Na spravedlivé důchody zapomeňte. Vláda vám je v reformě penzí nevykouzlí

Vláda se letos chystá předložit důchodovou reformu. Ve vládním prohlášení ji nazývá „skutečnou důchodovou reformou“. Dává přitom najevo, že bude vycházet z návrhů, které v minulém volebním období předložila komise pod vedením Danuše Nerudové.

Z názvu tohoto expertního týmu – komise pro spravedlivé důchody – byste mohli usuzovat, že důchody budou spravedlivé. S takovou myšlenkou se však raději rozlučte.

Vzhledem ke stárnoucí populaci a k principu mezigenerační solidarity, ze kterého návrh komise vychází, není reálná.  Zatímco někteří nynější důchodci mají naději, že dostanou ze systému zhruba stejně, anebo dokonce víc, než do něj vložili, nastupující generaci čeká opak. Upozornila na to už před dvanácti lety studie think-tanku IDEA.

Co víc, návrhům důchodové komise se vlastně příliš nehodí ani přívlastek reformní, protože pouze upravují stávající průběžný systém. Do něj ekonomicky aktivní jednotlivci povinně sypou peníze, které obratem putují na účty současných důchodců.

Návrh má zásadní nedostatek – nepočítá s přechodem k systému, který by byl výrazněji založen na individuálním spoření.

Nedopečená reforma

Pravda, návrh obsahuje změny, které systém vylepšují, dělají v něm pořádek. Například rozdělují státní penze na základní a zásluhovou část. Umožňují nastavit parametry tak, aby se snížil nynější dávkový charakter penzí s vysokou mírou přerozdělování a zvýšil důraz na to, čemu se říká zásluhovost, tedy na částky, které pojištěnci odvedli během svého produktivního období.

Shutterstock

Monstrum zvané penze. Když ho nezkrotíme, vydáme se řeckou cestou

Tak dlouho si budeme říkat, že zadlužení státu je zatím ještě dobré, až to dobré nebude. Pozor si musíme dát hlavně na velkorysé penzijní systémy. Itálie nebo Řecko by mohly vyprávět, upozorňuje v komentáři Pavel Kohout.

Návrh má ale zásadní nedostatek – nepočítá s přechodem k systému, který by byl výrazněji založen na individuálním spoření, přesněji investování. Komise sice odděluje zásluhovou část penzí, ale individuální odpovědnost lidí za své stáří příliš neposiluje.

Jistě, na stáří si lidé s podporou státu mohou spořit už dnes. Ne všichni to ale dělají, někteří si to nemohou dovolit a mnozí investují nízké částky, které jim ve stáří příliš nepomohou. Nasnadě je otázka, zda systém založený na dobrovolnosti může v zajištění na stáří hrát nějakou významnou roli.

Vzpomínáte? Už v roce 2010 tehdejší Národní ekonomická rada vlády (NERV) doporučovala vládě Petra Nečase (ODS, TOP 09, Věci veřejné – později LIDEM) zavést povinný (!) spořící pilíř. Lidé, kterým bylo méně než 40 let, si podle návrhu NERVu měli část odvodu na důchodové pojištění, a to tři procentní body, povinně ukládat (investovat) do fondů.

Nakonec z toho byl druhý spořící pilíř – ale jen dobrovolný, nedopečený a bez perspektivy. A co je podstatné – neměl podporu nejsilnější opoziční strany, tehdy sociálních demokratů. Oranžoví už předem hlásali, že ho po příchodu do Strakovy akademie zruší, což také s pomocí anoistů a lidovců udělali.

Vládní kvinteto podle všeho počítá s tím, že investování na důchod zůstane dobrovolné. Naznačuje to ve vládním prohlášení.

Dobrovolně, nebo povinně?

Návrh reformy připravený komisí Danuše Nerudové odpovídá představám sociálních demokratů, pro které je průběžný důchodový systém posvátnou krávou. Nasnadě je otázka: neměl se pravicový kabinet inspirovat jinde? Co třeba opisovat od Švédů? Jejich penzijní reformu pokládá za příkladnou kdekdo, mimo jiné OECD.

Pravda, komise, která působila v minulém volebním období, použila švédský model pro konstrukci virtuálního účtu – kalkulátor, s jehož pomocí si pojištěnec bude moci vypočítat výši svého důchodu. Je samo sebou žádoucí, aby každý věděl, jak se příspěvky, které odvede státu, promítnou do zásluhové složky budoucí penze. Leckoho by to mohlo vyděsit a přimět k dlouhodobému investování.

Tady ale podobnost končí. Seveřané zavedli to, co kdysi doporučoval v Česku NERV. Doplnili průběžně financované schéma důchodů povinným fondovým pilířem. Do něj si pojištěnci ukládají tři procenta příjmu a poté, co dosáhnou důchodového věku, z něj čerpají peníze ve formě doživotní anuity, tedy stálé splátky, obdobně jako u průběžného systému. Podíl toho fondového pilíře na důchodech přitom chtějí posilovat.

Vládní kvinteto ale podle všeho počítá s tím, že investování na důchod zůstane dobrovolné. Naznačuje to ve vládním prohlášení, kde lakonicky píše: „podpoříme dobrovolné penzijní spoření“. Mělo tam být napsáno: „zavedeme povinné spoření na důchod ve fondech“.  

Systém založený na dobrovolnosti tady selhává. Dá se snad předpokládat, že se na tom něco změní?

Kam dál? Pavel Jégl na Finmagu:

• Babiš není na odpis. Rýsuje se jeho comeback do Strakovky
• Proč bohatí bohatnou a chudí chudnou? Čapí hnízdo to jasně ukázalo
• Bude letos hůř, aby pak mohlo být líp? Ukáže se, jak odvážná vláda je
• Křišťálová koule 2023: první prezidentka, nové vakcíny, E.T. nepřiletí
• Česko by na policii mohlo ušetřit. Je načase zaměřit se na výsluhy

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag