Výplach trhů jako příležitost? Zkušený investor radí, jak se chovat v době pádu

To máte rozhazování peněz během covidu, zpřetrhané dodavatelské řetězce, rapidní růst cen vybraných komodit, ruskou agresi na Ukrajině… Dalo by se tak pokračovat ještě poměrně dlouho, protože výčet všech faktorů aktuálně ovlivňujících světové kapitálové trhy je opravdu široký.

Šura ovšem označuje jako hlavní důvody zejména tři z nich: válku na Ukrajině, uzávěry v Číně a utahování politiky americké centrální banky. Ta totiž mimo jiné znamená, že na trhu bude méně peněz a budou dražší.

Vysoká míra inflace přitom přilákala do investorského světa řadu nováčků, kteří nyní při pohledu na svá prodělávající portfolia mohou naznat pocitu zmaru. Dvoucifernou inflaci přitom nyní nepřekoná žádná rozumně riziková investice.

A když ani ty rizikovější, jako jsou akcie či kryptoměny, dostatečně nerostou, do popředí se opět dostávají konzervativní nástroje. Řada investorů tak přestupuje k dluhopisům či zlatu. Má ale smysl při aktuálním „výplachu“ trhů aktivně zasahovat?

Jestli patříte k investorským nováčkům, pak se vám právě tyhle řádky budou hodit. Nejenže pomohou zorientovat se, co se vlastně děje, ale hlavně poradí, co v téhle situaci nedělat. „Když máte aktuálně výrazné ztráty v portfoliu, měli byste si sednout na ruce a nedívat se na to. Zkrátka to nechat být, nebo opatrně přikupovat,“ radí zkušený investor v rozhovoru pro investiční speciál magazínu Finmag a Finmag.cz Miliardy v pohybu.

Od Fedu se teď nedá očekávat zatažení za ruční brzdu jako v roce 2008. Dnes tu máme poměrně vysokou inflaci...

Hodnota amerických akcií padá prakticky od počátku letošního roku, proč se tak děje?

Ty hlavní faktory jsou tři. Jednak v únoru začala agrese Ruska na Ukrajině, stále probíhají covidové uzávěry v Číně, a co asi momentálně pálí investory nejvíc, je utahování monetární politiky americké centrální banky Fed. Ta se z expanzivní fáze přetočila do represivní, což znamená, že místo toho, aby peníze na trhy proudily, budou stahovány. To vše samozřejmě ovlivnilo i kapitálový trh, proto například akciový index S&P 500 od začátku roku ztratil kolem dvaceti procent a technologický Nasdaq dokonce přes třicet.

Lze v tom najít nějakou paralelu ke krizím z let 2000 či 2008?

Myslím, že to jsou naprosto odlišné záležitosti. Zatímco krize 2007 až 2009 byla globální finanční krizí, dnes je ten problém jiný. Tehdy doslova zamrzal bankovní trh a ač by se dalo říct, že jsme s tím neměli nic společného, i české banky se bály si mezi sebou posílat peníze. Kdyby tenkrát nezačal intervenovat Fed, popadalo by ještě mnohem víc firem a krize by dosáhla takových rozměrů, že bych se ji nebál nazvat Armagedonem. Už v březnu 2009 se ale trhy díky zásahu Fedu zklidnily a obrátily do růstu, ve kterém setrvaly až do konce roku 2021. To dnes tu máme hlavně ty tři problémy, které jsem jmenoval. Každý z nich pak má svá specifika: vpád Ruska na Ukrajinu výrazně zdražil energetické komodity, u covidu je zase problém se zpřetrhanými podnikatelsko-dodavatelskými řetězci. Dopad na inflaci pak vidíme všichni, ten nabídkový šok je obří...

Pád je to ale velmi podobný a nedávná predikce Bank of Amerika navíc mluví o tom, že to nejhorší nás teprv čeká. K tomu se přece Fed taky musí nějak postavit…?

Ano, to je ta třetí věc: americká centrální banka. Ta otázka je plně na místě, protože oproti oněm předchozím krizím je rozdíl v tom, že se teď od Fedu nedá očekávat zatažení za ruční brzdu jako v roce 2008. Dnes tu máme poměrně vysokou inflaci a dá se předpokládat, že na rozdíl od intervencí v březnu 2020 dnes nemohou investoři pomoc Fedu očekávat.

Jinými slovy Fed nemůže za aktuální situace rekordní inflace, která v USA v květnu dosáhla meziročně 8,5 procenta, dělat nic jiného než zvyšovat úrokové sazby...

Přesně tak. Umím si sice představit, že během dalšího kvartálu se inflace v Americe začne mírnit a z Fedu se ozvou mírnější slova, což ten trh nakopne, ale zatím se s tím nedá počítat.

Další větší propady zatím nepředpokládám, ledaže by se jeden z těch tří faktorů výrazně zhoršil.

Dostáváme se tedy do takzvaného „medvědího trhu“ definovaného hranicí víc než dvacetiprocentních ztrát?

U Nasdaqu je to už delší dobu, u S&P 500 byl první pokus odražen. Nejprve se do medvěda dostal během jediného dne, kdy to ale algoritmy rychle vrátily zpátky a závěr dne už byl v pohodě, následně však do medvěda nakouknul už na několik dní. A i když to u Nasdaqu parametry medvěda má už delší dobu, speciálně technologické firmy byly hodně přefouknuté. Nějaká korekce tam byla nabíledni a osobně si myslím, že je to takhle v pořádku.

Zrovna na technologické firmy ale vy osobně sázíte. Věříte jim i dál?

Rozhodně. Technologické akcie budou hrát v tomhle století, a zejména v desetiletkách, jasný prim. Velké firmy typu Google, Alphabet, Amazon, Apple, Microsoft podle mě pořád neřekly poslední slovo a zejména u cloudových služeb jsem hodně optimistický. To se týká hlavně Amazonu či Microsoftu, ale snažit se bude určitě i Google. Na tyhle firmy já sázím.

Takže byste současné dění na trzích označil spíš za nějakou korekci?

Ano a dokonce si s ohledem na ty zmíněné tři faktory myslím, že je naprosto v pořádku. Další větší propady zatím nepředpokládám, ledaže by se jeden z těch tří faktorů výrazně zhoršil. Třeba že Rusko svou agresi na Ukrajině ještě zvýší, nebo že se v Číně objeví nějaká agresivnější mutace koronaviru a s tím související nové uzávěry ekonomiky.

Z pohledu investora je tedy asi lepší setrvat…?

Setrvat a případně opatrně přikupovat. Platí to totiž i obráceně: jakmile se jeden z těch tří faktorů zlepší, bude to mít na kapitálové trhy pozitivní impuls a tu dosavadní ztrátu začnou odmazávat. Nemyslím si ale, že bychom dosahovali nových maxim jako v minulém roce.

Lze odhadnout, kdy změna trendu na kapitálových trzích nastane?

To právě musí přijít změna jednoho z těch tří faktorů, nějaké zlepšení. Umím si představit, že se vylepší sentiment, když se vyřeší ruský konflikt na Ukrajině. Určitě nastane zlepšení sentimentu, když pomine covid v Číně. A nejvíc samozřejmě pomůže, když by Fed řekl, že restrikcí bylo dost a nabídl by nějakou formu podpory. Zatímco totiž naše ČNB i evropská ECB na kapitálový trh nikterak nereagují, v USA je to jinak. Tím, že naprostá většina amerických důchodců investuje do cenných papírů, Fed k tomu trhu přihlížet musí.

Ceny energií se samozřejmě časem sníží, ale bohužel nejsem takový optimista, abych říkal, že přímo splasknou či se vrátí na původní hodnoty.

Dobře, to jsou ale jen americké trhy. Vyplatí se v téhle době koukat třeba i na „druhou stranu“, tedy na čínské nebo ruské akcie?

Dokud bude válečný konflikt na Ukrajině, jsou pro mě ruské trhy naprosto nepřijatelné. Ať si na nich vydělá třeba někdo jiný, já mu to mít za zlé nebudu, ale u mě jsou ve velké neoblibě. U čínských akcií je to něco jiného, nicméně mám takovou tezi, že pokud spadnou trhy všude, dám přednost demokratickému světu a radši nakoupím vyklesaný Facebook, který spadl o víc než padesát procent, či Microsoft, který odepsal čtvrtinu, než abych lovil čínské akcie. Přesto si umím představit, že si na čínských trzích za účelem spekulace něco málo koupím.

Shutterstock

Jak vydělat na válce? Shortování není pro každého, varuje investor

Ruská okupace se v únoru „trefila“ do začínajícího propadu akciových indexů a významně akcelerovala nejistotu a strach z dalšího vývoje na kapitálových trzích. Výrazné slevy napříč sektory naznačily zajímavé investiční příležitosti. Jak ale nepohořet? Ptali jsme se zkušeného investora Jaroslava Šury.

Co komoditní indexy, nejsou v tuhle chvíli řešením?

To je poměrně volatilní záležitost, přiznám se, že mě to moc neláká. Doby, kdy jsem investoval do zlata, stříbra, paladia jsou pryč. To si radši koupím buďto akcii, která mi nese nějakou dividendu, nebo je růstová. Takže komoditní indexy nechávám jiným hráčům.

Jsou teď nějaké obory, do kterých se investovat přímo vyplatí? Hodně se skloňuje třeba potravinářství, zdravotnictví, energetika, možná i zbrojní průmysl…

Určitě je na místě nějaká diverzifikace, nicméně třeba u toho zbrojního průmyslu se může stát, že se válka na Ukrajině vyřeší a ty akcie, které teď vzrostly, zase půjdou dolů. Já bych vzhledem ke zmíněným restrikcím Fedu dal přednost vyklesaným technologickým titulům, a to hlavně firmám, kterým rostou tržby i zisky dvouciferným tempem. Přednost bych tedy dal velkým firmám než malým „techům“.

A ty energetické firmy? Sám jste přece akcionářem ČEZu? Věříte, že hodnota těchto firem poroste stejně jako ceny energií?

Ceny energií se samozřejmě časem sníží, ale bohužel nejsem takový optimista, abych říkal, že přímo splasknou či se vrátí na původní hodnoty. Domnívám se, že energie zůstanou vysoko naceněné a do budoucna to bude problém. Energetika, zejména pak co se elektřiny týče, je dlouhodobě poddimenzovaná, což se promítlo i v nízkých investicích do oboru. To nás teď bude dohánět. K tomu si přičtěme drahý ruský plyn a drahé emisní povolenky…

Jak moc se to projeví do zisku firem, je nicméně otázka. V rámci nějakého sociálního smíru jistě budou chtít vlády na zisky energetických firem nějak sahat, jak se to ostatně děje už v řadě evropských zemí. A osobně se obávám, že i naše vláda přijde s něčím, jak vytáhnout peníze z ČEZu. Budou kolem toho boje a hodně křiku od minoritních akcionářů (krátce po vzniku rozhovoru přišli Piráti s návrhem na sektorovou daň ve výši 25 procent, což výrazně ovlivnilo i hodnotu akcií polostátní energetické společnosti, pozn. red.).

Má smysl se nějakých akcií v tuhle chvíli zbavovat? Cítíte někde potřebu jít pryč?

Abych řekl pravdu, nemám žádný sektor, který bych měl přímo v neoblibě, či u kterého si myslím, že je předražený. Asi bych tedy nic neprodával, maximálně bych držel, nebo opatrně přikupoval zejména u těch hodně vyklesaných technologických titulů.

Možná by stálo za to koupit si české státní dluhopisy, které už teď nesou do splatnosti výnos přes šest procent.

Spousta lidí se začala o investice zajímat až pod tlakem vysoké míry inflace, teď ale vidí své peníze ve ztrátě. Jak byste těmhle nováčkům poradil? Jak složité je například najít zdravou míru ztráty a kdy má smysl do portfolia aktivně zasahovat?

Nejvíc nově příchozích bylo ke konci minulého roku, obecně nejvíc nováčků nastupuje na vrcholu. Pro nás zkušené to bývá naopak signál, že je na čase pozice umenšit. Teď, po tom zhruba dvacetiprocentním propadu, je chuť nováčků investovat výrazně menší, na trhu panuje obava a kapitálové trhy nejsou sexy.

Nicméně, co mají nováčci teď dělat, když mají rudo v portfoliu? Myslím, že by si měli sednout na ruce a neotvírat to, nedívat se na to, nechat to být. Pakliže nereagovali v prvních týdnech propadu, dnes už by s tím nic dělat neměli. Naopak ti odvážnější by měli přikupovat. Vyhnul bych se ale populárním retailovým akciím typu Palantir, SoFi či Upstart, i když je jistě čeká po zklidnění sentimentu obrovský růst, a spíš bych se soustředil na růstový ziskový sektor, tedy velké techy, nebo hodnotové akcie, ať už to jsou americké banky, zdravotní průmysl, docela zajímavé jsou i farmaceutické firmy, navíc se slušnou dividendou.

Co když se ale akciových trhů bojím, kam bych měl směřovat své úsilí?

Jako slušná alternativa se i teď po prudkém zvyšování sazeb ze strany ČNB jeví dluhopisy. Možná by stálo za to koupit si české státní dluhopisy, které už teď nesou do splatnosti výnos přes šest procent. To už začíná být atraktivní, zejména z toho důvodu, že inflace tu s námi – doufejme – nezůstane dlouho a může se stát, že už příští rok začne klesat. A pak by šlo vydělat nejen na kuponu, ale i na tržní hodnotě cenného papíru.

Počkejte, tohle chce vysvětlit. Jak přesně lze na dluhopisu vydělat dvakrát?

Když koupíte dluhopis, který má kupon (úrok) například tři procenta, musí se teď obchodovat pod svou nominální hodnotou. Důvodem je, že na trh přicházejí dluhopisy s vyšším kuponem (úrokem) právě podle toho, jak se zvedají sazby ČNB. A když budete mít na trhu proti sobě dluhopis se třemi a s pěti procenty, je jasné, který si koupíte. Cenný papír s nižším kuponem se tedy bude muset obchodovat za nižší tržní cenu. Záleží samozřejmě také na délce splatnosti.

Dobře, ale co když mě neláká kapitálový trh jako celek. Existuje pro mě možnost?

Pak si můžete pořídit nějaký spořící účet, dnes už banky dávají i přes šest procent, záleží ovšem na bonitě klienta. Inflaci to sice ani náhodou nepokryje, ale je to furt lepší, než to mít pod polštářem. V každém případě je potřeba s volnými penězi něco dělat, nějak se o ně starat.

NextPage Media

Kam dál? Investice na Finmag.cz:

• Alkohol jako investice? I na láhvi či sudu lze vydělat jmění
• Je tohle konec bitcoinu? Proč hlavní kryptoměna ztrácí na hodnotě
• Kdy poroste bitcoin? Investoři prozradili, jak se staví ke kryptu v době pádu
• Luxus se nevyplatí, drahé nemovitosti klesají na ceně, říká šéf Next Reality
• Jak spořit dětem? Stavebko se nevyplatí, bourá analytička zažitý trend

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag