Devadesátky se vrací. ČNB zvýšila základní úrok na sedm procent

Lukáš Kovanda
Lukáš Kovanda | 22. 6. 2022 | 2 komentáře | 4 639
centrální bankaekonomikainflacenázorúrokové sazby

Bankovní rada České národní banky (ČNB), kterou dnes naposledy vedl Jiří Rusnok, zvýšila základní úrokovou sazbu na úroveň rovných sedmi procent. Na této hodnotě byla naposledy na jaře roku 1999. Obchodníci ale čekali, že centrální banka „do toho bouchne“ ještě víc.

Devadesátky se vrací. ČNB zvýšila základní úrok na sedm procent

ČNB zvýšila úrokové sazby na sedm procent. (ilustrační foto)

Zdroj: Tomasz Koryl / Shutterstock.com

Koruna má po oznámení o zvýšení sazeb tendenci spíše jemně oslabovat. Trh tedy sázel na to, že ČNB bude ještě ráznější. Centrální banka tak zřejmě bude muset nadále intervenovat za silnější korunu prodejem části devizových rezerv, od první půle května už takto vydala více než 125 miliard korun.

Pokud dnes ČNB chtěla trhy překvapit coby opravdu odhodlaný bojovník s inflací, měla základní úrok zvýšit nad úroveň sedmi procent. Dokonce ani hodnota 7,25 procenta by trhům zřejmě nestačila, neboť s navýšením na takovou cifru nezanedbatelná část mezinárodních měnových obchodníků počítala.

Další vývoj základní úrokové sazby je nyní značně nejistý, zejména kvůli obměně bankovní rady ČNB a novému guvernérovi. Aleš Michl při jmenování signalizoval, že bude prosazovat stabilizaci základní úrokové sazby. To by tedy znamenalo, že nyní třeba dva až tři měsíce by základní úrok mohl setrvat na úrovni právě sedmi procent, než se bankovní rada rozhodne, jak pak bude postupovat dále.

Vývoj inflace v ČR

Právě tato signalizace stabilizace úroků je tím, co ekonomové ve své hantýrce označují za projev holubičího postoje. Ten vede k tlaku na oslabování koruny, proti němuž musí ČNB intervenčně zasahovat.

Vzhledem k dalšímu stupňování inflačního vývoje však nelze vyloučit, že se inflace v příštích měsících přiblíží k úrovni dvaceti procent. Pokud dojde k výraznějšímu narušení dodávek ruského plynu do EU, tak i výše.

To by znamenalo, že i bankovní rada v novém, holubičím složení bude nakonec ještě letos muset zvýšit základní úrokovou sazbu k úrovni osmi procent.

Kam dál? Úrokové sazby na Finmagu:

FINMAG V NOVÉM DESIGNU JE TADY. CO SE V NĚM DOČTETE?

„Všechny ty kecy o bohémství jsou na nic. Musíte makat!“ Martin Krajc ve svém vinohradském ateliéru vysvětlil Ireně Jirků, proč s partou výtvarníků založil FIRMU.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

UMĚNÍ JE BYZNYS • „Toho Picassa jsem neměl prodávat,“ říká Patrik Šimon, majitel 20 tisíc artefaktů • Proč jde cena uměleckých děl nahoru? Jaké padají rekordy v aukcích • Dokáže AI malovat jako Monet nebo Mucha?

BYZNYS JE UMĚNÍ • Mléko jako od babičky vyrábí Radim Hrůza z Vysočiny • Pivní sen, ze kterého se zatím neprobudila spolumajitelka Rodinného pivovaru Švihov Anna van der Weerden

STYL JE HRA • Dům architekta Petra Stolína jako způsob poznání • Cestovní kancelář Ježíš Kristus funguje úspěšně už stovky let • Elegie za spalovací motor

HRY, SNY, RADOSTI • „Čekala jsem to horší,“ říká třetí Češka, která vystoupala na Mount Everest • Dunajská delta je zase planetou ptáků • Proč si Martin Vajda, spolumajitel vinařství Sonberk, čte knihy feministek?

Autor článku

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Je členem Národní ekonomické rady vlády. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze. Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace. Vydal dva sborníky rozhovorů (nejen) s laureáty Nobelovy ceny za ekonomii.Osobní web Lukáše Kovandy