 let. To je ovšem pouze jedno z mnoha obrovských selhání v závazcích, které si OSN předsevzala (viz box Sliby chyby).

Jen v roce 2023 by daná investice zachránila kolem 30 000 lidských životů. A do konce desetiletí zhruba 1,3 milionu životů.

Levnější než rtěnky

Náš nový výzkum v oblasti malárie, jehož autory jsou Rima Shretta a Randolph Ngwafor, proto navrhuje, aby se ve 29 nejvíce postižených afrických zemích zvýšilo používání postelových sítí proti hmyzu o deset procentních bodů, doplněné o strategii řízení rezistence proti insekticidům. Měli bychom přitom začít ihned a pokračovat až do zmiňovaného roku 2030.

Spaní pod insekticidy ošetřenou postelovou sítí je jedním z nejúčinnějších způsobů prevence malárie. Síť totiž zamezí přístupu komárů a insekticidy je následně zabijí. Postelová síť vyjde na míň než čtyři dolary (asi 85 Kč), a přesto výrazně snižuje přenos infekce; zajistí, že komár zemře ještě před tím, než parazit dospěje a začne se šířit.

Kromě distribuce postelových sítí je však také potřeba zajistit jejich správné používání, což bude vyžadovat změnu společenského chování, řádnou komunikaci a důkladné informování tamních obyvatel.

I s přihlédnutím k této skutečnosti a případné vyšší ceně kvůli rezistentním kmenům malárie by ovšem náklady pro zbytek tohoto desetiletí činily kolem 1,1 miliardy dolarů (23,4 miliardy Kč) ročně. To je pro představu pouhá třetina celkových nákladů, které americká populace ročně utratí za rtěnky.

Daná investice by ještě v roce 2023 zachránila kolem 30 000 lidských životů. Do konce desetiletí by se pak celkový počet úmrtí na malárii snížil o polovinu, což představuje zhruba 1,3 milionu životů.

Každý utracený dolar by představoval přínos v hodnotě 48 dolarů (z 21 Kč víc než tisíc Kč), což je naprosto fenomenální návratnost.

Investice, která stojí za to

Postelové sítě znamenají také mnohem míň případů nakažení malárií. Z výzkumu vyplývá, že v roce 2030 onemocní o 242 milionů míň lidí, což výrazně sníží náklady na zdravotní péči.

Snížením počtu nakažených navíc dosáhneme toho, že dospělí budou moct chodit do práce, děti do školy a pečovatelé nebudou tolik vytíženi, což zvýší produktivitu na úrovni jednotlivých zemí.

Sečteno podtrženo, každý dolar utracený tímto směrem by představoval přínos v hodnotě 48 dolarů (z 21 Kč na víc než tisíc), což je naprosto fenomenální návratnost investice.

Dopustili jsme, aby se malárie stala v Africe nemocí chudých. A protože nemůžeme splnit všechny cíle, které si OSN předsevzala, měli bychom se nejprve zaměřit na ty nejchytřejší a nejúčinnější strategie.

Distribuce a používání insekticidy ošetřených postelových sítí je poměrně levným řešením, které zachrání 1,3 milionu lidských životů.

 Kam dál? Bjørn Lomborg na Finmagu:

• Svět je hezčí, než se zdá. Věřte datům, ne propagandě
• Svět se zbláznil, čeká nás chaos. Zelený diktát vítězí nad rozumem
• Když přijde Putin, zelená jde stranou. Vyspělý svět konečně přiznal barvu
• Srí Lanka ukazuje, jak jsme mimo. Ekozemědělství svět nenasytí
• Hrozí nám kolaps planety? Proč OSN míchá přírodní katastrofy s covidem

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag