Kostky vrženy, krize na krku. A chytré čtení k tomu

To nevymyslíš! Věta tradičně uvozující absurdní situace se k té povolební české dokonale hodí. Už před volbami se novinářskou obcí šířily hojné zkazky o zdraví Miloše Zemana, pak se z voleb vyloupla jasná většina tvořená „demoblokem“ a prezident skutečně skončil v nemocnici. Pech, že zrovna teď, když má sehrát snad tunejklíčovější roli, kterou v úřadu má.

Přejme mu zdraví a sobě co nejkratší dobu politického vakua. A ODS skutečnou změnu.

Česko dalo hlas pětikoalici ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Pirátů a STAN. Jestli prazvláštní spletenec vydrží a povládne, ukážou až následující týdny (nebo dokonce měsíce). Stejně tak, zda – a jak dlouhý – poločas rozpadu „demoblok“ má. Skvělý propočet Michala Škopa naSeznam Zprávách přitom ukazuje, že Babiš se o vítězství připravil sám: vysál voliče možným partnerům, které tím vyhnal ze Sněmovny. Smolík...

Naštěstí se zdá, že se u Čechů neprojevuje pravidlo Lecha Wałęsy, které v rozhovoru na téma postupné totalizace některých zemí citoval naiRozhlasu britský historik a spisovatel Timothy Garton Ash: „Když mají lidé bezpečí, chtějí svobodu. Teď mají svobodu, tak chtějí bezpečí.“

Krize, kam se podíváš

Co čert nechtěl, zrovna v téhle těžké době krystalizuje i krize v automobilovém průmyslu. Tom, který je páteří české ekonomiky a který už za koronáče dostával po čuni. Teď musí brzdit znovu, kvůli nedostatku čipů. Proč se to děje, jsme za spolupráce s Martinem Lindákem z youtubového kanálu Ekonómia ľudskou rečou shrnuli ve vypečenémtextu plném zajímavých souvislostí.

Autoprůmysl není jen Škodovka, ale řada subdodavatelů a menších výrobců. Proto jsme se ptaliexpertů, jestli je na místě státní podpora. Jeden za všechny: „Čipový hladomor poukázal na dlouhodobou slabinu českého průmyslu, která spočívá v přílišné orientaci na automotive.“ Do kamene tesat a politikům neustále omlacovat o hlavu. Jako my vážně chceme tu slibovanou country for the future!

A experti ještě jednou. Po rozhodnutí skupiny Bohemia Energy ukončit nevýdělečný byznys je dobré si připomenout, co za růstem cen energií stojí a jak dlouho potrvá. NaEkolistu se Vladimír Wagner dušuje, že se to dalo předvídat: „U Německa opravdu nešlo o promyšlený postup,“ odkazuje na tři roky starou polemiku, v níž růst cen opravdu predikoval. Snad nás nečeká opravdový blackout jako v Libanonu.

Krásně to ilustruje teorii racionální nepozornosti, kterou v roce 2003 popsal nositel Nobelovy ceny za ekonomii Christopher Sims a jejíž teze dál rozvíjí třeba český ekonom při CERGE-EI Filip Matějka. „... popisuje, čemu a jak lidé věnují pozornost. Lidé se rozhodují při nakupování, výběru zboží nebo služeb zdánlivě racionálně, ale přitom dělají spoustu chyb,“ vysvětluje v rozhovoru pro časopisVesmír. Že postup Británie na začátku pandemie byla historická chyba, v tomhle kontextu už nijak nepřekvapí.

Musíme být hustý

Z krizového ranku bych tu měl ještě jednu věc: krizi bydlení. Čestmír Strakatý si pozval doProstoru X Ondřeje Boháče, šéfa pražského Institutu plánování a rozvoje. A světe div se, hned na úvod mluví o jedné zásadě: město musí být hlavně hustý! A vypichuje magické číslo: sto lidí na hektar. Toho třeba Praha s lehce nadpoloviční hodnotou zdaleka nedosahuje.

Hustá by měla být architektura i z jiného důvodu: kvůli zadržování vody v krajině. „Vodě je totiž jedno, jestli je pod podobně velkou střechou rodinný dům s 2,2 obyvatele, nebo bytový dům pro 14 lidí. (...) Ale nám by to být jedno nemělo, protože nad strukturou využití území máme kontrolu. Bohužel ji zatím využíváme nešikovně,“ psal proFinmag architekt a urbanista Peter Bednár.

„Čechy neobsluhujeme“ svítí nejen z titulkyVoxpotu, ale i řady polských hospod. Jinými slovy: na pivo v Polsku na čas zapomeňte. Proč? Za vším hledej krizi a za tímhle tu spojenou s příhraniční těžbou v dole Turów. Jestli snad nevíte, o co jde, tady Jan Škvrňák u nás na Finmag.cz vysvětlí.

A hustá jsou i tahle tvrdá data o covidu v Česku. Prý Best in covid. Tak určitě! Hybaj do opozice...