Připravte se na investiční žně. Centrální banky nám dopřejí další party

Pandemie byla pro investory darem z nebes. Zavřená ekonomika a neznámý virus dotlačily vlády a centrální banky k napnutí všech sil, abychom se nepropadli do hluboké deprese. Zažili jsme v rychlém sledu snad všechny druhy pomoci, od rekordně nízkých úroků, masivních nákupů dluhopisů centrálními bankami až po garantované úvěry, jednorázové příspěvky důchodcům a rušení superhrubé mzdy. Peníze proudily do investic a vydělat se dalo prakticky na čemkoliv.

Špatná ekonomická situace v příštím roce by mohla podobnou náladu přinést zpět.

Investice byly během pandemie tématem možná nikoliv číslo jedna, ale určitě v top desítce. Popularitě se těšili investiční rádci, vznikaly investiční podcasty, konference o investování praskaly ve švech a raketově rostl počet uživatelů investičních aplikací a platforem. Pandemie investicím svědčila.

Inflace by byla vysoká, i kdyby polevily poptávkové i nabídkové tlaky, už jen kvůli tomu, že ji očekáváme a přizpůsobujeme tomu své jednání.

Party skončila

Jakmile začalo být jasné, že rostoucí inflační očekávání vyženou sazby vzhůru, křivky se otočily. Zábavu ukončilo očekávání vysokých úrokových sazeb a ty někde přišly, jinde se postupně zvedají. Investice už tolik netáhnou a ekonomická nálada je nejvíc pochmurná od velké recese z roku 2008.

Firmy i široká veřejnost očekávají v příštím roce recesi a ve svých prognózách s propadem růstu HDP počítají i velké instituce v čele s Českou národní bankou a dalšími centrálními bankami. Firmy plánují propouštění a některé s ním už začaly. Lidé hledají, kde šetřit, avšak nikoliv kvůli plánům na investice, ale aby našli dost peněz na zaplacení toho nejvíc nezbytného, tedy především stále dražšího bydlení, rekordně nákladných energií a potravin se stále vyšší cenovkou.

Můžeme se do nekonečna hádat, zda je současná inflace způsobená poptávkovou, či nabídkovou stranou. Jestli jsou to všechny ty peníze z levných předcovidových a covidových úvěrů a rozhazovačné politiky vlád, anebo jsme si inflaci dovezli ze zahraničí a z větší části za ni můžou problémy v logistice a Putinův útok na Ukrajinu. Pravda tady bude kombinací obou stran, ale na třetí stranu zapomínáme.

Vysoký tlak na ceny vyvolávají i naše vysoká inflační očekávání. Inflace by stále byla vysoká, i kdyby polevily poptávkové i nabídkové tlaky, už jen kvůli tomu, že ji očekáváme a přizpůsobujeme tomu své jednání.

Je to pro budoucnost investování zásadní, protože na rozdíl od války, logistiky a populismu vlád se inflační očekávání můžou doslova přes noc obrátit o 180 stupňů. Kdyby všechny titulní strany novin hlásily hlubokou recesi, mohla by se naše inflační očekávání dostat velice rychle pod nulu. Málokdo by čekal, že v krizi bude mít šanci zdražovat, nebo že by dokonce měly růst ceny nemovitostí. Inflaci by mohl větší propad výrazně zbrzdit.

Peníze by zase mohly téct proudem. Možná ne takovým jako během pandemie, ale po úvodním propadu se červená čísla překlopí do černých.

Vyhazovač znovu otevírá

Díky tomu by se otevřelo okno pro nižší úrokové sazby a podporu úvěrové činnosti. Vláda by v recesi také určitě s pomocí nezaostávala, tam jsme si už dle všeho během pár let zvykli, že nás má všechny co nejvíc a nejrychleji zachránit.

Tomáš Cetkovský

Faktoring může být cool, i proto stojí za fintechovou revolucí, říká Stroukal

Zaujalo vás, jak Dominik Stroukal píše? A nechtěli byste si ho i poslechnout? Nedávno byl hostem Finmag podcastu, kde kromě jiného mluvil o investicích do faktur, chcete-li faktoringu.

Zkrátka a stručně, peníze by zase mohly téct proudem. Možná ne takovým jako během pandemie, ale po úvodním propadu, až se všichni dostatečně oklepeme, se červená čísla překlopí do černých. Centrální banky nás můžou vrátit na party. Jsou to vyhazovači, kteří vás pošlou snadno opilé domů, ale také jsou to ti samí lidé, kteří vás na party druhý den zase dostanou.

Trhy stojí na prognózách centrálních bankéřů víc, než si často přiznáváme. Pokud by se tyto prognózy změnily, změnila by se i jejich politika a s tím i odpověď trhů. Nálada ve společnosti je možná horší, než co umí projektovat modely centrálních bank, ale i ty přiznávají, že rizika jsou u růstu ekonomiky dnes výrazně vychýlená směrem dolů.

Když si k tomu připočteme skutečnost, že u šesti z devíti poválečných amerických recesí lze před pádem sledovat prudké zvýšení úrokových sazeb, může se dnešní ekonomika zdát skutečně křehká a před spadnutím.

Není to dobrá zpráva pro většinu lidí. Propady jsou definovány ostrým nárůstem nezaměstnanosti a poklesem spotřeby. Recese a s ní spojená vyšší nezaměstnanost se pojí s horším zdravím, rozpadem vztahů a s celou plejádou dalších věcí, které bychom neradi viděli. Navíc i když po prvním propadu začnou trhy růst, nezaměstnanost zůstává vyšší po dlouhé roky. Dopady růstu i recesí nejsou ve společnosti rovnoměrně rozložené a bohužel krize dopadají hůř na ty nejzranitelnější.

Pokud ale mezi ně nepatříte a máte našetřeno na dokupování investic, případně jste dříve prodali a držíte peníze připravené v hotovosti či na účtu, pak se pro vás otevírá jedno z nejzajímavějších oken posledních let, možná desetiletí. Podle toho, na kterém trhu rádi nakupujete.

Na pomoc jsme si zvykli a jednou to v učebnicích hospodářských dějin bude popisováno jako druhý největší náklad pandemie.

Citlivky

Naše reakce na kroky centrálních bank byly vždycky učebnicové. Přiškrcení přítoku peněz a tlak na vyšší výnosy nemůže vést k ničemu jinému než k pádu cen aktiv na trzích, ale celý ten přenosový mechanismus od rozhodnutí k cenám aktiv býval mnohem delší. Stále je dlouhý mezi úrokovými sazbami centrálních bank a cenami spotřebního zboží, například potravin, ale do cen aktiv se propisují centrální bankéři, jako kdyby sami seděli u příkazů k nákupu a prodeji.

Shutterstock

Špatný až tragický. Investiční rok 2022 vlivem inflace propadl

Letošní rok investicím nepřál. Při pohledu na výnosy vidíme, že v posledním roce se reálně zhodnotily jen nemovitosti. A to jen díky tomu, že v indexu cen nemovitostí není ještě zohledněn poslední pokles cen. Přesto se investovat stále vyplatí a výhled na další roky vypadá optimističtěji, píše ekonom Vladimír Pikora.

Citlivost trhů na očekávání v ekonomice ve spojení s nutnými kroky centrálních bank už může být jen stěží větší, než je dnes. Na úplném začátku pandemie trhy po prvním rozkoukání začaly růst nevídaným tempem, zatímco lidé přicházeli o práci a světové ekonomiky se jedna po druhé zavíraly. Protože bylo tak špatně, že investoři moc dobře věděli, jak centrální banky a vlády zareagují.

Dnes to víme ještě o něco lépe. V Česku zachraňujeme ekonomiku dotčenou vyššími úrokovými sazbami, jako kdybychom tu měli další vládou vyhlášený lockdown. Dávat strop na ceny energií domácnostem i firmám, platit kurzarbeitem podnikatelům za zrušená pracovní místa nebo mimořádné valorizace jsou typicky příklady toho, jak i v ekonomice, která má nejnižší nezaměstnanost v Evropě a ve své samostatné historii, nechceme dopustit, aby vůbec někdo přišel o práci. Chováme se stejně jako během pandemie.

Pokud tedy přijde nějaký další ekonomický propad, potom se vlády a centrální banky budou chovat tak, jako kdyby to bylo umělé zavření ekonomiky, ne standardní hospodářský cyklus. Budeme se snažit zachraňovat všechno a všechny. Ať to stojí, co to stojí.

Výsledkem pak není nic jiného než rostoucí peněžní zásoba a tlak na růst cen aktiv. Až bude opravdu špatně, ještě hůř než teď, tak premiér s ministry nepřijdou s tím, že nepomůžou. Na pomoc jsme si zvykli a jednou to v učebnicích hospodářských dějin bude popisováno jako druhý největší náklad pandemie, hned po ztrátách na životech.

Pokud se nám obrátí inflační očekávání a ekonomická situace se zhorší, je téměř nemožné šlápnout při výběru trhu vedle.

Kam se jít bavit?

Pokud máte peníze – a to je opravdu důležitá podmínka, protože bez peněz se na zábavu chodí jen na dluh, což může ošklivě bolet –, pak se otevírá zajímavá příležitost prakticky na jakémkoliv trhu. Akciemi počínaje, sběratelskými kousky či bitcoiny konče.

Pokud se nám obrátí inflační očekávání a ekonomická situace se zhorší, je téměř nemožné šlápnout při výběru trhu vedle. Samozřejmě pokud nechcete sázet na celý trh, pak je možné udělat u jedné konkrétní akcie chybu, ale i takové normální chyby se v prostředí nízkých sazeb a uvolněné politiky minimalizují. Ze zkušenosti víme, že se v takových dobách dařilo i věcem, které při zpětném pohledu neměly přežít na trhu ani den. To je výhoda, ale zároveň i nebezpečí, které je nutné vnímat.

Vysoké sazby po delší době nízkých sazeb historicky přinášely hlubší recese. My jsme si ale vytvořili dost nástrojů pro to, abychom zábavu znovu rychle nastartovali. Není to zadarmo, jen si odsouváme problémy do budoucna, ale je to reálná politika, se kterou se může kdokoliv investičně svézt.

Doba je rychlá a rok investiční nejistoty a propadů se může zdát jako věčnost. Jak rychle ale nejistota přišla, tak rychle může odejít. Část z ní máme ve svých hlavách a pokles ekonomické aktivity umí rychle otočit rozpočtovou, ale zejména měnovou politiku. Buďte na tu zábavu připraveni.

Inspiroval vás Dominik Stroukal? V novém čísle tištěného Finmagu najdete skvělého čtení ještě víc. Co třeba rozhovor se sběratelkou umění Kateřinou Havrlant? Nebo článek o tom, proč vydělávají boomeři na Západě na volné noze víc než mileniálové? Až půjdete při dokupování posledních dárků kolem trafiky, vzpoměňte si na nás.

NextPage Media

Kam dál? Dominik Stroukal na Finmagu:

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag