Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopisNadílka

Inflace pod drobnohledem. Kde se bere a máme se jí bát?

Jan Traxler
Jan Traxler | 26. 10. 2021 | 12 komentářů | 4 503
analýzaekonomikaindex spotřebitelských ceninflacespotřebitelské ceny

Meziroční míra inflace se v září přiblížila hranici pěti procent. S hodnotou 4,9 procenta vzrostla oproti srpnu o 0,8 procentního bodu. Ceny letos navíc rostou, kamkoliv se člověk podívá. A zdražovat se bude dál. Podívejme se však na růst cen v kontextu: máme se ho vážně tak bát?

Inflace pod drobnohledem. Kde se bere a máme se jí bát?

Zdroj: Shutterstock

Historicky v září nikdy ceny nerostly. Inflace je nyní vyšší, než tomu bylo posledních deset let, a nějakou dobu na těchto rekordních číslech vydrží. Průměrný nárůst cen je nejvyšší od roku 2008 a rovnou si přiznejme, že pár měsíců ještě dál porostou.

Nedělejme ale z inflace zase přehnaného démona. Často máme sice pocit, že ceny rostou mnohem víc, než nám říká oficiální statistika, ale to je jen běžný psychologický jev: víc si všímáme položek dražších, ale méně vnímáme, že u padesáti jiných ceny zůstaly stejné.

Inflace se navíc sleduje jako vývoj cen u takzvaného spotřebitelského koše. Ten tvoří zhruba 800 položek od chleba a dalších potravin přes léky, benzin, školné až třeba po lístky do kina. Když se to pak zprůměruje, nárůst celkové cenové hladiny nebývá zas tak dramatický.

Ceny i přes sezonní vlivy rostou a (...) meziměsíční růst cen je výrazně nad historickým průměrem už poslední tři měsíce.

Inflace a její vývoj

Když se podíváme podrobněji na letošní vývoj indexu spotřebitelských cen, největší cenový skok nastal tradičně v lednu. Na začátku roku se totiž do výpočtu vždy promítne zvýšení nájmů, energií, spotřebních daní a další položky, kde se cena upravuje jednou za rok.

Na jaře se pak s rozvolňováním protiepidemických opatření začala v souladu s očekáváním ekonomů projevovat odložená spotřeba, čehož řada obchodníků využila a zvedla ceny. V létě pak přišlo sezonní zvýšení cen ubytovacích služeb. A do toho se celou dobu postupně promítá i růst cen pohonných hmot, který souvisí s vyšší cenou ropy a energetických komodit.

Meziměsíční inflaceJan Traxler, Finez

Dynamika růstu cen přitom už druhý měsíc slábne. Zatímco v červenci v průměru stouply ceny o něco málo přes procento za měsíc, v září už ceny rostly jen o 0,17 procenta. Optikou porovnání cen s předchozím měsícem tedy tempo jejich růstu slábne, ačkoliv v meziročním srovnání vychází inflace za září vyšší než za srpen. Loni v září totiž ceny oproti srpnu klesly.

Srovnání s historií přitom ukazuje, že je to něco neobvyklého. V srpnu a září se zpravidla do inflace propisují sezonní vlivy: s novou úrodou klesají ceny mnohých potravin (typicky brambor, jablek…) a po letní sezoně také vždy klesají ceny ubytovacích služeb i pohonných hmot. Od roku 2006 tak v září pokaždé hodnota indexu spotřebitelských cen poklesla a v srpnu klesla v osmi z deseti posledních let.

Vývoj inflace v ČR 2010 až 2021Jan Traxler, Finez

Letos je ale situace jiná. Ceny i přes sezonní vlivy rostou a i když se oněch 0,17 procenta růstu za září jeví jako nízké číslo, v historickém kontextu je naopak vysoké: zhruba o 0,5 procenta nad průměrem. Meziměsíční růst cen je navíc výrazně nad historickým průměrem už poslední tři měsíce.

Neobvyklé také je, že ceny letos rostou téměř všude a inflace se projevuje napříč různými odvětvími. V září akorát po letní sezoně klesly ceny ubytovacích zařízení a některých potravin, jinak ale od začátku roku stabilně stoupá hodnota indexu spotřebitelských cen ve všech odvětvích s výjimkou pošty a telekomunikací.

Vývoj spotřebitelských cen dle odvětvíJan Traxler, Finez

Každý máme náklady seskládané trochu jinak a různě se to v čase také mění, ale při měření inflace musí statistici zprůměrovat všechny.

Inflace dopadá na každého jinak

Přesto je třeba si uvědomit, že každý máme v reálu trochu jiný spotřebitelský koš. Kdo jezdí často autem, víc vnímá změny cen pohonných hmot na čerpacích stanicích. Kdo staví barák, pocítí víc změny cen stavebních materiálů. A kdo kupuje nové auto, bude pro něj mít takový jednorázový náklad v daném roce větší dopad do rodinného rozpočtu než nákup potravin za celý rok.

Co je v koši?

Složen spotřebitelského košeJan Traxler, Finez

Podrobné složení spotřebitelského koše najdete na stránkách Českého statistického úřadu. Váha každé položky je určena podle toho, jak velký dopad má v průměru na náš rodinný rozpočet, když se zprůměrují všechny české domácnosti.

Rozložení spotřebitelského koše podle různých odvětví vypadá následovně: největší váhu mají náklady na bydlení a energie, dále potraviny a doprava. Naopak nejmenší váhu mají náklady na zdraví a vzdělávání.

Chcete vědět víc? Čtěte text Martina Mašáta Nejdůležitější tabulka na celém světě.

Asi největší pocitový rozdíl dnes vnímají lidé, kteří si pořizují bydlení. Tady byla v uplynulých dvaceti letech inflace nejvýraznější. Ceny bytů, pozemků, stavebních materiálů, řemeslnické práce… to vše násobně podražilo. Výrazně víc než průměr celého spotřebitelského koše, ve kterém bydlení a energie tvoří dohromady čtvrtinu (viz box Co je v koši?).

Pro spoustu lidí tak dnes náklady na bydlení (nájem, hypotéka, energie...) tvoří víc než čtvrtinu ročního rozpočtu domácnosti. Ale pak je tu taky spousta lidí, kteří bydlí ve svém, žádný nájem ani hypotéku neplatí, a pro ně naopak náklady na bydlení nehrají tak velkou roli.

Každý máme ty náklady zkrátka seskládané trochu jinak a různě se to v čase také mění. Inflace měřená nárůstem hodnoty indexu spotřebitelských cen se pouze snaží vyjádřit jakýsi průměr za všechny domácnosti. Při měření inflace musí statistici zprůměrovat všechny, takže v zásadě pak číslo nepopisuje ani jednu z nastíněných situací.

Často máme tendenci vzpomínat na „staré dobré časy“, objektivně jsme se ovšem v Česku nikdy neměli po finanční či materiální stránce líp.

Příjmy a důchody versus inflace

Ve výsledku neplatí ani to, že nám inflace snižuje příjmy. I když si stěžujeme, jak se pořád zdražuje (jednou jsou to brambory, jindy máslo, pak zase benzin a zanedlouho budeme žehrat na plyn a elektřinu), při pohledu na růst mezd za posledních deset či dvacet let je realita jiná. A to taková, že v průměru nám příjmy rostou rychleji než inflace. Díky tomu roste i naše životní úroveň.

Průměrné mzdy a inflaceJan Traxler, Finez

Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla od roku 2010 z 23 864 korun na 35 662 korun v roce 2020. Za uplynulých deset let tedy vzrostla o 49 procent. Index spotřebitelských cen ve stejném období ovšem vzrostl „jen“ o 20 procent. Každá položka v průměrném rodinném rozpočtu české domácnosti je tak v průměru o jednu pětinu dražší než před deseti lety, ale příjmy jsou dvakrát vyšší.

Růst průměrné mzdy navíc překonává inflaci velmi konzistentně. Vždyť jsou to spojené nádoby: čím vyšší je inflace, tím víc tlačíme na zaměstnavatele, aby nám přidal. I letos tak pravděpodobně růst průměrných mezd překoná inflaci. I když ještě přesná čísla neznáme, ve druhém čtvrtletí už průměrná mzda přesáhla 38 tisíc korun.

Stejné pak platí i o důchodech. Průměrný starobní důchod stoupl od roku 2010 z 10 138 korun na 14 502 korun v roce 2020, tedy o 43 procent. I to je dvakrát víc než inflace. Letos už je průměrný důchod nad 15 tisíci a od příštího roku stoupne o dalších 800 korun. Takže i lidé v důchodu se objektivně mají lépe, také jejich příjmy rostou rychleji než inflace, a to opět velmi konzistentně.

Důchody a inflaceJan Traxler, Finez

Lidská psychologie je tedy v tomto směru zvláštní: často máme tendenci vzpomínat na „staré dobré časy“, objektivně jsme se ovšem v Česku nikdy neměli po finanční či materiální stránce líp. Samozřejmě je to vždy individuální, ale většina z nás si dnes může dovolit víc než před deseti lety; kupujeme si kvalitnější potraviny, jezdíme lepším autem a máme doma spoustu zbytečných krámů.

A co úspory?

Reálný problém spojený s inflací tedy nastává až z pohledu úspor. Když necháme vydělané a uspořené peníze jen tak ležet na účtu, za rok si za ně reálně koupíme o něco méně. A za další rok zase, a další zase... Za posledních deset let ukrojila inflace z našich úspor pětinu jejich hodnoty.

Úroky u běžných bankovních vkladů (spořicí účty, termínované vklady) inflaci nikdy nepokryjí. Posledních 15 let je inflace setrvale vyšší než základní úroková sazba České národní banky (dvoutýdenní reposazba), od které se odvíjejí i úroky u bankovních vkladů.

Inflace a úrokové sazbyJan Traxler, Finez

Úspory je tak potřeba dlouhodobě chránit před inflací tím, že je investujeme do nějakých hmotných aktiv s reálnou užitnou hodnotou. Nejčastěji lidé kupují nemovitosti, polnosti nebo třeba akcie. Nedělejte nyní ale žádná ukvapená rozhodnutí jen proto, že všude čtete, jak je teď inflace vysoká. Je třeba to dělat dlouhodobě, s rozvahou a rozumně vždy rozkládat rizika mezi různé typy investic.

Je inflace problém?

Inflace sama o sobě není problém, naopak je v přiměřené míře žádoucí. Zní to hrozně, ale inflace v lidech probouzí chamtivost a závist. Právě tyto nepěkné, ale přirozené, lidské vlastnosti jsou energií kapitalismu a spolu s leností jsou hlavním motorem ekonomického pokroku. Jen se to s tou energií nesmí přehnat a proto by Česká národní banka (ČNB) ráda viděla inflaci dlouhodobě někde v rozmezí dvou až tří procent ročně. Už nyní se tak snaží ČNB tlumit další inflační tlaky tím, že zvyšuje úrokové sazby. S vyššími úroky se prodražují úvěry, což ztlumí přehřátý realitní trh, a roste také zájem zahraničních investorů o českou korunu, která díky tomu posiluje. Silnější koruna pak tlumí růst cen u dováženého zboží (například nebýt silnější koruny, benzin by byl ještě dražší).

Inflace tu byla, je a bude

Současně si je třeba přiznat, že ač v posledních měsících téma inflace v médiích hodně rezonuje a stalo se i součástí předvolební kampaně, není to žádný nový fenomén. V uplynulých letech jsme si jen zvykli inflaci tolik nevnímat, jak dokazuje následující graf vývoje inflace v ČR od roku 2006.

Vývoj inflace v ČR 2006 až 2021Jan Traxler, Finez

Oranžová křivka ukazuje konzistentní růst indexu spotřebitelských cen – to je přesně ta inflace. Říká nám, jak v průměru rostou ceny zboží a služeb. Modré sloupečky pak ukazují, že meziroční tempo růstu cen nyní stoupá, tedy i ta oranžová křivka roste strměji než v uplynulých letech

Celý obrázek dokresluje zelená křivka, která měří změnu průměrné cenové hladiny za posledních 12 měsíců v porovnání s předchozími 12 měsíci. Tento údaj se označuje jako průměrná roční míra inflace a pro mnoho lidí je v praxi důležitější: od této hodnoty se zpravidla odvíjí výše nájmu a řada dalších položek o inflaci pravidelně navyšovaných.

Aktuálně je průměrná míra inflace za posledních 12 měsíců „pouze“ tři procenta, ale na konci roku 2021 se pravděpodobně bude blížit procentům čtyřem. Víc pak poroste až v příštím roce. A ani ono meziroční srovnání, kdy v porovnání s loňským zářím byly ceny v průměru o 4,9 vyšší, rozhodně není žádná hyperinflace.

Člověk se tedy nemusí bát, že by jeho peníze najednou skokově ztratily svou hodnotu a nikdo je už nechtěl. Ony ztrácejí hodnotu neustále, pozvolna. Momentálně jen trochu rychleji.

Kde rostou ceny nejvíc?

Vývoj spotřebitelských cen v ČR 1995 až 2021Jan Traxler, Finez

Když se podíváme podrobněji na vývoj cen v různých odvětvích, dlouhodobě nejvíc rostly domácnostem náklady na bydlení, které za uplynulých 25 let stouply víc než čtyřnásobně. Setrvale rostou také náklady na zdraví (léky, zubař...), vzdělávání, stravování a ubytování. Z produktů běžné spotřeby rostly hlavně ceny alkoholu a cigaret. Ceny potravin dlouhodobě také rostou, ale stejně jako náklady na dopravu daleko pomaleji.

Nejméně se za uplynulých 25 let inflace projevovala u vybavení domácností a u oblečení, tady byly ještě v loňském roce ceny prakticky na stejné úrovni jako v roce 1995. Letos se ale i v těchto odvětvích začaly ceny zvedat. Jedinou oblastí, kde ceny už 15 let klesají, jsou výdaje za telekomunikace a internet.

Aktuálně je průměrná míra inflace za posledních 12 měsíců „pouze“ tři procenta, ale na konci roku 2021 se pravděpodobně bude blížit procentům čtyřem. Víc pak poroste až v příštím roce. A ani ono meziroční srovnání, kdy v porovnání s loňským zářím byly ceny v průměru o 4,9 vyšší, rozhodně není žádná hyperinflace.

Člověk se tedy nemusí bát, že by jeho peníze najednou skokově ztratily svou hodnotu a nikdo je už nechtěl. Ony ztrácejí hodnotu neustále, pozvolna. Momentálně jen trochu rychleji.

Nějakou dobu se ještě inflace udrží vysoko, ale v průběhu příštího roku už by snad postupně dynamika růstu měla slábnout.

Inflace ještě poroste

Dá se navíc očekávat, že i v následujících měsících ceny dál porostou. Jelikož loni v prosinci byla hodnota indexu spotřebitelských cen na stejné úrovni jako v září, ale tento rok pravděpodobně ve čtvrtém čtvrtletí ceny ještě porostou, projeví se to do dalšího růstu meziroční inflace. Když se tedy nestane nic mimořádného, může se na konci roku meziroční míra inflace pohybovat kolem šesti procent.

Anketa

Pociťujete dopady inflace?

A pak přijde leden a s ním zejména skokový růst nájmů a energií. A jelikož ceny energetických komodit na burze v posledních měsících rapidně vzrostly, dá se očekávat i razantní růst koncových cen elektřiny a plynu. V lednu tak zcela jistě povyskočí průměrná cenová hladina a Český statistický úřad může reportovat meziroční míru inflace odhadem až kolem sedmi procent.

To bude v médiích teprve humbuk.

Nějakou dobu se pak ještě inflace udrží vysoko, ale v průběhu příštího roku už by snad postupně dynamika růstu měla slábnout. Meziroční míra inflace pak bude pozvolna klesat a naopak průměrná roční míra inflace příští rok ještě poroste. Tohle číslo má trochu zpoždění.

Autor je privátní investiční poradce a zakladatel fondu Otakar, podfond FINEZ SICAV.

160 STRAN FINMAGU

Finmag říjen 2021Zdroj: Finmag

Devadesátky zlatý, budoucnost nejistá. Rozhovor Petra Fischera s Radovanem Vávrou a Dominikem Stroukalem. Dva ekonomové. dvě generace, dva pohledy na devadesátá léta i roky budoucí

MAG. Téma čísla: knihy • Radim Kopáč a kniha za časů korony • Jak Knihobot recykluje miliony knížek • Metoda zettelkasten: jak nikdy nezapomenout, co jste četli • Mistr, Markétka a Audioteka: audioknižní jednička natáčí velké dramatizace • Jakub Žofčák a nerozumná investice – 20 let od zfilmování Pána prstenů • Tři hrsti tipů

FIN. Jiří Hovorka s šéfem pražské burzy: proč se na ni českým firmám nechce? • To se vám vrátí! Mockrát. Dominik Stroukal o magii ekonomických multiplikátorů • Kdo chce bitcoin bít Josef Tětek o lidech, co to neradi krypto

Autor článku

Jan Traxler

Jan Traxler

Privátní investiční poradce a ředitel společnosti FINEZ Investment Management. Přední český expert v oblasti investování. Prosazuje férovou provizi podílem na zisku. Zastánce dlouhodobých strategií s value přístupem. Preferuje primárně investice, které generují pravidelný výnos a jejich hodnota dlouhodobě roste, tedy zejména kvalitní nemovitosti a dividendové akcie. Publikuje pravidelně v řadě médií zaměřených na investování a finance. Všechny jeho publikace najdete na webu www.finez.cz.Kontakt: jan.traxler@finez.cz