Česká pošta vedví? Tohle není akce z plezíru, ale záchrana na poslední chvíli

Česká pošta měla být reformována už dávno. Tenhle státní moloch je dlouhodobě ztrátový a představuje černou díru, ve které nenávratně mizí peníze. Jeho obchodní model není udržitelný.

Plán, o kterém na svém webu informuje ministerstvo vnitra a jehož parametry schválila vláda, počítá s tím, že se oddělí komerční služby pošty od jejich služeb státu.

Hospodaření by tedy mělo být přehledné a zisky v komerční části by už neměly vykrývat ztráty u státní služby.

Osekat a rozdělit

Komerční část bude nabízet logistická firma působící na trhu s doručovatelskými službami. Změní se na akciovou společnost, obdobně jako Deutsche Post nebo Österreichische Post. Ve finále by se pak mohla privatizovat.

Státní službu bude určovat vláda. Zadávat ji bude telekomunikační úřad.

Každá část pošty bude mít vlastní účetnictví. Hospodaření by tedy mělo být přehledné a zisky v komerční části by už neměly vykrývat ztráty u státní služby. Měly by být používány na modernizaci a digitalizaci sítě i služeb, a tak zajišťovat konkurenceschopnost podniku.

Takové změny se samo sebou neobjedou bez škrtů, protože v době, kdy se pošta rozdělí, by měla být bez ztrát. Vnitro oznámilo, že se chystá zrušení 2269 pracovních míst a 300 poboček.

Transformace pošty zkrátka není akcí z plezíru, ale záchrannou operací za pět minut dvanáct.

Transformace je nezbytná

Tyto cifry vybudily ANO k tomu, aby spustilo poplach. Karel Havlíček zvěstoval lidu, že Vít Rakušan „přivedl Českou poštu téměř před krach“. Copak ale za vlády, v níž plnil roli dvojministra, pošta pravidelně neprodělávala? Má snad pokračovat v červených číslech? Jak dlouho si to ještě může dovolit?

Shutterstock

Státní podnik na věčné časy (a nikdy jinak). Česká pošta je černou dírou na peníze

Pošta zůstává bezednou dírou, do které padají peníze daňových poplatníků. O jejích velkých problémech psal Pavel Jégl v komentáři pro Finmag.cz už před téměř dvěma lety.

Od roku 2018 nabrala pošta ztrátu 4,3 miliardy korun. Jak ji smazat, když doručování dopisů a pohlednic likviduje internet a peníze se posílají bezhotovostně? Co víc, nástup povinných datových schránek bude pro poštu znamenat ztrátu dalších dvou miliard.

Takže zadotovat? To není tak snadné. Pošta kromě veřejné služby působí také na komerčním trhu. Státní pomoc by ji mohla zvýhodnit proti konkurenci. Musela by ji tedy schválit Evropská komise, obdobně jako schvaluje roční kompenzace poště ve výši 1,5 miliardy korun za poskytování služeb státu.

Transformace pošty zkrátka není akcí z plezíru, ale záchrannou operací za pět minut dvanáct. Bez ní pošta v příštích letech mohla nakrásně zkrachovat.

Bývalý ředitel pošty Roman Knapp přiznal, že pobočky jsou příliš velkým luxusem. Sám by jich zrušil nejmíň čtyři stovky.

Co je moc a co málo?

Chystaná změna struktury pošty by každopádně neměla být pohromou, jak věští opozice. Samo sebou jen tehdy, když bude organizačně zvládnuta a pokud ji vláda ustojí.

Česká pošta je po policii, skupinách Agrofert, ČEZ a Škodě Auto pátý největší zaměstnavatel v zemi. Chystané propouštění leckoho zabolí. Ve skutečnosti ale bude zaměstnanců propuštěno míň. Mnoho pozic na poště zůstává neobsazeno, a tak tato místa stačí jednoduše zrušit.

A redukce kamenných poboček? To je logický krok. Na jejich provoz teď padne víc než půldruhé miliardy ročně. Bývalý ředitel pošty Roman Knapp v rozhovoru pro Český rozhlas přiznal, že pobočky jsou příliš velkým luxusem. Sám by jich zrušil nejmíň čtyři stovky.

Rakušan je opatrný, chce škrtnout tři stovky. Poště jich má zůstat 2900, v malých obcích, kde je jen jedna, se rušit nebudou. Je nasnadě proč: ke svému pošťákovi tam mají lidé mnohdy osobní vztah a pošta je pro mnohé seniory jediným kontaktním místem se státem.

Je snad 2900 poboček málo? Pro srovnání: rakouská Österreichische Post jich má pouze 1800, z toho jich vlastní pouze 500, zbytek jsou provozovány jako franšízy. V Česku mají soukromníci na starost jen čtvrtinu poboček.

Poštovní reforma se začala chystat už před dvanácti lety. Mohla být dávno hotova a nemusela stát osm miliard.

Když chybí odvaha říznout…

Plán transformace České pošty má být dokončen do konce června a její přeměna završena koncem příštího roku. Na české poměry to vypadá jako kvapík.

Jenže poštovní reforma se v Česku začala chystat už před dvanácti lety. Mohla být dávno hotova a nemusela stát osm miliard, na které jsou odhadovány nynější náklady na přeměnu zadlužené firmy.

Minulým vládám chyběla vůle i odvaha. Snad je tenhle kabinet neztratí.

Kam dál? Pavel Jégl na Finmagu:

• Jak pětikoalice pekla dort. Vláda cestou k nižším deficitům zabloudila
• Bitvu o důchody střídá boj o rodičovský příspěvek. Kdo přihazuje nejvíc?
• Zapráská vláda bičem na „bandu simulantů“? Brzy můžeme marodit za své
• V Zemanově kanálu jsme mohli utopit stovky miliard. Zaplať pánbůh, že padl
• Na spravedlivé důchody zapomeňte. Vláda vám je v reformě penzí nevykouzlí

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag