Ať je klidně černá huba, hlavně když maká

Samuel Titěra
Samuel Titěra | 30. 5. 2016 | 20 komentářů | 5 645

Všichni moji kamarádi trpící pod břemenem politické korektnosti si snad konečně ulehčeně oddychnou. Jeden z jejích okovů, ta přízračná formulka „já nejsem rasista, ale“, konečně pukl. Na veřejnosti už se smí přiznat barvu. Ta hrdost! Ta úleva! Už nemusíme neobratně kličkovat „nenávidím rasisty a černochy".

Ať je klidně černá huba, hlavně když maká

Citát, který mě tak zaujal, byl delší. Zněl asi takto: "Mně Tomio mi nikdy nevadil, a to jsem rasistka, já ho obdivovala, že se vypracoval z ničeho“. Úcta k člověku se v našich krajích přestává řídit tím, jakou má kdo barvu pleti nebo původ. Kdepak. Kdesi jsme si osvojili mnohem poctivější měřítko: Jak moc kdo maká. (Nebo: Jak moc se obecně soudí, že někdo maká.)

Legenda o Andrejovi

Proto u nás vietnamská menšina vlastně nemá problém. Tedy alespoň ve společenské debatě. Všichni už jsme si stačili všimnout, jak skromní a houževnatí ti rákosníci jsou. Úplně naši ještě nejsou, to pardon, tykat jim budem, cywe proč ne. Ale nemáme s nimi problém. Protože si nemyslíme, že by něco měli nezaslouženě. Jsou samostatní. Nic po nás nechtějí, jako by nás ani nepotřebovali. Neberou nám naše dávky, neparazitují na našich daních. Doufám.

Je to krásný ideál s kořeny přes dvacet let starými a proplétá se vším možným. Promítá se i do toho, jaký úspěch měla a má Legenda o sv. Andrejovi: hrdý a nezávislý self-made-man je hoden úcty a následování. Jeho původ, pohnutky, prostředky, pravdivost, to všechno bledne před obdivem k mýtu o samostatnosti. On se nikoho o nic neprosí. On nikoho nepotřebuje. On je sám svůj. Stačí si sám, je soběstačný. Kéž bychom i my tohle dokázali!

Ano, jsem nácek

Všichni, kdo takoví nejsou, si zaslouží plivanec. Táhněte si najít práci, fetky z Kliniky (kdo by vám věřil, že to všechno děláte normálně k zaměstnání), postavte si vlastní barák nebo třeba hnízdo a tam si provozujte ty svoje rejdy. Vaše řeči o komunitě, o vzájemné závislosti všech lidí, pomoci jedněch druhým – to jsou jenom kecy. Každý slušný člověk má nejdřív makat, pak si vzít úvěr nebo podojit evropské (ne naše!) dotace a pak dělit čas mezi kancl a hokej, nebo rozjet vlastní byznys. Tak možná si kupovat protirakovinové květinky za dvacku. Stejně nevěříme, že vám nejde o prachy a/nebo o lenošení. Všem jde přece o prachy a/nebo lenošení! Kdo tvrdí, že jemu ne, je kryptosluníčkář a vyžírka.

Vždyť i ty cikáni by byli v pohodě, čert vem, že jsou jiný… jenomže to tušení, že mají něco zadarmo! Ten pocit, že mají něco víc, že stačí mít správně nesprávnej rodokmen a hned se ti sypou dávky do klína! Ten pocit je k nesnesení. A teď už si konečně můžeme ulevit. Opona spadla. Jsme rasisti, ale kdo má alespoň dvě ruce, maká, nic po nás nechce a nepotřebuje naši pomoc, ten ať si klidně zaleze do svýho koutku a tam je zticha. Anebo ne, ať si vyleze ven a pořádně huláká! Vždyť se sám vypracoval!

Ach jo. Už se těším, až ta verbální hrdost na vlastní agresivní pohled na svět bude opravdu plošně rozšířená. Až budeme všichni se zdviženou hlavou moci říct podle gusta „ano, jsem nácek“, „ano, jsem extremista“. Až bude v odporu proti té „politické“ zahozena veškerá ohleduplnost. Přestaneme popírat svůj stín, pustíme džiny z lahve a z trestního zákoníku zmizí ten nemoderní, svazující a politicky falešný § 356 (Kdo veřejně podněcuje k nenávisti k některému národu, rase, etnické skupině, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob nebo k omezování práv a svobod jejich příslušníků, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.) Hned budeme zdravější, hned NÁM bude lépe.

Eli, eli, lema sabachthani!

FINMAG V NOVÉM DESIGNU JE TADY. CO SE V NĚM DOČTETE?

„Všechny ty kecy o bohémství jsou na nic. Musíte makat!“ Martin Krajc ve svém vinohradském ateliéru vysvětlil Ireně Jirků, proč s partou výtvarníků založil FIRMU.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

UMĚNÍ JE BYZNYS • „Toho Picassa jsem neměl prodávat,“ říká Patrik Šimon, majitel 20 tisíc artefaktů • Proč jde cena uměleckých děl nahoru? Jaké padají rekordy v aukcích • Dokáže AI malovat jako Monet nebo Mucha?

BYZNYS JE UMĚNÍ • Mléko jako od babičky vyrábí Radim Hrůza z Vysočiny • Pivní sen, ze kterého se zatím neprobudila spolumajitelka Rodinného pivovaru Švihov Anna van der Weerden

STYL JE HRA • Dům architekta Petra Stolína jako způsob poznání • Cestovní kancelář Ježíš Kristus funguje úspěšně už stovky let • Elegie za spalovací motor

HRY, SNY, RADOSTI • „Čekala jsem to horší,“ říká třetí Češka, která vystoupala na Mount Everest • Dunajská delta je zase planetou ptáků • Proč si Martin Vajda, spolumajitel vinařství Sonberk, čte knihy feministek?

Autor článku

Samuel Titěra

Samuel Titěra

Má rád lidi a umí přimět techniku, aby jim sloužila a pomáhala. Čte, píše a překládá a snaží se přispívat k tomu, aby si porozuměli lidé různých profesí, zájmů a dovedností. Je přesvědčen, že sdílení příběhů pomáhá zlepšovat naše životy i svět okolo nás. Proto se podílí na organizaci TEDxPrague, kde se věnuje zejména tvorbě programu a práci s řečníky.