Články na téma: socialismus

Ukazuje se, že jeden z vůbec nejuznávanějších ekonomů Joseph Alois Schumpeter, rodák z moravské Třeště, nebyl daleko od pravdy, když světu prorokoval konec kapitalismu. Představil nám pozoruhodnou myšlenku, že výjimečně zdařilý ekonomický růst, který je s kapitalismem nerozlučně spojen, se mu paradoxně může stát osudným.

Všichni víme, že žádný oběd není zadarmo a mocná neviditelná ruka trhu je lék na každou bolístku. Parkovací místo zdarma je ale lidské právo.

Sněmovní volby, které nás čekají za necelý měsíc, mají své jistoty i nejistoty. Jistotou je vítězství Andreje Babiše, nejistotou například setrvání sociálních demokratů a komunistů ve sněmovně.

Náš systém kolabuje a čelí soft totalitě, proto jsou pro mě východoevropští disidenti inspirací, říká americký novinář.

Tématem uplynulého roku může být Řecko, Čína, migrace i kvantitativní uvolňování.

Voda. Na jednu stranu ta nejobyčejnější věc na světě, na druhou stranu vzácná látka, bez které by nemohl vzniknout ani fungovat život. Máme na ni právo, nebo se za má tvrdě platit?

V souvislosti s probíhajícím mistrovstvím světa v hokeji se zřejmě víc lidí bude ptát, co je vlastně pořadatelská země zač. O politické situaci nebo stavu lidských práv toho bylo v souvislosti s Běloruskem napsáno mnoho, příliš se ale nepíše o ekonomické každodennosti obyčejných Bělorusů.

Minulý týden přinesl Finmag překlad textu Umaira Haqua, který přirovnává současnou (americkou či západní) společnost k potrhlému ufokultu, čekajícímu na příchod spasitelů z kosmu. Idolem mu ovšem není ufon, ale makroekonomický ukazatel: hospodářský růst. Kapitalismus zdegeneroval v růstismus, říká Haque. Josef Tětek vyjasňuje východiska a poopravuje pojmy.

V čem se (někteří) dnešní libertariáni podobají starým socialistům.

Požádali jsme sociologa Petra Hampla, jestli by pro Finmag v předvolebním čase nenapsal článek o tom, jak a proč volíme a jak se při tom mýlíme. Co zmůže rozum a na co nestačí. Výsledkem bude několikadílná analýza, jejíž první část přinášíme dnes. Kdo může za to, že si to hasíme stodvacítkouvstříc novému komunismu? Racionální a odpovědný pravicový volič.

Pokus proměnit svět v jednu velkou socialistickou pavlač. Tak intuitivně pojmenovává novinářka Irena Válová posun toho, co dřív bývalo věcí práva soukromého do veřejné sféry. Někdejší advokát a dnešní soudce Mezinárodního soudu pro lidská práva Aleš Pejchal, poukazuje mimo jiné na zajímavý jev provázející život v někdejší totalitě: Z právních teorií a systémů takzvaných socialistických zemí se postupně vytrácely pojmy ‚veřejný‘ a ‚soukromý‘ a byly nahrazovány pojmy ‚socialistický‘ a ‚osobní‘... A to je možné považovat za útok na některá „základní slova“.

Fabiánský socialismus na rozdíl od komunismu nesází na revoluční zvrat. Své ideje prosazuje postupně. O to ale účinněji. Velkou Británii, zemi se silným respektem k právu, svobodě a vlastnictví například přetváří od druhé světové války ve stát, který se rychle blíží naplnění většiny bodů Komunistického manifestu. A to i tehdy, když socialisté vůbec nejsou u moci. Pomáhají mu k tomu – a nejen v Británii, ale i v kontinentální Evropě, ba i Americe, rafinované strategie.

Víte, co mají společného G. B. Shaw, London School of Economics a česká DPH? Tyto zdánlivě nesouvisející věci propojuje jedna idea. Socialismus. Fabiánský socialismus.

Rozčilujete se nad tím, že opěvovaná estonská „MHD zdarma“ přece není zdarma? Správný postřeh. Stejně tak by vás ale měl dráždit i český parkovací socialismus.

Kypr je jedna z pěti zemí, která zažádala své kolegy v eurozóně o finanční pomoc. Eurozóna přislíbila deset miliard eur, nikoli však zadarmo. Podmínkou je, že středomořský stát jednorázově zdaní všechny vklady v bankách: nad sto tisíc eur skoro desíti procenty, na nižší 6,75 procenty. Banky dnes po včerejším státním svátku zůstávají nadále zavřené, odpoledne hlasuje parlament, zda na podmínky přistoupí. Bezprecedentní krok komentuje zakladatel a generální ředitel Saxo Bank.

Evropská unie navrhuje, že by členské státy měly zajistit práci nebo dodatečné vzdělávání pro nezaměstnané pod 25 let, ber kde ber. Co si o tom myslí Lukáš Kovanda, Tomio Okamura, Petr Mach, Vít Samek a další oslovené osobnosti?

Systém vydatných sociálních dávek není výhradně chloubou evropských severských států, i někdejší Mekka kapitalismu, Spojené státy americké, je dnes říší masivního státního přerozdělování. Stačí se podívat na podporu svobodných matek: je lhostejné, jestli svobodná matka vydělává 29 nebo 57 tisíc dolarů ročně. Po zdanění a vyplacení státní podpory je jejich čistý příjem – stejný. Že to není zrovna motivační?

V anketě Finmagu jsem před časem upozornil, že současný politický režim má opačnou dynamiku, než měl ten „komunistický“. Zatímco tehdy se poměry neustále zlepšovaly, teď se neustále zhoršují. Je jen otázkou času, kdy se pomyslné křivky protnou a kdy se současný režim, neoprávněně a chybně nazývaný demokracií, se stane horším, než byl ten husákovský.

30. letní olympijské hry jsou v plném proudu, když se však dnes projdete po Londýně, ze všeho nejvíc vás zarazí naprostá absence jakéhokoli olympijského rumraje. V porovnání s pekingskými hrami z roku 2008 nevisí ve vzduchu žádné sportovní nadšení.

Prezident České republiky Václav Klaus říká v exkluzivním rozhovoru: „To je pouze přání či sen všech těch falešných radikálů, když si myslí, že už zítra vypadne Řecko, pozítří Itálie, popozítří Španělsko. Takhle svět neběží.“

Západoevropský socialismus končí. A jeho pád se bez inflace neobejde.