Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Ukrajinská ekonomika pod palbou Rusů. Jak dlouho ještě vydrží?

Martin Lindák
Martin Lindák | 4. 7. 2022 | 13 166
analýzaekonomikahrubý domácí produktsvětová ekonomikaUkrajinaválka

Ukrajina už přes čtyři měsíce odolává ruské agresi, její ekonomika ale čím dál víc strádá. Centrální banka dělá, co může, do země stále míří i pomoc ze zahraničí. Přesto zůstává na místě otázka: jak dlouho ještě vydrží tamní ekonomika v chodu?

Ukrajinská ekonomika pod palbou Rusů. Jak dlouho ještě vydrží?

Podle prognóz by letošní HDP Ukrajiny mělo kvůli válce oproti loňskému roku klesnout o 30 až 45 procent. (ilustrační foto)

Zdroj: Drop of Light / Shutterstock.com

Ukrajinská ekonomika je zaměřena především na průmysl a zemědělství. Velkým a dlouhotrvajícím problémem v zemi je však korupce, která je tam zakořeněná od pádu Sovětského svazu. Za posledních pár let došlo v tomto směru alespoň k malému pozitivnímu posunu.

Ekonomika ve válečných časech je samozřejmě zcela odlišná od té, jaká funguje v době míru. Dochází k devastaci majetku, klesá produkce, část obyvatelstva utíká a zdroje se nevyužívají na základě tržních principů, ale co nejvíc se investuje do vojenské infrastruktury a do uspokojování základních potřeb: ať už v případě státu, nebo soukromých podniků. Stejně to funguje i nyní na Ukrajině.

V současnosti se bojuje hlavně na východě a jihovýchodě země. A právě v těchto oblastech dochází k největší devastaci ekonomiky a škodám na majetku. Lidé nejsou v bezpečí samozřejmě nikde, protože ruské rakety dokážou zasáhnout prakticky jakékoli místo v zemi.

Odhady ze začátku června vyčíslily materiální škody na 104 miliard dolarů, což představuje dvě třetiny ukrajinského HDP.

Pokles HDP skoro o polovinu

Podle prognóz by letošní hrubý domácí produkt (HDP) Ukrajiny měl oproti loňskému roku klesnout o 30 až 45 procent. Odhady ze začátku června vyčíslily materiální škody na 104 miliard dolarů (2,45 bilionu korun), což představuje dvě třetiny ukrajinského HDP. Vládní představitelé operují se sumou kolem 500 miliard dolarů, do níž pravděpodobně počítají i obnovu, ztracenou produkci ekonomiky a podobně.

Podle menšího průzkumu poradenské společnosti European Business Association bylo sto dní od začátku invaze v plném provozu 47 % ukrajinských průmyslových podniků, zatímco měsíc předtím jen 28 %. Polovina podniků nyní funguje ve zkráceném nebo omezeném režimu a tři procenta z nich pak nevyrábějí vůbec. Plné mzdy platí přibližně 63 % firem, pět procent nemá vůbec rezervy na další činnosti. Zbývající podniky platí zaměstnancům mzdy v omezené míře, případně se zpožděním.

Obilnice Evropy a podivná privatizace

O Ukrajině se často mluví jako o obilnici Evropy, zároveň disponuje velkým množstvím nerostných surovin a spoléhá se i na těžký průmysl. Přesto patří mezi nejchudší ekonomiky v Evropě. Výkonem ekonomiky v přepočtu na jednoho obyvatele na tom jsou hůř už jen země jako Uzbekistán, Tádžikistán nebo Kyrgyzstán. A to bylo před válkou…

Do velké míry za to může fakt, že většina území dnešní Ukrajiny byla od 20. let minulého století součástí Sovětského svazu. Pod sovětskou vládou to byla klasika: industrializace hospodářství, zestátnění ekonomiky a násilná kolektivizace zemědělství, jejíž vynucení skončilo hladomorem, během kterého zemřelo přibližně pět milionů lidí.

V roce 1991 se Ukrajina od SSSR osamostatnila, následky si ale nese dodnes. Během 90. let se tamní ekonomika propadla víc než o polovinu a podle některých zdrojů přes 50 procent lidí žilo za méně než 5,5 dolaru na den (cca 130 Kč). Očekávaná délka života se i proto snížila o pět let. Pro srovnání: v současnosti se na této hranici nacházejí jen přibližně tři procenta obyvatel.

Následná privatizace často probíhala netransparentně, některé podniky končily za podivných okolností v rukách oligarchů. Po sérii masových demonstrací v rámci takzvaného Euromajdanu se stát rozhodl zlepšit podmínky, najal si poradce a konzultanty a chtěl privatizovat další podniky za transparentnějších podmínek. Navzdory tomu je Ukrajina podle Transparency International dodnes považována za jednu z nejzkorumpovanějších ekonomik.

Na Ukrajině začíná být problém i s benzinem a naftou. Většinu si totiž vzala armáda, a tak je docela běžné, že čerpací stanice přerušily provoz. Vláda navíc při zhoršování stavu státního rozpočtu přestala regulovat cenu paliv, což ceny vystřelilo o 20 až 30 procent.

Podle předpokladů by v nejbližších měsících měly ceny nicméně mírně klesnout, protože se očekávají dodávky ze zahraničí, které mají směřovat přes Polsko. Ukrajina přirozeně zakázala export fosilních paliv, tedy kromě tranzitu přes její území. Před válkou dostávala přibližně 60 % benzinu a 40 % nafty z Ruska a Běloruska.

Ukrajina nedokáže v plné míře dostat své zásoby ze země na export, především kvůli obsazeným přístavům.

Problém s vývozem pšenice

Problém pro Ukrajinu představuje i zemědělství. Podle původních předpokladů mělo osetí dosáhnout alespoň 80 % z loňských hodnot, nakonec je z toho „jen“ 75 %. Potíž tkví v tom, že Ukrajina nedokáže v plné míře dostat své zásoby ze země na export, především kvůli obsazeným přístavům a nedostatečné kapacitě vlaků a kamionů.

Kvůli těmto překážkám (a také snížené produkci či exportu z Ruska) by se do problémů mohly dostat zejména africké země, které jsou na zemědělských produktech Ruska a Ukrajiny závislé.

Mezinárodní obchod Ukrajiny podle očekávání klesl, v případě importu i exportu víc než o polovinu. Důvodem jsou problémy v dodavatelských řetězcích a rovněž blokování přístavů, kterých funguje jen malé množství.


I přesto je běžný účet, který odráží import a export i transfery se zahraničím v přebytku. Ukrajina za to vděčí samozřejmě zahraniční finanční pomoci. Mezi největší podporovatele napadené země patří Světová banka, USA, Mezinárodní měnový fond a Evropská unie.

Inflace na Ukrajině byla v v květnu meziročně vyšší o 18 %. Poháněly ji hlavně vyšší ceny jídla, paliv a dopravy.

Centrální banka musela zasáhnout

Důležitým aspektem fungování ekonomiky je měnová politika a tedy síla samotné ukrajinské hřivny, která souvisí právě i s již zmíněným běžným účtem. Centrální banka Ukrajiny hned v prvních dnech invaze omezila výběry z bankomatů a Ukrajinci si mohli vybrat jen přibližně ekvivalent tří tisíc eur (74 tisíc korun) denně doma i v zahraničí, přičemž kartou mohli platit neomezeně.

Důvodem zavedení tohoto limitu byla obava, aby hřivna neoslabila až příliš. Centrální banka zpočátku omezovala i směnný kurz, od čehož později upustila, ale poté se k tomu v určité míře zase vrátila. V návaznosti na to musela spálit své devizové rezervy, aby posílila kurz hřivny. Banka také zvýšila základní úrokovou sazbu o 15 procentních bodů na 25 %, aby lidé a firmy byli motivováni nevyměňovat hřivny za zahraniční měny.

Vzpamatovávání ukrajinské hřivny

Zdroj: peníze.cz

V této souvislosti je třeba si uvědomit, že centrální banka to nemá jednoduché. Firmy i běžní lidé se totiž snaží v co největší míře zbavit hřivny a raději mít úspory v eurech nebo dolarech, na což musí centrální banka reagovat, aby se kurz příliš neznehodnotil a situace se ještě víc nezhoršila. Bankovní sektor se po invazi držel až překvapivě dobře, podle předpokladů to ale už dlouho nevydrží a situace se začne postupně zhoršovat i v komerčních bankách.

Meziroční inflace na Ukrajině byla v dubnu 16,4 %, v květnu pak 18 %. Poháněly ji hlavně vyšší ceny jídla (meziročně vyšší o čtvrtinu) a paliv a dopravy (meziročně vyšší o 57 %).

Od začátku války dostala Ukrajina celkem 6,8 miliardy dolarů ze zahraničí, nejvíce přes státní válečné dluhopisy.

Stát přichází o příjmy a rostou mu výdaje

Speciální kapitolou je státní rozpočet. Jelikož země je ve válce a klesají ji příjmy ve formě daní a zároveň rostou výdaje na válku, přirozeně se rozpočet dostává čím dál hlouběji do deficitu, který je třeba financovat.

Příjmy z DPH sice Ukrajině od začátku invaze vzrostly, stále jsou však jen na úrovni 66 % (odkaz na PDF) z příjmů z loňského roku ve stejnou dobu. Podobně jsou na tom i daně z příjmu, tedy zejména korporátní daně.

Ekonomie lidskou řečí

Líbí? Text vznikl ve spolupráci s kanálem Ekonómia ľudskou rečoukterý se věnuje ekonomii, financím či daním a odvodům. Jeho cílem je dostat finanční gramotnost a ekonomické myšlení mezi lidi. Podpořit ho můžete třeba na Patreon.com.

Vyšší výběr je jen v případě daní z těžby plynu, kde se měnil vzorec pro výpočet daně, za čímž stojí například i mimořádné zdanění těžby rudy, jejíž cena na trzích mimořádně vzrostla. Celkové daňové příjmy v květnu jsou na úrovni 66 % ve srovnání s loňským rokem. V posledních měsících pak dramaticky stouply výdaje.

Ukrajinští analytici očekávají, že opět dojde k uzákonění cel a DPH z importu, která byla dočasně zrušena. Ukrajinci je využívali například v případě dovozu aut ze zahraničí, hlavně pro armádu. Ta by ale měla mít tuto výjimku i nadále.

Kromě možnosti pro podnikatele platit místo DPH a daně z příjmu jen daň z obratu zrušila vláda dočasně i několik regulací. V současnosti je například jednodušší na Ukrajině založit firmu, snížily se ekologické standardy v případě paliv a zjednodušilo papírování ohledně importovaných produktů.

Celkově se rozpočtové příjmy za prvních pět měsíců letošního roku ve srovnání s loňským rokem snížily o 27 %. Plánované výdaje v rozpočtu se musely zákonem zvýšit o necelých deset miliard dolarů (bezmála 240 miliard Kč) na celý letošní rok.

Od začátku války dostala Ukrajina celkem 6,8 miliardy dolarů (asi 162 miliard Kč) ze zahraničí, nejvíc přes státní válečné dluhopisy, i když ty nejčastěji kupovala centrální banka a ostatní vládní instituce. Podle ministra financí Serhije Marčenka potřebuje Ukrajina pět miliard dolarů (119 miliard Kč) měsíčně, aby zvládala zvýšené výdaje financovat.

Firmy nemají moc velkou motivaci investovat do státních dluhopisů, a tak je bude nakupovat jen centrální banka.

Zvýšení sazeb na dluhopisech

Monetární politika by z celkového pohledu ještě nějaký čas neměla být problémem, tím bude spíše fiskální politika státu, protože najít krytí tak velkých výdajů nebude jednoduché.

Anketa

Jak dlouho potrvá obnova Ukrajiny?

I když se základní úroková sazba zvýšila na 25 %, tak úroky na vládou vydávaných dluhopisech se neměnily a pohybují se kolem deseti procent. Pokud by se zvýšily, měl by stát fakticky ještě vyšší výdaje na pokrytí splátek, což přirozeně nechce.

V současné situaci však firmy nemají moc velkou motivaci investovat do státních dluhopisů, a tak je bude nakupovat jen centrální banka, což na druhé straně zvýší inflaci v zemi. To je sice pro vládu dobře, jelikož přes vyšší inflaci pomyslně zdaní stát a sobě ušetří náklady na dluh, avšak pro obyvatele a firmy je to likvidační situace. Z toho důvodu ukrajinští ekonomové spíše očekávají zvýšení sazeb na dluhopisech, aby alespoň v nějaké míře výnos pokryl inflaci a stát dokázal přilákat i investory z privátního sektoru.

Ukrajinská ekonomika je přirozeně v problémech a její vývoj závisí na tom, jaká situace bude na bojišti. Dalším velkým otazníkem bude následná oprava Ukrajiny. Zatím nám nezbývá nic jiného než čekat.

Kam dál? Ukrajina na Finmagu:

Finmag na léto

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

„Jsem mizerný makléř,“ řekl Adéle Vopěnkové Prokop Svoboda. A tak místo aby prodával domy sám, vybudoval realitní kancelář, kde to ostatní dělají za něj. A výborně.

FIN. Dominik Stroukal dodá investorům naději po propadu trhů • V kanceláři šéfky České spořitelny • V hlavě lovce jednorožců Andreje Kisky ml. • Jakub Žofčák o byznysu s deskovými hrami • Robert Vlach o creator economy a podnikání s obsahem

MAG. Parkování zdarma je lidské právo. Co z pravičáka dělá soudruha • Nejbližší moře? Pět hodin jízdy. Se správným bourákem. Na ropu • Jako umami. V restauraci Jana Knedly umějí moderně míchat chuti i v české klasice • Kardiochirurg. Srdcař. A překvapivě dobrý spisovatel Josef Veselka

Autor článku

Martin Lindák

Martin Lindák

Vystudoval obor finance na Národohospodářské fakultě Ekonomické univerzity v Bratislavě. Od začátku studia spolupracoval s Nadáciou F. A. Hayeka a působil v ní jako analytik. Od srpna 2019 pracoval jako redaktor magazínu Index. Věnoval se primárně makroekonomickým tématům a veřejným financím. Dnes pracuje jako analytik Finstat.