Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Republikáni, vzor 2021: začátek konce, nebo jen vyčůrávání pozic?

Matěj  Schneider
Matěj Schneider | 16. 7. 2021 | 2 152
analýzadonald trumprepublikánizahraniční politika

U republikánů je v poslední době živo. Už v polovině května byla z vedení republikánského sněmovního klubu odvolána wyomingská zastupitelka Liz Cheneyová, aby ji záhy nahradila její newyorská kolegyně Elis Stefaniková. Jak moc tahle rošáda vypovídá o Trumpově vlivu na stranu a hrozí jí snad štěpení?

Republikáni, vzor 2021: začátek konce, nebo jen vyčůrávání pozic?

Zdroj: Matt Smith Photographer / Shutterstock.com

Cheneyové její straničtí kolegové vyčítali především to, že na začátku letošního roku hlasovala pro impeachment Donalda Trumpa kvůli lednovým nepokojům v Kongresu. Že tak hlasovala, ale rozhodně nebylo žádné překvapení.

Zastupitelka se v posledním roce stala oblíbenou republikánkou demokratů právě proto, že neváhala Trumpa kritizovat a postavit se raději na stranu hlavního zdravotního poradce amerického prezidenta Anthonyho Fauciho

Na začátku letošního července také v rozporu s přáním šéfa sněmovních republikánů přijala Cheneyová účast v primárně demokratickém podvýboru, který má vyšetřovat příčiny zmíněných nepokojů na Kapitolu.

Republikánská strana se nachází na křižovatce a republikáni si musí vybrat, jestli si vybereme pravdu a věrnost ústavě...

Loajální rebelové

Paradoxně ale kromě ruky zvednuté pro impeachment Cheneyová hlasovala v souladu s Trumpovými názory v 92,9 procenta případů, zatímco její nástupkyně v předsednictvu sněmovních republikánů pouze v 77,7 procenta. Ani to jí ale u Trumpovi věrných republikánů nepomohlo – je zjevné, že v trumpovské republikánské straně jde víc o loajalitu než ideologickou čistotu.

Předávání moci v USA
Johnny Silvercloud / Shutterstock

Jak probíhá nejchaotičtější předávání moci, jaké Washington pamatuje

 
Donald Trump pořád ještě říká, že vyhrál. Respektive, že mu vítězství ukradli. Kromě rozkolísání důvěry v instituce to má ještě jeden důsledek. Nastupující prezident a jeho administrativa nebudou mít dost času na přípravu. Když se předání moci takhle posouvalo v roce 2000, mělo to prý vliv na (ne)připravenost USA na útoky 11. září.

Cheneyová není jediný republikán, který se kvůli své opozici vůči „pozdnímu trumpismu“ setkává s odporem spolustraníků. Podobnou ostrakizaci zažívá i bývalý prezidentský kandidát a současný senátor za stát Utah Mitt Romney. Ten byl ostatně i jediným republikánem v senátu, který hlasoval už pro první odvolání Donalda Trumpa na začátku roku 2020.

Na letošním sjezdu utažských republikánů se Romney setkal vcelku očekávaně s odporem. Značná část dvou tisícovek zdejších delegátů na něj bučela a účastníci dokonce hlasovali, jestli chtějí Romneyho formálně odsoudit. Protiromneyovský návrh vcelku těsně neprošel o necelých devadesát hlasů z přibližně patnácti set hlasujících.

„Republikánská strana se nachází na křižovatce a republikáni si musí vybrat, jestli si vybereme pravdu a věrnost ústavě,“ psala na začátku května Cheneyová v komentáři pro Washington Post. Je ale otázka, jestli dceři bývalého viceprezidenta Cheneyové skutečně jde o vzletné ideje, nebo spíš o posílení vlastní kariéry.

Vychází to alespoň z informací zakladatele webu Punchbowl News, novináře Jakea Shermana. Podle něj vidí tým Cheneyové v jejím odstranění z vedení výhodný způsob, jak „pozvednout celonárodní profil“ političky.

Několik velkých amerických firem hrozilo, že hodlá přestat s poskytováním finančních darů na kampaně těch republikánů, kteří se postavili za Trumpovy pokusy zvrátit výsledek voleb...

Elektorát versus elity

„Čistka Trumpových odpůrců až sovětského střihu se zdá být populárnější na Kapitolu a na sjezdech strany v jednotlivých státech, které jsou plné aktivistů, než mezi všeobecným republikánským elektorátem,“ upozorňuje ale ve svém komentáři pro časopis New Republic Walter Shapiro.

Trump na Finmagu

I my jsme podlehli a Donaldu Trumpovi a americké politice obecně věnovali dost pozornosti. Jen za posledních pár let se tak na téma Donald Trump objevilo na Finmag.cz dost vypečených kousků. Za všechny namátkou vybíráme:

Radši demokracii rozbít, než aby ji podruhé dostal do rukou Trump

Aleš Drobek se podíval na to, co když velká protitrumpovská koalice sama sebe přesvědčí, že sedmdesát milionů Trumpových voličů je tak vážnou hrozbou demokracii, že Donald Trump už nesmí být do prezidentského úřadu znovu vpuštěn za žádnou cenu...

Trump chce Bidena, namaže si ho na chleba. Sanderse se bojí

Michael Durčák ze zámoří po volebním superúterý analyzoval, že i pro liberální média (i podstatnou část demokratické strany) je Bernie Sanders extrémista. Jenže je to právě populista Sanders, kdo by dokázal sebrat populistovi Trumpovi nějaké hlasy. Dnes už víme, že i Biden si své uloupnul...

Biden ukázal, jak umí být hodný. Teď musí ukázat, jak je silný

A do třetice, autor dnešního textu Matěj Schneider blíže proklepnul Joea Bidena. Ten se uvedl sbírkou frází, se kterou by slavil úspěchy i v konkurenci ostřílených okresních tajemníků. Mluvil o sjednocování a republikánům chce vycházet vstříc. Jenže to, co se počítá, jsou činy. Najde v sobě americký prezident dost síly a ráznosti?

Nestačilo? Tak tady máte všechny texty na téma Donald Trump. Kdo je přečte beze zbytku, má u nás malé bezvýznamné plus!

Mimo jiné tu zmiňuje tu průzkum CNN, podle kterého si jen 20 procent republikánů myslí, že by strana měla „penalizovat“ straníky, kteří veřejně kritizovali Trumpa, a druhý od Pew Research, ve kterém 43 procent republikánů vyjádřilo otevřenost vůči kritikům.

To ale neznamená, že by se Cheneyová těšila mezi republikány velké oblibě – podle květnového průzkumu Economist/YouGov je paradoxně v tuto chvíli oblíbenější mezi demokraty než ve vlastní straně. Zároveň ale z většiny průzkumů vychází, že přibližně 80 procent republikánského elektorátu stále drží Donalda Trumpa spíše v oblibě.

Složitější je to ale s významnými finančními dárci republikánské strany a jejími elitami. S jejich odporem se setkal na začátku roku Romneyho kolega, senátor za stát Missouri Josh Hawley. Ten se v posledních letech situoval do pozice tváře nové měnící se republikánské strany, která se odtrhává od starších dogmat.

Spousta Američanů se s ním ale seznámila důkladněji až skrze teď už nechvalně proslulou fotku z 6. ledna, na které zaťatou pěstí podporuje dav, který jen pár desítek minut poté vtrhnul do budovy Kongresu.

Nešlo jenom o vztyčenou pěst. Hawley uvnitř Senátu jako jeden z mála republikánských senátorů podpořil formální námitky proti výsledku loňských prezidentských voleb. Část republikánských elit považovala jeho chování za nepřijatelné. Jeho mentor, bývalý senátor Jack Danforth, dokonce médiím řekl, že svou někdejší podporu pro Hawleyho považuje za „největší chybu, co v životě udělal“.

Nakladatelství Simon & Schuster navíc odmítlo vydat Hawleyho knihu, na čemž si ale Hawley udělal kampaň. Poté, co napsal předmluvu o „cancel culture“, sáhlo po jeho knize okamžitě menší konzervativní nakladatelství Regnery (kterému paradoxně Simon & Schuster dělá distributora) a po vydání se vyšplhala na seznamy bestsellerů.

Jeden z republikánských miliardářských donorů se dokonce nechal slyšet, že se Hawleym „cítí být podveden“. Několik velkých amerických firem na začátku roku hrozilo, že hodlá přestat s poskytováním finančních darů na kampaně těch republikánů, kteří se postavili za Trumpovy pokusy zvrátit výsledek voleb (byť s plněním těchto hrozeb to zatím nevypadá bůhvíjak).

Jakkoliv nacionálně populistické křídlo konzervativního hnutí prokázalo svou energii a kreativitu, významnější přeskupení pracujících voličů do řad Republikánské strany je v nejbližší době nepravděpodobné...

Celostát vede

Jestliže se ale velcí dárci alespoň na oko k Hawleymu stavěli zády, ti drobní udělali pravý opak. Podle deníku Kansas City Star z Hawleyho domovského Missouri slavil senátor v prvním kvartále letošního roku nejúspěšnější období od té doby, co do Senátu před několika lety kandidoval – především díky drobným darům obyvatel jiných států.

FINMAG NA PRÁZDNINY!

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

Na internetu naletíš hned, říká Mikýř. Jakub Jetmar se ptá, jak je Martinu Mikyskovi v dresu strážce webové morálky, který drtí internetové pokrytce i prodejce hrnců

Start me up! Pavel Jégl zkoumá, jak chystáme půdu startupům • Michal Hron s Andrejem Kiskou ml. na lovu jednorožce • Martin Vlnas se ptá šéfa CzechInvestu, co má pro startupery • Jak se stal z Izraelců startup nation?

Drogy vyhrály. Před 50 lety Richard Nixon vyhlásil válku drogám. Prohrály USA, prohrály země, které do vojny zatáhly. Ale zas to stálo hodně peněz

FIN. Bitcoin drž, utrácej špatné peníze. Dominik Stroukal představuje kryptomilionáře z chatrče • Josef Tětek ví, že bitcoin není bio. Ale zelená, neb se to vyplatí • Rádce Petra Kučery, šéfa Peníze.cz


To jednak dobře ilustruje, jak se z americké politiky z dřívějších velmi lokálních kořenů i u federálních politiků přesouvá těžiště k celonárodním kauzám a narativům. Jednak je ale úspěch zrovna Hawleyho u drobných dárců na úkor těch velkých poměrně ironický.

Missourijský senátor strávil posledních několik let snahou vykreslit se jako jakýsi logický a uhlazenější nástupce Trumpa, který bude schopen spojit zájmy divoké exploze řadových podporovatelů Trumpa s tradičnější republikánskou mocenskou základnou. A na tu spíš než s červenými čepicemi Make America great again! narazíte s golfovými holemi v rukou.

Hawley se stal jedním z nejviditelnějších propagátorů jakéhosi trumpismu s intelektuálním hávem. Ten se čistě teoreticky snaží cílit na voliče, kteří jsou konzervativní v oblasti kulturních válek, ale v ekonomických otázkách se vzdalují volnotržním dogmatům, které byly pro republikánskou stranu určující od dob Ronalda Reagana. Část amerických konzervativců tento trend začala razit pod hlavičkou „národního populismu“ (byť se některým Američanům, kteří s jejich cíli sympatizují, ježí chlupy z příliš zřejmé asociace „národního socialismu“).

Nezodpovězenými otázkami zůstává jednak to, jestli je o jakýsi uhlazenější trumpismus vůbec mezi americkými voliči zájem, jednak kolik reálně existuje teoreticky oslovitelných kulturně konzervativních a ekonomicky „popuslistických“ voličů. A skeptičtí jsou i někteří výzkumníci z filozoficky spřízněných think-tanků, jakým je například Center for Study of Partisanship and Ideology (CSPI).

„Jakkoliv nacionálněpopulistické křídlo konzervativního hnutí prokázalo svou energii a kreativitu, významnější přeskupení pracujících voličů do řad Republikánské strany je v nejbližší době nepravděpodobné i za předpokladu, že strana přehodnotí své ekonomické priority směrem nalevo či do politického středu,“ píšou George Hawley a zakladatel CSPI Richard Hanania ve svém důkladném článku z konce loňského roku.

Jestliže se Romney nebo Cheneyová snaží vymezovat proti trumpismu, DeSantis kráčí naprosto jasně v Trumpových nekompromisních šlépějích.

Nadějný DeSantis

Jenže zatímco se Hawleymu možná na začátku roku dařilo zdánlivě nemožné, skutečnost je taková, že v předvolebních průzkumech ohledně potenciálních republikánských kandidátů na prezidenta (ano, takové už se skutečně několik měsíců dělají) alespoň prozatím velké úspěchy neslaví. Pohybuje se na hlubokých příčkách a často na hraně statistické chyby.

V těchto průzkumech se kromě samotného Trumpa (případně jeho rodinných příslušníků) nejlépe umisťuje bývalý viceprezident Mike Pence, ale také foridský guvernér Ron DeSantis. Ten se těší mezi republikány velké oblibě díky tomu, jak se Florida vypořádala s koronavirem.

Anketa

Štěpí se republíkáni?

Jestliže se jeho straničtí kolegové jako Romney nebo Cheneyová snaží vymezovat proti trumpismu, nebo v případě Hawleyho hledat jeho uhlazenější tvář, DeSantis kráčí naprosto jasně v Trumpových nekompromisních (nebo v závislosti na vašich sympatiích hulvátských) šlépějích. Pokud by svoje čísla udržel, mohl by se stát až nudně logickým Trumpovým nástupcem. Bůhví, třeba i s pomazáním od bývalého prezidenta, jehož oblibě se těší.

Rok 2024 je samozřejmě ještě velmi daleko a o budoucnosti republikánské strany se ještě před ním bude významně rozhodovat v kongresových volbách roku 2022. V tuto chvíli nelze vyloučit, že Donald Trump bude skutečně kandidovat znova. Stejně tak představitelné ale je, že jednak stářím, jednak za vydatné pomoci Silicon Valley, které bývalému prezidentovi stále blokuje účty, Trumpův vliv postupně vymizí. Prezidentova čísla aktuálně trochu opadla a mírná většina republikánských voličů už zase cítí větší loajalitu ke straně jako celku.

Stejně tak je ale už teď jasné, že ti republikáni jako Romney nebo Cheneyová, kteří se vůči Trumpovi aktivně vymezují, mají jen pramalou oporu v republikánské základně. Jestli se těší něčí oblibě, tak jsou to demokraté, kterým jejich odpor vůči Trumpovi hraje do karet. Ale ne natolik, aby si tyto republikánské povstalce přímo osvojili.

Demokratům by se sice možná líbilo, kdyby si republikáni prošli podobně turbulentní válkou frakcí jako právě jejich strana v uplynulých dvou volbách. To ale v tuto chvíli není příliš pravděpodobné. Ostatně i v roce 2016 po úvodním odporu stáli republikáni za Trumpem – přesně jak praví staré washingtonské klišé: „Democrats fall in love, Republicans fall in line“.

Tedy ve volné parafrázi: zatímco demokraté se do svých kandidátů zamilovávají, republikáni se vždycky sešikují za tím nejsilnějším.

FINMAG NA PRÁZDNINY!

Finmag červen 2021Zdroj: Finmag

Na internetu naletíš hned, říká Mikýř. Jakub Jetmar se ptá, jak je Martinu Mikyskovi v dresu strážce webové morálky, který drtí internetové pokrytce i prodejce hrnců

Start me up! Pavel Jégl zkoumá, jak chystáme půdu startupům • Michal Hron s Andrejem Kiskou ml. na lovu jednorožce • Martin Vlnas se ptá šéfa CzechInvestu, co má pro startupery • Jak se stal z Izraelců startup nation?

Drogy vyhrály. Před 50 lety Richard Nixon vyhlásil válku drogám. Prohrály USA, prohrály země, které do vojny zatáhly. Ale zas to stálo hodně peněz

FIN. Bitcoin drž, utrácej špatné peníze. Dominik Stroukal představuje kryptomilionáře z chatrče • Josef Tětek ví, že bitcoin není bio. Ale zelená, neb se to vyplatí • Rádce Petra Kučery, šéfa Peníze.cz

Autor článku

Matěj  Schneider

Matěj Schneider

Publicista. Redaktor serveru A2larm, kde mimo jiné ve spolupráci s projektem Voxpot připravuje podcast Redneck o americké politice. Na Radiu Wave několik let vedl technologickou rubriku Děrné štítky, momentálně připravuje komentáře v rubrice Ucho. Převážně o americké politice píše samozřejmě pro A2larm, pak také na Aktuálně, občas pro Český rozhlas Plus. Možná tíhne doleva, ale rád čte American Conservative.