Na minimální mzdu se už nebude čekat do konce roku, rozhodla vláda. Zaručené mzdy skončí

Minimální mzdu sice v Česku nebere moc zaměstnanců, na její vyhlášení ale na konci roku čekává napjatě poměrně dost podnikatelů. Na výši minimální mzdy totiž závisí takzvané zaručené mzdy pro různé profese. Mzda zaměstnance by neměla klesnout pod úroveň zaručenou pro jeho pozici, pokud se to stane, měl by to zaměstnavatel napravit a zaměstnanci vyplatit doplatek. A třeba minimální mzdu pro letošní rok vláda vyhlašovala 6. prosince.

Novela zákoníku práce, kterou dnes projednala a schválila vláda, by měla zaměstnavatelům dát nějakou jistotu, že nedojde k nečekanému zvýšení. Nestanovuje úplně přesný vzorec valorizace, vláda pořád bude moct svým rozhodnutím výši minimální mzdy (a tedy i zaručených mezd) ovlivnit. Říká ale, že by minimální mzda měla být zhruba 47 procent průměrné mzdy, jak ji pro daný rok odhadne do 31. srpna ministerstvo financí. Výši minimální mzdy pak ministerstvo práce vyhlásí do konce září. 

Letos minimální mzda odpovídá zhruba 41 procentům mzdy průměrné. Od roku 2013 stoupla minimální mzda z 8500 na současných 18 900 korun.

Graf: Finmag,data Peníze.cz

Od roku 1993, kdy byla 2200 korun, vyrostla měsíční minimální mzda v Česku postupně k 18 900 korunám, počítáno při běžné plné pracovní době

Průměrná mzda, odhadnutá ministerstvem financí, se při stanovování minimální mzdy bude násobit koeficientem, který stanoví vláda. Měla by při tom ale jako referenční hodnotu brát zmíněných 47 procent průměrné mzdy.

„Koeficient stanoví vláda nařízením po projednání v Radě hospodářské a sociální dohody (tripartitě) vždy na období dvou let, počínaje 1. lednem roku, ve kterém má být poprvé použit. Výši koeficientu je možné měnit před uplynutím období, jen pokud dojde k podstatné změně vnitrostátních ekonomických podmínek. Pro jednotlivé celé kalendářní roky v rámci tohoto období je možné stanovit koeficient v různé výši,“ píše se v návrhu.

Nová pravidla pro stanovení minimální mzdy vycházejí z evropské směrnice, kterou bychom do svých zákonů měli převtělit do letošního listopadu. Ministerstvo práce a sociálních věcí, které novelizaci tuzemského zákoníku práce připravovalo, zpracovalo dvě varianty. Jedna počítala s minimální mzdou na úrovni 45 procent, druhá ji nastavovala až na 50 procent průměrné mzdy. Po připomínkách zejména zaměstnavatelů dostala přednost varianta nižší, ale na dnešním jednání nakonec vláda dospěla k číslu někde mezi. 

Dorůstat ke 47 procentům průměrné mzdy má ta minimální postupně. Letos je podle ministerstva práce kolem 41 procent, příští rok by měla být kolem 42 a cílových 71 procent má dosáhnout v roce 2028.

Novela zároveň snižuje počet úrovní zaručené mzdy, nově mají být čtyři místo dosavadních osmi. A především: už to nebudou zaručené mzdy, ale jenom platy. To znamená, že se věc už nebude týkat soukromého sektoru. Plat je narozdíl od mzdy odměna lidí zaměstnaných ve státním sektoru. Jednotlivé skupiny pracovníků by měly mít nárok minimálně na takové násobky minimální mzdy:

• v 1. skupině prací 1násobek minimální mzdy
• ve 2. skupině prací 1,2násobek minimální mzdy
• ve 3. skupině prací 1,4násobek minimální mzdy
• ve 4. skupině prací 1,6násobek minimální mzdy

Rozdělení prací do čtyř skupin zatím není dané, provede ho vláda svým nařízením.

Za úplně zrušení institutu zaručených mezd se v připomínkovém řízení přimlouvali nejen zástupci podnikatelů, ale i řada veřejných orgánů včetně ministerstva financí. Přesto měly zaručené mzdy, zredukované na čtyři, v zákoníku práce zůstat. Ministerstvo práce to jako předkladatel novely odůvodňovalo tím, že ochrana zaměstnanců je v Česku nedokonalá a neúplná, a že jsou tedy při vyjednávání o odměně v nevýhodě.

Ministerstvo argumentovalo i tím, že zaručená mzda je i obranný prostředek proti zaměstnávání za mzdu minimální s výplatou další odměny na ruku, tedy načerno, bez zdanění a odvodů na povinná pojištění. Nakonec ale ustoupilo.

Pokud novela projde parlamentem, kam teď míří, vyhlásí už letos do 30. září ministerstvo práce a sociálních věcí minimální mzdu a zaručené mzdy pro rok 2025.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag