Konec punku, regulace krypta je tu. Řada projektů skončí, říká advokát

Evropská regulace formou směrnice zvané Markets in Crypto-Assets (MiCA) je definitivní. Po dubnovém většinovém přijetí v Evropském parlamentu se na této celosvětově nejpřísnější formě regulace kryptoměn právě dnes, v úterý 16. května, shodly všechny členské státy Unie. Evropa se tak stává prvním společenstvím, které se na regulaci kryptosvěta v takové šíři vůbec bylo schopné domluvit.

Co přesně směrnice MiCA mění, jsme si detailně rozebrali už dřív v tomto textu. Koho tedy zajímá, co obsahuje a proč, doporučujeme zabrousit nejdřív sem. Regulaci kryptoměn jsme zhruba rok a půl nazpět taky podrobili pohledu expertů v naší pravidelné anketě.

Pro úplné novice v tématu ve zkratce shrňme, že MiCA toho mění hodně: zavádí jasná pravidla trhu, licence, nové povinnosti, a samozřejmě i sankce za jejich neplnění. Stanovuje například minimální hodnotu horní hranice pokuty za porušování nařízení, která se může pohybovat až v řádech milionů eur (desítek milionů Kč) nebo v procentech z ročního obratu.

To vše (alespoň podle politiků) se děje primárně za účelem ochrany spotřebitele. Současný punkový svět krypta tak dostane určitý řád. A podle Hobzy může mít i pozitivní dopad na postoj bank, které jsou nyní ke kryptoměnám velmi zdrženlivé. „MiCA je pro banky a další regulované finanční instituce vstupenkou do sektoru, kterému se zatím vyhýbaly,“ říká v rozhovoru, ve kterém rozebíráme, co vše se pro české krypto projekty mění.

Proč? Ono jich totiž není málo. Skoro by se chtělo říct, že Česko je vzhledem ke své velikosti evropskou kryptovelmocí. Namátkou lze jmenovat firmy jako SatoshiLabs, Braiins, Coinmate a mnoho dalších, které už dnes zaměstnávají vysoké počty kvalifikovaných zaměstnanců, často ze zahraničí. A firem, které se oboru krypto v Česku věnují, jsou tisíce, často v segmentu malých a středních podniků.

Právní nejistota, která kolem oboru krypta aktuálně panuje, ale tyhle firmy často nutí přinejmenším k úvahám o přestěhování svého byznysu do zahraničí. Uvádí to i nedávná studie České kryptoměnové asociace, podle které mají některé blízké země jako Německo, Švýcarsko či Lichtenštejnsko mnohem přívětivější legislativu.

Odhady budoucího vývoje přitom mluví o dalším růstu oboru; v následujících deseti letech má oblast kryptoaktiv tvořit stovky miliard našeho HDP.

Pro ty z projektů, které se rozhodnou o licenci nežádat, nastává fáze hledání případných jiných cest, jak své služby i nadále poskytovat.

Jak zásadní je přijetí MiCA pro české krypto projekty?

Mezi českými krypto projekty jsou významně zastoupeny směnárny a další poskytovatelé služeb souvisejících s kryptem. Na tyto společnosti dopadnou především ty pasáže MiCA, které stanoví požadavky na získání povolení od orgánu dohledu a související průběžné povinnosti. Poskytovatelé zmíněných služeb se stanou regulovanými poskytovateli finančních služeb, což je koncepční změna.

Co to pro ně aktuálně znamená?

Nastává čas seznámení se s finálními požadavky MiCA. Do poslední chvíle totiž nebylo jisté, která z verzí se nakonec prosadí. Následovat by mělo zahájení příprav a případných úprav obchodního modelu tak, aby daná společnost byla připravena včas o licenci požádat a úspěšně ji získat.

Pro projekty to znamená přípravy v technické, produktové i personální rovině, a následně práci na samotné licenční žádosti. Je však třeba zmínit, že mnohé požadavky ještě konkretizují připravované prováděcí unijní předpisy, a tak si na detailní podobu všech pravidel musí krypto projekty ještě chvíli počkat.

Pro ty z projektů, které se rozhodnou o licenci nežádat, pak nastává fáze hledání případných jiných cest, jak své služby i nadále poskytovat, například modifikací stávajících produktů.

Jaká část krypto projektů podle vás uspěje při procesu získání licencí?

Počítáme s citelnou konsolidací trhu. Odhadujeme, že licenci získají maximálně nízké desítky subjektů. To je oproti stávajícím řádově tisícům subjektů s registrovanou krypto živností významná změna.

Co se stane s těmi ostatními, které neuspějí?

Některé budou muset svou činnost bohužel ukončit. Jiné budou operovat v šedé zóně nebo pouze pro specifickou skupinu klientů. Nepřekvapil by také vzestup DeFi projektů, na které MiCA obecně nedopadá.

MiCA zvýší úroveň ochrany uživatelů. Negativem ale může být promítnutí nákladů spojených s regulací do ceny služeb.

Je něco, co vám v rámci schválené směrnici MiCA chybí?

Stejně jako v případě jiné regulace, která pochází z EU, chybí MiCA větší důraz na přiměřenost. Požadavky nového nařízení se tak uplatní v zásadě shodně na velké hráče i menší, lokální poskytovatele krypto služeb. V konečném důsledku tak regulace právě menší poskytovatele může fakticky znevýhodnit.

Co MiCA znamená pro běžné uživatele kryptoměn?

Otázka je, kdo je zmíněným běžným uživatelem. Pokud je to zkušený krypto nadšenec, který klade důraz na anonymitu, pak mu MiCA zřejmě nikterak nepomůže. Pokud ale hovoříme o průměrných uživatelích, využívajících poskytovatele služeb souvisejících s kryptem (směnárny, custodiany a tak dále), MiCA zvýší úroveň jejich ochrany a rozšíří okruh informací, které budou mít uživatelé k dispozici.

Naopak negativem může být promítnutí nákladů, spojených s regulací, do ceny služeb pro koncové uživatele.

Jaký teď očekáváte postup ze strany ČNB, která má být národním regulátorem? Je vůbec Česko na MiCA připravené?

ČNB jako pravděpodobný národní regulátor MiCA již delší dobu sleduje a připravuje se, podobně jako tržní subjekty. MiCA přináší prvky „tradiční“ finanční regulace, se kterými je ČNB zvyklá na denní bázi pracovat, do krypto světa. V tomto ohledu tedy Česko připravené je. Samozřejmě nelze vyloučit zahlcení ČNB při vyřizování žádostí o licenci, typicky s blížícím se deadlinem, a tomuto riziku je vhodné i přizpůsobit přípravy.

Banky nepotřebují zvláštní licenci dle MiCA, postačí věcně jednodušší notifikace. Bylo by překvapivé, kdyby tuto příležitost žádná nevyužila.

Bude mít MiCA vliv na postoj bank, které jsou zatím ke kryptu velmi odmítavé?

Otázka má dvě roviny. Za prvé jde o postoj bank vůči stávajícím poskytovatelům krypto služeb a jejich bankovním účtům, za druhé o vlastní investice nebo produkty bank v oblasti krypta. Odhadujeme, že MiCA bude mít pozitivní vliv v obou rovinách.

Nařízení sice přímo nepřikazuje bankám otevírat účty poskytovatelům krypto služeb, kteří získali licenci dle MiCA, odmítnutí obsloužit subjekt licencovaný a dohlížený ČNB je však v mnoha ohledech složitější. Licence udělená ČNB a splnění souvisejících podmínek v oblasti AML (soubor bankovních pravidel pro zamezení praní špinavých peněz, pozn. red.), vnitřního řízení a podobně je důležitým vstupem pro compliance týmy a risk managery bank při posouzení rizik souvisejících s obsluhou krypto projektů. Očekáváme tedy, že přinejmenším některé banky svůj postoj v tomto ohledu změní.

Co se týká vlastní činnosti bank v oblasti krypta, MiCA s sebou pro banky přináší snazší vstup do odvětví. Banky totiž nepotřebují zvláštní licenci dle MiCA, postačí věcně jednodušší a rychlejší notifikace, respektive rozšíření stávající sektorové licence. To jim dává citelnou konkurenční výhodu proti stávajícím poskytovatelům krypto služeb. Bylo by překvapivé, kdyby žádná z bank tuto příležitost nevyužila.

Pomůže MiCA většímu rozšíření kryptoměn u širší veřejnosti?

Zřejmě ano, a to možná i jinak, než by se na první pohled mohlo zdát. MiCA je pro banky a další regulované finanční instituce vstupenkou do sektoru, kterému se zatím vyhýbaly. Dá se tak očekávat, že právě některé z těchto „tradičních“ institucí budou mít zájem nabídnout krypto jako alternativní složku portfolia pro své stávající klienty, a to včetně klientů, kteří se v kryptu příliš neorientují. Z těch se pak mohou rekrutovat noví uživatelé.

Kam dál? Podnikavé Česko na Finmagu:

• Když jde zákazníkům o život. Český Ocún inspiruje konkurenci z celého světa
• Energetická krize? Průšvih větší než covid, říká obchodní ředitel skláren
• Legendární Botasky mají šanci přežít. Mám zájem, hlásí možný spasitel
• Česká vlna kouše. Chci, aby ta moje hladila, říká zakladatel Ovečkárny
• Vracet knížky jako flašky od piva. Sázka na změnu Knihobotu vyšla