Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Diplomatický poker. Německo hrozí Rusku zastavením stavby plynovodu. Kvůli Navalnému

Luboš Palata
Luboš Palata | 10. 9. 2020 | 14 komentářů | 5 397
Alexej NavalnyjenergieNěmeckoNord StreamRusko

Údajná otrava Alexeje Navalného jako by byla ta poslední kapka, kterou přetéká pohár trpělivosti Německa s putinovským Ruskem. Rozmíška ohrožuje i nejzásadnější evropsko-ruský projekt současnosti: plynovod Nord Stream 2. Těsně před jeho dokončením.

Diplomatický poker. Německo hrozí Rusku zastavením stavby plynovodu. Kvůli Navalnému

Zdroj: Shutterstock

Němečtí lékaři tvrdí, že klíčový politik ruské opozice Alexej Navalný byl před víc než dvěma týdny na Sibiři otráven paralytickým jedem. A není to prostě jen jeden v řadě útoků na lidi nepohodlné Moskvě. Pozornost, kterou především v Německu náhlému kolapsu Alexeje Navalného, se nedá srovnat s čímkoli podobným, co se v posledních letech odehrálo.

Tuto pozornost vystupňovalo, když za peníze humanitární organizace odletěl z Německa do Ruska letoun s německými lékaři, kteří se měli pokusit Navalného zachránit a převézt ho na léčení do Berlína.

Moskva tomu přes dva dny bránila a vehementně vyvracela, že by Navalnyj mohl být otráven, jak tvrdili s odvoláním na neoficiální lékařské zdroje jeho blízcí.

Demonstrace proti Putinu. PetrohradFoto: David Bokučava / Shutterstock

Petrohrad, 22. srpna: Dneska otrávili Navalného, zítra otráví tebe. #NavalnyjŽije.

Po převozu do špičkové berlínské univerzitní kliniky Charité si i němečtí lékaři dali na čas, než právě tuhle verzi potvrdili. Alexej Navalnyj byl pravděpodobně otráven. Před několika dny doktoři oznámili, že jed patřil pravděpodobně mezi nervově paralytické novičoky. K těm prý patřila i látka, jíž ruští agenti před dvěma roky otrávili v Británii dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru.

Pokud je to pravda, znamená to pro Kreml další nepříjemnost. Podle západních expertů se totiž novičok nedá získat jinak než od Ruska a jeho tajných služeb. A to by ukazovalo, že nešlo o žádnou soukromou, partyzánskou akci.

Deset miliard eur oknem

Od chvíle, kdy lékaři sdělili svůj názor, se nejen od německých médií, ale i od velmi vlivných politiků vládnoucí Křesťansko demokratické unie (CDU) začaly ozývat výzvy, které mířily jedním směrem – zastavme dostavbu plynovodu Nord Stream 2. 

Po dokončení této druhé větve podmořského plynovodu by se naprostá většina zemního plynu z Ruska do Evropy dopravovala právě po baltickém dnu. Plynovody přes Ukrajinu by už zůstaly v činnosti jen symbolicky. Pokud tedy nebudou případně sloužit naopak k dodávkám ruského plynu – z Německa na Ukrajinu. 

Přitom Německo o druhou větev Nord Streamu opravdu stálo. Cena dopravy plynu z Ruska do Německa by se po jejím dokončení snížila o 40 procent a Německo a západní koncerny (které drží v Nord Stream 2 polovinu akcií, zbytek má ruský Gazprom) by de facto ovládly distribuci ruského plynu po Evropské unii.

Bez ruského zemního plynu taky nemůže Německo trefit cíle, které si dalo v boji proti změně klimatu. A platí to ostatně nejen pro Německo. 

Odhady dosavadních investic do výstavby Nord Streamu 2 jsou někde mezi sedmi a deseti miliardami eur, polovinu platí Gazprom. Teď hrozí, že vyletí oknem.

Poslední kapka

Jenže silné jsou i argumenty politické. Šéf zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen, který se uchází o následnictví po Merkelové v čele CDU, k tomu řekl: „Kdyby měl být teď plynovod Nord Stream 2 dokončen, bylo by to pro Vladimira Putina jen naprosté potvrzení, že v takovéto politice může pokračovat, dokonce by se mu to ještě vyplatilo.“ 

Pod velkým tlakem je i ministr zahraničí Heiko Maas z koaliční sociální demokracie (SPD), jejíž špičky přitom plynovod mohutně podporovaly. Stále vlivný exkancléř a bývalý šéf SPD Gerhard Schröder je dokonce šéfem dozorčí rady Nord Stream 2. Přesto Maas o víkendu Kreml jasně varoval: „Pokud v příštích dnech ruská strana nepřispěje k objasnění, budeme se muset se svými partnery poradit o odpovědi.“ Přidala se i sama kancléřka Angela Merkelová: „Existují závažné otázky, na které může a musí odpovědět pouze ruská vláda.“ Její mluvčí v případě ruské nespolupráce při vyšetřování otravy Navalného nevyloučil žádné kroky, včetně právě zastavení Nord Stream 2 v podobě uvalení sankcí.

FINMAG NA PRÁZDNINY!

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

Na internetu naletíš hned, říká Mikýř. Jakub Jetmar se ptá, jak je Martinu Mikyskovi v dresu strážce webové morálky, který drtí internetové pokrytce i prodejce hrnců

Start me up! Pavel Jégl zkoumá, jak chystáme půdu startupům • Michal Hron s Andrejem Kiskou ml. na lovu jednorožce • Martin Vlnas se ptá šéfa CzechInvestu, co má pro startupery • Jak se stal z Izraelců startup nation?

Drogy vyhrály. Před 50 lety Richard Nixon vyhlásil válku drogám. Prohrály USA, prohrály země, které do vojny zatáhly. Ale zas to stálo hodně peněz

FIN. Bitcoin drž, utrácej špatné peníze. Dominik Stroukal představuje kryptomilionáře z chatrče • Josef Tětek ví, že bitcoin není bio. Ale zelená, neb se to vyplatí • Rádce Petra Kučery, šéfa Peníze.cz


Poker

Jenže Kreml se stále tváří, že není co vyšetřovat, prohlášení německých lékařů zpochbňuje a tvrdí, že Navalnyj, kterého ruská vládní média popisují jako opilce, si zdravotní potíže způsobil sám. A zprávy o otravě označuje za německou „politickou hru“. 

Zdá se, že hra nervů mezi Moskvou a Berlínem, potažmo Bruselem, jen tak neskončí. Včera ostatně německý velvyslanec v Moskvě strávil dvě hodiny na koberečku na ruském ministerstvu zahraniční. A další věcí, která je takříkajíc na jednacím stole, je vedle případu Navalnyj i Bělorusko. Tam Rusko hraje klíčovou roli v rébusu, jak skončí občanské protesty proti Alexandru Lukašenkovi.

Poker o osud Nord Streamu 2 a 110 miliard kubíků ruského zemního plynu, který ročně dokáže přepravit do Německa, bude ještě pokračovat. Pár týdnů? Měsíců? 

Napínavý čas to bude i pro Česko, které k Nord Streamu vždycky zachovávalo spíš neutrální postoj. Na jednu stranu se nechtělo rozkmotřit s ostatními východoevropskými členy Unie, kteří plynovod vždycky brali jako podrývání své bezpečnosti. Na druhou stranu chtělo být zadobře i s Německem. Mimo jiné i proto, že podstatná část plynu z druhé větve plynovodu by putovala přes české území – do Rakouska, Bavorska, ale nejspíš i na Slovensko. A poplatky za tranzit by znamenaly zajímavé peníze. Tahle partie se ale pravděpodobně bude hrát bez nás. Pokud si pro problémy, které přináší dnešek, vůbec všimenem, že se hraje.

Autor je redaktor Deníku

Autor článku

Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu. Novinařině se věnuje od roku 1990. Pracoval pro BBC, týdeník Respekt, Českou televizi, Lidovky a MF Dnes. Působil jako středoevropský zpravodaj Hospodářských novin, poté dva roky vykonával funkci zástupce šéfredaktora slovenského deníku Pravda. Jeho články vycházejí pravidelně i v polském deníku Gazeta Wyborcza, slovenském deníku Sme, týdeníku Týždeň, v německém měsíčníku German Times nebo americkém internetovém magazínu TOL. Nyní píše pro Deník.