Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Zvyšme minimální mzdu. Stačí moudrá vláda a z Česka bude Švýcarsko

Pavel Jégl
Pavel Jégl
15. 6. 2021
 22 455

Víme, jak na to, přestaneme být montovnou, s levnou ekonomikou bude ámen, tvrdí sociální demokraté. Věřit se jim to však nedá.

Zvyšme minimální mzdu. Stačí moudrá vláda a z Česka bude Švýcarsko
Zdroj: Úřad vlády ČR

Do sněmovních voleb zbývají pouhé čtyři měsíce a sociální demokraté, kteří se už roky marně odrážejí ode dna, zkoušejí, co se dá, aby v říjnu nevypadli ze sněmovny. Z voleb dělají Vánoce a nadělují víc než Ježíšek. Po vyšších důchodech vytasili vyšší minimální mzdu.

Minimální mzda se podle sociální demokracie má od příštího roku skokově zvýšit ze současných 15 200 korun na 18 000 korun. A v roce 2003 má být na 20 000 korunách.

Takové výdělky na jedné straně pořád nevypadají lákavě. Na straně druhé by však minimální mzda v roce 2022 rostla o 18 procent. Tedy téměř čtyřikrát rychleji, než se v poslední době zvyšovala průměrná mzda.

V sázce přitom není jen minimální mzda, ale také mzdy zaručené, které stanovují nejnižší přípustnou mzdu pro jednotlivé profesní skupiny. Jejich spodní hranice je odvozena právě od mzdy minimální, kterou vyhlašuje vláda.

Práce je zboží. A u zboží trh stanoví cenu, za kterou jsou ho prodávající ochotni prodat a kupující koupit.

Moudrá vláda to zařídí

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, která návrh za sociální demokraty předkládá, vysoký růst vysvětluje takto: „Obnova ekonomiky po krizi se musí stavět na vyšších mzdách, ne na levné práci.“

Stačí tedy moudré rozhodnutí vlády – zvýšit minimální mzdu – a přestaneme být montovnou, s levnou ekonomikou bude ámen. Rázem budeme namísto subdodávek nabízet hotové výrobky a služby s vyšší přidanou hodnotou. Produktivita vyskočí nahoru.

Shrnuto: Vyšší minimální mzda je cestou mezi ekonomicky nejvyspělejší země. Jak prosté, milý Watsone!

Minimální mzda
Shutterstock

I vám musí dát víc. Co všechno mění růst minimální mzdy

Na co všechno má minimální mzda vliv? Mrkejte tady k bratrům z Peníze.cz, kteří se jí šíroce při poslední změně v lednu 2021 pověnovali. Rostou s ní mimo jiné i takzvaná zaručená mzda nebo strop výdělku pro „nekolidující zaměstnání“. A také některé další limity, které s odměnou za práci přímo nesouvisejí.

Jana Maláčová skokové zvýšení minimální mzdy vysvětluje i tím, že Česko patří ke státům, kde je její hodnota nejnižší v poměru k průměrné mzdě. V tom má pravdu. Jenže ministryně už neupozorňuje na to, že zdanění práce je u nás jedna z nejvyšších na světě: pracovník s minimální mzdou 18 tisíc vyjde zaměstnavatele s odvody na víc než 24 tisíc.

Ke svému požadavku sociální demokraté připojují také odkaz na Slovensko a Polsko, kde je poměr minimální mzdy ke mzdě průměrné vyšší než v Česku. Na místě je ale otázka, zda právě to není příčinou strukturálně vyšší nezaměstnanosti v těchto zemích.

Není důsledkem tamní minimální mzdy situace, kdy nekvalifikovaní lidé namísto toho, aby pracovali, pobírají dávky jako nezaměstnaní? A nemůže se po skokovém zvýšení minimální mzdy v Česku stát práce těch nejméně kvalifikovaných neprodejnou?

Práce je zboží. A u zboží trh stanoví cenu, za kterou jsou ho prodávající ochotni prodat a kupující koupit. Pokud vláda cenu zvýší, někdo o zboží může ztratit zájem.

Minimální mzda je trendem doby. Má ji mnoho zemí, ale nezavedli ji třeba ve Švédsku, ke kterému český sociální demokrat vzhlíží jako muslim při modlitbě k Mekce.

Regulacemi k lepším zítřkům

Sociální demokraté (a nejen oni) se takovými obavami nedají zviklat. Trh práce nefunguje podle jejich představ, proto je ho nutné zregulovat. Zvyšování minimální mzdy za nekvalifikovanou práci podle toho, jak to dělají Slováci nebo Poláci, však sbližování s těmi nejvyspělejšímu západoevropskými ekonomikami nezajistí. Je to scestná myšlenka.

Jak nám to rostlo

19912 000 Kč
19922 200 Kč
19962 500 Kč
19982 650 Kč
19993 250 Kč
(...)
201711 000 Kč
201812 200 Kč
201913 350 Kč
202014 600 Kč
202115 200 Kč

Zdroj: MPSV

Pravda, minimální mzda je trendem doby. Má ji mnoho zemí bruselské Evropy. Nezavedli ji ale třeba v Rakousku, v Dánsku, Finsku, anebo ve Švédsku, ke kterému český sociální demokrat vzhlíží jako muslim při modlitbě k Mekce. A v Německu ji uzákonili teprve nedávno, v roce 2015.

Neznamená to přitom, že mzdy nekvalifikovaných pracovníků v těchto zemích jsou extrémně nízké. Naopak, zejména ve skandinávských zemích jsou mzdové rozdíly tradičně nižší než evropský průměr. A životní úroveň zaměstnanců s podprůměrnou mzdou je v nich vyšší než ve státech, jakými jsou Česko, Slovensko nebo Polsko.

Zaměstnavatelé a zaměstnanci se tam na výši mezd dohodnou sami. Nepotřebují k tomu vládní dohled, vládní nařízení, anebo zákon.

Vláda se má starat, aby fungoval veřejný sektor, aby její byrokracie neházela podnikatelům klacky pod nohy, aby v zemi rostla vzdělanost...

Když se mzda stává politikou

Evropa se vydala opačným směrem než Skandinávie a předpisuje minimálním mzdu zákonem. V Česku zmocňuje zákoník práce vládu vyhlásit minimální mzdu nařízením (§ 111). Zástupci koalice se o její výši potom dohadují jako obchodníci na perském trhu, zejména před volbami.

Souhlasíte se zvýšením minimzdy?

Ve většině států, kde minimální mzda vyplývá ze zákona, je však její výše navázána na průměrnou nebo mediánovou mzdu za určité období. Minimzda je automaticky přepočítávána na novou hodnotu.

Zaměstnavatelé, kteří minimální mzdu vyplácejí, si tak předem mohou spočítat, jaké budou mít mzdové náklady v dalším roce. A vláda má dost času na to, aby se věnovala tomu, čemu se věnovat má – starat se, aby fungoval veřejný sektor, aby její byrokracie neházela podnikatelům klacky pod nohy, aby v zemi rostla vzdělanost, aby lidé byli motivováni zvyšovat si kvalifikaci, a tak zvyšovat své šance na trhu práce.

To vše jsou věci, které pomáhají ekonomickému růstu. Ne uměle vytvořený mzdový tarif.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
78
+

Sdílejte

Diskutujte (9)

Vstoupit do diskuze
Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a... Více

Související témata

domácí politikaJana Maláčovákomentářminimální mzdapráce
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo