Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Česko. Země, kde socialismus vítězí, i když socialisté prohrávají

Pavel Jégl
Pavel Jégl | 14. 9. 2021 | 1 komentář | 4 072
Andrej BabišČSSDKSČMlevicenázorsocialismus

Sněmovní volby, které nás čekají za necelý měsíc, mají své jistoty i nejistoty. Jistotou je vítězství Andreje Babiše, nejistotou například setrvání sociálních demokratů a komunistů ve sněmovně.

Česko. Země, kde socialismus vítězí, i když socialisté prohrávají

Vítězství revoluce v banánové republice, ilustrační foto

Zdroj: Shutterstock

Sondy naznačují, že dvě tradiční a „přiznané“ levicové strany, paběrkující už v minulých sněmovních volbách, teď balancují na hraně pěti procent, které jsou vstupenkou do sněmovny. Nebylo by překvapením, kdyby skončily na smetišti dějin.

Poslední bitva o dělníky

U KSČM zaráží, že tam, kam tak často druhé posílala, už dávno není. Je to staré haraburdí, parodie na marxistickou partaj.

„Tvrdé“ jádro komunistů na mítincích vykřikuje, že dělníci musí znovu získat kontrolu nad fabrikami. Poslanci za stranu vyznávající ideu společenského vlastnictví výrobních prostředků však v uplynulých letech drželi u moci arcikapitalistu, který se o výrobní prostředky s nikým nedělil a dělit nechce.

Anketa

KSČM se do sněmovny...

Komunisté pořád hlásají boj za socialismus a spílají kapitalismu. Jenže dnes se bojuje za jiné „ismy“, například za feminismus nebo multikulturalismus. Na váze nabývá agenda udržitelnosti a LGBT. To je pro ně španělská vesnice, ve které se na rozdíl od progresivní levice neorientují. A protože biologické hodiny se nedají zastavit, partaj vymírá. Zbývající nostalgici vzpomínají na slavnou bolševickou minulost.

Také sociální demokraté, kteří si počátkem příštího roku budou připomínat čtvrté výročí od památné chvíle, kdy se s Janem Hamáčkem začali „odrážet ode dna“, můžou nostalgicky vzpomínat. Třeba na doby, kdy v prvních parlamentních volbách v Československu v roce 1920 brali 25 procent hlasů, anebo na rok 1998, kdy jich dostali 32 procent a ze Strakovy akademie vypudili pravicovou koalici.

Že by je ještě zachránila zelená akvizice – Matěj Stropnický, vystupující po boku Jany Maláčové v roli lidového komisaře při kontrolách ve fabrikách? Nejspíš jen poslední marný pokus ČSSD přitáhnout městské levicové liberály.

Zlatý rybky
Zdroj: Shutterstock a obchod s propagačními přeměty ČSSD

Zčervená, zčervená

Sociální demokracie jde do voleb s radikálně levicovým programem, konstatuje Petr Fischer. Bohatí mají platit na chudší. ČSSD chce být zas stranou lidí práce a solidarity a opouští středovou pozici, která ji držela u vlády. Střed je ostatně přeplněný. Přitáhne prudké červenání voliče? 

Doleva, nebo do pekla. ČSSD pragmaticky sází na radikální program

Sociální demokraté chodí s křížkem po funuse. Voliči oranžových se už dávno rozprchli po české kotlině. Skončili u Babiše, Pirátů, Starostů a ti nejradikálnější v jarmarku Tomia Okamury – jako nočních vlk Jaroslav Foldyna. A nic nenasvědčuje tomu, že by odešli jen na nějaký víkendový čundr. K návratu je nezlákala ani červená mikina Jana Hamáčka

Situace sociální demokracie je o to svízelnější, že má astronomické dluhy. Pokud vypadne ze sněmovny, výrazně se sníží její příjmy a patrně od ní odejdou i sponzoři. Strana se dostane do existenčních problémů a sotva udrží pro sociální demokracii ikonický Lidový dům.

Kovář a kovaříčkové

Vypadá to jako paradox: levicové strany skomírají, přitom levicová politika vítězí.

Socialismus se vlastně vrací, i když (naštěstí) ne ten předlistopadový. Lidové milice neobsazují fabriky, neznárodňuje se. Role vlády v ekonomice však roste. Rozděluje se pořád větší množství dotací a subvencí. Reguluje se kdeco. Zákoník práce i minimální mzda – obojí se upravuje podle přání odborů a bez ohledu na přání zaměstnavatelů. Příjmová nerovnost patří k nejnižším v Evropě, sociální dávky rostou a zavádějí se další. Zvyšují se platy ve státní sféře i důchody nad výši danou zákonem – jedno, že schodek na důchodovém účtu raketově roste.

Anketa

ČSSD se do sněmovny...

A věřte-nevěřte, tohle všechno „zařizuje“ vůdce catch all party Andrej Babiš, který myslí na každého a slíbí víc, než může levice splnit. Jednou staví halu pro Martinu Sáblíkovou, podruhé se ohání se levným pivem a ve svém novém spisku buduje rychlodráhu i v městech, kam není plánována.

Co víc – jako bonus k sociálním jistotám a nákladnému paternalistickému státu přidává nízké daně. Nenechá se přitom rozhodit takovými podružnostmi, jakými jsou rozpočtový schodek, míra zadlužení, anebo demografie a stárnutí.

Andrej Babiš je zkrátka všude – napravo, ve středu, ale především nalevo. Vystavěl si obraz vůdce, který jako jediný dokáže věci zařídit a o každého se postarat. Mnozí levicoví voliči tomu uvěřili a jednoduše si řekli: Proč chodit k levicovému kováříčkovi, když můžeme jít přímo ke kováři, který je tady pro všechny?

Kdepak, výsledek těchto voleb si tradiční levice nedá za rámeček.

Podzimní volby se blíží...

Finmag srpen 2021Zdroj: Finmag

Ivan Bartoš: Nevyměknu! Co když Piráti budou vládnout? Na co se máme připravit? Ač titulky hlásaly něco jiného, zvyšování daní to prý není

Téma čísla: medicínaPavel Jégl: od pazourku ke gama noži • Iva Brejlová a startup Diana Technologies, kde vymýšlejí, jak nově vymýšlet léky • Dominik Stroukal učí investovat do postelí a Jaroslav Šura do zdravotnických firem

Vítězná družstva? Vyřeší bytová družstva nedostatek bytů? Peter Bednár vysvětlí, proč ne teď a ne u nás. Ale potěší: díky nim nebude v architektuře a urbanistice nuda

FIN. Před 50 lety skončil zlatý standard. Teď, říká Josef Tětek, končí to, co přišlo po něm • Má volnonožec někdy volno? ptáme se s Robertem Vlachem • Investice do private equity • Rádce Petra Kučery, šéfa Peníze.cz

Autor článku

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval v médiích – v Zemských novinách, centrální redakci regionálních deníků a v Hospodářských novinách. Zasedal v redakční radě Vojenských rozhledů. Kromě psaní se nyní věnuje finančnímu poradenství ve struktuře Partners (pracuje ve VIP kanceláři v Praze-Vinohradech) a svému psovi.