Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Jak ochránit úspory před inflací. Očima expertů

Gabriel Pleska
Gabriel Pleska | 25. 6. 2021 | 5 komentářů | 19 254
inflaceočima expertůspořeníÚspory

Chcete umřít chudí? Šetřte, škudlete a spořte! Inflace ukazuje zuby. Když za svoje peníze něco nekoupíte dneska, zítra budete moct koupit míň. Co proti znehodnocování peněz radí experti?

Jak ochránit úspory před inflací. Očima expertů

Zdroj: Shutterstock

Česká národní banka zvedla po víc než roce svou základní sazbu na 0,5 procenta. Důvod je prostý. Meziroční inflace v dubnu přelezla přes tři procenta, v květnu se k nim hodně blížila. A centrální banka dlouhodobě cílí na inflaci kolem dvou procent.

I dvě procenta jsou ale dost – málokterý spořicí účet dneska nabízí úročení přes půl procenta a mluvit vážně o úrocích na běžných účtech znamená už několik let koledovat si o výsměch. Že spoření nespoří, není novinka. Zatímco před pár lety se ale jako lék na inflaci doporučovaly i konzervativní investice, dnes to vypadá, že bez větší dávky rizika můžeme na rozumnější zhodnocení zapomenout. Svoje tipy na zbraně v boji proti inflaci nedávno přinesly Peníze.cz. Poprosili jsme odborníky, aby je doplnili.

Inflace je u tří procent. Spořicí účty s jednou výjimkou nenabídnou víc než půl procenta. Co si má počít člověk, kterému je líto, že mu inflace ožírá peníze? Doteď mu leželo víc než sto tisíc na spořáku, ale už se na to nemůže dívat. Kam s nimi. A kam s pár tisícovkami, když mu zbývají co měsíc z výplaty?

Jaroslav Šura

investor

Jaroslav Šura
+87
+
-

Spořicí účet fakt není dobrý nápad, střadatel je po zásluze trestán postupným znehodnocováním reálných peněz. I když se zdá, že ani investování už nemá pro vysoké ceny aktiv (akcie, nemovitosti) význam, pravda je opačná. I několik zbytných tisícovek má smysl pravidelně a dlouhodobě investovat, jen tak je možné se dobrat většího kapitálu. Při pouhém spoření například tří tisíc měsíčně se sice střadatel může dostat za 30 let na milionovou hodnotu, vzhledem k inflaci během doby spoření to ale nemusí být žádné terno. A naopak, i při relativně konzervativním investování – stejné parametry, tři tisíce korun měsíčně po 30 let – se investor hravě dostává na několikamilionové hodnoty. Takže investovat, investovat a zase investovat. Pasivní americké indexové fondy, české superdividendové akcie, pro mladé rodiny hypotéka na byt – možností je spousta. Mimochodem, až na výjimku nepamatuji dobu, kdy byly nemovitosti v daném čase levné. Nákup akcií zprostředkuje většina našich bank, není třeba se toho obávat. Je třeba vylézt z ulity „bezpečného“ spoření, protože nic bezpečného na něm není.

Kdo chvíli stál...

„Budu investovat, až budu mít peníze. Je něco jako: začnu sportovat, až budu fit. Funguje to přesně opačně. Nejdůležitější je hlavně začít i s pár stokorunami měsíčně. Neodkládejte investování na později,“ říká Vojta Žižka, autor populárního podcastu o investicích a financích. Shrnutí debaty moderované Vojtou Žižkou, jíž se účastnil Jaroslav Šura, Radovan Vávra, Daniel Gladiš a Ján Hájek, jakož i její záznam, najdete na Peníze.cz.

Mikuláš Splítek

portfolio manažer Erste Asset Management a autor knihy Stát se investorem

Mikuláš Splítek
+20
+
-

Finanční systém lze přirovnat k tělnímu oběhu společnosti, peníze k tekutině, která v něm proudí. Pokud tekutina v některých částech necirkuluje, místo se neokysličuje a zahnívá. To je paralela k deflaci. Pokud tekutina někde uniká, například vinou zranění, energie se inflačně ztrácí. Nejlepší ochranou proti oběma těmto extrémům je své peníze produktivně zapojit do chodu organismu, hospodářství. Koupit si nemovitost (nebo podíl na ní), opravit ji, pronajímat. Obhospodařovat půdu či les. Nabýt akcie firem, sledovat změny v jejich fungování a ocenění. Ale nedělat to bezhlavě a s velkým dluhem (pak hrozí ono zranění). Jinými slovy, nejlepší pojistkou proti inflaci je chovat se aktivně a zároveň zodpovědně. Pokud totiž člověk pouze pasivně čeká na předem daný výnos spořicího účtu či státních dluhopisů, je – slovy Warrena Buffetta – „zajištěný proti poklesu, ale také proti jakémukoliv reálnému zisku“. Život totiž vyžaduje nejistotu toho, jak věci dopadnou, a proto ani dobrá investice zákonitě nemůže být „neriziková“.

Závěrem si dovolím ještě jednu (z podstaty mé profese) kacířskou myšlenku. Napadlo někdy člověka, kterému „je líto, že mu inflace ožírá peníze“, že by je věnoval někomu, kdo je využije lépe než on sám? Takové chování na kolektivní úrovni by totiž inflaci i deflaci spolehlivě omezilo.  

Pavla Wernerová

propagátorka ekologického investování a zakladatelka projektu Za lepší život

Pavla Wernerová
-20
+
-

V posledním roce se víc než kdy jindy ukázalo, jak je důležité mít na účtu železnou finanční rezervu, ze které je možné čerpat v případě nečekaných situací. Proto ačkoliv je inflace nepříjemná, pořád je mnohem rozumnější mít na účtu ideálně alespoň rezervu tří měsíčních výdajů než vybírat z investic, když budou v poklesu, ale já budu peníze potřebovat.

Ve chvíli, kdy rezervu máme, mi dávají smysl nejvíce investice, které směřují k budoucnosti, jak té naší individuální, tak té hromadné. Právě na dlouhodobé spoření v řádech desítek let, které je skvělé, když máme pár tisícovek měsíčně navíc, nejraději využívám ETF fondy. Ty jsou bezpečnější díky své diverzifikaci.

V rámci ETF fondů se zaměřuji na ty, které bojují s klimatickou změnou, která je stále větším tématem. Nejvíc fandím právě oblastem, které se snaží s klimatickou změnou bojovat, například zelené energii, elektromobilitě nebo třeba i vodohospodářství. Ty mi teď dávají smysl nejvíc.

Dominik Stroukal

hlavní ekonom Roger, expert na kryptoměny

Dominik Stroukal
+115
+
-

Masivní nákupy aktiv (nejen) západními centrálními bankami tlačí výnosy k nule, často dokonce do záporu. Dividendy jsou k smíchu, výnosy z pronájmu se nevyplatí, takže lidé často nechávají nemovitosti ladem a spekulují jen na růst jejich ceny, spořicí účty nerozeznáte od běžných účtů a pětiletý řecký dluhopis vynáší záporné procento. Není to náhoda, tohle je cesta, kterou zachraňujeme zdemolované, předlužené ekonomiky, které si potřebují půjčovat, ale za vyšší procenta by zbankrotovaly.

Dokud se nezbavíme obřího státního zadlužení (a to spíše ve světě, ale už pomalu i u nás), nic se na tlaku na nízké výnosy nezmění. Centrální banky a vlády uměle tlačí investory do spekulací, místo výnosového investování. Konzervativní investor trpí, zatímco spekulanti hrají ve finančním kasinu. Není to naše chyba, že nám nezbývá než spekulovat. Pokud člověk chce překonat inflaci, musí sázet na růst aktiv, musí jít do rizika u dluhopisů nebo hledat neznámé fintechy. Spoření je mrtvé, výnosy se vypařily. Přežila spekulace. Stará dobrá investiční cesta je zabarikádovaná, abychom zachránili předlužené vlády.

Martin Mašát

portfolio manažer Partners investiční společnosti

Martin Mašát
-35
+
-

Částku, kterou tenhle člověk používá jako rezervu, by mohl dát do dluhopisového fondu, kde se budou konzervativně zhodnocovat a honit inflaci. Navíc je tam má k okamžité potřebě, likvidní. Zbytek bych doporučil využít tak, aby mu inflace reálně ubírala co nejméně. Protože se inflace už několik let drží nad cílem ČNB, tedy poblíž tří procent, a bude se tam pohybovat i v budoucnu, je jisté, že mnoho věcí ještě podraží. Aktuálně nejvíc zdražují stavebniny, různé vstupy do průmyslu a pohonné hmoty. Z nich se časem růst cen přelije i do spotřební sféry a služeb, které budou dotlačeny ke zvýšení cen. Proto je třeba využít aktuálních cen, a pokud je to možné, neváhat s nutnými nákupy na později. Nebo dává smysl čekat na zdražování?

Anketa

S kým byste do toho šli?

Autor článku

Gabriel Pleska

Gabriel Pleska

Vystudoval český jazyk a literaturu. Pracoval v literárním časopise a na tiskovém oddělení České pošty, později na volné noze jako korektor a editor. Píše recenze na knížky pro děti a texty pro svoji rockovou skupinu.