Syrská mise rakeťáka Trumpa

Pavel Jégl
Pavel Jégl | 16. 4. 2018 | 25 komentářů | 7 192

Trumpovy pěkné a chytré střely dopadly na Sýrii. Co tam změnily?

Syrská mise rakeťáka Trumpa

Donald Trump vyrazil v Sýrii na trestnou výpravu. Přidali se k němu Emmanuel Macron a Theresa Mayová. Americko-francouzsko-britská koalice v sobotu vybombardovala několik objektů, které spojovala s výrobou a skladováním chemických zbraní.

Byla to „odveta“ za chemický útok, který podle poznatků západních spojenců podnikly syrské vládní jednotky ve městě Dúmá.

Vzdušný úder v Sýrii, při kterém mohl Trump předvést své pěkné (nice) a chytré (smart) střely, vyvolal globální rozruch. Zejména proto, že ho neschválila Rada bezpečnosti. Sám o sobě však dění v Sýrii zásadním způsobem neovlivnil.

Při raketovém útoku patrně nebyly zmařeny žádné životy, několik budov se ale změnilo v ruiny. Ve srovnání s rozsahem a krutostí bojů v Sýrii by se celá akce dala s nadsázkou popsat jako malá ukázka technologicky vyspělé zábavní pyrotechniky.

FINMAG V NOVÉM DESIGNU JE TADY. CO SE V NĚM DOČTETE?

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

UMĚNÍ JE BYZNYS • „Toho Picassa jsem neměl prodávat,“ říká Patrik Šimon, majitel 20 tisíc artefaktů • Proč jde cena uměleckých děl nahoru? Jaké padají rekordy v aukcích • Dokáže AI malovat jako Monet nebo Mucha?

BYZNYS JE UMĚNÍ • Mléko jako od babičky vyrábí Radim Hrůza z Vysočiny • Pivní sen, ze kterého se zatím neprobudila spolumajitelka Rodinného pivovaru Švihov Anna van der Weerden

STYL JE HRA • Dům architekta Petra Stolína jako způsob poznání • Cestovní kancelář Ježíš Kristus funguje úspěšně už stovky let • Elegie za spalovací motor

HRY, SNY, RADOSTI • „Čekala jsem to horší,“ říká třetí Češka, která vystoupala na Mount Everest • Dunajská delta je zase planetou ptáků • Proč si Martin Vajda, spolumajitel vinařství Sonberk, čte knihy feministek?


Ošklivé ztráty

Sýrie je dějištěm tragédie biblických rozměrů. Syrská síť pro lidská práva uvádí, že během sedmi let občanské války tam bylo zabito více než půl milionu lidí.

Podle Úřadu Vysokého komisaře pro uprchlíky zemi opustilo 5,6 milionu Syřanů (před válkou měla Sýrie na 21 milionů obyvatel) a dalších 6,1 milionu uteklo před boji na jiná místa uvnitř státu.

Syrská ekonomika byla během války z větší části vymazána. Světová banka ve zprávě z července 2017 odhaduje kumulované ztráty v infrastruktuře na 226 miliard dolarů, což je částka čtyřnásobně převyšující hrubý domácí produkt Sýrie v roce 2010. Tři čtvrtiny obyvatel v aktivním věku jsou bez zaměstnání. 

Důsledkem propadu ekonomiky jsou vysoké deficity rozpočtu (28 procent HDP v roce 2016) a růst veřejného dluhu (z 30 procent v roce 2010 na 150 procent v roce 2015). Devizové rezervy jsou přitom vyčerpány.

Jsou to katastrofální čísla. Jenže blednou ve srovnání s omračujícími lidskými ztrátami.

Červená linie

Americká vláda tvrdí, že nasazením chemických zbraní překročil režim syrského prezidenta Bašára Asada „červenou linii“, tedy únosnou mez. A za to musí následovat trest.

Má to snad znamenat, že zabíjení konvenčními zbraněmi, které leží před červenou linií, má být tolerováno?

Smrt při zasažení chlorem nebo sarinem je mučivá. Jenže takovou bývá také smrt po zásahu projektilem, šrapnelem nebo smrt zadušením v sutinách domů.

Jistě, chemické zbraně jsou zakázány mezinárodními úmluvami a nechceme žít ve světě, kde by byly běžně nasazovány. V Sýrii ale zabíjejí zejména konvenční zbraně. Na jejich kontě jsou statisíce obětí, chemickým látkám padly za oběť desítky, možná stovky lidí.

Neměla být červená linie nakreslena úplně jinde?

Mise splněna?

Trump se každopádně chopil příležitosti, aby se ukázal jako vrchní velitel a nařídil útok. Krátce po něm vítězoslavně tweetoval: „Mission accomplished.“

Horší větu snad ani napsat nemohl. Mnozí Američané ještě mají v paměti, že stejnými slov oznámil George Bush junior v květnu 2003, šest týdnů po invazi do Iráku, konec válečných operací v této zemi. Málokdo tehdy tušil, co tam Američany čeká. Sotvakdo věděl, že v Iráku vypustili z lahve zlovolného džina, a přitom tam žádné zbraně hromadného ničení nenajdou.

Vítězným tweetem každopádně Trump navodil otázku, čeho Američané v Sýrii vzdušným úderem vlastně dosáhli?

Nepochybně prokázali, že mají vyspělé a přesné zbraně. Zničili ale zbývající zásoby chemických zbraní a kapacity k jejich výrobě?

Dostali echo

Asadovi lidé se mohli na útok připravit a chemické zbraně i výrobní zařízení přemístit – pokud v objektech, na které spojenci útočili, vůbec byly.

Američané a Rusové se chtějí vyhýbat střetům, ze kterých by nemohli vycouvat. Lze tušit, že američtí velitelé o cílech a čase útoku ruskou generalitu informovali. A Rusové o něm obratem zpravili Syřany.

Pokud připustíme, že spojenci arzenály chemických zbraní zničili, pro Asada bude jednoduché vyrobit nové. Píše se o tom ve zprávě francouzské rozvědky, ze které cituje v nedělním vydání deník The New York Times. Na chlorové bomby stačí sehnat chlor běžně používaný k dezinfekci vody. Syrský režim může také rychle v několika podnicích vyrobit nervový plyn.

Je rovněž zjevné, že útok spojenců nezastaví krveprolití a nezmění poměry sil v syrském terénu. Seniorní analytik televize al Džazíra Marván Bišara shrnul situaci po spojeneckém úderu takto: „Útok Američanů a jejich spojenců nic nevyřešil. Asad, Rusko a Írán zůstávají v Sýrii u moci.“

Win-win akce

Trump, Macron a Mayová teď vyprávějí o úspěšné vzdušné operaci a o tom, jakou lekci Asadovi udělili. Syrský vůdce zase tvrdí, že jeho armáda úspěšně odvrátila útok, byť protivzdušná obrana spustila palbu až po něm.

Dezinformační kouřovou clonu vypustila také ruská armáda. Vítězoslavně informuje, že většina spojeneckých raket byla sestřelena. Státní média v Rusku zase upozorňují, že Američané a jejich spojenci zdaleka míjeli ruské základny, což dokládá, jaký mají z Ruska strach.

Zjednodušeně se tak dá říct, že to byla vlastně win-win akce. Samosebou až na Syřany-lúzry, kteří živoří v rozbombardovaných městech a na frontových liniích. Na jejich strastiplné situaci se nic nezměnilo.

Autor článku

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval v médiích – v Zemských novinách, centrální redakci regionálních deníků a v Hospodářských novinách. Zasedal v redakční radě Vojenských rozhledů. Kromě psaní se nyní věnuje finančnímu poradenství ve struktuře Partners (pracuje ve VIP kanceláři v Praze-Vinohradech) a svému psovi.