Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Zregulovat, nebo nechat žít? Kryptoměny očima expertů

Michal Hron
Michal Hron | 8. 10. 2021 | 3 654
Bitcoindaněkryptoměnypraní špinavých penězregulace

Obliba kryptoměn roste spolu s růstem jejich hodnoty. Nepříliš regulované a státem nedozorované obchodování, které se opírá čistě o důvěru investorů, se však zajídá nejen EU a USA, které už chystají regulace, ale třeba i Číně. Ta hlavní kryptoměnu bitcoin rovnou zakázala. Je to správně?

Zregulovat, nebo nechat žít? Kryptoměny očima expertů

Má stát regulovat kryptoměny? Ptali jsme se expertů (ilustrační foto)

Zdroj: Shutterstock

Jen za poslední tři čtvrtletí Češi nakoupili kryptoměny za víc než čtyři miliardy korun. Meziročně tak obliba tohoto investičního nástroje vzrostla téměř o sto procent, zejména díky rapidnímu růstu hodnoty dominantní kryptoměny bitcoin.

Vedle touhy po zbohatnutí je s kryptoměnami spojována i nedůvěra ve státem řízené měny. Fakt, že se vymykají dohledu centrálních bank a žijou si svým vlastním, téměř neregulovaným životem, mnohé investory ke kryptoměnám přímo táhne.

Vývoj kurzu hlavní kryptoměny bitcoin

Zdroj: peníze.cz

Přesto (nebo právě proto) se v poslední době hojně diskutuje o možné vyšší regulaci. Sáhnout po ní chce do roku 2024 Evropská unie, která plánuje nad rámec chystané legislativy v budoucnu sama využívat i samotnou technologii blockchainu, na níž řada kryptoměn stojí. Americkým senátem zas v srpnu prošel přísný návrh na regulaci kryptoměnového světa, podle kterého by měly mít reportovací povinnost o klientech i služby, které dnes naopak zaručují anonymitu.

Právě ta je největším terčem kritiky. Většina zastánců vyššího dohledu nad kryptosvětem poukazuje na fakt, že ho využívají zločinné struktury. Slouží jim zejména jako nástroj pro praní špinavých peněz nebo nákup ilegálního zboží. Přesvědčila se o tom už řada běžných investorů, kteří se po prodeji krypta dostali do hledáčku úřadů, protože se nevědomky ocitli na konci zločinného řetězce.

Má se tedy svět kryptoměn víc svázat? Co si o jejich regulaci myslíte vy? Jste pro zavedení jasných pravidel, nebo nikoli? A proč?

Tomáš Weiss

vedoucí oddělení Komunikace s médii, Ministerstvo financí ČR

Tomáš Weiss
-39
+
-

Česká republika byla jednou z prvních evropských zemí, které služby spojené s kryptoměnami podřídily pravidlům proti praní špinavých peněz. Od roku 2017 tak mezi povinné osoby podle AML zákona patří i osoby poskytující služby spojené s kryptoaktivy. Tato regulace byla následně rozšířena v celé Evropské unii. Od letošního roku byla navíc v souladu s požadavky evropské legislativy pro služby s kryptoměnami stanovena samostatná povinnost záznamu v živnostenském oprávnění, aby existovala samostatná evidence tohoto podnikání. Finanční analytický úřad je coby dohledový orgán oprávněn provádět správní kontrolu u povinných osob, zda si své povinnosti dle AML zákona řádně plní.

V současnosti se ministerstvo financí aktivně podílí na tvorbě nové evropské regulace kryptoaktiv (takzvané nařízení MiCA). To si klade za cíl zvýšení ochrany investorů především zavedením nutného minima zveřejňovaných informací o daném kryptoaktivu ze strany kryptosměnáren a burz s kryptosměnami. Ty nově budou mít také povinnost získat k poskytování svých služeb povolení a stanou se tak dohlíženými subjekty. Předpokládáme, že by tato nová pravidla mohla být schválena v průběhu roku 2022.

Pokud jde o postoj ministerstva financí k regulaci kryptoměn, obecně podporujeme inovace na finančních trzích, a i proto se při vyjednávání o nařízení MiCA snažíme o maximální proporcionalitu přijímaných pravidel. Považujeme za důležité zajistit adekvátní legislativní ochranu investorů, ale zároveň nebránit trhu v rozvoji, neboť v konečném důsledku hraje při investování do kryptoaktiv vždy hlavní roli samotné investiční rozhodnutí daného investora.

Josef Tětek

ekonom, ambasador hardwarové peněženky Trezor

Josef Tětek
+43
+
-

Předně je zapotřebí si vyjasnit, co v kontextu bitcoinu regulovat lze, a co ne. Státy můžou regulovat poskytovatele rozličných služeb spojených s obchodováním a správou bitcoinu – burzy, směnárny, úschovny (custodians). Tito poskytovatelé již nyní podléhají přísným regulacím, vycházejícím zejména z opatření proti praní špinavých peněz (AML). Jdete-li dnes nakupovat bitcoin na centralizovanou burzu, musíte pomalu doložit i velikost vlastních trenek. Privátnější alternativou jsou decentralizované burzy BisqHodl Hodl či nákup v bitcoinových bankomatech.

Co naopak regulovat nelze, je samotný bitcoinový protokol a přímá interakce s ním ze strany uživatelů. Bitcoinů bude na světě 21 milionů a s tím nikdo nic neudělá, na monetární politiku bitcoinu dohlíží globální síť uzlů a držitelé bitcoinu si pod sebou nikdy nepodřežou větev například tím, že by učinili bitcoin neomezeně inflačním (na to máme státní peníze). Obdobně neregulovatelné jsou open source nástroje, jako jsou bitcoinové peněženky. Mimochodem v Číně, kde je bitcoin plně zakázaný, stále běží víc než 130 bitcoinových uzlů, které umožňují přístup do bitcoinové sítě milionům uživatelů.

Státy budou proti bitcoinu bojovat, obdobně jako se snažily bojovat proti silnému šifrování či torrentům. Decentralizované, otevřené systémy nicméně proti centralizovaným vítězí. Stát se může pokusit nahnat bitcoinery do centralizovaných služeb, jako jsou burzy a tam bitcoin konfiskovat a danit. Proti tomu je jednoduchá obrana: držte si bitcoin u sebe a nesvěřujte ho třetím stranám.

Michal Vodrážka

ředitel odboru regulace finančního trhu, ČNB

Michal Vodrážka
-22
+
-

ČNB nesouhlasí s tou částí návrhu nařízení o trzích s kryptoaktivy (MiCA), která by vydávání kryptoaktiv nefinanční povahy (utility tokens, bitcoin a jeho obdoby) a obchody s nimi regulovala a podřídila dohledu, jako by šlo o aktivity na finančním trhu. Nejde o finanční služby, neměly by tak být tedy regulovány. Naopak v principu neodmítáme dohled nad vydavateli takzvaných stablecoins (kryptoaktiv, které stabilizují svojí hodnotu vůči konkrétní měně, typicky rezervní, či koši aktiv) a poskytovateli služeb s nimi spojených. Vydavatelé stablecoins by ale měli být dohlíženi na národních úrovních, nikoliv Evropským orgánem pro bankovnictví.

Za správnou považujeme snahu Evropské komise v rámci EU jednotně stanovit, že kryptoaktiva plnící roli finančních nástrojů by měla být jako finanční nástroje regulována (regulaci ICOs). Není důvod pro to, aby se při využití technologie DLT (technologie distribuovaných záznamů, tedy i blockchain, pozn. red.) neaplikovala příslušná existující regulace.

Evropská komise také nedávno zveřejnila návrh balíčku nových pravidel pro boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu, který v souladu s mezinárodními standardy navrhuje na zprostředkované transakce s kryptoaktivy aplikovat stejné požadavky, jaká platí pro přeshraniční platby. Transakce kryptoaktiv by tak měly doprovázet informace o původci transakce a zamýšleném příjemci.

Zatímco k regulaci nefinančních kryptoaktiv jako finančních služeb je ČNB z řady důvodů zdrženlivá, s plnou aplikací AML pravidel na všechna kryptoaktiva se ztotožňuje. Kryptoaktiva by neměla být regulatorně zvýhodněna oproti peněžním převodům.

Adam Neuberger

CEO a spoluzakladatel projektu Probinex

Adam Neuberger
+32
+
-

Kryptoměny se dnes nedají přehlížet, což můžeme vidět díky aktivním regulatorikám USA a také blížícím se regulacím v rámci Evropské unie. Je to dobře? Má to svá pozitiva i negativa. Pozitivní je, že díky regulacím budou moci vstoupit do tohoto trhu investiční fondy a instituce, které mohou zvětšit kapitalizaci kryptoměnového trhu a tím přinést i jeho větší stabilizaci. Zároveň budou vznikat licencované subjekty a budou pod větší kontrolou. To zase vzbudí větší důvěru u retailového trhu. Negativní je, že bude končit éra anonymity, což změní trošku podstatu kryptoměn jako takových.

AML od CML

Otazník
Shutterstock

Co je to to AML? Mrkejte, co nám o něm říká Wikipedia, centrální mozek lidstva (CML): AML neboli Anti money laundering je zkratka pro soubor bankovních pravidel pro zamezení praní špinavých peněz. Jako direktiva EU 91/308/EHS (o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz) byla vypracována a zavedena v 90. letech. Skládá se z identifikace klientů bank při provádění bankovních obchodů a uchovávání těchto údajů po stanovenou dobu, neprovedení neobvyklého obchodu a jeho oznámení příslušné instituci, zachovávání mlčenlivosti o podniknutých opatřeních a vytváření účinných kontrolních systémů (zejména v bankách) umožňujících odhalování praní špinavých peněz.

Michal Antoš

advokát v advokátní kanceláři Šetina, Komendová & Partners

Michal Antoš
+18
+
-

Otázka, zda zavést regulaci kryptoměn, už v dnešní době není zcela aktuální. V částečné podobě byla legislativa přijata a uplatňuje se, v částečné podobě existuje v podobě návrhů, u kterých lze reálně předpokládat, že vstoupí v brzké době v platnost.

Jedním z hlavních důvodů pro zavedení regulace kryptoměn je především ochrana před praním špinavých peněz a financováním terorismu. Jelikož (určité) kryptoměny skutečně mohou být pro svoji anonymitu využity k nežádoucím činnostem, je přijetí jejich regulace v určité podobě ospravedlněno. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že kryptoměna není fiat měnou nebo cenným papírem. Její hodnota je založena na nabídce a poptávce a v tomto ohledu se neliší od jakékoli jiné věci. Ty přitom přísné regulaci nepodléhají, a to v podstatě pouze z důvodu nízké likvidity. To však nemůže být důvod k přijetí masivní právní úpravy.

Navrhované regulace přitom jdou často mnohem dál a tím se dostáváme k tomu, že skutečný účel regulace kryptoměn může být zcela jinde. Jelikož kryptoměny mohou vytvořit konkurenční nástroj tradičním fiat měnám, existují obavy z toho, že regulace slouží mimo jiné k potlačení decentralizace, a tedy samotné podstaty kryptoměn. Při úvahách o podobě regulace kryptoměn by se konečně mělo zvážit i to, že se jedná o natolik dynamickou oblast, že každá úprava bude pravděpodobně nedostatečná již v okamžiku svého přijetí. Vývoj nových a nových kryptoměn jednoduše nedovolí, aby byly plně regulovány.

Z toho důvodu lze souhlasit se zavedením regulace, ale pouze v takové podobě, která zajistí eliminaci nejzásadnějších rizik, ale současně zachová podstatu kryptoměn a nebude jim klást zbytečné překážky.

Lukáš Urbánek

finanční poradce Partners

Lukáš Urbánek
-50
+
-

Co má být cílem plánované regulace? Obávám se, že ochrana spotřebitele bude až na druhém místě. A tomu by zřejmě pomohla nejvíc.

Troufám si odhadnout, že většina spekulantů na kryptoměny nedokáže vůbec vyhodnotit všechna související rizika. Záměrně říkám spekulantů, protože s investicí nemá nákup kryptoměn nic společného. Každý spekulant musí počítat s tím, že spekulace nemusí vyjít a že může o všechno přijít. Vysoký výnos je vykoupen vysokým rizikem. Otázkou potom je, jestli absenci nedostatečné finanční gramotnosti má někdo nahrazovat regulací.

Za mě se jedná o špatný přístup. Lidé ztrácejí obezřetnost a skáčou na lep kdejakému lapkovi. Firemní dluhopisy mají sice schválený prospekt ČNB, ale o riziku takové investice to nevypovídá vůbec nic. Takže se obávám, že regulace v tomto směru nic nevyřeší. Kdo si chce koupit kryptoměny, chce být spekulantem, ať si je koupí a doufá v úspěch. Chybami se člověk učí a dobré vzdělání zkrátka stojí peníze. A pro investory, kterým na jejich majetku záleží, existuje dostatek seriozních možností, jak spravovat svá aktiva bezpečně.

Hlavním cílem uvažované regulace je podle mě snaha dostat tuto oblast pod oficiální dohled a zrušit tuhle šedou zónu za účelem aplikace nejrůznějších daňových vychytávek. Ale s tímto přístupem je potřeba v dnešní sociální Evropě počítat.

Václav Hadrava

investor, podnikatel a ekonom, GoldenGate

Václav Hadrava
+45
+
-

Regulovat volný trh je z principu nesmysl, reguluje se sám. Historie v oblasti peněz a peněžních systémů nám navíc ukazuje určitý přirozený vývoj. Přechod od různých materiálů ke zlatu, potom od zlata ke měně, za kterou převzal odpovědnost vládce nebo stát, ten pak ztratil důvěru a měnový systém se zase vrátil ke zlatu. Takhle lidská společnost v různě dlouhých cyklech funguje už tisíce let.

Zároveň se ale stále víc centralizuje. Když se tak podíváte na dnešní fiat měny (koruny, dolary, eura…), zjistíte, že tyto peníze nejsou vaše – patří centrální bance! Ta vykonává dohled nad penězi, centrálně dohlíží, kdo a jak s nimi nakládá. Bankám a vládám celého světa tedy celkem logicky kryptoměny vadí, protože ztrácejí monopol na peníze a ztrácejí tak moc nad lidmi. To si žádná vláda nepřeje.

Žijeme v době, kdy jsme pod rouškou boje proti terorismu nebo onemocnění covid-19 nucení vzdát se i toho posledního kousku svobody. Nechat se šmírovat, skenovat, neustále lustrovat –  co si s kým píšeme, s kým se setkáváme, koho máme v přátelích, na co se díváme, stahujeme či co děláme se „svými“ penězi. Penězi, které mimochodem nejsou naše, ale systému.

Zajímavé na tom je, že ty největší zločiny udělala vždycky centrální banka. Devalvace měny, zákony, které znehodnocují měnu, měnové války, intervence, měnové reformy… Kromě kryptoměn tak doporučuji v rámci své poradenské činnosti strategie, které fungují dlouhodobě i bez bank, protože volný trh je jednoznačně efektivnější regulátor než zkorumpovaná vláda nebo bankéř.

Vlastimil Sojka

daňový poradce KODAP

Vlastimil Sojka
-18
+
-

Pokud to státy myslí vážně s prosazováním předpisů proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, těžko mohou dlouhodobě akceptovat zcela anonymní kryptoměnové transakce. Byl by to přístup krajně schizofrenní. Úplnou anonymitu nabízejí jen některé kryptoměny a u části z nich lze účastníky transakce dohledat krajně komplikovaně. Na ně se bude pozornost států zaměřovat především.

Podle našeho názoru lze logicky očekávat přinejmenším takový rozsah regulace, který donutí kryptoměnové systémy otevřít karty. Tam, kde to nebude možné nebo to bude odmítnuto, můžeme očekávat zákazy různého druhu, včetně toho, ke kterému přikročila Čína. Argument, že kryptoměny úplně zakázat nelze, neobstojí. Kriminalizace investic a transakcí by totiž měla rozsáhlý psychologický efekt na investory do kryptoměn a jejich význam by marginalizovala.

Vítek Švejda

koncipient v advokátní kanceláři Šetina, Komendová & Partners

Vítek Švejda
-21
+
-

Pokud má být zajištěna legitimita a důvěryhodnost kryptoměn a dalších digitálních aktiv, je jejich regulace naprosto nezbytná. Podle údajů CipherTrace se pomocí kryptoměn pere stále víc peněz, jen v prvních čtyřech měsících roku zhruba 432 milionů dolarů (asi 9,5 miliardy Kč). Notoricky známé je pak jejich využití pro nákup nelegálních zboží a služeb (omamné látky, zbraně, dětská pornografie, prostituce…). Při regulaci kryptoměn je tak třeba v první řadě myslet na eliminaci těchto jevů, ve druhé lze uvažovat o budování jejich důvěryhodnosti jako investičních nástrojů.

Zavedení regulace v této oblasti sice komplikuje řada faktorů jako decentralizovaná povaha blockchainu a tedy i omezená možnost použít tradiční formy (fiat) regulace, rychle se vyvíjející technologie a stále nová digitální aktiva, se kterými musí norma počítat dopředu. Tyto překážky musí zákonodárce při přijímání úpravy reflektovat, nicméně nelze rezignovat na tvorbu regulace jen z důvodu, že je obtížná a může zpočátku přinést komplikace.

Na druhou stranu jako negativní vnímám až přílišnou regulaci a omezení, ke kterým se přistupuje kvůli obavám z narušení monetárního systému. Technologie s tak obrovským potenciálem by neměla být omezována víc, než je naprosto nezbytné k předejití závažné kriminality, a naopak by měla být dostupná a přínosná pro každého.

Podobně jako u jiných kontroverzních technologií, jejich zákaz, přílišné omezení, nebo naopak jejich ignorování, tak budou mít za následek nevyužití nabízeného potenciálu a více napáchaných škod než v případě přijetí odpovídající regulace.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Trinity Bank a člen NERV

Lukáš Kovanda
+50
+
-

Úporná snaha regulovat nebo zakazovat kryptoměny či transakce s nimi, obnažuje bezradnost „strážců“ konvenčních měn. Ostatně Čína kryptoměny zakázala už asi šestkrát nebo sedmkrát. Politici a úřady se při zakazování trapně zaštiťují ochranou spotřebitele. Ten ale žádnou ochranu nepotřebuje, pokud tedy má všech pět pohromadě.

O žádnou ochranu spotřebitele samozřejmě nejde. Je to doznání, že systém nekrytých peněz se ocitá ve stále bezvýchodnější krizi a je v rozkladu. To způsobuje zejména neustálé tištění miliard a bilionů nových dolarů, eur a dalších konvenčních měn.

Anketa

Kdo to trefil tentokrát?

Absurditu situace podtrhuje návrh nové podoby tištění miliard – kvantitativního uvolňování – z pera Evropské centrální banky z tohoto týdne. Rozumějte: inflace je v eurozóně na mnohaletých maximech, třeba v Pobaltí až na pěti procentech, výše než v České republice, a Evropská centrální banka se zamýšlí nad tím, jak do ekonomiky pumpovat další a další miliardy. Už ani nezakrývá, že vlastně nejde o boj s deflační hrozbou. Jde o to ulevit vládám od nákladů dluhu. Jde o to, uměle stlačovat úrok, jejž platí předlužené státy typu Itálie nebo Řecka. Před těmito kejkli, které ochuzují nás všechny, zejména pak lidi v eurozóně, by měla existovat ochrana spotřebitele. Ne před bitcoinem.

Jenže krypto představuje konkurenční měnový systém. Jestliže by se více rozmohlo, vlády po celém světě ztratí možnost pohodlně platit své dluhy inflačním znehodnocováním peněz běžných lidí. Právě proto je krypto ve jménu ochrany spotřebitele potlačováno. Ve skutečnosti je potlačováno kvůli ochraně vlády, establishmentu a jejich nekryté měny.

160 STRAN FINMAGU

Finmag říjen 2021Zdroj: Finmag

Devadesátky zlatý, budoucnost nejistá. Rozhovor Petra Fischera s Radovanem Vávrou a Dominikem Stroukalem. Dva ekonomové. dvě generace, dva pohledy na devadesátá léta i roky budoucí

MAG. Téma čísla: knihy • Radim Kopáč a kniha za časů korony • Jak Knihobot recykluje miliony knížek • Metoda zettelkasten: jak nikdy nezapomenout, co jste četli • Mistr, Markétka a Audioteka: audioknižní jednička natáčí velké dramatizace • Jakub Žofčák a nerozumná investice – 20 let od zfilmování Pána prstenů • Tři hrsti tipů

FIN. Jiří Hovorka s šéfem pražské burzy: proč se na ni českým firmám nechce? • To se vám vrátí! Mockrát. Dominik Stroukal o magii ekonomických multiplikátorů • Kdo chce bitcoin bít Josef Tětek o lidech, co to neradi krypto

Autor článku

Michal Hron

Michal Hron

Editor Finmag.cz. Novinář s dlouholetou praxí z největších českých médií, milovník moderních technologií i přístupů. Do Finmagu přešel z týdeníku Euro, dřív vedl domácí redakci Hospodářských novin a působil jako editor zpravodajství na portálech iDnes.cz a Novinky.cz. Politicky nevyhraněný liberál, v běžném životě konzerva.