Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopisNadílka

Kde proboha žili? Fialův plán boje s covidem sází na nemožné

Petr Fischer
Petr Fischer | 25. 11. 2021 | 6 komentářů | 490 916
covidkoronavirusnázoročkováníPetr FialaSPOLU

Nediskriminovat, ale spojovat. Budoucí vládní koalice Petra Fialy, který bude brzy jmenován premiérem, se konečně postavila k nové covidové vlně čelem a představila svůj recept, jak dál. Teď už se prý bude jen brzdit, ale příští vlně už „vláda změny“ určitě zabrání. Celé to ovšem budí spíš pochyby.

Kde proboha žili? Fialův plán boje s covidem sází na nemožné

Zástupci koalic Pirátů a STAN a koalice SPOLU v čele s Petrem Fialou při představování covidového plánu (24. listopadu 2021)

Zdroj: ODS

Ten plán zní stručně nějak takto: testy, očkování, a hlavně přemlouvání lidí, kteří si přece musí uvědomit, že svoboda není sobectví, ale především odpovědnost.

V době, kdy je celá společnost rozdělena na dva stále nesmiřitelnější tábory, jsou to důležitá slova. Jenže Česko k tomu prožívá doposud nejhorší vlnu nové virové nákazy, a to pak slova o přesvědčování lidí, kteří to přece musí pochopit, zní jako když budoucí ministři spadli z nebe.

Kde žili poslední dva roky? Přemluvit lidi, protože jsou jistě přemýšliví, odpovědní a solidární, vypadá po těch dvou šílených letech s covidem jen jako další politická pohádka. Zvláště když se každý den ráno člověk podívá na sociální sítě a vidí tu poušť řevnivosti a nesouladu.

Nová koalice doufá v zodpovědnost lidí za sebe i za celek společnosti. Vlastnosti, které se po první vlně ztratily...

Síla komunikace

Nejsilnější větu na středečním brífinku řekl sám Petr Fiala: „Hlavní nástroj boje je očkování, ať se to někomu líbí, nebo ne.“ Jenže všechna ostatní opatření nové vládní koalice už tímto směrem tak důsledně nejdou: rozšiřuje se opět prostor pro hrazené testování, budou se uznávat medicínsky problematické protilátky, ale motivace k očkování jinak veškerá žádná.

Cílené oslovení lidí a apel na jejich rozum stačit nemusí, když se to nepovedlo doposud. Čtystránkový dokument představený budoucí vládní koalicí ale jasně ukazuje, že všechno sází právě na vlastní mistrovství komunikace s občany, její pravidelnost a průhlednost. Což je věc, kterou už teď nelze vyčítat ani Babišově kabinetu.

Dezinformace, koronavirus

Nová koalice doufá v zodpovědnost lidí za sebe i za celek společnosti. Tedy na vlastnosti, které se ukázaly na začátku první vlny, kdy ještě skoro o nic nešlo. A které pak velmi rychle z veřejného prostoru zmizely. Znovu je objevit bude velmi těžké, ale nezbývá než budoucí vládě v této snaze držet palce. Jinou asi hned tak mít nebudeme.

To platí i v případě doporučení „vymáhat opatření“. Vzdor obraně hygien a policie, které říkají, že dělají, co mohou, je právě vymáhání čehokoliv (kromě exekucí) v Česku velký správní a právní problém.

Fiala se dostává i do konfliktu se svou vlastní individualistickou ideologií, jejímž východiskem je samostatný jedinec...

Covid nezmizí

Je to pokus o obnovování pospolitosti tam, kde se v mnoha vrstvách společnosti úplně vytratila a rozpadla do znepřátelených skupin odpůrců a přívrženců očkování. V jistém ohledu jde o nejidealističtější politickou akci posledních desetiletí, protože vyjadřuje důvěru v lidi, kteří přeci „nejsou hloupí“, ačkoliv si to v proudu nekonečných debat už dávno i sami lidé přestali myslet.

Co navrhuje pětikoalice?

  • dodržování 4R – rozestupy, roušky, ruce, rozum
  • očkování jako základní nástroj zvládání epidemie – zvláště pro rizikové skupiny, výjimka pro kontraindikace
  • v oblasti testování preferovat PCR – rychle rozšířit kapacity
  • zachovat systém O-T-N s platností PCR testu na 3 dny
  • zohlednit protilátky
  • zlepšení informovanosti o přednemocniční péči u praktických lékařů i široké veřejnosti
  • ekonomická podpora pro lidi v izolacích a karanténách
  • cílené a rychlé kompenzace pro podnikatele, zasažené firmy a kulturní sféru
  • pravidelná a předvídatelná komunikace, efektivní kampaň a boj proti dezinformacím

„Covid nezmizí, bude tu s námi a my se s ním musíme naučit žít.“ Věta Petra Fialy, kterou jsem už na Tour de France slyšel od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, se vrací najednou jinak. Už to není nějaký vzdálený hlas, ale výzva přicházejícího českého lídra, který chce z boje s covidem udělat „národní téma“. Vtáhnout všechny do boje proti společnému nepříteli, což je nejjistější způsob, jak lidi propojit a opět je dostat dohromady.

Ale půjde to ještě, když je tu tolik divokých solitérů, přesvědčených o tom, že svoboda má je nejdůležitější a do svobody tvojí či vaší mi vůbec nic není?

Fiala se dostává i do konfliktu se svou vlastní individualistickou ideologií, jejímž východiskem je samostatný jedinec, který přirozeně prosazuje své vlastní zájmy a na ostatní se ohlíží až tehdy, když musí. Tedy, když je k tomu donucen vnějšími okolnostmi. To se děje i teď, jen reakce na tento konflikt je přepestře jiná: ještě větší stažení do sebe a do svého práva na neomezenou svobodu, až po denunciaci a násilí vůči jinak smýšlejícím.

Proces rozpadu společenství je už vcelku pokročilý, aby ho dokázal zastavit apel na národní jednotu v boji s virovým nepřítelem. I když: jedná-li se o hokej, jde to na dva týdny v roce poměrně snadno a dobře.

Pokus spojit společnost proti covidu jako společnému nepříteli je jen první velmi nejistý krok...

Příležitost k pospolitosti

Fialova budoucí vládní sestava rezignovala na rychlý zásah tady a teď, nechce radikálně zastavit život, aby si zdravotníci v nemocnicích odpočinuli. Jen doporučuje sadu drobnějších opatření, aby se s virem ještě dalo vydržet.

Hlavním měřítkem už není omezení promořenosti, není jím ani počet mrtvých, nýbrž obsazení nemocnic. Pro obnovení národní jednoty není obrana nemocnic jako center zdraví pro všechny vůbec špatná, jen jde o strategii, která se už přes rok provozuje a nikoho to zase tak nedojímá.

Anketa

Co byste jim dali?

Celý ten čtyřstránkový soupis opatření pětikoalice pro „svobodný a zodpovědný život s covidem“ není zase tak od věci, i když v praxi, až vláda bude mít svou odpovědnost, bude asi všechno vypadat hodně jinak. Až se Fialův tým setká s ostrými výčitkami, že kvůli jeho liknavosti či opatřením někdo umřel, může se změnit perspektiva a vztah k vládnoucí odpovědnosti, což ve chvíli předělá i odpor k radikálnějším administrativním opatřením.

Pokus spojit společnost proti covidu jako společnému nepříteli je jen první velmi nejistý krok k tomu, aby se něco změnilo. To hlavní musí udělat všichni sami v sobě. Tak to Petr Fiala myslí, tak to chce. On sám pomůže tím, že se pokusí obnovit důvěru ve vládu lepší komunikací a důsledným a pravidelným vysvětlováním.

Škoda jen, že s touto bohulibou činností nezačal před „tiskovými konferencemi“ čekajícího ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, který důvěře v kabinet na startu ve věci covidu moc nepřispěl. A že to neměl na paměti, když jeho koalice odmítala přechodovou těsnější spolupráci v boji proti covidu s odcházející vládou.

Mají-li se lidé proti viru opět spojovat, mohli mít pěkný příklad předem. I na těch nejvyšších místech…

160 STRAN FINMAGU

Finmag říjen 2021Zdroj: Finmag

Devadesátky zlatý, budoucnost nejistá. Rozhovor Petra Fischera s Radovanem Vávrou a Dominikem Stroukalem. Dva ekonomové. dvě generace, dva pohledy na devadesátá léta i roky budoucí

MAG. Téma čísla: knihy • Radim Kopáč a kniha za časů korony • Jak Knihobot recykluje miliony knížek • Metoda zettelkasten: jak nikdy nezapomenout, co jste četli • Mistr, Markétka a Audioteka: audioknižní jednička natáčí velké dramatizace • Jakub Žofčák a nerozumná investice – 20 let od zfilmování Pána prstenů • Tři hrsti tipů

FIN. Jiří Hovorka s šéfem pražské burzy: proč se na ni českým firmám nechce? • To se vám vrátí! Mockrát. Dominik Stroukal o magii ekonomických multiplikátorů • Kdo chce bitcoin bít Josef Tětek o lidech, co to neradi krypto

Autor článku

Petr Fischer

Petr Fischer

Analytik týdeníku Euro. Český novinář, scenárista, moderátor a filozof. Po absolvování Filozofické fakulty Univerzity Karlovy pracoval v řadě redakcí, mimo jiné v Lidových novinách, Hospodářských novinách, BBC či České televizi. Byl šéfredaktorem Českého rozhlasu – Vltava. Za svou práci byl oceněn Cenou Rudolfa Medka a Cenou Ferdinanda Peroutky.