Německo buduje něco velkého. Pod ochranný deštník láká i Česko

Jestli hledáte oblast, kde má česká armáda – potažmo celá obranyschopnost naší země – nejviditelnější trhliny, pak je to protivzdušná obrana. Raketový pluk ve Strakonicích už sice několik let prochází modernizací, jeho hlavní zbraní ale nadále zůstávají extrémně zastaralé sovětské systémy 2K12 KUB a obslužná technika na podvozcích historických náklaďáků Zil-131.

Komplety KUB by měly jít do šrotu v roce 2026. To má česká armáda podle mezivládní dohody, podepsané loni v říjnu, získat čtyři izraelské baterie systému Spyder za 13,7 miliardy Kč. V té chvíli tak bude veškerá pozemní protivzdušná obrana České republiky stát na čtveřici spyderů a dvaatřiceti přenosných švédských kompletech RBS-70, které slouží především pro ochranu vojsk nad bojištěm.

Pravděpodobně i proto, že se česká protivzdušná obrana soustředí na pokrytí krátkých a velmi krátkých vzdáleností, posuzuje už od prázdnin ministerstvo obrany informaci z Berlína. Je to nabídka české armádě, respektive tuzemskému průmyslu, k účasti na rodícím se projektu, jemuž se začalo neformálně říkat „German Shield“ (německý štít).

Berlín s nabídkou přichází v pro něj velmi výhodném okamžiku, kdy se z chladného vojenského spojence mění ve velkého pomocníka.

Scholzova nabídka

O konceptu německý kancléř Olaf Scholz poprvé veřejně promluvil na nedávné návštěvě Prahy. Mimo jiné od něj zaznělo: „V následujících letech budeme v Německu masivně investovat do protivzdušné obrany. (…) Německo bude tuto budoucí protivzdušnou obranu navíc koncipovat tak, aby se na ní mohli podílet, pokud o to budou mít zájem, i naši evropští sousedé – například Poláci, pobaltské země, Nizozemci, Češi, Slováci nebo naši skandinávští partneři.“

Berlín se zajímavou nabídkou přichází v pro něj velmi výhodném okamžiku, kdy se z chladného vojenského spojence mění ve velkého evropského pomocníka. Nejen proto, že se díky poměrně překvapivě velkým dodávkám zbraní na Ukrajinu a investicím do vlastního obranného rozpočtu stává, společně s rozjetým Polskem, vojenským hegemonem kontinentu.

Německo navíc pomáhá i ostatním zemím, což je vidět na darování tanků Česku či Slovensku. Jak zištná tahle pomoc může být, napovídá právě pozvánka do German Shield.

Variantou by mohlo být využití jen některých segmentů ze systému German Shield. Tedy těch, na něž by samo Česko nedosáhlo.

Vlastní cestou? Jen těžko

Berlín samozřejmě nikoho nenutí silou, aby se stal součástí jeho protivzdušného deštníku. Jak je ale vidět na případu České republiky, nemusí jít o nijak bezpředmětnou nabídku.

Alexandros Michailidis / Shutterstock.com

Scholz v Praze maloval Evropu narůžovo. Dost možná úplně zbytečně

Jiný svět, jiná Evropa, jiné Německo? Německý kancléř Olaf Scholz ve svém pražském projevu mluvil o změně, kterou potřebuje Evropa do budoucna. Ta ale podle jeho představ nebude zase tak velká, jak by se mohlo zdát, píše v komentáři Petr Fischer.

Naše armáda nemá schopnosti, a především finance na to, aby si zajistila protivzdušnou obranu s dlouhým dosahem. Kdyby se Praha jednou rozhodla pro vlastní cestu, mohla by cena jít do stovek miliard korun.

I proto se mluví o tom, že variantou by mohlo být využití jen některých segmentů ze systému German Shield. Tedy těch, na něž by samo Česko nedosáhlo a které pro něj můžou být výhodné. S tím by se také pojilo zapojení domácího obranného průmyslu do německého deštníku, což by firmy samozřejmě přivítaly.

Otázkou je, kolik peněz by případná účast v systému German Shield nakonec stála. Podle toho, jak všeobjímající architekturu by mohl mít, nepůjde o nic levného. Jenže spojenectví pokaždé něco stojí. A zvlášť v současné situaci, kdy se Rusko snaží válečně rozložit Ukrajinu a hybridně pak celou Evropu, jsou právě takové mezinárodní projekty velice silným a jasným signálem, že Západ stojí při sobě.

Berlín je pro Prahu přirozeným spojencem, aktuálně navíc tím nejdůležitějším.

Nejdůležitější spojenec

Faktem ovšem je, že Česko nemá dobrou zkušenost s mezinárodními obrannými projekty. Kromě společných nákupů munice se zatím nic jiného nepovedlo. Přitom právě nyní je to osm let, co se na mošnovských Dnech NATO slavnostně podepisovala deklaraci, v jejímž rámci chtěly země visegrádské čtyřky vyvinout a sestrojit 3D radar protivzdušné obrany.

Zajímavý nápad se nakonec nepovedl, protože nad efektem mezinárodní spolupráce začalo velmi rychle převažovat hledisko národních zájmů a cílů jednotlivých firem.

I když tedy byznysově i vojensky taková kooperace dává smysl, velmi často narazí. Jednou se firmy mohou bát o ztrátu vlastního know-how, jindy se zase armáda rozhodne, že vývoj systému je pro ni velmi dlouhý a raději si pořídí zavedené technologie ze zahraničí.

To se ale v roce 2022 může kvůli bezpečnostní situaci v Evropě a agresivnímu chování Ruska změnit. Berlín je pro Prahu přirozeným spojencem, aktuálně navíc tím nejdůležitějším. A jeho German Shield zase velmi lákavým projektem. 

Nicméně Německo – a teď už vlastně i Česko – musí nejdřív přesvědčit také další evropské země, aby do deštníku vstoupily. Jinak totiž reálně hrozí, že z odvážného projektu zůstanou jen segmenty, nebo Berlín sám financování systému neunese.

Autor je členem redakce Reportérů ČT.

Kam dál? Ondřej Stratilík na Finmagu:

• Desítky miliard armádě, ale co ostatní? Vláda musí myslet za roh
• Miliardy lítají, ale vlaky stojí. Česká železnice přestává dávat smysl
• F-35 v českých barvách? Zatím jen sen, Švédové se nevzdají
• Česká armáda potřebuje budíček. Proč Slováci nakupují rychleji než my?
• Privatizace Budvaru jako záplata rozpočtu. Má se pivovar tentokrát bát?

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag